Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana - Slovak Democratic and Christian Union – Democratic Party
Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana Slovenská demokratická a křesťanská únia - Demokratická strana | |
---|---|
Vůdce | Milan Roman |
Založený | 18. února 2000 |
Rozpuštěno | Dubna 2018 |
Sloučení | Demokratická unie, demokratická strana |
Rozdělit se od | Slovenská demokratická koalice |
Hlavní sídlo | Šancová 4018/70, Bratislava |
Členství (2016) | 1,179[1] |
Ideologie | Liberální konzervatismus[2] Křesťanská demokracie[2] Proevropanismus[3] |
Politická pozice | Pravý střed[4] |
Mezinárodní příslušnost | Centristický demokratický mezinárodní |
Skupina Evropského parlamentu | Evropská lidová strana |
Barvy | Modrý |
Národní rada | 0 / 150 |
Evropský parlament | 0 / 13 |
Samosprávné kraje | 0 / 8 |
Regionální parlamenty | 0 / 408 |
webová stránka | |
www | |
The Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana (Slovák: Slovenská demokratická a křesťanská únia - Demokratická strana, SDKÚ-DS) byla a liberálně-konzervativní,[5] Křesťansko-demokratický[6] politická strana na Slovensku. SDKÚ-DS byla členem Centristický demokratický mezinárodní a byl členem Evropská lidová strana do roku 2018, kdy byl vyloučen.[7]
SDKÚ byla 12 let významnou pravicovou konzervativní stranou na Slovensku. Během jejich vládnutí se Slovensko stalo členem Evropská unie a Organizace Severoatlantické smlouvy. SDKÚ-DS byla po parlamentních volbách v roce 2012 na okraji společnosti, když získala pouze 6% hlasů. Za další čtyři roky ztratila většinu svých poslanců a strana získala v roce 2016 pouze 0,26% hlasů, což ji ponechalo bez parlamentního zastoupení.[8] Strana poté ukončila všechny své aktivity.[9]
Dějiny
Nadace
V roce 1998 SDK byla vytvořena jako koalice pěti malých středo-pravých a středo-levých stran, které hodlají napadnout slovenské parlamentní volby v tomto roce. Původní dohoda spočívala v sestavení strany se 150 členy a jejím rozpuštění po volbách v roce 1998. Po úspěšných volbách v roce 1998 sestavila SDK vládu s KDH, SDĽ a SMK-MKP. Tato původní dohoda nebyla úspěšná a předseda vlády Mikuláš Dzurinda (KDH) oznámila vznik nové strany - Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKÚ). Někteří členové SDK se přidali k nové straně, zatímco jiní se vrátili ke svým původním. Nová strana byla zaregistrována 18. února 2000. Dne 17. listopadu byl sjezd Ústavy zvolen předsedou Mikulášem Dzurindou, místopředsedy byli Edvard Kukan, Zuzana Martináková, Milan Kňažko a Ľubomír Harach. Gabriel Palacka se stal odpovědným za finance.
Poprvé ve vládě: 1998–2006
Po jejím vzniku byla většina ministrů slovenské vlády členy SDKÚ. SDKÚ byla považována za nejvíce reformně orientovanou stranu. Její koaliční partneři byli Strana maďarské koalice, Strana občanského porozumění a Strana demokratické levice.
V parlamentní volby dne 17. června 2006 strana získala 18,4% lidového hlasování a 31 ze 150 křesel v národní radě. Navzdory ztrátě velkého počtu hlasů byla strana stále schopna sestavit koaliční vládu s bývalými partnery, jako je Křesťanskodemokratické hnutí, Strana maďarské koalice a nová párty Aliance nového občana. Opoziční středo-levicový populista Smer-SD mohl vytvořit koalici s Slovenská národní strana a
Podruhé ve vládě: 2010–2012
Pro Parlamentní volby 2010, Dzurinda získal místo číslo jedna na seznamu strany Iveta Radičová, ačkoli zůstal předsedou strany. V těchto volbách strana získala 15,42% lidového hlasování, což odpovídá 28 křeslům v národní radě.[10][11] Iveta Radičová se stala první ženskou předsedkyní vlády v historii Slovenska vytvořením nové středopravé koaliční vlády složené z SDKÚ-DS, SaS, MOST-HÍD a KDH. Podle zvyku, prezidente Ivan Gašparovič nejprve pověřil sestavením nové vlády vítěznou stranu SMER-SD a jejího vůdce Roberta Fica, který tak nemohl učinit kvůli tomu, že Smer-SD a SNS měly pouze 71 křesel.[12] Středopravá koaliční vláda se zhroutila 11. října 2011 poté, co ztratila důvěru v parlament. Radičová se následně rozhodla v příštích volbách nepřistoupit na kandidaturu a předsedou vlády byla až do nástupu sociálně demokratické vlády dne 4. dubna 2012.
Volby 2012
Mikuláš Dzurinda vedl párty na Parlamentní volby 2012. Strana byla špatně poražena, získala pouze 6,09% hlasů a ztratila více než polovinu svých křesel. Dzurinda se rozhodl rezignovat na svou funkci předsedy SKDU a dne 19. května 2012 se konal stranický sjezd, aby bylo možné zvolit nového vůdce. Pavol Frešo, Lucia Žitňanská a Viliam Novotný kandidáti nakonec zvítězil Frešo s 242 ze 404 hlasů. Lucia Žitňanská získala 142 hlasů a oznámila, že nebude kandidovat na pozici místopředsedkyně.
Kandidát | první kolo | % v prvním kole | druhé kolo | % ve druhém kole |
---|---|---|---|---|
Pavol Frešo | 178 | 46.48% | 242 | 63.02% |
Lucia Žitňanská | 146 | 38.12% | 142 | 36.98% |
Viliam Novotný | 59 | 15.40% | - | - |
Celkový | 383 | 100% | 384 | 100% |
V Evropské volby v roce 2014 „SDKÚ-DS se v národním měřítku dostala na třetí místo, získala 7,75% hlasů a zvolila 2 Poslanci.[13]
Z 11 premiérů zvolených v roce 2012 zůstal ve straně od roku 2015 pouze 1.[14]
2016 volby
Večírek vedl Pavol Frešo. Během předchozího funkčního období se však SDKÚ-DS prakticky rozpadla zevnitř, když se její vlastní členové parlamentu rozhodli stranu opustit. Výsledkem je, že Frešo má tvrdou pozici, ai když byla jeho kampaň vedena společně se slovenským pravicovým konsensem proti SMER-SD párty, selhalo. Zatímco ve volbách v roce 2006 získal pouze 0,27% hlasů a ztratil 95% svých předchozích voličů 5.3.2016, strana získala nejhorší výsledek v historii. SDKÚ-DS zvítězila pouze v jedné vesnici, Pavlovce v Okres Rimavská Sobota.[15] Frešo uvedl, že SDKÚ-DS jako jediná strana otevřeně bránila proevropský myšlenky, postavené proti budování plotů proti imigrantům v Evropská migrační krize. Předseda uvedl, že situace byla pro prezidium velkou výzvou.[16]
Pokles a rozpuštění
2. července 2016 se konal stranický sjezd. Z vedení strany odstoupil Pavol Frešo. Byli zvoleni noví místopředsedové. Očekává se, že vedoucí bude zvolen později v roce 2016.[17] V dubnu 2018 bylo oznámeno, že strana de facto přestala existovat, protože jí chybí členství a struktura. Strana byla vyloučena z Evropská lidová strana jako výsledek.[18] Igor Rattaj převzal vlastnictví strany a stal se vlastníkem ochranné známky strany v průběhu září 2018. Rattaj uvedl, že strana je nyní pouze ochrannou známkou, a pokud o to někdo projeví zájem, prodá ji. Vůdce strany Milan Roman se v té době ucházel o místo primátora ve Skalici jako nezávislý kandidát.[9]
Ideologie
SDKÚ-DS byly a pravý střed liberální konzervativní strana, která se prezentuje jako alternativa k sociálně demokratický a populista ideologie Směr - sociální demokracie Strana (Smer-SD). Po všeobecné volby v roce 2010 dosáhla SDKÚ-DS dohody s dalšími středopravými stranami a sestavila vládu Slovenska. Strana kritizovala politiku Robert Fico Strana Smer-SD je označuje za nezodpovědné, neudržitelné a populistické. SDKÚ-DS byla v letech 2012–2016 pátou největší stranou v národní radě. Její politika zahrnovala pokračování v reformách, které proběhly před rokem 2006, včetně daňové reformy, snižování sociálních dávek, důchodové reformy, reformy zdravotnictví atd. SDKÚ-DS byla poté rozdělena do čtyř sekcí:
- Tým pro obnovu a modernizaci pod vedením Ivan Mikloš,
- Tým pro důstojný život pod vedením Iveta Radičová,
- Protikrizový tým vedený nováčkem Eugen Jurzyca,
- Tým pro právo a spravedlnost pod vedením Lucia Žitňanská.
Hlavními partnery SDKÚ-DS byly politicky podobné strany: Křesťanskodemokratické hnutí, Svoboda a solidarita, a Most-Híd. Do roku 2012 byly tyto strany v a koaliční vláda s SDKÚ-DS.
Výsledky voleb
Národní rada
Rok | Vůdce | Hlasování | Hlasovat% | Sedadla | Místo | Vláda |
---|---|---|---|---|---|---|
1998[19] | Mikuláš Dzurinda | 884,497 | 26.33 | 42 / 150 | 2. místo | Ano |
2002 | Mikuláš Dzurinda | 433,953 | 15.09 | 28 / 150 | 2. místo | Ano |
2006 | Mikuláš Dzurinda | 422,851 | 18.35 | 31 / 150 | 2. místo | Ne |
2010 | Iveta Radičová | 390,042 | 15.42 | 28 / 150 | 2. místo | Ano |
2012 | Mikuláš Dzurinda | 155,744 | 6.09 | 11 / 150 | 5 | Ne |
2016 | Pavol Frešo | 6,938 | 0.27 | 0 / 150 | 15 | Ne |
Prezidentský
Volby | Kandidát | Výsledek prvního kola | Výsledek druhého kola | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % Hlasů | Výsledek | Hlasy | % Hlasů | Výsledek | ||
1999 | Rudolf Schuster[20] | 1,396,950 | 47.37 | Druhé místo | 1,727,481 | 57.18 | Vyhrál |
2004 | Eduard Kukan | 438,920 | 22.10 | 3. místo | — | ||
2009 | Iveta Radičová | 713,735 | 38.05 | Druhé místo | 988,808 | 44.47 | Ztracený |
2014 | Pavol Hrušovský | 63,298 | 3.33 | 6. | — |
Evropský parlament
Rok | Hlasování | Hlasovat% | Sedadla | Místo |
---|---|---|---|---|
2004 | 119,954 | 17.09 | 3 / 14 | 1. místo |
2009 | 140,426 | 16.98 | 2 / 13 | 2. místo |
2014 | 43,467 | 7.75 | 2 / 13 | 3. místo |
Reference
- ^ „Dankov nápad může odstavit SaS, OĽaNO, Kollára aj Kotlebu“. aktuality.sk. Citováno 12. října 2016.
- ^ A b Nordsieck, Wolfram (2016). "Slovensko". Strany a volby v Evropě. Archivovány od originál dne 13. srpna 2019.
- ^ Okladal, Martin (8. března 2016). „R.I.P. SDKÚ-DS“. Aktuality.sk (ve slovenštině). Citováno 26. ledna 2019.
- ^ Haughton, Tim; Rybář, Marek (2006), „Nyní v pořádku? Vysvětlování úspěchů a neúspěchů slovenské středopravice“, Středopravé strany v postkomunistické východní a střední EvropěRoutledge, str. 115
- ^ Elisabeth Bakke (2010). Středoevropské a východoevropské stranické systémy od roku 1989. Politika ve střední a jihovýchodní Evropě od roku 1989. Cambridge University Press. 78, 80. ISBN 978-1-139-48750-4.
- ^ Vít Hloušek; Lubomír Kopeček (2010). Vznik, ideologie a transformace politických stran: srovnání střední a východní Evropy a západní Evropy. Ashgate Publishing, Ltd. str. 125–. ISBN 978-0-7546-7840-3.
- ^ „Európski lidovci ze svých radov vyloučili SDKÚ-DS, neplatili členské příspěvky a prakticky neexistují“. Webnoviny.sk (ve slovenštině). 10. dubna 2018. Citováno 16. září 2019.
- ^ „R.I.P. SDKÚ-DS“. aktuality.sk (ve slovenštině). Citováno 3. července 2017.
- ^ A b "Majetok SDKÚ-DS dnes vlastní finančník Rattaj. Stranu chce předať". Glob.sk (ve slovenštině). 30. září 2018. Citováno 19. května 2020.
- ^ „Archivovaná kopie“ (ve slovenštině). Archivovány od originál dne 6. září 2010. Citováno 10. ledna 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „Archivovaná kopie“ (ve slovenštině). Archivovány od originál dne 16. června 2010. Citováno 14. června 2010.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ http://www.sme.sk/c/5422317/prezident-dal-ficovi-desat-dni.html (ve slovenštině)
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 28. května 2014. Citováno 28. května 2014.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ "Frešo zostal sám. Kaník odešel z SDKÚ a zakladá nová strana" [Frešo odešel sám. Kaník opustil SDKÚ a zakládá novou stranu]. Sme. 6. prosince 2015. Citováno 7. prosince 2015.
- ^ https://dennikn.sk/397064/pozrite-dopadli-volby-vo-vasej-obci-mapa/
- ^ http://www.aktuality.sk/clanok/319223/volby-2016-predseda-sdku-ds-o-vyhliadkach-po-volbach/
- ^ „Strana SDKÚ-DS si zvolila nové vedení: Frešo končí!“. Cas.sk. Citováno 6. července 2016.
- ^ „Európski lidovci ze svých radov vyloučili SDKÚ-DS, neplatili členské příspěvky a prakticky neexistují“. Webnoviny.sk (ve slovenštině). 10. dubna 2018. Citováno 10. července 2018.
- ^ Tak jako Slovenská demokratická koalice
- ^ „Česko-slovenská unie studentů politických věd“. cpssu.org. Citováno 12. prosince 2016.