Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko - Peoples Party – Movement for a Democratic Slovakia - Wikipedia
Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko | |
---|---|
Vůdce | Vladimír Mečiar |
Založený | 27.dubna 1991 |
Rozpuštěno | 11. ledna 2014 |
Rozdělit se od | Veřejnost proti násilí |
Hlavní sídlo | Bratislava, Slovensko |
Ideologie | Chyťte vše Národní konzervatismus Sociální konzervatismus Populismus Proevropanismus |
Politická pozice | Centrum[1][2][3][4] |
Evropská příslušnost | Evropská demokratická strana |
Mezinárodní příslušnost | Žádný (člen Aliance demokratů )[5] |
Skupina Evropského parlamentu | Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (2009-2014) |
Barvy | Bílý, Modrý, Červené |
Hymna | „Vivat Slovensko“ |
The Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko (Slovák: Ľudová strana - Hnutie za demokratické Slovensko, ĽS-HZDS) byl populistické politická strana v Slovensko.
Společnost byla založena v roce 1991 a její vůdce je Vladimír Mečiar, který jako premiér, vedla Slovensko přes Sametový rozvod. Strana byla členem slovenské vlády třikrát: dvakrát vedoucím partnerem s Mečiarem jako předsedou vlády (1992–94, 1994–98) a v letech 2006–2010 jako juniorským partnerem Robert Fico z Směr - sociální demokracie, a byla největší stranou od roku 1991 do roku 2006.
Založeno v opozici vůči privatizace, ideologie strany se opakovaně posunula,[6] jedinou konstantou bylo Mečiarovo vedení a populismus, který jej odcizil od ostatních stran na Slovensku i v zahraničí. Aby překonal svoji předchozí pověst „vyvrhele“,[7] strana propagovala svou podporu Evropská integrace.[8] Byl členem integrátora Evropská demokratická strana, i když nesdílí liberální ideologie této organizace.
Strana byla rozpuštěna poté, co se jí nepodařilo zajistit žádná místa v Národní rada v Volby 2012 poté, co je ztratil v Volby 2010.
Dějiny
Sametová revoluce
Strana byla vytvořena jako slovenská nacionalista frakce Veřejnost proti násilí (VPN), ze kterého vystoupila na mimořádném kongresu VPN dne 27. dubna 1991.[9] S názvem „Hnutí za demokratické Slovensko“ (HZDS) ho vedlo Vladimír Mečiar, který byl sesazen jako Slovák premiér o měsíc dříve a skládá se převážně z členů kabinetu VPN. HZDS tvrdilo, že zastupuje slovenské národní zájmy, a požadovalo decentralizovanější Československý konfederace. Dne 7. května 1992 HZDS hlasovalo pro deklarace nezávislosti, ale toto bylo poraženo 73-57.[10]
Na první volby kterého se zúčastnilo, ve dnech 5. – 6. června, získalo HZDS drtivé vítězství se 74 křesly na Národní rada: dva absolutní většina. Mečiar byl jmenován předsedou vlády dne 24. června. Zatímco HZDS chtělo konfederaci, České volby ve stejný den vyhrál Občanská demokratická strana, který upřednostňoval těsnější federaci. Národní rada uznala, že tyto postoje jsou neslučitelné, a proto hlasovala pro Slovenská deklarace nezávislosti 113 hlasy proti 24,[11] a Mečiar uzavřela formální jednání o rozpuštění Československa.
Dominantní párty
Strana přijala a populistické ekonomicky levicová pozice,[12] a snažil se zpomalit post-sovětský privatizace a liberalizace.[13]
v první volby po získání nezávislosti, na konci roku 1994, si HZDS udrželo dominantní postavení a získalo 58 křesel (dále jen Rolnická strana Slovenska vyhrál další 3 na svém seznamu).[14]
Pokles v opozici
Původně se označovala jako středo-levá strana, strana se posunula směrem k mainstreamové pravici a v březnu 2000 se přejmenovala na „Lidová strana - Hnutí za demokratické Slovensko“ (ĽS-HZDS), aby se pokusila dosáhnout členství Evropská lidová strana (EPP).[7] Přetrvávající vzpomínky na bývalý antieuropeismus, protichůdná rétorika,[7] a přítomnost tří slovenských stran již v EPP tomu zabránila.[8] Poté se ĽS-HZDS obrátila na eurointegrátora Evropská demokratická strana,[8] ke kterému se připojila v roce 2009.
Přírůstek k 2002 volby viděl Mečiara vyloučit řadu prominentních členů z kandidátní listiny strany. Několik vyloučených členů v čele s Ivan Gašparovič, rozešli se ze strany a založili podobně pojmenovaný Hnutí za demokracii (HZD). Nová strana získala 3,3% hlasů, významně se pojila s pozicí ĽS-HZDS a přispěla k tomu, že získala pouze 36 křesel. Do roku 2006 ji další rozdělení a rozdělení snížily na pouhých 21 MP.
Zpátky ve vládě
V parlamentní volby dne 17. června 2006 strana získala 8,8% lidového hlasování a 15 ze 150 křesel.
Dva ministři ĽS-HZDS složili přísahu s Robert Fico vláda 4. července 2006:
- Štefan Harabin (místopředseda vlády; ministr spravedlnosti);
- Miroslav Jureňa (ministr zemědělství).
V Volby 2010 strana ztratila všechna křesla poté, co její podíl na hlasování klesl na polovinu pod 5% hranici pro vstup do parlamentu.
Výsledky voleb
Národní rada
|
|
Evropský parlament
Rok | Hlasování | Hlasovat% | Sedadla | Místo |
---|---|---|---|---|
2004 | 119,582 | 17.04 | 3 / 14 | 2. místo |
2009 | 74,241 | 8.97 | 1 / 13 | 5 |
Viz také
Poznámky pod čarou
- ^ JARJABEK, DUŠAN. "Pre HZDS by bolo dobré, aby se spojilo so Smerom | noveslovo.sk". www.noveslovo.sk. Citováno 14. dubna 2017.
- ^ "HZDS a Smer? Maxon vraví ano, Kovarčík nie | Slovensko | HNonline.sk - Správy z politiky, ekonomiky a financií". HN Online (ve slovenštině). Citováno 14. dubna 2017.
- ^ "Ve slovenských volbách překvapil propad Mečiara a zisk Dzurindy". Euroskop (v češtině). Citováno 14. dubna 2017.
- ^ „Fico čelí před volbami skandálu. Jeho strana prý proprala 75 milionů“. iDNES.cz. 10. června 2010. Citováno 14. dubna 2017.
- ^ Ne skutečné politické mezinárodní, ale volné partnerství stran
- ^ Haughton, Tim (červenec 2001). „HZDS: Ideologie, organizace a základna podpory nejúspěšnější slovenské strany“. Evropa-asijská studia. 53 (5): 745–69. doi:10.1080/09668130120060251.
- ^ A b C Szczerbiak a kol. (2008), s. 285
- ^ A b C Henderson (2009), s. 4
- ^ Archleb Gály (2006), s. 534
- ^ Bartl (2002), str. 171
- ^ Bartl (2002), str. 173
- ^ Whitefield, Stephen; Evans, Geoffrey (1999). „Politická kultura versus racionální volba: vysvětlení odpovědí na přechod v České republice a na Slovensku“. British Journal of Political Science. 29 (1): 129–154. doi:10.1017 / S000712349900006X.
- ^ Elster, Jon; Offe, Claus; Preuss, Ulrich Klaus (1998). Institucionální design v postkomunistických společnostech: přestavba lodi na moři. Cambridge: Cambridge University Press. str.137. ISBN 978-0-521-47931-8.
- ^ Krause, Kevin (1996). "Rozměry stranické soutěže na Slovensku". Sociológia - slovenský sociologický přehled. 1 (2): 169–86.
Reference
- Archleb Gály, Tamara (2006). Encyklopedie Slovenska a Slováků: stručná encyklopedie. Bratislava: Encyklopedický ústav Slovenské akademie věd. ISBN 978-80-224-0925-4.
- Bartl, Július (2002). Slovenské dějiny: Chronologie a lexikon. Chicago: Bolchazy-Carducci Publishers. ISBN 978-0-86516-444-4.
- Henderson, Karen (11. září 2009). „Volby do Evropského parlamentu na Slovensku 6. června 2009“ (PDF). Síť voleb a referend evropských stran.[trvalý mrtvý odkaz ]
- Szczerbiak, Aleks; Taggart, Paul A. (2008). Opozice proti Evropě ?: Srovnávací stranická politika euroskepticismu, svazek 1: Případové studie a průzkumy zemí. Oxford: Oxford University Press. str. 285. ISBN 978-0-19-925830-7.