Politika Ugandy - Politics of Uganda
![]() |
---|
Tento článek je součástí série o politika a vláda Uganda |
Justiční |
|
![]() |
Uganda je prezidentská republika, ve které je prezident Ugandy hlavou státu i hlavou vlády. Existuje systém více stran. Výkonnou moc vykonává vláda. Vláda i Národní shromáždění dostávají zákonodárnou moc. Systém je založen na demokratickém parlamentním systému se stejnými právy pro všechny občany starší 18 let.
The Ekonomická zpravodajská jednotka hodnotil Ugandu jako „hybridní režim „v roce 2019.[1]
Politická kultura
V opatření zdánlivě navrženém ke snížení sektářského násilí, politické strany byly omezeny ve své činnosti od roku 1986. V EU nestraník „Pohybový“ systém zavedený prezidentem Yoweri Museveni, politické strany nadále existovaly, ale nemohly vést kampaň ve volbách ani přímo kandidovat (ačkoli volební kandidáti mohli patřit k politickým stranám). A ústavní referendum zrušil tento 19letý zákaz pluralitní politiky v červenci 2005.
Prezidentské volby se konaly v únoru 2006. Museveni kandidoval proti několika kandidátům, z nichž nejvýznamnějším byl exilový Dr. Kizza Besigye. Museveni byl prohlášen za vítěze. Besigye údajný podvod a výsledek odmítl. Nejvyšší soud v Ugandě rozhodl, že volby byly poznamenány zastrašováním, násilím, zbavením volebního práva a dalšími nesrovnalostmi. Soud však hlasoval pro 4: 3, aby potvrdil výsledky voleb.[2]
Výkonný

Kancelář | název | Večírek | Od té doby |
---|---|---|---|
Prezident | Yoweri Museveni | Hnutí národního odporu | 26. ledna 1986 |
premiér | Ruhakana Rugunda | Hnutí národního odporu | 18. září 2014 |
The hlava státu v Ugandě je Prezident, který je volen lidovým hlasováním na pětileté funkční období. To je v současné době Yoweri Museveni, který je také vedoucím ozbrojené síly. Předchozí prezidentské volby se konaly v únoru 2011 a ve volbách v únoru 2016 byl Museveni zvolen se 68 procenty hlasů. Kabinet jmenuje prezident z řad zvolených zákonodárců. The premiér, Ruhakana Rugunda, pomáhá prezidentovi při dohledu nad kabinetem.
The Kabinet Ugandy, podle Ústava Ugandy ", se skládá z prezidenta, Víceprezident a takový počet ministrů, který se prezidentovi může jevit jako přiměřeně nezbytný pro efektivní chod státu. “[3][4]
Ministerstva Ugandy
- Ministerstvo zahraničních věcí ČR
- Ministerstvo spravedlnosti a ústavních věcí
- Ministerstvo veřejné služby
- Ministerstvo financí, plánování a hospodářského rozvoje
- Ministerstvo školství a sportu
- Ministerstvo pro záležitosti Karamoja
- Ministerstvo místní správy
- Ministerstvo vědy, technologie a inovace
- ministerstvo zdravotnictví
- Ministerstvo prací a dopravy
- Ministerstvo pozemků, bydlení a rozvoje měst
- ministerstvo vnitra
- Ministerstvo cestovního ruchu, divoké zvěře a starožitností
- Ministerstvo vody a životního prostředí
- Ministerstvo pro rovnost pohlaví, práci a sociální rozvoj
- Ministerstvo energetiky a rozvoje nerostů
- Ministerstvo bezpečnosti
- Ministerstvo obrany a záležitosti veteránů
- Ministerstvo zemědělství, živočišného průmyslu a rybolovu
- Ministerstvo informačních a komunikačních technologií
- Ministerstvo připravenosti na katastrofy a uprchlíků
- Ministerstvo obchodu, průmyslu a družstev
Politické strany a volby
Prezidentské volby
Kandidát | Večírek | Hlasy | % |
---|---|---|---|
Yoweri Museveni | Hnutí národního odporu | 5,971,872 | 60.62 |
Kizza Besigye | Fórum pro demokratické změny | 3,508,687 | 35.61 |
Amama Mbabazi | Jít vpřed | 136,519 | 1.39 |
Abed Bwanika | Strana lidového rozvoje | 89,005 | 0.90 |
Venansius Baryamureeba | Nezávislý | 52,798 | 0.54 |
Faith Kyalya | Nezávislý | 42,833 | 0.43 |
Benon Biraaro | Uganda Farmers Party | 25,600 | 0.26 |
Joseph Mabirizi | Nezávislý | 24,498 | 0.25 |
Neplatné / prázdné hlasy | 477,319 | – | |
Celkový | 10,329,131 | 100 | |
Registrovaní voliči / volební účast | 15,277,198 | 67.61 | |
Zdroj: ES |
Parlamentní volby
![]() | |||||||||
Večírek | Hlasy | % | Sedadla | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přímo | Ženy | Speciální | Celkový | +/– | |||||
Hnutí národního odporu | 199 | 84 | 10 | 293 | +30 | ||||
Fórum pro demokratické změny | 29 | 7 | 0 | 36 | +2 | ||||
demokratická strana | 13 | 2 | 0 | 15 | +3 | ||||
Ugandský lidový kongres | 4 | 2 | 0 | 6 | –4 | ||||
Nezávislí | 44 | 17 | 5 | 66 | +23 | ||||
Ugandská lidová obranná síla | – | – | – | – | 10 | 10 | 0 | ||
Neplatné / prázdné hlasy | – | – | – | – | – | – | |||
Celkový | 289 | 112 | 25 | 426 | +51 | ||||
Registrovaní voliči / volební účast | 15,277,198 | – | – | – | – | – | |||
Zdroj: ES |
Justiční
Ugandské soudnictví funguje jako nezávislá vládní složka a skládá se ze soudců, vrchních soudů, odvolacích soudů (které se při projednávání ústavních otázek organizují jako ugandský Ústavní soud) a nejvyššího soudu. Soudce Vrchního soudu jmenuje prezident; Soudce odvolacího soudu jmenuje prezident a schvaluje zákonodárce.
Zahraniční vztahy
Boj mezi Ugandský a Libyjský prezidentské stráže vyvolaly chaos během ceremonie, které se 19. března 2008 zúčastnily hlavy států z 11 afrických národů.[6]
Účast mezinárodní organizace
- ACP (úmluva z Lomé)
- Africká rozvojová banka
- Společenství národů
- Východoafrická rozvojová banka
- potravinářská a zemědělská organizace
- Skupina 77
- Intelsat
- Mezivládní úřad pro rozvoj
- Mezinárodní agentura pro atomovou energii
- Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj
- Mezinárodní organizace pro civilní letectví
- Mezinárodní konfederace odborových svazů volného obchodu
- Mezinárodní trestní soud
- Mezinárodní rozvojová asociace
- International Finance Corporation
- Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství
- Mezinárodní organizace práce
- Mezinárodní měnový fond
- Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce
- Mezinárodní olympijský výbor
- Mezinárodní organizace pro migraci
- Mezinárodní organizace pro normalizaci (korespondent)
- Mezinárodní telekomunikační unie
- Interpol
- Islámská rozvojová banka
- Nezúčastněné hnutí
- Organizace pro zákaz chemických zbraní
- Organizace africké jednoty
- Organizace islámské spolupráce
- Stálý rozhodčí soud
- Spojené národy
- Konference OSN o obchodu a rozvoji
- Hospodářská komise Organizace spojených národů pro Afriku
- Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu
- Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky
- Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj
- Světová poštovní unie
- Světová celní organizace
- Světová federace odborových svazů
- Světová zdravotnická organizace
- Světová organizace duševního vlastnictví
- Světová meteorologická organizace
- Světová organizace cestovního ruchu
- Světová obchodní organizace
Viz také
Reference
- ^ Economist Intelligence Unit (8. ledna 2019). „Index demokracie 2019“. Ekonomická zpravodajská jednotka. Citováno 13. ledna 2019.
- ^ „Uganda Museveni vyhrává volby“, BBC, 25. února 2006
- ^ Ústava Ugandy z roku 1995 (viz strana 83 ze 192)
- ^ 2005 pozměněná ústava Ugandy (viz strana 100 z 231)
- ^ „Domov - ministerstvo obchodu a družstev“. mtic.go.ug.
- ^ Ntale, Samson. „Stráže stráží afrických vůdců; tucet zraněných“. edition.cnn.com.
- Ugandská opozice spojila své síly (BBC novinky, 16. února 2004)
- „Ugandští„ noční dojíždějící “uprchli před brutální brutalitou (Yahoo News, 17. října 2005)
- Tripp, Aili Mari, Museveniho Uganda: Paradoxy moci v hybridním režimu, Lynne Rienner Publishers, 2010.