Provincie Phongsaly - Phongsaly Province
Provincie Phongsaly ແຂວງ ຜົ້ງ ສາ ລີ | |
---|---|
![]() Phongsaly, hlavní město | |
![]() Mapa provincie Phôngsali | |
![]() Umístění provincie Phongsaly v Laosu | |
Souřadnice: 21 ° 41'00 ″ severní šířky 102 ° 06'00 ″ V / 21,683333 ° N 102,1 ° ESouřadnice: 21 ° 41'00 ″ severní šířky 102 ° 06'00 ″ V / 21,683333 ° N 102,1 ° E | |
Země | Laos |
Hlavní město | Phôngsali |
Plocha | |
• Celkem | 16 270 km2 (6 280 čtverečních mil) |
Populace (2015 sčítání lidu) | |
• Celkem | 177,989 |
• Hustota | 11 / km2 (28 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 7 (ICT ) |
Kód ISO 3166 | LA-PH |
HDI (2017) | 0.497[1] nízký · 17 |
Provincie Phongsaly (Lao ຜົ້ງ ສາ ລີ), také hláskoval Phôngsali, je provincie Laos na extrémním severu země. Hlavním městem provincie je město Phôngsali. Phongsaly je mezi Yunnan (Čína) a Provincie Điện Biên v Vietnam. Jeho kultura tak byla historicky silně ovlivněna Čínou.[2]
Provincie Phongsaly se rozkládá na ploše 16 270 kilometrů čtverečních (6280 čtverečních mil), z nichž 77% má lesní porost. Provincie hraničí s Čínou na severu a západě, Vietnam na východ, Provincie Luang Prabang na jih a Provincie Oudomxai na jihozápad. Nejvyšší hora v provincii je Phou Doychy s nadmořskou výškou 1 842 metrů (6 043 stop) Mezi chráněné oblasti v provincii patří: Phou Dene Din národní oblast ochrany biodiverzity a chráněná oblast Nam Lan.[3] Zemědělství je základem obyvatel provincie. Phongsaly je primární obchodní branou mezi Laosem a Čínou, exportuje dřevo a dováží několik druhů hotových výrobků.
Dějiny
Phu Noi odešel Muang Sing nebo Barma a do Phongsaly dorazil na konci 18. století.[4] Hmong se usadil ve Phongsaly na konci 19. století poté, co se stěhoval z jižní Číny.[5] V roce 1895 čínsko-francouzská smlouva přenesla Tai Lue Sip Song Phan Na knížectví Phongsaly a Muang Sing do francouzského Laosu.[6] V letech 1908 až 1910 vedla Tai Lue vzpouru proti koloniální autoritě. Když to skončilo, koloniální armáda převzala plnou moc ve Phongsaly.[7] V roce 1936 Sithon Kommadam a jeho bratr Kamphanh byli uvězněni ve Phongsaly kvůli jejich účasti na ozbrojené vzpouře jejich otců (Ong Kommandam) v letech 1934–1936 proti Francouzům.[8] Po Sithonově propuštění v roce 1945 založil odporové základny ve Phongsaly a brzy navázal kontakt s Viet Minh.[9] Komunisté se dostali k moci v roce 1954 v provincii; během šesti let začal Phunoy zažívat buddhistické náboženské čistky.[10] Následně po Ženevské dohody z roku 1954, Komunista Pathet Lao silám v provincii Phongsaly byly poskytnuty přeskupovací zóny. Phongsaly byla integrována do Královská laoská vláda 18. prosince 1957.[11]
Zeměpis
Provincie Phongsaly se rozkládá na ploše 16 270 kilometrů čtverečních (6280 čtverečních mil), z nichž 77% má lesní porost.[2] Hranice provincie Čína na sever a západ, Vietnam na východ, Provincie Luang Prabang na jih a Provincie Oudomxai na jihozápad.[12] Nachází se vysoko v horách, přibližně 450–1 800 metrů (1 480–5 910 stop) nad hladinou moře. Nejvyšší hora v provincii je Phou Doychy s převýšením 1842 metrů (6043 ft).[3] The Phou Fa Hill, na 1,625 metru (5,331 ft), je blízko hlavního města a má silniční přístup na vrchol, odkud jsou viditelné výhledy na město. Na vrchol hory se také blíží 431 schodů.[2] Kvůli ekonomickému obchodu s Čínou byly velké části provincie odlesněny.[3]
Phongsaly se vyznačuje relativně chladným podnebím. Počasí v provincii je popsáno jako „čtyři roční období v jeden den“ s chladnými rány a večery, vlhkostí během dne a odpoledními dešti, které vytvořily svěží zelené lesy.[2]
Chráněná území
Velké plochy provinčních lesů v Phou Den Din NBCA mají bohatou divočinu, ale žádné lidské obydlí.[3]
126 880 hektarů Phou Dendin Důležitá ptačí oblast (IBA) se nachází na 222 000 hektarech Phou Den Din NBCA. Nadmořská výška IBA se pohybuje mezi 500–1900 m (1600–6200 ft) nad hladinou moře. Mezi topografické prvky patří Nam Ou Řeka a její povodí, oblast na soutoku s Nam Khang Řeka, hornatý terén a svahy. Stanoviště se vyznačuje neporušeným suchým vždyzeleným lesem a vnitrozemskými mokřady. Pozoruhodná avifauna zahrnuje Blythův ledňáček (Alcedo hercules), hnědá naběračka (Cinclus pallasii), zoborožec hnědý (Anorrhinus tickelli), chocholatý ledňáček (Megaceryle lugubris), velký zoborožec (Buceros bicornis), menší rybí orel (Ichthyophaga humilis), a zoborožec rudokrký (Aceros nipalensis).[13]
administrativní oddělení
Provincie se skládá z následujících okresů (mueang):[2]
Mapa | Kód | název | Laoský scénář | Populace (2015) |
---|---|---|---|---|
![]() | ||||
02-01 | Okres Phongsaly | ຜົ້ງ ສາ ລີ | 23,337 | |
02-02 | May District | ໃໝ່ | 26,361 | |
02-03 | Okres Khoua | ຂວາ | 26,164 | |
02-04 | Samphanh District | ສຳ ພັນ | 24,420 | |
02-05 | Okres Boun Neua | ບຸນ ເໜືອ | 22,285 | |
02-06 | Okres Yot Ou | ຍອດ ອູ | 31,145 | |
02-07 | Okres Boun Tay | ບຸນ ໃຕ້ | 24,277 |
Nejsevernějším okresem provincie je Yot Ou s 31 000 obyvateli rozloženými do 98 vesnic složených z 11 etnických skupin. Většina lidí jsou zemědělci. Laosko-čínský hraniční přechod je na Lan Tui, který je označen památkou č. 7.[2]
Demografie
Populace provincie je 177,989 ke sčítání lidu 2015.[14] Existuje 13 menšinových etnických skupin s nezávislou jazykovou a kulturní identitou: Khammu, Thai Dam, Thai Daeng, Yao, Leu, Hor, Hmong, Akha, Yang, Bid, Lolo a další.[3] Každá skupina má své vlastní postupy, pokud jde o zvyky v manželství, jakož i specifická řemesla, stříbro a šperky.[2]
Jazyky
Jiné než národní jazyk Lao V provincii Phongsaly se mluví různými menšinovými jazyky, z nichž většina patří k Tai (Tchaj-kadai), Hanoj (Tibeto-Burman) a Khmuic (Austroasiatické) pobočky. V následující tabulce jsou uvedeny jazyky zkoumané v Kingsada (1999), Shintani (2001) a Kato (2008), přičemž jsou uvedena také autonyma a informovaná místa narození. Pokud není uvedeno jinak, v provincii Phongsaly se mluví všemi jazyky.
Jazyk | Autonymum | Větev | Místa | Zdroj |
---|---|---|---|---|
Lü | taj˧˩ lɯ˩˧ | Tai | Vesnice U Neua | Kingsada (1999) |
Yang | jaŋ˩˧ | Tai | Vesnice Long Ngai Kao, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Tai Nä | taj˥˧ nə˧˥ | Tai | Vesnice Lantui, Okres Nyot U. | Shintani (2001) |
Tai Lam | kon˥ taj˥ lam˨ | Tai | Vesnice Huayhok, okres Nambak, Provincie Luangphabang | Shintani (2001) |
Phunoi z Phongxaly | phu˨˩ noiʔ˦ | Phunoi | Město Phongxaly, Okres Phongxaly | Kingsada (1999) |
Phunoi z Bun Tay | phu˨˩ noi˦ (bɑ˨˩) | Phunoi | Vesnice Langne, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Phongku | phɔŋ˧ ku˥ bɔ˩ | Phunoi | Phongku Long, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Lao-Pan | zákon˧ pan˩ ba˩ | Phunoi | Vesnice Phaophumuang, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Lao-Seng | lao˨˩ sɛŋ˨˩ | Phunoi | Vesnice Chaho, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Laoseng | kha˥ | Phunoi | Vesnice Namnat, Okres Nyot U. | Kato (2008) |
Pisu (Lao-Phai) | pi˧ su˦ | Phunoi | Vesnice Phudokcham, Okres Phongxaly | Kingsada (1999) |
Phu-Lawa | phɔŋ˧ ku˥ | Phunoi | Vesnice Phongkulong, Okres Bun Tay | Shintani (2001) |
Phongset | phoŋ˧ set˥ | Phunoi | Vesnice Phongset, Okres Bun Neua | Shintani (2001) |
Phunyot | phu˨˩ ɲɔt˩ | Phunoi | Vesnice Namkang, Namo District, Provincie Oudomxai | Kato (2008) |
Ko-Pala | pa˧ la˧ tshɔ˥ ja˩ | Akha | Vesnice Sen Kham, Okres Khua | Kingsada (1999) |
Ko-Oma | kɔ˧ ɔ˥ ma˩ | Akha | Vesnice Nana, Okres Phongxaly | Kingsada (1999) |
Ko-Phuso | kɔ˧ phɯ˥ sɔ˧ | Akha | Vesnice Phapung Kao, Okres Bun Neua | Kingsada (1999) |
Ko-Puli | a˩ kha˩ pu˧ li˩ | Akha | Vesnice Culaosaen Kao, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Ko-Chipia | a˩ kha˩ cɛ˩ pja˩ | Akha | Vesnice Sano Kao, Okres Bun Tay | Kingsada (1999) |
Ko-Eupa | ɯ˨˩ pa˨˩ | Akha | Vesnice Cabe, Okres Bun Tay | Shintani (2001) |
Ko-Nyaü | a˩ kha˩ ɲa˩ ɯ˥ | Akha | Vesnice Huayphot, Okres Khua | Shintani (2001) |
Ko-Luma | lu˨˩ ma˨˩ | Akha | Vesnice Lasamay, Samphan District | Shintani (2001) |
Sida (Sila) | go˥ ɯ˥ a˩ ma˩ | Akha | Vesnice Chaohoi, Okres Nyot U.; Vesnice Phongsai, Okres Bun Neua | Kingsada (1999) |
Sida | si˧ la˧ | Akha | Vesnice Longthang, Okres Nyot U.; Vesnice Sida, Okres Luang Namtha, Provincie Luang Namtha | Shintani (2001) |
Sila | ko˥ ɯ˨˩ | Akha | Pojmenování vesnice, Okres Nyot U. | Kato (2008) |
Wanyä (Muchi) | wa˩ ɲə˩ | Akha | Vesnice Ipoeching, Okres Bun Tay | Shintani (2001) |
Hani | ha˨˩ɲi˨˩ | Akha | Vesnice Sikaoho, Okres Nyot U. | Kato (2008) |
Akha Nukui | a˨˩kha˨˩, nu˨˩ɣø˨˩ a˨˩kha˨˩ | Akha | Vesnice Kungci, Okres Nyot U. | Kato (2008) |
Muteun | mɔ˨˩ tɯ˨˩ | jiný Loloish | Vesnice Hunapha, Namo District, Provincie Oudomxai | Kato (2008) |
Khongsat | su˥ ma˧ | jiný Loloish | Vesnice Sutko, Namo District, Provincie Oudomxai | Kato (2008) |
Khir | la˨˩ ja˨˩ | jiný Loloish | Vesnice Kang, Okres Nyot U. | Kato (2008) |
Phusang | pa˧ za˧ | jiný Loloish | Vesnice Phusangkao, Samphan District | Kato (2008) |
Lolo | lo˨˩ lo˧ pho˨˩ | jiný Loloish | - | Kato (2008) |
Khabit | khaa vsadit | Khmuic | Vesnice Nale, Okres Bun Neua | Kingsada (1999) |
Khmu | kh (ə) m̥muʔ | Khmuic | Vesnice Tangkok, Okres Khua | Kingsada (1999) |
Pak | kočárek thɛɛn | Khmuic | Pak vesnice Sa, Okres Wiangkham, Provincie Luangphabang | Shintani (2001) |
Ho | xan˩˧ tshu˩ | Sinitic | Vesnice Wat Keo, Okres Phongxaly | Kingsada (1999) |
Ekonomika
Zemědělství je základem obyvatel provincie. Phôngsali je primární obchodní branou mezi Laosem a Čínou, exportuje dřevo a dováží několik druhů hotových výrobků. V provincii je také několik čínských výrobních společností spolu s dalšími zahraničními investicemi.[2]
Jako hospodářská činnost bylo identifikováno 24 vesnic, které mají instalovat mini vodní projekty s pico-turbínami pro zajištění elektrického napájení s využitím hydroenergetického potenciálu kopcovitých oblastí, které mají dobré monzunové srážky. Místní materiál bude použit pro stavbu stavebních prací a vesničanů vyškolených pro plánování, realizaci a provoz jednotek, včetně údržby všech komponent projektu pokrývajících také přenosová vedení. Cílem je snížit chudobu venkovských chudých vzdálených vesnic. Projekt je navržen k realizaci za cenu Euro 210 000 s 48% financováním z Energetického a environmentálního partnerství (EEP) Mekongu s hlavním partnerem Electriciens Sand Frontieres. Realizace projektu je plánována na období 20 měsíců.[15]
S cílem snížit závislost na opium, Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC) představil Phongsaly Projekt alternativního rozvojového fondu pro eliminaci opia pokrývající 30 vesnic v okresech Khoua a Mai a také minimalizovat závislost na opiu v 60 vesnicích v okrese Samphan prostřednictvím alternativních rozvojových aktivit. Během posledních let 20. století obsahovalo opium 3 872 ha provincie mák pěstování (20% národní celkové produkce) s 513 vesnicemi ze 611 rostoucích opia s mírou závislosti 5,6%. Navzdory vládnímu zákazu pěstování máku má Phongsaly maximální počet okresů pod hranicí chudoby a je jednou z hlavních provincií produkujících opium v zemi.[16]
Památky
Důležitými památkami v provincii jsou Chrám Wat Ou-Tai, Chrám Wat Luang Ou-Neua a Ta stupa Phou Xay.[2]
Chrám Wat Ou-Tai je v Ban Ou- Tai vesnice. Byl postaven Praya Chakkawattiraja a říká se, že je 500 let starý. Hor Thane Keo uvnitř kláštera je zvláštní svatyně, kde jsou zbožňovány obrazy Buddhy. Tato svatyně je postavena z bahna a má mnoho druhů dekorací zachovaných v původní podobě. Dřevěné sloupy svatyně jsou podepřeny na kamenných blocích; tyto byly také elegantně navrženy a malovány kresbami dýek, mečů, květin a vlajek a všechny vyřezávané do dřeva. V klášterním komplexu je zděné zdivo postavené z cihelného zdiva, které se nazývá „Ou Bo Sot“ (tj. Místo, kde se mniši scházejí a provádějí náboženské obřady) Tai Lue etnické skupiny.[2]
Chrám Wat Luang Ou-Neua je také starý a velmi uctívaný chrám postavený asi před 500 lety v Ban Ou Neua vesnice. Chrám má dvojitou překrývající se střechu ve stylu architektury Lue a je velmi působivý. Chrám je zdoben tradičními výtvarnými technikami a domy. V tomto chrámu je zbožňován velký obraz Buddhy a malé sochy Buddhy.[2]
Že Phou Xay Stupa je na vrcholu kopce, k němuž se dostanete pěšky po 400 schodech.[2]
Reference
- ^ „Subnacionální HDI - oblastní databáze - globální datová laboratoř“. hdi.globaldatalab.org. Citováno 13. září 2018.
- ^ A b C d E F G h i j k l „Provincie Phongsaly“. Laoská organizace cestovního ruchu. Archivovány od originál dne 13. května 2013. Citováno 1. prosince 2012.
- ^ A b C d E Laoská národní správa cestovního ruchu. „Provincie Phongsaly“. Ekoturistika Laos. Projekt rozvoje udržitelného cestovního ruchu GMS v Laosu PDR. Archivovány od originál dne 13. května 2013. Citováno 1. prosince 2012.
- ^ Michaud 2006, str. 193.
- ^ Tan 2007, str. 354.
- ^ Michaud 2006, str. 21.
- ^ Michaud 2006, str. 147.
- ^ Michaud 2006, str. 218.
- ^ Pholsena 2006, str. 41.
- ^ Williams & Ladwig 2012, str. 100.
- ^ Van Dijk 2008, str. 531-532.
- ^ Mapy (Mapa). Google mapy.
- ^ „Informační list o důležitých ptačích oblastech: Phou Dendin“. BirdLife International. 2012. Citováno 6. prosince 2012.
- ^ „Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2015“ (PDF). Laoský statistický úřad. Citováno 1. května 2020.
- ^ „Zelená elektřina pro 24 vesnic v okrese Phonsalay, provincie Phonsalay, Laos“ (PDF). Energetické a environmentální partnerství (EEP) v Mekongu. Citováno 2. prosince 2012.
- ^ „Projekt alternativního rozvoje Phongsaly“. Organizace spojených národů pro drogy a kriminalitu (UNODC). Citováno 2. prosince 2012.
Bibliografie
- Michaud, Jean (2006). Národy masivu jihovýchodní Asie. Strašák Press. str. 21–. ISBN 978-0-8108-5466-6.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Pholsena, Vatthana (2006). Poválečný Laos: Politika kultury, historie a identity. Cornell University Press. str. 41–. ISBN 978-0-8014-7320-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Tan, Andrew Tian Huat (2007). Příručka terorismu a povstání v jihovýchodní Asii. Nakladatelství Edward Elgar. str. 354–. ISBN 978-1-84542-543-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ruud van Dijk, vyd. (2008). Encyklopedie studené války. Taylor & Francis USA. str. 532–. ISBN 978-0-415-97515-5.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Williams, Paul; Ladwig, Patrice (26. dubna 2012). Buddhistické pohřební kultury jihovýchodní Asie a Číny. Cambridge University Press. str. 100–. ISBN 978-1-107-00388-0.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Jazyky
- Kingsada, Thongnget a Tadahiko Shintani. 1999. Základní slovní zásoba jazyků používaných v Phongxaly, Lao P.D.R. Tokio: Ústav pro studium jazyků a kultur Asie a Afriky (ILCAA).
- Shintani, Tadahiko, Ryuichi Kosaka a Takashi Kato. 2001. Linguistic Survey of Phongxaly, Lao P.D.R. Tokio: Ústav pro studium jazyků a kultur Asie a Afriky (ILCAA).
- Kato, Takashi. 2008. Linguistic Survey of Tibeto-Burman languages in Lao P.D.R. Tokio: Ústav pro studium jazyků a kultur Asie a Afriky (ILCAA).