Peter Post - Peter Post
![]() Peter Post v roce 1977 | |
Osobní informace | |
---|---|
Celé jméno | Peter Post |
Přezdívka | De Keizer van de Zesdaagse (Kaiser šesti dnů) |
narozený | Amsterdam, Holandsko | 12. listopadu 1933
Zemřel | 14. ledna 2011 Amstelveen, Nizozemsko | (ve věku 77)
Informace o týmu | |
Současný tým | V důchodu |
Disciplína | Silnice / dráha |
Role | Jezdec |
Manažerské týmy | |
1974–1983 | TI – Raleigh |
1984–1992 | Panasonic – Raleigh |
1993–1994 | Novemail-Histor |
Major vyhrává | |
Paříž – Roubaix (1964 ) Národní šampion silničních závodů (1963) |
Peter Post (12. listopadu 1933 - 14. ledna 2011) byl a holandský profesionální cyklista, jehož kariéra trvala od roku 1956 do roku 1972. Post soutěžil v silnice a závodní dráha. Jako jezdec si ho nejlépe pamatují Šestidenní závody, který soutěžil ve 155 závodech a vyhrál 65. Kvůli tomuto úspěchu byl známý jako „De Keizer van de Zesdaagse“ nebo „Císař šesti dnů“. V silničním závodění jeho hlavní úspěchy byly vítězství v roce 1964 Paříž – Roubaix a stal se národním šampionem silničních závodů v roce 1963. Na pódiu byl třikrát na pódiu La Flèche Wallonne ale nikdy nevyhrál. Další přezdívka příspěvku byla „de Lange“ nebo „velký muž“, protože byl vysoký pro cyklistu.[1] Po odchodu ze závodění měl úspěch jako Directeur sportif. Peter Post zemřel v Amstelveenu dne 14. ledna 2011.[2][3]
Silniční kariéra
Post se stal profesionálem v roce 1956 s malým nizozemským týmem R.I.H. Jezdil prvních pár let s Gerrit Schulte, jezdec, který také jezdil po silnici a byl pro něj inspirací. Pozoruhodné rané kariérní úspěchy na silnici přišly, když vyhrál Ronde van Nederland v roce 1960 a 1962 Prohlídka Německa. V roce 1963 se stal národní šampión silničních závodů stejně jako vítězství v Prohlídka Belgie.


V roce 1964 měl Post svůj nejlepší okamžik v silničním závodění, když se stal prvním Holanďanem, který vyhrál Paříž – Roubaix. Závod běžel od začátku a v nejvyšších rychlostech nejvyšší rychlostí Rik Van Looy, Raymond Poulidor a Rudi Altig byli chyceni rychlým tempem a zmeškali rozhodující zlom v Arras. Postův týmový kolega Willy Bocklant byl v přestávce a své šance obětoval udržováním vysokého tempa pro svého vůdce. Pět jezdců vstoupilo do velodrom v Roubaix s Postem vyhrál sprint tím, že porazil mistra světa Benoni Beheyt v cílové rovince. Vysoké tempo zajistilo, že Post byl také oceněn Ruban Jaune pro nejvyšší rychlost v klasice je 265 km běh na 45,131 km / h. Tento rekord z roku 1964 stále platí jako nejrychlejší Paříž – Roubaix, i když se od té doby změnila trasa.[4][5]
Post byl potěšen svým vítězstvím, ale vždy obchodník, jeho potěšení se zvýšilo, když si uvědomil, že jeho vzhledové peníze na zimních šestidenních závodech budou zvýšeny. V roce 1965 se Post poprvé objevil v Tour de France ale předtím opustil Paříž. (Následně uznal, že dopoval na Tour de France.[6]) Jeho jediný další pozoruhodný výsledek na silnici přišel v roce 1967, kdy skončil na druhém místě Eddy Merckx v La Flèche Wallonne ačkoli vyhrál v menších závodech. Post byl odhlasován Holandský sportovec roku v roce 1964 a nizozemský cyklista roku v letech 1963 a 1970.[7]
Sledujte kariéru
Post jel svůj první šestidenní v roce 1956 a jeho první vítězství přišlo v roce 1957 v roce Chicago, partnerem Harm Smits. Post měl tři partnery, s nimiž měl největší úspěch. V roce 1960 se spojil s Rikem Van Looyem a vyhrál deset šestek. V roce 1963 navázal své nejúspěšnější partnerství se Švýcarskem Fritz Pfenninger a měli 19 vítězství až do roku 1967, kdy se Post připojil k Belgičanovi Patrick Sercu, s nímž měl 14 vítězství až do roku 1971 a jeho závěrečný a 65. šestý den v Frankfurt. Postových 65 šestidenních vítězství bylo rekordních několik let, když porazili Rik Van Steenbergen 40 vítězství, když na Milán šest v roce 1968 při partnerství Gianni Motta. Od té doby však René Pijnen (72 výher), Danny Clark (74 výher) a Patrick Sercu (88 výher) prošli celkem Postem se Sercu jako novým rekordmanem.

Post vyhrál holandský individuální pronásledování mistrovství šestkrát mezi lety 1957 a 1963. Vzal 14 evropských titulů trati (většinou Madison a Derny závody). V roce 1965 v Antverpy vytvořil temný hodinový rekord 63,783 km, který porazil Stan Ockers „rekord, který stál devět let.
Po odchodu do důchodu

Post odešel z jízdy v roce 1972 a stal se directeur sportif z TI – Raleigh tým v roce 1974. Byl to bývalý jezdec, který znal vnitřek cyklistiky, ale také chytrý podnikatel, který mohl vyjednávat se sponzory. Post měl pověst tvrdého jezdce, ale jeho úspěch s TI – Raleigh byl výjimečný. Post měl jezdce jako např Hennie Kuiper, Gerrie Knetemann, Jan Raas a Joop Zoetemelk (vše holandský), jeden z nejlepších týmů na světě již deset let. Nejpůsobivější bylo vydání 1980 Tour de France. The TI – Raleigh tým vyhrál 11 etap a Joop Zoetemelk celkově vyhrál.
V roce 1983 Raleigh stáhl sponzorství a Post našel nového podporovatele Panasonic. Úspěch pokračoval, tentokrát s převážně nizozemskými jezdci jako např Phil Anderson, Eric Vanderaerden, Erik Breukink, Viatcheslav Ekimov, Olaf Ludwig a Maurizio Fondriest. Po stažení Panasonicu vedl Post týmy Histor a poté Novemail, než opustil cyklistiku v roce 1995. V září 2020 je zařazen jako sedmý nejúspěšnější ředitel všech dob Hodnocení cyklistiky.[8] Post se vrátil k cyklistice jako poradce Rabobank tým v roce 2005.[9] Zemřel 14. ledna 2011.
Šestidenní vítězství
Č. | Rok | Místo | Partner |
---|---|---|---|
1 | 1957 | Chicago | Harm Smits |
2 | 1959 | Antverpy | Gerrit Schulte a Klaus Bugdahl |
3 | 1959 | Brusel | Gerrit Schulte |
4 | 1959 | Münster | Lucien Gillen |
5 | 1960 | Antverpy | Gerrit Schulte |
6 | 1960 | Berlín | Rik Van Looy |
7 | 1960 | Ghent | Rik Van Looy |
8 | 1961 | Kolín nad Rýnem | Rik Van Looy |
9 | 1961 | Antverpy | Rik Van Looy a Willy Vannitsen |
10 | 1961 | Brusel | Rik Van Looy |
11 | 1961 | Ghent | Rik Van Looy |
12 | 1962-1 | Berlín | Rik Van Looy |
13 | 1962 | Antverpy | Rik Van Looy |
14 | 1962 | Dortmund | Rik Van Looy |
15 | 1963 | Kolín nad Rýnem | Fritz Pfenninger |
16 | 1963 | Milán | Ferdinando Terruzzi |
17 | 1963 | Brusel | Fritz Pfenninger |
18 | 1963 | Curych | Fritz Pfenninger |
19 | 1964 | Kolín nad Rýnem | Hans Junkermann |
20 | 1964 | Antverpy | Fritz Pfenninger a Noël Foré |
21 | 1964-2 | Berlín | Fritz Pfenninger |
22 | 1964 | Brusel | Fritz Pfenninger |
23 | 1964 | Curych | Fritz Pfenninger |
24 | 1965-1 | Berlín | Fritz Pfenninger |
25 | 1965 | Essen | Rik Van Steenbergen |
26 | 1965 | Antverpy | Klaus Bugdahl a Jan Janssen |
27 | 1965 | Dortmund | Fritz Pfenninger |
28 | 1965 | Brusel | Tom Simpson |
29 | 1965 | Curych | Fritz Pfenninger |
30 | 1966 | Essen | Fritz Pfenninger |
31 | 1966 | Milán | Gianni Motta |
32 | 1966 | Antverpy | Fritz Pfenninger a Jan Janssen |
33 | 1966 | Ghent | Fritz Pfenninger |
34 | 1966 | Amsterdam | Fritz Pfenninger |
35 | 1967 | Brémy | Fritz Pfenninger |
Č. | Rok | Místo | Partner |
---|---|---|---|
36 | 1967 | Essen | Fritz Pfenninger |
37 | 1967 | Antverpy | Fritz Pfenninger a Jan Janssen |
38 | 1967 | Milán | Gianni Motta |
39 | 1967-2 | Berlín | Klaus Bugdahl |
40 | 1967 | Frankfurt | Fritz Pfenninger |
41 | 1968 | Milán | Gianni Motta |
42 | 1968 | Rotterdam | Patrick Sercu |
43 | 1968 | Londýn | Patrick Sercu |
44 | 1968-2 | Berlín | Wolfgang Schulze |
45 | 1968 | Ghent | Leo Duyndam |
46 | 1969 | Brémy | Patrick Sercu |
47 | 1969 | Antverpy | Patrick Sercu a Rik Van Looy |
48 | 1969 | Rotterdam | Romain Deloof |
49 | 1969 | Londýn | Patrick Sercu |
50 | 1969 | Dortmund | Patrick Sercu |
51 | 1969 | Frankfurt | Patrick Sercu |
52 | 1969 | Amsterdam | Romain Deloof |
53 | 1970 | Kolín nad Rýnem | Patrick Sercu |
54 | 1970 | Brémy | Patrick Sercu |
55 | 1970 | Antverpy | René Pijnen a Klaus Bugdahl |
56 | 1970 | Groningen | Jan Janssen |
57 | 1970 | Londýn | Patrick Sercu |
58 | 1970 | Brusel | Jack Mourioux |
59 | 1970 | Curych | Fritz Pfenninger a Erich Spahn |
60 | 1971 | Rotterdam | Patrick Sercu |
61 | 1971-1 | Grenoble | Alain van Lancker |
62 | 1971 | Antverpy | René Pijnen a Leo Duyndam |
63 | 1971 | Londýn | Patrick Sercu |
64 | 1971 | Berlín | Patrick Sercu |
65 | 1971 | Frankfurt | Patrick Sercu |
Viz také
Reference
- ^ Peter Post v Cyklistické archivy Uvádí přezdívky a datum narození.
- ^ PETER POST (77) OVERLEDEN. Telegraaf Media. 14. ledna 2011.
- ^ Peter Post nekrolog
- ^ „Století Paříž – Roubaix“ Poskytuje informace o roce 1964 Paříž – Roubaix.
- ^ „Plus ça change, plus c'est la même vybral (Čím více věcí se změní, tím více zůstanou stejné)“. Cyklistika Revealed.com. Citováno 5. března 2008.
- ^ Historie Tour de France a Velké Slikken., Geschiedenisportaal VPRO (holandský Ref-Geschiedenis van de Tour de France en het Grote Slikken.)
- ^ „Palmarès: Peter Post“. Archivovány od originálu dne 27. září 2007. Citováno 31. března 2009.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz). velo-club.net. Poskytuje podrobnosti o cenách.
- ^ „Directeur Sportif 1869–2020“.. cyclingranking.com. Poskytuje průběžné hodnocení ředitelských sportů.
- ^ Jones, Jeff. (6. ledna 2005) Příspěvek radit Rabobank. cyclingnews.com.
Bibliografie
- Heroes na kole, Les Woodland, Springfield Books, ISBN 1-85688-042-7
- A Century of Paris – Roubaix, Pascal Sergent, Bromley Books, ISBN 0-9531729-0-2
externí odkazy
Média související s Peter Post na Wikimedia Commons
Ocenění | ||
---|---|---|
Předcházet Henk Nijdam | Holandský sportovec roku 1963 | Uspěl Anton Geesink |