Odontogenní infekce - Odontogenic infection - Wikipedia

Periapikální rentgenový snímek ukazující periradikulární radiolucenci a úbytek kostní hmoty způsobený odontogenní infekcí pod kořeny dvou předních zubů u 30letého pacienta

An odontogenní infekce je infekce která pochází z a zub nebo v těsně obklopujících tkáních.[1] Termín je odvozen od odonto- (Starořečtina: ὀδούς, odoús - „zub“) a -genic (Starořečtina: -γενής, -γενῶς; -genḗs, -genôs - „narození“). Nejběžnějšími příčinami odontogenní infekce, které je třeba zjistit, jsou zubní kaz, hluboké výplně, neúspěšné ošetření kořenových kanálků, periodontální onemocnění a pericoronitis[2]. Odontogenní infekce začíná jako lokalizovaná infekce a může zůstat lokalizována v oblasti, kde začala, nebo se rozšířit do sousedních nebo vzdálených oblastí.

Odhaduje se, že 90–95% všech orofaciálních infekcí pochází ze zubů nebo jejich podpůrných struktur a jsou nejčastějšími infekcemi v orální a maxilofaciální oblasti.[3] Odontogenní infekce mohou být závažné, pokud nejsou léčeny a jsou spojeny s mírou úmrtnosti 10 až 40%[4]. Dále se asi 70% odontogenních infekcí vyskytuje jako periapikální zánět, tj. Akutní periapical paradentóza nebo a periapikální absces.[3] Další nejčastější formou odontogenní infekce je periodontální absces.[3]

Odontogenní sinusitida

Zánět vedlejších nosních dutin je zánět vedlejších nosních dutin. Odontogenní sinusitida je zánětlivý stav paranazálních dutin, který je výsledkem zubní patologie, nejčastěji v důsledku dentoalveolárních zákroků, infekcí čelistního chrupu nebo poranění čelistních zubů.[5] Infekce spojené se zuby mohou být zodpovědné za přibližně 20% případů maxilární sinusitidy.[6] Příčinou této situace je obvykle periapikální nebo periodontální infekce maxilárního zadního zubu, kde zánětlivý exsudát erodoval kostí lépe a odteče do maxilární sinus. Léčba a léčba základní zubní patologie zůstává rozhodujícím počátečním krokem v léčbě odontogenní sinusitidy, avšak nedávná literatura naznačuje, že významná část pacientů může pro úspěšné vyřešení onemocnění vyžadovat endoskopickou operaci sinusů.[5] Jakmile odontogenní infekce zahrnuje maxilární sinus, je možné, že se pak může rozšířit do obíhat nebo do sinus ethmoid.[6]

CT ukazující úplnou opacifikaci pravých maxilárních a pravých předních etmoidních dutin se souvisejícím zapojením ostiomeatální jednotky.

Komplikace odontogenní infekce

Odontogenní infekci lze zvládnout relativně snadno, pokud je léčena v raných fázích infekce. Při léčbě odontogenní infekce je však třeba vzít v úvahu některé faktory. Hlavním komplikačním faktorem pro zvládnutí odontogenních infekcí je obranný mechanismus hostitele, který může být narušen systémovými nemocemi a některými léky.[7] Tabulka níže ukazuje nejčastější příčiny poškození obranného mechanismu.

Rizikové faktory pro komplikace
Systémová nemocSouvisející s drogami
Diabetes mellitus


Kortikosteroidy terapie


HIV, spalničky, chronické malárie, tuberkulóza


Cytotoxické léky


Hypertyreóza / Hypotyreóza


Nadměrný antibiotika


Nemoc jater, selhání ledvin, srdeční selháníPodvýživa


Krevní dyskrazie, anémie, srpkovitá nemoc


Alergická reakce
Porucha užívání alkoholu
Ozáření

Pokud je léčba opožděná, může se odontogenní infekce rozšířit do sousedních tkání a následně vést k život ohrožujícím stavům. Nejčastěji vedoucí k obstrukci dýchacích cest a sepse a méně často endokarditida, nekrotizující fasciitida, spondylitida, mozkový absces, sestupující mediastinitisthoracic empyém pleuropulmonální hnisání, aspirační pneumonie, pneumotorax mandibulární nebo krční osteomyelitida, absces karotické pochvy a krční tromboflebitida, hematogenní šíření do vzdálených orgánů a abnormality srážlivosti.[7]

Reference

  1. ^ Jiménez, Y; Bagán, JV; Murillo, J; Poveda, R (2004). "Odontogenní infekce. Komplikace. Systémové projevy" (PDF). Medicina Oral, Patologia Oral y Cirugia Bucal. 9 Suppl: 143–7, 139–43. PMID  15580132.
  2. ^ Ogle, Orrett E. (duben 2017). „Odontogenní infekce“. Zubní kliniky Severní Ameriky. 61 (2): 235–252. doi:10.1016 / j.cden.2016.11.004. ISSN  1558-0512. PMID  28317564.
  3. ^ A b C Fragiskos, Fragiskos D. (2007). Orální chirurgie. Berlín: Springer. str. 205–206. ISBN  978-3-540-25184-2.
  4. ^ Bali, RishiKumar; Sharma, Parveen; Gaba, Shivani; Kaur, Avneet; Ghanghas, Priya (2015). „Přehled komplikací odontogenních infekcí“. National Journal of Maxillofacial Surgery. 6 (2): 136–43. doi:10.4103/0975-5950.183867. ISSN  0975-5950. PMC  4922222. PMID  27390486.
  5. ^ A b Little, Ryan (3. dubna 2018). „Odontogenní sinusitida: přehled současné literatury“. Laryngoskop Vyšetřovací otolaryngologie. 3 (2): 110–114. doi:10.1002 / lio2.147. PMC  5915825. PMID  29721543.
  6. ^ A b Hupp JR, ​​Ellis E, Tucker MR (2008). Současná orální a maxilofaciální chirurgie (5. vydání). St. Louis, Mo .: Mosby Elsevier. 317–333. ISBN  9780323049030.
  7. ^ A b Bali, Rishi Kumar; Sharma, Parveen; Gaba, Shivani; Kaur, Avneet; Ghanghas, Priya (01.07.2015). „Přehled komplikací odontogenních infekcí“. National Journal of Maxillofacial Surgery. 6 (2): 136. doi:10.4103/0975-5950.183867. ISSN  0975-5950. PMC  4922222. PMID  27390486.