Zákon o reorganizaci zdravotnických služeb z roku 1973 - National Health Service Reorganisation Act 1973 - Wikipedia

Zákon o reorganizaci zdravotnických služeb z roku 1973
Dlouhý názevZákon, kterým se stanoví další ustanovení, pokud jde o národní zdravotní službu v Anglii a Walesu, a změny předpisů týkajících se národní zdravotní služby ve Skotsku; a pro účely spojené s těmito záležitostmi.
Citace1973 c. 32
PředstavilLord Aberdare
Územní rozsahSpojené království
Termíny
královský souhlas5. července 1973
Stav: Pozměněno
Text statutu, jak byl původně přijat
Text zákona o reorganizaci zdravotnických služeb z roku 1973 ve znění platném dnes (včetně jakýchkoli změn) ve Spojeném království od legislativa.gov.uk.
Přepracované znění zákona v platném znění

The Zákon o reorganizaci zdravotnických služeb z roku 1973 je Akt z Parlament Spojeného království.

Účelem zákona byla reorganizace národní zdravotní služba.

Zákon také zřídil pracovní místa Komisař zdravotnictví pro Anglii a Wales. Byla přijata samostatná legislativa o zřízení funkce v roce Skotsko. Ustanovení zákona týkající se komisařů ve zdravotnictví byla do značné míry nahrazena Zákon o zdravotnických službách z roku 1993.

Národní zdravotní služba byla vyloučena z působnosti Parlamentní komisař pro správu když Zákon o parlamentním komisaři z roku 1967 se stal zákonem.

Podnět ke zřízení zdravotního ombudsmana vzešel z rostoucí nespokojenosti s kvalitou služeb v NHS v 60. letech. To bylo vyjádřeno skandály o péči poskytované starším a duševně nemocným v nemocnici Ely v Cardiff, Nemocnice Farleigh v Bristol a Whittinghamská nemocnice u Prestone. Nemocnice mohly svobodně určovat své vlastní postupy pro vyřizování stížností pro vyšetřování stížností, pouze s výhradou pokynů ze strany ministerstvo zdravotnictví. Daviesova zpráva, publikovaná v roce 1973, kritizovala tehdy zavedený systém stížností. Vláda v roce 1972 oznámila, že má v úmyslu zřídit veřejného ochránce práv ve zdravotnictví a že se tak stane na vrcholu systému stížností NHS.

Ustanovení o zřízení pracovních míst nebyla v diskusi v EU rozsáhle diskutována sněmovna, což naznačuje konsenzus ohledně jejich založení.[1]

Reference

  1. ^ Veřejný ochránce práv, občan a parlament, Gregory and Giddings (London, 2002), str. 515