Morava (řeka) - Morava (river) - Wikipedia

Pro řeky v Srbsku viz Velká Morava, Jižní Morava, a Západní Morava.
Pro další použití viz Morava (disambiguation).
Morava
Řeka Morava mezi Rakouskem a Slovenskem během západu slunce.jpg
Morava mezi Rakouskem a Slovenskem
Morava.png
Průběh Moravy interaktivní mapa
Umístění
Země
Regiony (CZ)
Regiony (SK)
Stát (NA)Dolní Rakousko
Města
Fyzikální vlastnosti
Zdroj 
• umístěníKrálický Sněžník
• souřadnice50 ° 12'18 ″ severní šířky 16 ° 50'57 ″ východní délky / 50,20500 ° N 16,84917 ° E / 50.20500; 16.84917
• nadmořská výška1,275[1] m (4 183 stop)
ÚstaDunaj
• umístění
Devín
• souřadnice
48 ° 10'27 ″ severní šířky 16 ° 58'32 ″ východní délky / 48,17717 ° N 16,97556 ° E / 48.17417; 16.97556Souřadnice: 48 ° 10'27 ″ severní šířky 16 ° 58'32 ″ východní délky / 48,17717 ° N 16,97556 ° E / 48.17417; 16.97556
Délka354[1] km (220 mi)
Velikost pánve27,267[1] km2 (10 528 čtverečních mil)
Vybít 
• průměrný120 m3/ s (4 200 krychlových stop / s)
Povodí funkce
Přítoky 
• vlevo, odjetKrupá, Branná, Desná, Oskava, Bečva, Dřevnice, Olšava, Velička, Myjava
• že joMírovka, Moravská Sázava, Haná, Thaya
PostupDunaj → Černé moře

The Morava (Němec: březen, maďarský: Morva, polština: Morawa) je řeka v Střední Evropa, levý přítok Dunaj. Je to hlavní řeka Morava, který z toho odvozuje svůj název. Řeka pramení na Králický Sněžník hora v severovýchodním rohu Pardubický kraj, poblíž hranice mezi Česká republika a Polsko a má nejasně jižní trajektorii. Spodní část toku řeky tvoří hranici mezi Českou republikou a Slovensko a pak mezi Rakousko a Slovensko.

Etymologie

Ačkoli německé jméno březen může odkazovat na Označit„hranice, hranice“ (srov. anglicky březen ), název řeky je pravděpodobně odvozen od Protoindoevropský * mori, „vody“ (kobyla ). Poprvé byl dokumentován jako Maraha v 892 listině.

Dějiny

Břehy Moravy byly osídleny velmi dlouho. Vesnice Stillfried [de ], na rakouské části řeky, bylo místo lidského osídlení již před 30 000 lety.[1] Zemědělství se v údolí Moravy začalo praktikovat zhruba před 7 000 lety a během roku se začaly objevovat opevněné osady Nová doba kamenná.[1]

Spodní část řeky, pod soutokem s Dyjí v Hohenau an der March, která dnes označuje rakousko-slovenskou hranici, je jednou z nejstarších národních hranic, které v kontinentální Evropě dosud existují: byla to východní hranice Karolínská říše s Avarský kaganát kolem 800 a od 10. století dále ohraničovala hranici Císařský marcha orientalis, později Rakouské vévodství, s Maďarské království (v rámci Habsburská monarchie v letech 1526–1918 z důvodu imperiální expanze). Během Studená válka, tato část řeky byla součástí Železná opona, tvořící hranici mezi Rakousko a Československo.

1997 záplavy

V červenci 1997 byla povodí Moravy (zejména její severní a východní část) zasažena těžkými stratiform[nutná disambiguation ] déšť, který trval několik dní a způsobil katastrofické povodně, což se dotklo i Řeka Odra povodí v Polsko a Německo. V České republice přišlo o život 49 lidí, muselo být evakuováno více než 250 vesnic a celková škoda činila 63 miliard korun.

Historie řeky

Chod

Řeka pramení v Králický Sněžník hory na severozápadě Morava, nedaleko od hranic s Polskem. Nížiny tvořené řekou jsou Hornomoravské údolí nebo Hornomoravský úval a pak Dolní Morava nebo Dolnomoravský úval na Moravě Morava Field nebo Marchfeld v Dolní Rakousko a Záhorie Nížina nebo Záhorská nížina na Slovensku. Poslední tři jsou vlastně spojité části jedné velké pánve, tvořící hlavní část Vídeňská pánev.

V České republice leží na Moravě zejména několik větších měst Olomouc, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště a Hodonín. Brno, druhé největší město České republiky, leží v povodí.[1] Povodí řeky má populaci C. 3,5 milionu lidí.[1] Pod Hodonínem protéká řeka řídce obydlenou zalesněnou příhraniční oblastí až k jejímu ústí do Dunaje, těsně pod Hrad Devín na okraji slovenského hlavního města Bratislava. Po 354 km svého toku se Morava napájí Dunaj průměrnou rychlostí vybíjení 120 m3/ s, shromážděné z povodí 26 658 km2.

Řeka je nejdelší přítok zdaleka je Thaya (v němčině) nebo Dyje (v češtině),[1] proudí dovnitř tripoint Rakouska, České republiky a Slovenska. Největší přítok zleva je Bečva.

Morava je nížinná řeka s pánví, které tvoří až 51 procent roviny; hory tvoří pouze sedm procent pánve, zatímco 35 procent je považováno za vysočinu. Průměrný sklon řeky je 1,8 ‰ a na soutoku 4 ‰.[1] Podloží povodí je většinou krystalické podloží a flyš.[1]

Řeka Morava je neobvyklá tím, že je Evropanem řeka Blackwater.

Průběh řeky

  • Pramen Moravy na Králický Sněžník

  • Soutok Moravy a Dunaje

  • Morava v Olomouci

  • Thaya -Soutok Moravy - křižovatka tří hranic, rakouské, české a slovenské

Ekologie

Řeka Morava tvoří důležité spojení mezi údolím Dunaje a nížinami Severní Evropa, jak pro zvířata, tak alespoň pro člověka historicky. Jeho slabý sklon přes ploché pláně dále znamená, že řeka je náchylná k meandr a povodeň, vytváří obrovské nivy. Z těchto důvodů patří nivy řeky Moravy k biologicky nejrozmanitějším ekosystémům v Evropě.[1] Jeho bohatost na rostlinné a živočišné druhy (bylo identifikováno asi 12 000 druhů) jej řadí na druhé místo v rozmanitosti pouze po Delta Dunaje. Během 20. století však došlo k rozsáhlým tokům řeky, zejména po proudu od Litovel, byly regulovány s následným účinkem ztráty inundačních oblastí (nivy). Jelikož je povodí hustě osídlené a zejména v české části industrializované, dostává řeka také spoustu odpadních vod. K šíření přispívá také zemědělství dusík a další živiny do řeky. Střední část řeky si přesto zachovala většinu svého přirozeného charakteru a v pozdějších letech bylo vyvinuto vědomé úsilí o ochranu přírody a ekosystému povodí.[1]

Ekologie řeky

  • Zatopený les

  • Zatopená louka

  • Jeden z mnoha oxbow jezera Moravy

  • Přírodní park Strážnické Pomoraví v České republice, jedna z několika chráněných přírodních oblastí podél Moravy

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G h i j k l Tockner, Klement; Uehlinger, Urs; Robinson, Christopher T. (2009). Řeky Evropy. Akademický tisk. str. 86–88. ISBN  9780080919089.

externí odkazy