Zlínský kraj - Zlín Region
Zlínský kraj Zlínský kraj | |
---|---|
![]() | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() | |
Země | Česká republika |
Hlavní město | Zlín |
Okresy | Kroměřížský okres, Okres Uherské Hradiště, Okres Vsetín, Okres Zlín |
Vláda | |
• Guvernér | Radim HolišANO |
Plocha | |
• Celkem | 3 963,55 km2 (1530,34 čtverečních mil) |
Nejvyšší nadmořská výška | 1206 m (3957 ft) |
Populace (2019-01-01[1]) | |
• Celkem | 582,921 |
• Hustota | 150 / km2 (380 / sq mi) |
Kód ISO 3166 | CZ-ZL |
Registrace vozidla | Z |
webová stránka | www.kr-zlinsky.cz |
Zlínský kraj (čeština: Zlínský kraj) je správní jednotka (čeština: kraj) z Česká republika, který se nachází v jihovýchodní části historické oblasti Morava. Je pojmenována po svém hlavním městě Zlín. Spolu s Olomoucký kraj tvoří oblast soudržnosti Střední Moravy. Nachází se ve východní části České republiky, kde hraničí s Slovensko (Trenčín a Žilinské regiony ) jsou tvořeny jeho východním okrajem. Hraničí s Jihomoravský kraj na jihozápadu je Olomoucký kraj na severozápadě a Moravskoslezský kraj na severu. Kulturně se region skládá z částí tří tradičních moravských regionů: Hanakia, Moravské Slovensko a Moravské Valašsko, protože město Zlín leží zhruba na jejich tripoint.
administrativní oddělení
Zlínský kraj je rozdělen do 4 okresů:
![]() | ||||||||||
Okresy Zlínského kraje
|
Zlínský kraj byl založen 1. ledna 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o zřízení vyšších samosprávných celků. Vzniklo sloučením částí Jihomoravský kraj (dále jen Okres Zlín, Kroměřížský okres a Okres Uherské Hradiště ) a Severomoravský kraj (dále jen Okres Vsetín. Kraj má celkem 307 obcí, z toho 30 měst. Jedná se o 13 obcí s rozšířenou působností a 25 územních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.[2]Podle vládních statistik je Zlínský kraj nejbezpečnějším regionem v České republice; má nejnižší počet útoků, znásilnění, sebevražd a dopravních nehod v zemi.[3] Geologicky je Zlínský kraj v rámci Vizovická vrchovina.
Zeměpis
S rozlohou 3 964 km2, Zlínský kraj je čtvrtým nejmenším regionem České republiky. Charakter území regionu je velmi různorodý. Zatímco části regionu jsou kopcovité, v Údolí se táhnou ploché úrodné oblasti Hané a Slovácka Kroměřížský okres a Okres Uherské Hradiště. The Moravskoslezské Beskydy Moravskyslezské Beskydy s nejvyšším vrcholem Čertův mlýn (1206 m) leží v severní části regionu a Javorové hory na východě se nachází pohoří Javorníky s nejvyšším vrcholem Velký Javorník (1071 m). Směrem na jih tvořící hranici se Slovenskem se nachází Bílé Karpaty pohoří Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velké Javořiny (970 m). Vysočina Hostýnsko-vsetínská vrchovina (česky: Hostýnsko – Vsetínská hornatina) a Vizovická vrchovina (česky: Vizovická vrchovina) prochází jižně od Moravskoslezské Beskydy pohoří. V jihozápadní části kraje se nachází Chřibská vrchovina s nejvyšším bodem Brdo (587 m). Hornomoravské údolí prochází ze západu mezi vysočinou Chřibské vrchoviny a výše uvedenými kopcovitými zeměmi Kroměřížský okres až po Okres Zlín. Po ní prochází údolí Dolní Moravy Řeka Morava v Okres Uherské Hradiště na Jihomoravský kraj.
Většina potoků v oblasti teče do Řeka Morava. Nejdůležitější jsou Řeka Bečva v severní části a řeka Olšava v jižní části. Řeka Morava je největší řeka v regionu protékající oběma údolími od západu na jih.
Podnebí regionu je poměrně příznivé. Průměrná teplota vzduchu byla v roce 2012 9,8 ° C a celkové množství srážek 598,6 mm / m2.
Většina půd v regionu je chudá na minerály (s výjimkou draslík a hořčík ) a humus. Tohle jsou hnědá země vysočiny a podzolické půdy které místně přecházejí na hnědou zemi nižších poloh směrem na jih. V údolích jsou velmi úrodné hnědé země a černozem. Řeku Moravu obklopují kvalitní lužní půdy. Zpracování půdy ve velké části regionu je poměrně obtížné kvůli strmému terénu a rozmanitosti terénu.[2]
Dějiny
Zástupci regionů hlasovali v roce 2001 o navrhované změně názvu regionu. Alternativa Východomoravský kraj (Východomoravský kraj), nicméně většina voličů se rozhodla zachovat stávající název regionu.[4]
Populace

K 1. lednu 2019 měl region 582 921 obyvatel. Podíl mužů na celkové populaci byl 49,0%. Průměrný věk byl 43,1 roku, přičemž Královéhradecký kraj je nejvyšší v České republice.[5] Hustota obyvatel 147 obyvatel na km2 přesahuje národní průměr. Největší hustota obyvatelstva se vyskytuje v Okres Zlín (185 obyvatel na km2) a nejnižší v Okres Vsetín (125 obyvatel na km2).[5]Tabulka uvádí města a obce v regionu s největším počtem obyvatel (k 1. lednu 2019):[5]
název | Populace | Plocha (km²) | Okres |
---|---|---|---|
![]() | 74,997 | 103 | Okres Zlín |
![]() | 28,816 | 51 | Kroměřížský okres |
![]() | 26,092 | 58 | Okres Vsetín |
![]() | 25,212 | 21 | Okres Uherské Hradiště |
![]() | 22,217 | 35 | Okres Vsetín |
![]() | 17,876 | 20 | Okres Zlín |
![]() | 16,493 | 52 | Okres Uherské Hradiště |
![]() | 16,420 | 39 | Okres Vsetín |
![]() | 11,606 | 34 | Kroměřížský okres |
![]() | 8,169 | 27 | Kroměřížský okres |
Dalšími významnými městy ve Zlínském kraji jsou Napajedla, Hulín, Staré Město a Slavičín.
Ekonomika

Ekonomika v regionu byla a stále je založena především na kapitalizaci vstupních surovin a polotovarů. V roce 2012 dosáhl celkový HDP 7 538 milionů EUR. HDP na obyvatele v regionu činil 12 813 EUR (88% celorepublikového průměru), což je mezi regiony České republiky sedmé místo. Průmyslový potenciál regionu spočívá ve výrobních podnicích, které představují 16% z celkového počtu registrovaných subjektů. Zahrnují je hlavně kovozpracující a dřevozpracující průmysl. Ve srovnání se zbytkem České republiky však trpí nízkou úrovní modernizace výroby. Ke konci roku 2012 měl Zlínský kraj 138 269 právnických a fyzických osob, z toho 14 379 zaměstnanců. 1382 podniků mělo 25 a více zaměstnanců. Míra registrované nezaměstnanosti byla 10,4%. V rámci regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti hlášena z Okres Vsetín (téměř 15%), zatímco nejnižší z Okres Zlín (8.8%).[2]
Doprava
Celkem 17 km (11 mi) z dálnice je přítomný v tomto regionu.[6] Délka provozovaných železničních tratí v regionu je 359 km (223 mi).[6]
Vzdělávání a zdravotní péče
V regionu jsou dvě univerzity: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Evropský polytechnický institut v Kunovicích. První z nich má veřejný status, 6 fakult a může udělit bakalářský a magisterský titul. Ta druhá je soukromá vysoká škola. Síť předškolních a školských zařízení tvoří 310 mateřských škol, 257 základních škol, 17 gymnázií, 71 středních škol, 11 vyšších odborných škol. Praktický lékař se stará v průměru o 258 obyvatel. Akutní, postupnou a rehabilitační zdravotní péči zajišťuje síť 10 nemocnic s 2 849 lůžky.[2]
Cestovní ruch
Zlínský kraj je atraktivní pro turisty a může se pochlubit řadou přírodních, kulturních a historických památek, jako jsou hory, zahradní architektura, lázně, vinná údolí, pozůstatky Velkomoravská říše, série církevních památek a historicky cenných budov i jedinečný příklad funkční Baťovy funkční architektury.[2]
Zemědělství
48,9% půdy v regionu je zemědělská půda a 51,1% je nezemědělská. Většina zemědělské půdy patří k Okres Uherské Hradiště (57 277 hektarů, z toho 70,1% orné půdy). V oblasti je úplně jiné rozdělení půdy Okres Vsetín kde je podíl nezemědělské půdy mnohem vyšší (64,6%) a 83,8% je pokryto lesy, většinou smrkovými lesy.[2]
Zajímavosti
- Lázně Luhačovice - Do největších moravských lázní každoročně přijíždějí desítky tisíc návštěvníků, aby si odpočinuli a získali zdraví. Lázně mají dlouholetou tradici lázeňských procedur dýchacích cest, zažívacího ústrojí, cukrovky a pohybových orgánů. Velmi známé jsou léčivé prameny, příznivé klimatické podmínky a také typická architektura.
- Sjezdové a běžecké lyžování je možné v Pustevny, Portáš, Velké Karlovice, Chřibská vrchovina a Hostýnsko-vsetínská vrchovina.
- Podél Řeka Morava vede Moravská cyklostezka, která je napojena na rakouskou a slovenskou cyklostezku.
- Horolezci mohou cvičit na pulčínských skalách, Lačnov skály nebo Čertovy skály.
- Originálním zážitkem je plavba po Baťově kanálu (česky: Baťův kanál).
- Vodní nádrže Horní Bečva, Bystříčka, Ostrožovská Nová Ves, Rusava, Pozlovice a Smraďavka.
- Celosvětově se oceňují zahrady a arcibiskupská zahrada Podzámecká a Květná zámek v Kroměříži, které jsou zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
- Holešov s muzeem židovské kultury
- Gotický hrad Buchlov, barokní zámek v Buchlovicích a poutní místo Velehrad
- Památník Velké Moravy v Liberci Staré Město
- Valašské muzeum v přírodě a skanzen v Rožnov pod Radhoštěm
- Plocha budov v Pustevny, statut pohanského boha Radegast a sochařská skupina Cyrila a Metoděje v Radhošť
- Zoologická zahrada s hradem v Lešná
- Muzeum obuvi v Zlín.
- Události, které dokumentují etnografické bohatství regionu, jsou karneval v Strání, Jízda králů v Vlčnov nebo Kopaničářský festival v Starý Hrozenkov. Každý rok se koná letní filmová škola Uherské Hradiště a Mezinárodní filmový festival pro děti a mladé v Zlín.[2]
FOTOGALERIE
The Hrad Buchlov
Čertovy skály v Lidečko, Okres Vsetín
Náměstí v Kroměříž
Jurkovičův dům v Luhačovice
Libušín chata v Pustevny, Moravskoslezské Beskydy
Šáhova synagoga v Holešov
Mariánský sloup v Uherské Hradiště
Valašské muzeum v přírodě v Rožnov pod Radhoštěm
Kancelář Tomáše Bati v Praze Zlín
Reference
- ^ "Obyvatelstvo územních jednotek České republiky". Český statistický úřad. Citováno 2019-04-30.
- ^ A b C d E F G Český statistický úřad, Citováno 20. prosince 2014
- ^ "Kriminalita Zlínského kraje" (v češtině). Policie České republiky. Citováno 14. září 2011.
- ^ „Název Zlínský kraj zůstává“. Mladá fronta DNES (v češtině). 28. března 2001. Citováno 11. března 2015.
- ^ A b C "Obyvatelstvo obcí České republiky". Český statistický úřad. Citováno 2019-04-30.
- ^ A b „Doprava“ [Doprava] (XLS). Český statistický úřad. Citováno 11. května 2015.
externí odkazy
- Zlínský kraj Oficiální webové stránky (v angličtině)
- Zlínský kraj Oficiální webové stránky (v češtině)
- Statistiky regionů
Souřadnice: 49 ° 13'12 ″ severní šířky 17 ° 44'24 ″ východní délky / 49,22000 ° N 17,74000 ° E