Argeș (řeka) - Argeș (river)
Argeș | |
---|---|
![]() Argeș v Mihăilești-Cornetu | |
![]() Argeș v Rumunsku | |
Umístění | |
Země | Rumunsko |
Kraje | Argeș, Dâmbovița, Ilfov, Giurgiu, Călărași |
Města | Curtea de Argeș, Pitești, Oltenița |
Fyzikální vlastnosti | |
Zdroj | Hory Făgăraș |
• nadmořská výška | 2 030 m (6 660 stop) |
Ústa | Dunaj |
• umístění | Oltenița |
• souřadnice | 44 ° 3'33 ″ severní šířky 26 ° 37'1 ″ východní délky / 44,05917 ° N 26,61694 ° ESouřadnice: 44 ° 3'33 ″ severní šířky 26 ° 37'1 ″ východní délky / 44,05917 ° N 26,61694 ° E |
Délka | 350 km (220 mi) |
Velikost pánve | 12 550 km2 (4 850 čtverečních mil) |
Vybít | |
• průměrný | 73 m3/ s (2 600 krychlových stop / s) |
Povodí funkce | |
Postup | Dunaj → Černé moře |
Přítoky | |
• vlevo, odjet | Vâlsan, Râul Doamnei, Dâmbovița |
• že jo | Neajlov |
The Argeș (Rumunská výslovnost:[ˈArd͡ʒeʃ] (poslouchat)) je řeka na jihu Rumunsko, levý přítok Dunaj.[1][2] Je dlouhá 350 km (220 mil) oblast povodí je 12550 km2 (4 850 čtverečních mil).[2][3] Jeho zdroj je v Hory Făgăraș, v Jižní Karpaty a vlévá se do Dunaje v Oltenița.
Hlavní město na Argeș je Pitești. Upstream je zachována Vidraru Dam, který vytvořil Jezero Vidraru. Jeho horní tok, proti proudu od jezera Vidraru, se také nazývá Capra.
název
Řeka je považována za stejnou jako Ὀρδησσός Ordesse, jméno zmíněné uživatelem Starořečtina historik Herodotus.[4] Etymologie Argeș není jasná. Tradičně se mělo za to, že je odvozeno od starověkého jména prostřednictvím rekonstruovaného výrazu, *Argessis. Hlavní město Dacian vůdce Burebista byl pojmenován Argedava, ale zdá se, že nemá žádnou souvislost s názvem řeky.[5]
Alternativní etymologie odvozuje název řeky od a Pecheneg slovo přepsáno do rumunština tak jako argiș (což znamená „vyšší úroveň“). Nejdříve zaznamenané varianty jména s odkazem na město Curtea de Argeș (dále jen „Soud v Argeș“), rovněž navrhují odvození od tohoto slova: Argyas (1369), Argies (1379), Arghiș (1427), řeka pravděpodobně přebírající název města.[5]
Lokality
Následující lokality se nacházejí podél řeky Argeș, od pramene po ústa: Căpățânenii Ungureni, Căpățânenii Pământeni, Arefu, Poienarii de Argeș, Corbeni, Rotunda, Albeștii de Argeș, Curtea de Argeș, Băiculești, Merișani, Bascov, Pitești, Găești, Bolintin-Deal, Adunații-Copăceni, a Oltenița.
Vodní energie
Využívá se řeka Arge of a některé její přítoky vodní energie.[6] Vodní systém se skládá z několika přehrad, jezer, tunelů a elektráren.[7] Jezera postavená na řece Argeș jsou: Vidraru, Oiești, Cerbureni, Curtea de Argeș, Zigoneni, Merișani, Budeasa, Bascov, Pitești, Călinești (nebo Golești), Zăvoiu (poblíž Mătăsaru ), Ogrezeni a Mihăilești.[8] Na jeho přítocích jsou přehrady.
Přítoky
Následující řeky jsou přítoky k řece Argeș (od pramene po ústa):[2]
- Levé přítoky: Braia, Mândra, Buda, Valea cu Pești, Valea Lupului, Berindești, Valea Iașului, Sasu, Vâlsan, Râul Doamnei, Vrănești, Râncăciov, Cârcinov, Budișteanca, Sabar, Dâmbovița, Rasa, a Luica.
- Pravé přítoky: Paltinul, Lespezi, Modrugaz, Cumpăna, Valea lui Stan, Arefu, Bănești (Cicănești), Valea Danului, Tutana, Schiau, Bascov a Neajlov.
Viz také
Reference
- ^ „Národní plán řízení. Sinteza planurilor de management ve společnosti nivel de bazine / spații hidrografice, anexa 7.1“ (PDF, 5,1 MB). Administrația Națională Apele Române. 2010. str. 732–737.
- ^ A b C Atlasul cadastrului apelor din România. Část 1 (v rumunštině). Bukurešť: Ministerul Mediului. 1992. str. 327–340. OCLC 895459847. Kód řeky: X.1
- ^ Část povodí Dunaje, část A - zpráva o střeše, IPCDR, s. 12
- ^ George Ioan Brătianu, Une énigme et un miracle historique: le peuple roumain, Editura Științifică și Enciclopedică, Bukurešť, 1989, s. 138
- ^ A b Alexandru Madgearu, „Români peci pecenegi în sudul Transilvaniei“, ve Zeno-Karl Pinter, Ioan-Marian Țiplic, Maria-Emilia Țiplic (eds.), Relații interetnice in Transilvania, Sec. VI-XIII, Editura Economică, Bukurešť, s. 117. ISBN 973-709-158-2.
- ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2013-10-14. Citováno 2013-10-14.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
- ^ „BAZINE HIDROGRAFICE ÎN ROMÂNIA“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 12. srpna 2011. Citováno 20. září 2011.
- ^ (PDF) https://web.archive.org/web/20120327024138/http://www.rowater.ro/daarges/Documente%20Planuri%20bazinale/15.%20Tabel%20Acumulari%20permanente%20frontale.pdf. Archivovány od originál (PDF) dne 27. března 2012. Citováno 20. září 2011. Chybějící nebo prázdný
| název =
(Pomoc)