Pardubický kraj - Pardubice Region

Pardubický kraj

Pardubický kraj
Kraj
Kunětická hora ze vzduchu
Kunětická hora ze vzduchu
Vlajka Pardubického kraje
Vlajka
Erb Pardubického kraje
Erb
Pardubický kraj v České republice.svg
Souřadnice: 49 ° 52 'severní šířky 16 ° 10 'východní délky / 49,87 ° S 16,17 ° V / 49.87; 16.17Souřadnice: 49 ° 52 'severní šířky 16 ° 10 'východní délky / 49,87 ° S 16,17 ° V / 49.87; 16.17
ZeměČeská republika
Hlavní městoPardubice
OkresyOkres Pardubice, Okres Chrudim, Okres Svitavy, Okres Ústí nad Orlicí
Vláda
• GuvernérMartin Netolický (ČSSD )
Plocha
• Celkem4 518,63 km2 (1744,65 čtverečních mil)
Nejvyšší nadmořská výška
1424 m (4 672 ft)
Populace
 (2019-01-01[1])
• Celkem520,316
• Hustota120 / km2 (300 / sq mi)
Kód ISO 3166CZ-PA
Registrace vozidlaE
webová stránkawww.pardubickykraj.cz

Pardubický kraj (čeština: Pardubický kraj; polština: Kraj pardubicki) je správní jednotka (čeština: kraj) z Česká republika, který se nachází hlavně ve východní části historického regionu Čechy, s malou částí na severozápadě Morava. Je pojmenována po svém hlavním městě Pardubice. Jako správní jednotka existoval Pardubický kraj v průběhu historie třikrát. Poprvé byla založena v roce 1850 a rozšířena od Český Brod na česko-moravské hranice. Ve své druhé existenci to byl jeden z 19 krajů, jak byly stanoveny v letech 1949 až 1960. Po roce 1960 se Pardubice staly hlavním městem okresu Pardubice, který byl součástí Východočeského kraje (hlavní město Hradec Králové ). Pardubický kraj, jak je nyní, byl obnoven v roce 2000.

administrativní oddělení

Pardubický kraj je rozdělen do 4 okresů:

Pardubické okresy.png
Okresy Pardubického kraje
  Chrudim
  Pardubice
  Svitavy
  Ústí Nad Orlicí

V regionu je celkem 451 obcí (stav z roku 2019).[2] Mezi nimi je 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Třicet dva z obcí je klasifikováno jako města. Krajské ústředí jsou v Pardubicích.[3]

Populace

Celkový počet obyvatel Pardubického kraje je asi 520 000. 17 obcí má vyšší populaci než 5 000. Největší obcí v regionu je Pardubice s populací více než 90 000. V následující tabulce jsou uvedeny obce s největším počtem obyvatel v Pardubickém kraji (k 1. lednu 2019).[2]

názevPopulacePlocha (km2)Okres
Vlajka Pardubice.svg Pardubice90,66878Okres Pardubice
Vlajka města Chrudim.gif Chrudim23,15133Okres Chrudim
Svitavy CZ flag.svg Svitavy16,83831Okres Svitavy
Vlajka České Třebové CZ.svg Česká Třebová15,50841Okres Ústí nad Orlicí
Vlajka Ústí nad Orlicí CZ.svg Ústí nad Orlicí14,19636Okres Ústí nad Orlicí
Vlajka Vysoké Mýto.svg Vysoké Mýto12,33542Okres Ústí nad Orlicí
Litomyšlská vlajka CZ.svg Litomyšl10,42933Okres Svitavy
Vlajka Moravská Třebová CZ.svg Moravská Třebová10,07042Okres Svitavy
Lanskrounská vlajka CZ.svg Lanškroun9,99121Okres Ústí nad Orlicí

Dalšími významnými městy v Pardubickém kraji jsou Hlinsko, Přelouč, Polička, Choceň, Holice, Letohrad a Žamberk.

Zeměpis

S celkovou velikostí 4 519 km2, Padrubice je pátý nejmenší region v České republice. Králický Sněžník (1 424 m) je nejvyšším bodem v regionu. Nejnižší bod (201 m) se nachází na vodní hladině Labe (Labe) Řeka u Kojic.

Jižní a jihovýchodní část regionu je domovem kopcovitých oblastí Žďárských vrchů a Železné Hory (Železné hory). Střední a západní část regionu tvoří Polabí nížiny. Na severovýchodě oblast dosahuje Orlické hory a Hrubý Jeseník.

The Evropské povodí protéká regionem, kde odděluje povodí řeky Severní moře a Černé moře. Tripoint z Dunaj (Černé moře), Labe (Severní moře) a Odra (Baltské moře ) povodí se nachází na vrcholu Králický Sněžník. Většina regionu patří do povodí Labe, které tvoří řeky Chrudimka, Divoká Orlice, Doubrava, Loučná, Tichá Orlice a Třebovka. Řeky v povodí Dunaje jsou Morava, Moravská Sázava, Svitava a Třebůvka. The Sečská přehrada (220 ha) a přehrada Pastviny (92 ha) patří mezi větší vodní útvary v regionu.

Nejběžnější typy půdy v regionu jsou podzol a kambizem. Lesy pokrývají 29,6% regionu a jsou převážně jehličnatý. Opadavý kolem Pardubic se vyskytují lesy.

Podnebí

Pardubický kraj má kontinentální klima charakterizované relativně horkými léty a chladnými zimami. Klima v Pardubickém kraji se liší v závislosti na poloze. Oblasti v Polabí nížiny v západní části regionu jsou relativně teplejší s průměrnými ročními teplotami 8 ° C. Naopak nejchladnější oblasti se nacházejí v kopcovité severovýchodní části regionu, kde se průměrné roční teploty pohybují kolem 4 ° C.

Srážky jsou relativně nižší ve střední části regionu, kde se celkové roční hodnoty pohybují kolem 700 - 800 mm. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou (například Žďárské Vrchy nebo podhůří Orlických hor) se vyskytují vyšší srážky s ročními hodnotami 800 - 1 000 mm.

Data klimatu pro Pardubický kraj (1961–1990)
MěsícJanÚnoraMarDubnaSmětČervenJulSrpenZáříŘíjnalistopadProsinecRok
Denní průměrná ° C (° F)−3.1
(26.4)		−1.4
(29.5)		2.2
(36.0)		7.1
(44.8)		12.2
(54.0)		15.3
(59.5)		16.6
(61.9)		16.3
(61.3)		12.7
(54.9)		8.0
(46.4)		2.5
(36.5)		−1.3
(29.7)		7.2
(45.0)
Průměrný srážky mm (palce)47
(1.9)		40
(1.6)		42
(1.7)		46
(1.8)		77
(3.0)		87
(3.4)		82
(3.2)		84
(3.3)		56
(2.2)		45
(1.8)		52
(2.0)		54
(2.1)		711
(28.0)
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav[4]

Ekonomika

The Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele regionu činil v roce 2011 81,1% celostátního průměru. Služby tvoří největší část ekonomiky regionu a v roce 2011 tvořily 52,4% HDP. Dalšími významnými odvětvími jsou průmysl (36,9% HDP) a stavebnictví ( 7,2% HDP). Registrovaný Míra nezaměstnanosti na konci roku 2011 činila 8,44%. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v roce 2006 Okres Svitavy.

Průmysl v Pardubicích
Foxconn v Pardubicích (dříve Tesla Pardubice)
  • Průmysl

Průmysl a komerční veřejné služby jsou základem pardubické ekonomiky. Nejsilnějším průmyslovým odvětvím je všeobecné strojírenství, textil, oděv a zpracování kůže. Chemický průmysl v Pardubickém kraji je větší než kdekoli jinde v České republice.

  • Doprava

Silniční sítě tvoří 3 597 km, které procházejí napříč celým regionem. Jako nejdůležitější jsou označeny silnice I / 35 a I / 37 (napojení na I / 17 v Chrudimi). 9 km dlouhý úsek Dálnice D11 spojte region s Prahou. Dvouproudová Rychlostní silnice R35 plánuje překročit region a propojit jej s německým Libercem a moravskou sítí dálnic a rychlostních silnic.

V regionu je 542 km železnic, které ji spojují s Prahou, Brnem, Libercem, Olomoucem, Ostravou a Polskem. Regionem prochází železniční koridor Berlín - Praha - Brno - Vídeň a v Pardubicích je napojen na trasy celostátního významu do Liberce a Havlíčkova Brodu.[5]

Pardubice mají mezinárodní letiště, provozující jak veřejné, tak vojenské lety, která je uvedena v kategorii 5 nejlepších letišť v České republice.

  • Zemědělství

Zemědělství hraje v regionu důležitou roli. Zemědělská půda pokrývá přibližně 60,2% veškeré půdy v regionu, zatímco orná půda zabírá 43,8%. Lesy pokrývají 29,6% regionu.

  • Cestovní ruch

Turistické cíle v regionu přitahují atrakce od přírodních turistických míst (jako jsou Železné Hory a Orlické Hory) až po historické památky, většinou středověké hrady založené od 13. století. Nejvýznamnější historické památky v regionu jsou spojeny se šlechtickým rodem Pernštejnů z Moravy, kteří si nechali postavit dva obrovské hrady na Litice nad Orlicí, a na Kunětické hoře u Pardubic.[6] V roce 2011 bylo v regionu 365 zařízení poskytujících ubytování pro 324 000 návštěvníků.

Vzdělávání a zdravotní péče

V roce 2011 bylo:

  • 309 mateřských škol se 17 994 studenty
  • 251 základních škol se 41 184 studenty
  • 21 středních základních škol gymnázium ) s 6 305 studenty
  • 55 středních škol s 16 413 studenty
  • 10 vysokých škol vyšší odborná škola) s 1135 studenty
  • Univerzita Pardubice se sedmi fakultami a více než 10 000 studenty.

Dále zde bylo devět nemocnic s kapacitou 2 584 pacientů. Celkově v regionu pracovalo 2 009 lékařů a poměr pacientů na lékaře byl 257.

Zajímavosti

FOTOGALERIE

  • Chrudim

  • Kralický Sněžník

  • Zámek Kunětická hora

  • Lanškroun

  • Litomyšl Chauteau

  • Moravská Třebová

  • Nové Hrady Chauteau

  • Pardubický Chauteau

  • Polička

  • Hrad Slatiňany

  • Veselý Kopec

  • Železné hory

Reference

  1. ^ "Obyvatelstvo územních jednotek České republiky". Český statistický úřad. Citováno 30. dubna 2019.
  2. ^ A b "Obyvatelstvo obcí České republiky". Český statistický úřad. Citováno 30. dubna 2019.
  3. ^ Pardubický kraj Archivováno 9. Července 2007 v Wayback Machine, Oficiální stránky, Citováno 14. dubna 2011
  4. ^ „Historická data - meteorologie a klimatologie“. Český hydrometeorologický ústav. Archivovány od originál dne 14. října 2013. Citováno 8. září 2013.
  5. ^ East-Bohemia.info, Oficiální turistický portál Pardubického kraje, Citováno 8. prosince 2012
  6. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 9. července 2007. Citováno 8. prosince 2011.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

externí odkazy