Misty básníci - Misty Poets - Wikipedia

The Misty básníci (čínština : 朦胧诗人; pchin-jin : Ménglóng Shīrén) jsou skupinou 20. století Čínští básníci kteří reagovali proti omezením umění během Kulturní revoluce.[1][2] Jsou tak pojmenovaní, protože jejich práce byla oficiálně odsouzena jako „temná“, „mlhavá“ nebo „mlhavá“ poezie (menglong shi).[3] Ale podle Gu Cheng „„ charakteristickou vlastností tohoto nového typu poezie je její realismus - začíná objektivním realismem, ale směřuje k subjektivnímu realismu; přechází od pasivní reakce k aktivní tvorbě. “[4] Hnutí bylo původně zaměřeno na časopis Jintian (čínština : 今天; pchin-jin : Jīntiān; lit. 'Today'), kterou založil Bei Dao a Mang Ke a publikován od roku 1978 do roku 1980, kdy byl zakázán.[5]

Guo Lusheng je jedním z prvních básníků seslaná mládež generace básníků a byla inspirací pro několik původních Misty Poets. Pět důležitých mlhavých básníků, Bei Dao, Gu Cheng, Shu Ting, He Dong a Yang Lian, byli vyhnáni po Protesty náměstí Nebeského klidu z roku 1989. Jintian byl vzkříšen v Švédsko v roce 1990 jako fórum pro krajanské čínské spisovatele.

Práce Misty Poets měla silný vliv na texty první čínské generace Skála zejména hudebníci Cui Jian.

Dějiny

Během kulturní revoluce Mao Ce-tung nařídil určité kulturní požadavky na literaturu a umění v Číně. Podle těchto myšlenek byli spisovatelé a umělci vyzváni, aby vytvořili „kulturní armádu“, která bude vzdělávat masy a poskytovat jim revoluční hodnoty. Celé umění by proto bylo politické a neexistovalo by umění jen kvůli umění. Podle těchto požadavků byla poezie relativně poddajná a realistická, jak ukazuje následující příklad:

Měsíc následuje Zemi
Země následuje slunce,
Ropa sleduje naše kroky,
A vždy budeme následovat komunistickou stranu.[6]

Ve státě podobném občanské válce na konci kulturní revoluce bylo do země vysláno mnoho Číňanů pod heslem „Na hory a na venkov“ (Číňan: 上山 下乡 shàngshānxiàxiāng). Nespokojenost deportovaných byla velká a mnozí se po kulturní revoluci, která byla později v celé zemi popsána jako „Deset ztracených let“, cítili rozčarovaní. Ačkoli během kulturní revoluce bylo zakázáno vydávat literaturu a umění[Citace je zapotřebí ]kolovala rozsáhlá podzemní poezie, která byla napsána za extrémních podmínek:

Gu Cheng (Číňan: 顾城 Gu Cheng) říká, že své básně zahájil v chlívě, Bei Dao (Číňan: 北岛) napsal své první hry večer po práci. Pouze se smrtí Mao Ce-tunga, zatčením Gang čtyř, stejně jako otevření na západ, se zákony uvolnily kolem „kulturních požadavků“. Platformu pro tyto pocity a básně nabídl neoficiální časopis „Today“ (Číňan: int Jintian). První číslo vyšlo se zásadní básní „Odpověď“ (v čínštině: 回答 Huida), kterou lze považovat za paradigma pro nejasnou povahu mlhavé poezie. Řádek „Nevěřím“ (Číňan: 我 不 相信 wǒ bù Xiangxin) se zde v té době téměř stal módním slovem. Vydání dalších Menglongových básní okamžitě zahájilo celoroční debatu o svobodě jednotlivce a autora a jeho závazku ke společnosti, státu a straně.

Tato skupina ovlivňovala ujgurské básníky jako Ahmatjan Osman, lídr v oblasti gungga (mlhavé, vágní nebo nejisté) hnutí 80. let.[7] Hnutí mělo několik trvalých dopadů na ujgurskou poetiku, například zavedení volného verše.

Seznam Misty Poets

Reference

  1. ^ „Úvod a komentář k překladům Wang Ping“. Epc.buffalo.edu. 1995-02-20. Citováno 2010-10-19.
  2. ^ Jeffrey Twitchell, Huang Fan (1997). „Avant Garde Poetry In China: The Nanjing Scene 1981 1992“. Světová literatura dnes. 71. Citováno 2010-10-19.CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
  3. ^ „Kouření lidí“ (PDF). 39 (2). Beloit Poetry Journal. Zima 1988–1989. Archivovány od originál (PDF) dne 21. 11. 2010. Citováno 2010-10-28. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  4. ^ Sze, ARthur ed., Čínský spisovatel na psaní, Trinity University Press, 2010
  5. ^ „Stručný průvodce pro Misty Poets“. Poets.org. Archivovány od originál dne 12. 4. 2010. Citováno 2010-10-19.
  6. ^ Tony Barnstone (ed.), Wu Shuteh ve hře Out of the Howling Storm. Nová čínská poezie. Wesleyan University Press, Hanover / London 1993, 12
  7. ^ Ötkür, Zulhayat (2020-06-22). "UYGUR KADINLARININ GELENEKSEL GİYİMİ" PERİCE "VE" TELPEK"". Uluslararası Uygur Araştırmaları Dergisi. doi:10,46400 / uygur.722548. ISSN  2458-827X.
  • Barnstone, Tony, ed. (1993). Out of the Howling Storm: The New Chinese Poetry. Middletown, Connecticut: Wesleyan University Lis. ISBN  0-8195-1210-9.
  • Jones, Andrew F. (1992). Like A Knife: Ideology and Genre in Contemporary Chinese Popular Music. Série Cornell East Asia, č. 57. Ithaca, New York: East Asia Program, Cornell University. ISBN  0-939657-57-0.

externí odkazy