Mazovské vojvodství - Masovian Voivodeship
Mazovské vojvodství nebo Mazovské vojvodství[4] (polština: województwo mazowieckie [vɔjɛˈvut͡stfɔ mazɔˈvʲɛtskʲɛ]) je největší a nejlidnatější ze 16 polština provincie nebo vojvodství, vytvořený v roce 1999. Zabírá 35 579 kilometrů čtverečních (13 737 čtverečních mil) východně-středního Polska a má 5 411 446 obyvatel.[1] Jeho hlavní města jsou Varšava (1,783 milionu) uprostřed Varšavská metropolitní oblast, Radom (212 230) na jihu, Płock (119 709) na západě, Siedlce (77 990) na východě a Ostrołęka (52 071) na severu. Hlavním městem vojvodství je národní hlavní město Varšava.
Provincie byla vytvořena 1. ledna 1999, z první Varšava, Płock, Ciechanów, Ostrołęka, Siedlce a Radomská vojvodství, v souladu s Reformy polské místní správy přijato v roce 1998. Název provincie připomíná tradiční název regionu, Mazowsze (někdy vykresleno v angličtině jako „Mazovia“), s nímž je zhruba shodné. Jižní část vojvodství s Radomem však historicky patří Malopolsko, zatímco Łomża a jeho okolí, i když je historicky součástí Mazovska, nyní je součástí Podleské vojvodství.
Je ohraničen šesti dalšími vojvodstvími: Warmian-Masurian na sever, Podlaskie na severovýchod, Lublin na jihovýchod, Świętokrzyskie na jih, Lodž na jihozápad a Kujavsko-pomořanský na severozápad.
Mazovsko je centrem města Věda, výzkum, vzdělávání, průmysl a infrastruktura v zemi.[5] V současnosti má v Polsku nejnižší míru nezaměstnanosti a je klasifikována jako provincie s velmi vysokými příjmy.[5] Navíc je oblíbený mezi rekreanty kvůli množství historických památek a zeleně; lesy pokrývají více než 20% rozlohy vojvodství, kde borovice a duby v regionální krajině převládají.[6] Navíc Národní park Kampinos nachází se v Masovii je a UNESCO - určené biosférická rezervace.

Správní rozdělení
Mazovské vojvodství je rozděleno do 42 krajů (pohony ): 5 městských krajů (miasto na prawach powiatu) a 37 „krajů“ (powiat ziemski). Ty se dále dělí na 314 gminas, které zahrnují 85 „městských gmin“.





- Kraje zobrazené na číslované mapě jsou popsány v následující tabulce.
![]() | |||||||
Mapa ref. | Angličtina a Polská jména | Plocha | Populace (2019) | Sedadlo | Ostatní města | Celkový gminas | |
(km²) | (čtverečních mil) | ||||||
Městské kraje | |||||||
1 | Varšava Warszawa | 517 | 200 | 1,783,321 | 1 | ||
(2) | Ostrołęka | 29 | 11 | 52,071 | 1 | ||
(3) | Płock | 88 | 34 | 119,709 | 1 | ||
(4) | Radom | 112 | 43 | 212,230 | 1 | ||
(5) | Siedlce | 32 | 12 | 77,990 | 1 | ||
Země kraje | |||||||
2 | Ostrołęka County powiat ostrołęcki | 2,099 | 810 | 88,717 | Ostrołęka * | Myszyniec | 11 |
3 | Płock County powiat płocki | 1,799 | 695 | 110,987 | Płock * | Gąbin, Drobin, Wyszogród | 15 |
4 | Radom County powiat radomski | 1,530 | 591 | 152,190 | Radom * | Pionki, Iłża, Skaryszew | 13 |
5 | Siedlce County powiat siedlecki | 1,603 | 619 | 81,265 | Siedlce * | Mordy | 13 |
6 | Żuromin County powiat żuromiński | 805 | 311 | 38,688 | Żuromin | Bieżuń, Lubowidz | 6 |
7 | Mława County powiat mławski | 1,182 | 456 | 72,906 | Mława | 10 | |
8 | Przasnysz County powiat przasnyski | 1,218 | 470 | 52,676 | Przasnysz | Chorzele | 7 |
9 | Ciechanów County powiat ciechanowski | 1,063 | 410 | 89,460 | Ciechanów | Glinojeck | 9 |
10 | Sierpc County powiat sierpecki | 853 | 329 | 52,077 | Sierpc | 7 | |
11 | Makowská župa powiat makowski | 1,065 | 411 | 45,076 | Maków Mazowiecki | Różan | 10 |
12 | Ostrów Mazowiecka County powiat ostrowski | 1,218 | 470 | 72,558 | Ostrów Mazowiecka | Brok | 11 |
13 | Płońsk kraj powiat płoński | 1,384 | 534 | 87,183 | Płońsk | Raciąż | 12 |
14 | Pułtusk kraj powiat pułtuski | 829 | 320 | 51,862 | Pułtusk | 7 | |
15 | Wyszków County powiat wyszkowski | 876 | 338 | 74,094 | Wyszków | 6 | |
16 | Gostynin County powiat gostyniński | 616 | 238 | 45,060 | Gostynin | # Sanniki (1,961) | 5 |
17 | Okres Nowy Dwór Mazowiecki powiat nowodworski | 692 | 267 | 79,256 | Nowy Dwór Mazowiecki | Nasielsk, Zakroczym | 6 |
18 | Legionowo County powiat legionowski | 390 | 151 | 117,751 | Legionowo | Serock | 5 |
19 | Wołomin County powiat wołomiński | 955 | 369 | 247,288 | Wołomin | Ząbki, Marki, Kobyłka, Zielonka, Radzymin, Tłuszcz | 12 |
20 | Węgrów County powiat węgrowski | 1,219 | 471 | 66,037 | Węgrów | Łochów | 9 |
21 | Sokołów County powiat sokołowski | 1,131 | 437 | 53,992 | Sokołów Podlaski | Kosów Lacki | 9 |
22 | Sochaczew County powiat sochaczewski | 731 | 282 | 85,024 | Sochaczew | 8 | |
23 | Varšavský západ powiat warszawski zachodni | 533 | 206 | 117,783 | Ożarów Mazowiecki | Łomianki, Błonie | 7 |
24 | Mińsk kraj powiat miński | 1,164 | 449 | 154,054 | Mińsk Mazowiecki | Sulejówek, Halinów, Kałuszyn, # Mrozy (3,574) | 13 |
25 | Łosice powiat łosicki | 772 | 298 | 30,895 | Łosice | 6 | |
26 | Żyrardów County powiat żyrardowski | 533 | 206 | 75,787 | Żyrardów | Mszczonów | 5 |
27 | Okres Grodzisk Mazowiecki powiat grodziski | 367 | 142 | 94,962 | Grodzisk Mazowiecki | Milanówek, Podkowa Leśna | 6 |
28 | Pruská župa powiat pruszkowski | 246 | 95 | 165,039 | Prusko | Piastów, Brwinów | 6 |
29 | Piaseczno County powiat piaseczyński | 621 | 240 | 186,460 | Piaseczno | Konstancin-Jeziorna, Góra Kalwaria, Tarczyn | 6 |
30 | Otwock County powiat otwocki | 615 | 237 | 124,241 | Otwock | Józefów, Karczew | 8 |
31 | Grójec powiat grójecki | 1,269 | 490 | 98,334 | Grójec | Warka, Nowe Miasto nad Pilicą, Mogielnica | 10 |
32 | Garwolin County powiat garwoliński | 1,284 | 496 | 108,909 | Garwolin | Łaskarzew, Pilawa, Żelechów | 14 |
33 | Białobrzegi County powiat białobrzeski | 639 | 247 | 33,524 | Białobrzegi | Wyśmierzyce | 6 |
34 | Okres Kozienice powiat kozienicki | 917 | 354 | 60,253 | Kozienice | 7 | |
35 | Okres Przysucha powiat przysuski | 801 | 309 | 41,721 | Przysucha | 8 | |
36 | Zwoleńská župa powiat zwoleński | 571 | 220 | 36,222 | Zwoleń | 5 | |
37 | Szydłowiec County powiat szydłowiecki | 452 | 175 | 39,766 | Szydłowiec | 5 | |
38 | Kraj Lipsko powiat lipski | 748 | 289 | 34,028 | Lipsko | 6 | |
* sídlo není součástí kraje |
Města a městečka
Vojvodství obsahuje 88 měst a obcí. Níže jsou uvedeny sestupně podle počtu obyvatel (podle oficiálních údajů pro rok 2019):[1]
- Varšava (1,783,321)
- Radom (212,230)
- Płock (119,709)
- Siedlce (77,990)
- Prusko (62,076)
- Legionowo (54,049)
- Ostrołęka (52,071)
- Piaseczno (48,286)
- Otwock (44,827)
- Ciechanów (44,118)
- Mińsk Mazowiecki (40,836)
- Żyrardów (39,896)
- Ząbki (37,219)
- Wołomin (37,082)
- Sochaczew (36,327)
- Marki (34,679)
- Grodzisk Mazowiecki (31,782)
- Mława (31,241)
- Nowy Dwór Mazowiecki (28,649)
- Wyszków (26,905)
- Kobyłka (24,096)
- Piastów (22,619)
- Ostrów Mazowiecka (22,489)
- Płońsk (22,130)
- Józefów (20,698)
- Milanówek (20,698)
- Sulejówek (19,766)
- Pułtusk (19,432)
- Sokołów Podlaski (18,946)
- Gostynin (18,588)
- Pionki (18,269)
- Sierpc (17,994)
- Zielonka (17,588)
- Garwolin (17,501)
- Przasnysz (17,264)
- Kozienice (17,208)
- Konstancin-Jeziorna (17,023)
- Łomianki (17,022)
- Grójec (16,745)
- Brwinów (13,601)
- Radzymin (13,005)
- Węgrów (12,628)
- Błonie (12,261)
- Góra Kalwaria (12,040)
- Warka (11,948)
- Szydłowiec (11,736)
- Ożarów Mazowiecki (11,719)
- Karczew (9,856)
- Maków Mazowiecki (9,776)
- Żuromin (8,867)
- Tłuszcz (8,156)
- Nasielsk (7,702)
- Zwoleń (7,698)
- Łosice (7,049)
- Białobrzegi (6,951)
- Łochów (6,825)
- Mszczonów (6,376)
- Przysucha (5,818)
- Lipsko (5,501)
- Łaskarzew (4,840)
- Iłża (4,733)
- Pilawa (4,578)
- Serock (4,506)
- Raciąż (4,384)
- Skaryszew (4,371)
- Gąbin (4,125)
- Tarczyn (4,116)
- Żelechów (3,988)
- Podkowa Leśna (3,851)
- Nowe Miasto nad Pilicą (3,755)
- Halinów (3,739)
- Mrozy (3,574)
- Myszyniec (3,408)
- Zakroczym (3,196)
- Chorzele (3,088)
- Glinojeck (3,019)
- Kałuszyn (2,899)
- Drobin (2,872)
- Różan (2,709)
- Wyszogród (2,601)
- Mogielnica (2,253)
- Kosów Lacki (2,089)
- Sanniki (1,961)
- Brok (1,941)
- Bieżuń (1,846)
- Mordy (1,788)
- Lubowidz (1,684)
- Wyśmierzyce (885)
Chráněná území

Chráněná území v Mazovském vojvodství zahrnout jednu národní park a devět Krajinné parky. Ty jsou uvedeny níže.
- Národní park Kampinos (A UNESCO - určené biosférická rezervace )
- Bolimów Landscape Park (částečně v Lodžské vojvodství )
- Brudzeń Landscape Park
- Bug Landscape Park
- Chojnów Landscape Park
- Krajinský park Górzno-Lidzbark (částečně v Kujavsko-pomořanský a Varmijsko-mazurské vojvodství )
- Krajinský park Gostynin-Włocławek (částečně v Kujavsko-pomořském vojvodství)
- Krajinský park Kozienice
- Mazovský krajinský park
- Podlaskie Bug Gorge Landscape Park (částečně v Lublinské vojvodství )
Nejoblíbenější příjmení v regionu
- Kowalski: 26,270
- Wiśniewski: 21,940
- Kowalczyk: 21,586
- Lukáš: 15,562
- Mazurkiewicz: Založení názvu Masovia.
Historický
Mazovské vojvodství (1526–1795)
Masovské vojvodství, 1526–1795 (polština: Województwo Mazowieckie) byl správním regionem Polské království a Polsko-litevské společenství, od 15. století do oddíly polsko-litevského společenství (1795). Dohromady s Płock a Vojvodství Rawa, tvořilo provincii (prowincja ) z Masovia.
Mazovské vojvodství (1816–1837)
Masovian Voivodeship byl jedním z vojvodství Kongresu Polsko. Vzniklo z Varšavské oddělení a přeměněna na Masovia Governorate.
Přeprava

Vojvodstvím prochází tři hlavní silniční trasy: Cork – Berlín – Poznaň – Warszawa – Minsk – Moskva – Omsk, Praha – Vratislav – Varšava – Białystok – Helsinky a Pskov – Gdaňsk – Varšava – Krakov – Budapešť.
V současné době existují různé úseky autostrada v této oblasti s A2 autostrada propojení regionu, a tedy hlavního města, se zbytkem Evropy. Autostrada prochází přímo vojvodstvím ze západu na východ a spojuje ji s Běloruskem a Německem. Avšak dálnice A2 ještě nebude postavena na východ od Varšavy, aby spojila Polsko s Běloruskem. Rychlostní silnice S8 spojuje Varšavu s Białystokem v sousední východní provincii, spolu s výstavbou dálnice S17, která spojuje Varšavu s Lublinem.
Železniční systém je založen na Koleje Mazowieckie a PKP Intercity.
Hlavní mezinárodní letiště v regionu je Varšavské letiště Frédérica Chopina.
Ekonomika
Mazovské vojvodství je nejbohatší provincií v Polsku. The Hrubý domácí produkt (HDP) provincie činil v roce 2018 112,2 miliard EUR, což představuje 22,6% polského hospodářského výkonu. HDP na obyvatele očištěný o kupní sílu činil ve stejném roce 34 400 EUR nebo 114% průměru EU27.[7]
Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti v roce 2017 činila 4,8% a byla vyšší než národní a evropský průměr.[8]
Rok | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Míra nezaměstnanosti (v %) | 12.3 | 9.1 | 6.0 | 6.0 | 7.4 | 7.9 | 8.0 | 8.0 | 7.2 | 6.4 | 5.5 | 4.8 |
Galerie
Płockská katedrála, pohřebiště polských panovníků
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Radom
Łyszkiewicz Apartment ve Varšavě, rodišti Marie Curie, v současné době a muzeum z Nobelova cena vítěz
Rodiště Frédérica Chopina v Żelazowa Wola, v současné době muzeum skladatele
Viz také
- Druhá polská republika je Varšavské vojvodství (1919–1939)
Reference
- ^ A b C GUS. "Populace. Velikost a struktura a důležité statistiky v Polsku podle územního členění v roce 2019. K 30. červnu". stat.gov.pl. Citováno 2020-09-11.
- ^ https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10474907/1-05032020-AP-EN.pdf
- ^ „Subnacionální HDI - oblastní databáze - globální datová laboratoř“. hdi.globaldatalab.org. Citováno 2018-09-13.
- ^ Arkadiusz Belczyk, Tłumaczenie polskich nazw geograficznych na język angielski Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine [Překlad polských zeměpisných názvů do angličtiny], 2002-2006.
- ^ A b „PROČ VARŠAVA? - Aquatherm Varšava“. Citováno 10. dubna 2017.
- ^ Internet, JSK. „Mazowieckie Province“. Citováno 10. dubna 2017.
- ^ „Regionální HDP na obyvatele se v roce 2018 pohyboval od 30% do 263% průměru EU“. Eurostat.
- ^ „Regionální nezaměstnanost podle regionů NUTS2“. Eurostat.