Mariana Nicolesco - Mariana Nicolesco - Wikipedia

Mariana Nicolesco (Rumunština:[mariˈana nikoˈlesko], příjmení také Nicolescu výrazný[nikoˈlesku]; narozen 28. listopadu 1948) je a rumunština operní soprán.

Kariéra

Narozen v Slatina, Olt County, studovala hru na housle na střední škole hudební v Praze Brašov a hlas na Hudební konzervatoř v Kluž, než získáte stipendium na Conservatorio di Santa Cecilia v Římě se má učit zpěv Jolanda Magnoni; také pracovala s Rodolfo Celletti a Elisabeth Schwarzkopf.[1] Po ukončení studia v roce 1972 poté, co vyhrál Voci Rossiniane Soutěž v Milán, Pozval ji americký dirigent Thomas Schippers Cincinnati jako Mimì v Puccini je La Bohème a později ji pozval Luchino Visconti objevit se v Don Carlos na Teatro dell'Opera di Roma.[2] Debutovala na Metropolitní opera v New York City, v roce 1978, jako Violetta v Verdi je La traviata, role, kterou opakovala více než 200krát, později zpívala Gildu ve Verdiho Rigoletto (1978) a Nedda v Leoncavallo je Já Pagliacci (1978-1986).[3] Zpívala ve významných světových operních domech jako např Teatro alla Scala v Milán, kde debutovala ve světové premiéře Luciano Berio je La Vera Storia (1982) a později se objevil v: Kamenný host (Donna Anna) Dargomyzhsky (1983), Lucio Silla (Cinna) od Mozart (1984), Polské zádušní mše podle Penderecki (1985), L'Orfeo (Euridice) Luigi Rossi (1985), Un re in ascolto (La Protagonista) od Beria (1986), Don Giovanni (Donna Elvira) Mozarta (1987, 1988 a 1993), Fetonte (Queen Climene) od Jommelli (1988), Alcyone a Alyssa podle Zámotek (1990) a tři body odůvodnění (1988, 1993).[4] Mariana Nicolesco interpretovala široký repertoár od baroka, belcanta až po verismo a současnou hudbu a byla popsána jako „zatýkací osobnost se zářivým hlasem“;[1] vrcholy jejího repertoáru jsou role Marzelline v Fidelio podle Beethoven, Elettra dovnitř Idomeneo, Vitellia dovnitř La clemenza di Tito od Mozarta, Beatrice di Tenda podle Bellini, Anna Bolena, Maria Stuarda, Královna Alžběta I. Roberto Devereux, Maria di Rohan podle Donizetti, Amelia v Simon Boccanegra, Desdemona v Otello, Leonora dovnitř Il trovatore, Luisa dovnitř Luisa Miller autor: Verdi, Marguérite in Faust podle Gounod, Tatyana v Evghenij Oneghin podle Čajkovskij, Liù v Turandot Puccini, Zarina Marina v Dimitry podle Dvořák.[5] Objevila se v inscenacích podepsaných Giorgio Strehler, Patrice Chéreau, Luca Ronconi, Jean-Pierre Ponnelle, Franco Zeffirelli, Pier Luigi Pizzi, Jonathan Miller a provádí Carlo Maria Giulini, Wolfgang Sawallisch, Riccardo Muti, Seiji Ozawa, Lorin Maazel, Peter Maag, Georges Prêtre, Giuseppe Patané, Alberto Zedda, Colin Davis Ghennadij Rozhdestvensky; také v prestižních koncertních sálech jako Carnegie Hall v New Yorku, Royal Festival Hall v Londýně, Accademia di Santa Cecilia v Římě, Concertgebouw v Amsterdam, Musikverein v Vídeň, Salle Pleyel v Paříži, Velká síň konzervatoře v Moskvě a Salcburský festival, Rossiniho operní festival v Pesaro, Maggio Musicale Fiorentino, Festival Martina Franca, Casals Festival v Portoriko.[6] Pozván uživatelem Papež Jan Pavel II, zpívala rumunské koledy na Prvním vánočním koncertu v Vatikán (1993)[7] a sopranistka ve světové premiéře Krzysztof Penderecki je Symfonie č. 7 (Sedm bran z Jeruzalém ) byl složen pro ni (1997).[8]

V roce 1991 se vrátila do Rumunska pád komunistického režimu, zpívající poprvé na jevišti ve své rodné zemi, na Koncertu v Praze Rumunské Atheneum v Bukurešť. Jelikož bylo zakoupeno asi 10 000 lístků, Nicolesco předvedlo tři po sobě jdoucí představení. Založila rumunskou Atheneum International Foundation a darovala v roce 1994 a Steinway velký koncertní klavír.[9] V roce 1995 zahájila Mariana Nicolesco Hariclea Darclée Mezinárodní hlasová soutěž a festival. V letech mezi vydáním soutěže a dalším nabízí mladým umělcům mistrovské kurzy.[10][11][12][13] Pro události Darclée získala Vysoký patronát UNESCO.[14] V roce 2003 vytvořila Rumunský národní festival a pěveckou soutěž a představila se pro mezinárodní festival George Enescu Rok, vyhlášen UNESCO (2005), na světové premiéře kompletní skladatelovy písně v Japonsku, na světové výstavě Aichi i v Nagoya a Tokio v Praha, Paříž, Řím a New York City.[15] V roce 2014 je členkou mezinárodní pěvecké soutěže poroty v Číně se 430 konkurenty ze 41 zemí.[16]

Vyznamenání

Čestný člen Rumunská akademie od roku 1993, důstojník Řádu umění a literatury ve Francii (2000),[17] Ph.D.[18] a doktor Honoris Causa z Hudební akademie Gheorghe Dima v Kluž (1996),[19] jí byla udělena Řád hvězdy italské solidarity (2004)[20] a Řád rumunské hvězdy, v hodnosti velkokříže (2008).[21] Byla také jmenována Umělec UNESCO za mír (2005),[22] Ambasador dobré vůle UNESCO,[23][24] zvolen nejúspěšnější ženou v Rumunsku (2004)[25] a byla mu udělena zvláštní cena Medaile Kultur Preis Europa v roce Sibiu Evropské hlavní město kultury (2007).[26] Čestný člen Mezinárodní akademie Mihai Eminescu (2017). Doktor Honoris Causa z Kišiněvské akademie umění (2018).[27] Byla také zvolena v roce 2018 členkou Evropské akademie věd, umění a dopisů v Paříži.[28] Je čestnou občankou Bukurešti (1991),[29] Cluj Napoca (1994),[30] Braila (1995),[31] Brasov (1999).[32] V roce 2020 získává cenu Constantin Brâncoveanu za svého nositele.[33] Nicolesco je ženatý s kritikem umění a historikem umění Radu Varia.[34]

Diskografie

RokTitulRoleObsazeníDirigent
Orchestr		Žít /
Studio		Označení
1981Meyerbeer: Gli amori di Teolinda (kantáta)—NicolescoWolfgang Gönnenwein
Ludwigsburg Festival Orchestra		ŽítPro Arte
1983Puccini: La rondineLisetteTe Kanawa
Domingo,
Nicolesco,
Nucci a kol.		Lorin Maazel
London Symphony Orchestra		ŽítCBS Records
1987Bellini: Beatrice di TendaBeatrice di TendaNicolesco,
Toczyska,
Cappuccilli,
La Scola a kol.		Alberto Zedda
Filharmonický orchestr Monte Carlo		ŽítRizzoli Records
Sony 1995, 2009
1987Mozart: Figarova svatbaMarcellinaHynninen
Cena,
Bitva,
Nicolesco a kol.		Riccardo Muti
Vídeňská filharmonie		ŽítEMI
1987Zámotek: Alyssa a Alcyone (kantáty)—Nicolesco,
Denize,
Meens,
Glashof		Hubert Soudant
Bamberská symfonie		ŽítRizzoli Records
1988Donizetti: Maria di RohanMariaNicolesco,
Morino,
Coni,
Franci a kol.		Massimo de Bernart
Orchestra Internazionale d'Italia		ŽítNuova Era
znovu vydáno 1991
1990Verdi: Simon BoccanegraMaria BoccanegraBruson
Nicolesco,
Sabbatini,
Scandiuzzi a kol.		Roberto Paternostro
Tokijský symfonický orchestr		ŽítCapriccio
znovu vydáno 2005

Poznámky

  1. ^ A b „Oxford Music on line“. Archivovány od originál dne 01.06.2013. Citováno 2012-03-23.
  2. ^ (v rumunštině) Magdalena Popa Buluc, „Mariana Nicolesco:„ Trăiesc într-un perpetuu foc de artificii ““ („Mariana Nicolesco:„ Žiji v nepřetržitém ohňostroji ““), Cotidianul, 25. července 2010; přístup 17. března 2012
  3. ^ Archiv newyorské metropolitní opery online
  4. ^ Teatro alla Scala Archivio online
  5. ^ (v rumunštině) Corina Stoica, „Mariana Nicolesco: Sunt prea spontană, prea directă ca să spun minciuni“ (Mariana Nicolesco: Jsem příliš spontánní, příliš přímý, a proto nemohu lhát) „Revista Tango“, 15. září 2010
  6. ^ (v rumunštině) Cezarina Adamescu „O mie de voci in a singură voce: Mariana Nicolesco omagiu primei doamne a lirice româneşti“ (Tisíc hlasů v jednom: Mariana Nicolesco pocta první dámě opery) [1] „Confluenţe româneşti“, 26. října 2011
  7. ^ (v rumunštině)„Colinde cu Mariana Nicolesco la Vatican“ (Koledy s Marianou Nicolesco ve Vatikánu) „Evenimentul zilei“, 24. prosince 2011
  8. ^ Mădălina Grosu, „Mariana Nicolesco, soprana de aur a României“ („Mariana Nicolesco, rumunský zlatý soprán“), Adevărul, 27. července 2010; přístup 17. března 2012
  9. ^ (v rumunštině) Rodica Nicolae „Mariana Nicolesco: talent a výjimečná výzdoba na oltářním umění (Mariana Nicolesco: výjimečný talent a oddanost oltáři umění) „Cariere“, 20. května 2004
  10. ^ (v rumunštině) Costin Popa „Festivalul şi Concursul de Canto Darclée - Nicolesco, o sărbătoare!“ (Festival and Voice Contest Darclée - Nicolesco, hody!) „Cultura“, 26. srpna 2010
  11. ^ (v rumunštině) „Omul zilei: Mariana Nicolesco” (Žena dne: Mariana Nicolesco) „„ Jurnalul Naţional “, 1. srpna 2011
  12. ^ (v rumunštině) „Regina Mariana Nicolesco, încoronată“ (korunována královna Mariana Nicolesco „Evenimentul zilei“, 21. srpna 2012
  13. ^ (v rumunštině)„O coroana pentru trei Regine: Hariclea Darclee, Maria Callas, Mariana Nicolesco“ (Koruna pro tři královny: Hariclea Darclee, Maria Callas, Mariana Nicolesco) „Revista VIP“, 27. srpna 2012
  14. ^ (v rumunštině) „Mariana Nicolesco a obţinut înaltul patronaj al UNESCO pentru evenimentele Darclée din România“ (Mariana Nicolesco získala pro akce Darclée v Rumunsku vysoký patronát UNESCO) Mediafax, 9. července 2014
  15. ^ (v rumunštině) Simona Suciu „Festival marca Mariana Nicolesco, la Brašov“ (Festivalová značka Mariana Nicolesco v Brašově) „Adevărul“, 26. října 2011
  16. ^ (v rumunštině) „Mariana Nicolesco, bez hvězdy v Číně“ (Mariana Nicolesco, přijata jako hvězda v Číně) Evenimentul zilei, 28. listopadu 2014
  17. ^ (v rumunštině) „Mariana Nicolesco“ v areálu rumunské akademie; přístup 16. března 2012
  18. ^ (v rumunštině) Mariana Nicolesco doktorka [2] Hudební akademie Gheorghe Dima Cluj-Napoca
  19. ^ (v rumunštině) Mariana Nicolesco Doctor Honoris Causa [3] Hudební akademie Gheorghe Dima Cluj-Napoca
  20. ^ Sito web del Quirinale: dettaglio decorato. Archivováno 10. 11. 2013 v Wayback Machine
  21. ^ (v rumunštině) Comunicat de Presă (tisková zpráva) [4] Místo předsednictví, 1. prosince 2008
  22. ^ „Sopranistka Mariana Nicolesco nominovala umělce UNESCO za mír“ v seznamu UNESCO; 21. listopadu 2005; přístup 17. března 2012
  23. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 03.07.2013. Citováno 2013-07-17.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  24. ^ (v rumunštině) „Mariana Nicolesco, Ambasador Onorofic UNESCO, La Reuniunea de la Paris: Nimic nu-i poate apropia pe oameni mai mult decât cântul“ (Rumunská sopranistka Mariana Nicolesco, Ambasador dobré vůle UNESCO: Nic nemůže lidi přiblížit, než zpívat) „Cotidianul“, 2. července 2013
  25. ^ (v rumunštině) „50 de românce cu succes şi bani“ (50 úspěšných bohatých rumunských žen) [5] „Jurnalul Naţional“, 31. března 2004
  26. ^ „Mariana Nicolesco ausgezeichnet“ (oceněna Mariana Nicolesco) [6] Web Kultur Forum Europa
  27. ^ (v rumunštině) „Soprana Mariana Nicolesco și istoricul de artă Radu Varia primesc titlul de Doctor Honoris Causa al Academiei de Arte din Chișinău“ (Sopranistka Mariana Nicolesco a historička umění Radu Varia získala titul Doctor Honoris Causa z Kišiněvské akademie umění) [7] Qmagazine, 4. června 2018
  28. ^ „Kultura românească ve světě. Mariana Nicolesco Radi Radu Varia, Membri ai Academiei Europene de Științe, Arte și Litere din Paris “(Rumunská kultura ve světě. Mariana Nicolesco a Radu Varia Členové Evropské akademie věd, umění a dopisů v Paříži) „Evenimentul zilei“, Iulian Vlădescu, 26. listopadu 2018
  29. ^ „Mariana Nicolesco Cetatean de Onoare Bucuresti“ Archivováno 2013-04-03 na Wayback Machine
  30. ^ „Mariana Nicolesco Cetatean de Onoare Cluj Napoca“
  31. ^ „Mariana Nicolesco Cetatean de Onoare Braila“
  32. ^ „Mariana Nicolesco Cetatean de Onoare Brasov“
  33. ^ [8], Fundația Alexandrion, Gala Premiilor Constantin Brâncoveanu 2020
  34. ^ (v rumunštině) Loredana Oprea, „Un ieşean, medaile z Academia Regală din Scoţia“, Ziarul de Iaşi, 5. prosince 2011; zpřístupněno 14. března 2012

externí odkazy