Luma (region) - Luma (region)

Část série na
Albánské kmeny
Albánští vysocí domorodci

Lumë (určitý Albánec formulář: Luma, doslova "řeka") je oblast, která se rozprostírá na severovýchodě Albánie a jihozápad Kosovo jehož území je synonymní

Oblast Luma (zelená). Dvě vesnice v regionu Vërrini v Kosovu a jedna vesnice v regionu Gora v Albánii jsou tradičně spojovány s Lumou pouze ve vztahu k jejich historické kmenové příslušnosti (žlutá)

s historickým Albánský kmen (fis) stejného jména.[1] Zahrnuje vesnici se stejným názvem, Lumë, který se nachází v Albánii. Luma je obklopen Má region (sever a severozápad), Fan a Orosh (západ), Reçi a M’Ujë e m’Uja (jihozápad), Horní Reka (jihovýchod), Gora (východní), Opoja a Vërrini z Prizren (severovýchod).[2] Samotný region zahrnuje také malý kmen Arrëni na západě a na Morina kmen na východě. Pouze malá část regionu, polovina historického Tërthorë bajrak (kmenový prapor), se nachází uvnitř hranic Kosovo[A], z Prizren město na hranici mezi Kosovem a Albánií.

Ženy z regionu Lumë tančí na folkovém festivalu s regionálním tradičním oděvem

Během Balkánské války (1912-1913) vstoupily srbské vojenské síly, které se pokoušely prosadit svou kontrolu nad regionem, do Lumy a zaútočily na místní obyvatele, zabily kmenové náčelníky, odstranily hospodářská zvířata patřící k obyvatelstvu a zbouraly vesnice.[3] Akce vyústila v místní povstání Albánců.[3] Srbské síly se oplatily politikou spálené země a masakry populace od mladých po starší, muže i ženy, jako například barikování lidí v mešitách a domech a jejich následnou palbu nebo pálení.[3] Po událostech uprchlo do Kosova a západní Makedonie 25 000 lidí.[3] Události byly považovány za „lokalizovanou genocidu“.[3]

Dějiny

Oblast je doložena poprvé v 16. století (1571 - 1591), jako a nahiye z Sanjak z Ipeku, zatímco v 17. století ji zmiňuje Frang Bardhi jako nejvýchodnější hranice Římskokatolická diecéze Sapë.[2]

Předpokládá se, že před 18. stoletím timar systém byl nahrazen samosprávným systémem bajrak.[4] Luma má 7 bajraky:[2]

  1. Bajrak z Rrafsha (bajraktar byl soustředěn dovnitř Bicaj ),
  2. Bajrak z Tejdriny (bajraktar byl soustředěn dovnitř Ujmisht a pak dovnitř Domaj ),
  3. Bajrak z Qafa (bajraktar byl soustředěn dovnitř Bushtricë ),
  4. Bajrak z Kalisi (bajraktar byl soustředěn dovnitř Zallë-Kalis ),
  5. Bajrak z Radomiry (bajraktar byl soustředěn dovnitř Tejs ),
  6. Bajrak z Çaja (bajraktar byl soustředěn dovnitř Fshat ),
  7. Bajrak z Topojanu (bajraktar byl soustředěn dovnitř Brekijë ).

Poslední organizace těchto bajraků byla provedena v roce 1912 v bitvě u Qafa e Kolesjanit, proti Srbská armáda.[2]

Masakry spáchané srbskou armádou během roku 1912

Hlavní článek: Bitva o Lumë

Leo Freundlich, rakouský zpravodaj, který byl v té době v Lumě, uvedl, že generál Božidar Jankovič, nařídil své armádě spáchat masakry Albánců z Lumy, což mělo za následek vypálení celých vesnic a upálení nebo zabití obyvatel zaživa. Celkově bylo sedmadvacet vesnic na území Lumy spáleno k zemi a jejich obyvatelé zabiti, dokonce i děti. Právě zde bylo spácháno jedno z nejděsivějších zvěrstev srbské vyhlazovací války proti Albáncům. Ženy a děti byly přivázány ke svazkům sena a zapáleny před očima svých manželů a otců. Ženy pak byly barbarsky rozřezány na kousky a děti bajonety. Freundlichův kolega napsal: „Je to všechno tak nepředstavitelné, a přesto je to pravda!“ Čtyři sta mužů z Lumy, kteří se dobrovolně vzdali, byli převezeni do Prizrenu a popraveni den za dnem ve skupinách od čtyřiceti do šedesáti.

Pozoruhodné osoby

Reference

  1. ^ Robert Elsie (30. května 2015). The Tribes of Albania: History, Society and Culture. IB Tauris. str. 281–282. ISBN  978-1-78453-401-1.
  2. ^ A b C d Fejzulla Gjabri (ministerstvo kultury Albánie), informace o hrdinských eposech v provincii Luma
  3. ^ A b C d E Levene, Mark (2013). Krize genocidy. Svazek I: Devastace: The European Rimlands 1912–1938. Oxford University Press. p. 107. ISBN  9780199683031.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  4. ^ HOXHA, Shefqet. „BAJRAKTARËT E LUMËS“. Pashtriku. Citováno 15. listopadu 2015. Megjithëse deri tani nuk është shpaluar ndonjë akt zyrtar i Perandorisë Osmane që ligjëronte zevendësimin e sistemit të timarit në malësi me atë të njësive vetëqeverisëse tradicionale dhe si njësi

Bibliografie

Poznámky

^ Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli.