Seznam měst s německým městským zákonem - List of towns with German town law - Wikipedia
Seznam měst v Evropě s Německé městské právo. Rok udělení zákona je uveden, pokud je znám.
Schleswig zákon
Němec: Schleswiger Recht)
Lübeckův zákon
(Lübisches Recht)
- Klaipėda (Memel), 1258
- Braniewo (Braunsberg), 1254
- Elbląg (Elbing), 1237
- Gdaňsk (Danzig), 1240
- Hamburg, ca. 1190
- Kołobrzeg (Kolberg), 1255
- Koszalin (Köslin), 1266
- Lübeck, 1143
- Rostock, 1218
- Słupsk (Zastavit), 1265
- Stralsund, 1234
Zákon z Rigy
(Rigaer Recht)
Schwerin-Parchimův zákon
(Schweriner und Parchimer Recht)
Stendální zákon
(Stendaler Recht)
- Stendal, ca. 1160
Braniborský zákon
(Brandenburger Recht)
- Berlín, 1225-32
- Brandenburg, 1170
- Frankfurt an der Oder, 1253
- Słupsk (Zastavit), 1310
- Stargard Szczeciński (Stargard v Pommernu), 1253
- Štětín (Štětín), 1243
- Wałcz (Deutsch-Krone), 1303
Kulmův zákon
(Kulmer Recht)
- Klaipėda (Memel), 1475
- Biały Bór (Baldenburg), 1382
- Bytów (Bütow), 1346
- Chełmno (Kulm), 1233
- Ciechanów (Ciechanow), 1400
- Działdowo (Soldau), 1344
- Grudziądz (Graudenz), 1291
- Iława (Deutsch-Eylau), 1305
- Kaliningrad (Königsberg), 1286
- Kwidzyń (Marienwerder), 1233
- Olsztyn (Allenstein), 1348
- Płock (Plozk), 1237
- Rawa
- Różan (Rozan), 1378
- Běžet (Trn), 1233
- Varšava (Warschau), 1334
Magdeburské právo
(Magdeburger Recht)
- Budyšín, nejpozději do 1213 (možná 1157)
- Brest, Bělorusko, 1390
- Chemnitz, 1414
- Cottbus
- Drážďany, 1299
- Halle an der Saale, ca. 1150
- Kapyl, 1652
- Lipsko, 1161-1170
- Magdeburg, 1188
Görlitzův zákon
(Görlitzer Recht)
Lwówek Śląski zákon
(Löwenberger Recht)
- Těšín /Český Těšín (Těšín), 1374
- Lwówek Śląski (Löwenberg), před 1217
- Osvětim (Osvětim)
- Žilina (Sillein), 1357
Chebský zákon
(Egerer Recht)
- Cheb (Eger), 1266
Staré pražské právo
(Prag-Altstädter Recht)
- České Budějovice (České Budějovice), 1251
- Plzeň (Plzeň), 1298
- Praha (Praha), ca. 1230
- Příbram (Freiberg v Böhmen)
Litoměřický zákon
(Leitmeritzer Recht)
- Kolín (Kolín), 1261
- Litoměřice (Leitmeritz), 1230
Jihlavský zákon
(Iglauer Recht)
- Havlíčkův Brod (Deutsch-Brod)
- Jihlava (Iglau), 1249
- Kremnica (Kremnitz), 1328
- Kutná Hora (Kuttenberg)
- Praha, Malá Strana, 1267
- Sebeş (Mühlbach)
- Sibiu (Hermannstadt), 1224
Brněnský zákon
(Brünner Recht)
Olomoucké právo
(Olmützer Recht)
Zákon Nysa
(Neisser Recht)
- Nysa (Neiße)
Głubczyce zákon
(Leobschützer Recht)
- Głubczyce (Leobschütz), 1200
Środa Śląska zákon
Zákon Sroda Slaska (latinsky: ius Novi Fori, ius sredense, německy: Neumarkt-Magdeburger Recht) byla právní ústava pro obecní formu vlády používanou v některých polských městech během středověku. Bylo založeno na městské listině Halle (Saale), město nacházející se v Německý stát z Sasko-Anhaltsko. Sroda Slaska právo bylo populární ve 13. století v Dolní Slezsko, východní Velkopolsko a severní Malopolsko. Celkem bylo asi 100 městům uděleno právo Sroda Slaska, spolu se stovkami vesnic. Zavedení tohoto zákona podpořila Slezské Vévoda Henry I the Bearded, který často vysílal své vyslance ke konzultaci do Halle. Ve srovnání s Magdeburská práva, Sroda zákon jako méně pokročilý a konzervativnější, poskytuje omezenou autonomii měst. První město v Polské království který byl udělen zákon Sroda Slaska byl Kostomloty (pravděpodobně 1241), následovaný Ujow a Sobotka.
Kaliszovo právo (latinsky: ius Calisiense) byla místní odrůda práva Sroda Slaska, používaného ve východním Velkopolsku a Wieluń Land. V roce 1283 vévoda Przemysl II vytvořil nejvyšší soud německého práva se sídlem v Kalisz.
- Bardejov (Bartfeld), 1370
- Belz, 1377
- Bochnia (Salzberg), 1253
- Brest, 1390
- Brzeg (Stručně), 1248
- Chełm (Cholm), 1392
- Dubno, 1507
- Głogów (Glogau), 1253
- Gniezno (Gnesen), 1243
- Halych (Halicz)
- Hrodna (Grodno), 1391
- Hrubieszów (Hrubieszow), 1400
- Humenné (Homenau)
- Jaroslaw (Jaroslau), 1351
- Jaslo (Jaslo), 1366
- Kalisz (Kalisch), 1282
- Kamianets-Podilskyi (Kamenez Podolsk), 1374
- Kaunas (Kauen), 1408
- Khmilnyk (Chmelnik), 1448
- Kielce, 1346
- Kyjev (Kiew), 1494
- Kluczbork (Kreuzburg v Oberschlesien)
- Kolomyia (Kolomea), 1405
- Koprzywnica (Kopreinitz), 1268
- Krakov (Krakau), 1257
- Krupina (Karpfen), před 1241
- Lodž, 1423
- Lublin, 1317
- Lutsk (Luzk), 1432
- Lvov (Lemberg), 1356
- Minsk, 1496
- Navahrudak
- Nowy Sącz (Neu Sandez)
- Nowy Targ (Neumarkt), 1346
- Oleśnica (Oels), 1255
- Opava (Troppau), 1273
- Polatsk (Polozk)
- Poznaň (Posen), 1253
- Przemyśl (Przemysl), 1353
- Radom, 1360
- Radomsko
- Rzeszów (Rzeszow), 1354
- Sambir (Sambor)
- Sandomierz (Sandomir), 1227
- Siedlce, 1549
- Sieradz (Schieratz)
- Słupca (Slupca), 1296
- Slutsk (Sluzk), 1441
- Środa Śląska (Neumarkt ve Schlesienu), 1211
- Tarnów, 1328
- Terebovlia (Trembowla), 1389
- Trakai (Troki)
- Ujazd (Ujest), 1223
- Vilnius (Wilno), 1387
- Vitsebsk (Witebsk), 1547
- Volodymyr-Volynskyi (Wladimir Wolynsk), před 1324
- Vratislav (Vratislav), 1242
- Zgierz, 1224
- Žitomir (Schitomir), 1444
- Żmigród (Trachenberg), 1253
Jihoněmecké právo
(Süddeutsches Stadtrecht)
- Alba Iulia (Karlsburg)
- Amberg
- Bad Reichenhall
- Banská Bystrica (Neusohl), 1255
- Berehovo, 1342
- Bistriţa (Bistritz)
- Brašov (Kronštadt)
- Bratislava (Pressburg), 1291
- Bruck an der Mur
- Buda (Ofen), ca. 1350
- Celje (Cilli)
- Campulung (Langenau), ca. 1300
- Kluž (Klausenburg)
- Dej (Desch)
- Eger (Erlau)
- Ostřihom (Gran)
- Gorizia (Görz), 1307
- Graz, 1281
- Győr (Raab), 1271
- Kežmarok (Käsmark), 1269
- Khust (Hust)
- Kočevje (Gottschee)
- Komárom /Komárno (Komorn), 1265
- Košice (Kaschau), 1347
- Levoča (Leutschau), 1271
- Linec, 1241
- Maribor (Marburg an der Drau), 1254
- Mnichov (Mnichov), 1294
- Nitra (Neutra), 1248
- Norimberk, 1200
- Oradea (Großwardein)
- Pasov, 1255
- Pécs (Fünfkirchen)
- Škůdce, 1244
- Piatra Neamţ
- Prešov (Preschau), 1374
- Regensburg, 1207/1230
- Rimavská Sobota (Großsteffelsdorf)
- Salzburg, 1368
- Sankt Pölten, 1159
- Sárospatak
- Satu Mare (Sathmar), 1213
- Sighetu Marmaţiei (Marmarosch Sziget)
- Sighişoara (Schäßburg)
- Sopron (Ödenburg)
- Steyr, 1287
- Suceava (Sutschawa)
- Segedín (Szegedin)
- Székesfehérvár (Stuhlweißenburg ), 1237
- Szentgotthárd (Sankt Gotthard)
- Szombathely (Steinamanger)
- Târgu Jiu
- Trnava (Tyrnau) 1238
- Varaždin (Warasdin)
- Vasvár (Eisenburg)
- Vídeň (Vídeň), 1221/1237/1296
- Villach, 1239
- Vukovar
- Wiener Neustadt, 1277
- Záhřeb (Agram), 1242
Reference
- Krallert, Wilfried. Atlas zur Geschichte der deutschen Ostsiedlung. Velhagen & Klasing. Bielefeld. 1958.
- Magocsi, Paul Robert. Historický atlas střední Evropy: revidované a rozšířené vydání. University of Washington Press. Seattle. 2002. ISBN 0-295-98193-8