Seznam starověkých řeckých a římských monolitů - List of ancient Greek and Roman monoliths - Wikipedia
Tohle je seznam starověkých monolitů nalézt ve všech typech řecký a Římské budovy .
Obsahuje monolity
těžil, ale nepohnul se těžil a přestěhoval se těžili, pohybovali se a zvedali se ze země do své polohy (architraves atd.) těžil, přemisťoval a vztyčil ve vzpřímené poloze (sloupce atd.) Přeprava byla prováděna po zemi nebo po vodě (nebo kombinací obou), v pozdějším případě často speciálními loděmi, jako např obeliskové nosiče .[1] starověké jeřáby byli zaměstnáni od ca. 515 př.[2] stavba Trajanova sloupu .[3]
Je třeba zdůraznit, že všechna čísla jsou odhady, protože pouze v nejvzácnějších případech byly monolity skutečně zváženy. Hmotnost se spíše vypočítá vynásobením objem podle hustota . Hlavní zdroj, J. J. Coulton, předpokládá pro 2,75 t / m³ mramor a 2,25 t / m³ pro jiný kámen.[4] tyto úvodní poznámky .
Řecké monolity Níže je výběr řeckých monolitů seřazených podle data.
datum Budova / objekt Umístění Monolit Hmotnost t ) Komentář ~ 650 před naším letopočtem Věnování Nikandre [5] Delos , Řecké ostrovy Postava ~111 0.25~ 650 před naším letopočtem Zdi opevnění[5] Leontinoi , Sicílie Stěnové bloky ~111 1.75~ 640 před naším letopočtem Poseidonův chrám [5] Šíje , Řecká pevnina Stěnové bloky ~111 0.5~ 630 př Chrám A[5] Prinias , Kréta Vlysová deska ~111 0.5~ 610–590 přSounion Kouros [5] Sounion , Řecká pevnina Postava 111 ~2~ 610–590 přKolos Naxianů [5] Delos , Řecké ostrovy Základna ~11 34~ 610–590 přKolos Naxianů [5] Delos , Řecké ostrovy Postava 11 ~23~ 590–580 přArtemidin chrám[5] Kerkyra , Řecké ostrovy Deska štítu , centrální~111 3.25~ 590–580 přArtemidin chrám[5] Kerkyra , Řecké ostrovy Architrave blok ~111 5~ 565 př Apollónův chrám [5] Syrakusy , Sicílie Blok Stylobate ~11 24~ 565 př Apollónův chrám [5] Syrakusy , Sicílie Hřídel sloupu ~11 35~ 565 př Apollónův chrám [5] Syrakusy , Sicílie Architrave blok ~11 20.25~ 555 př Olympieion[5] Syrakusy , Sicílie Blok Stylobate ~11 20.25~ 560–550 přArtemidin chrám [5] Efez , Malá Asie Architrave blok , centrální~11 41.25~ 550–530 přChrám C. [5] Selinunte , Sicílie Blok Stylobate ~11 12.5~ 550–530 př. N. LChrám C. [5] Selinunte , Sicílie Architrave blok ~11 16~ 540 př Apollónův chrám[5] Korint , Řecká pevnina Hřídel sloupu ~11 26~ 540 př Apollónův chrám[5] Korint , Řecká pevnina Architrave blok ~11 10~ 535 př Temple D[5] Selinunte , Sicílie Architrave blok ~11 13.75~ 525 př Temple FS[5] Selinunte , Sicílie Architrave blok ~11 21~ 520 před naším letopočtem Kouros z Apollonas [5] Naxos , Řecké ostrovy Postava 11 ~69~ 520 před naším letopočtem Apollónův chrám[5] Naxos , Řecké ostrovy Překládací blok ~11 22~ 520 před naším letopočtem Apollónův chrám[5] Naxos , Řecké ostrovy Práh ~11 22.25~ 520 před naším letopočtem Chrám v Parikia [5] Paros , Řecké ostrovy Překládací blok 11 ~22~ 520–409 př Temple of Apollo ('GT')[5] Selinunte , Sicílie Sloupový buben v lomu (Jeskyně di Cusa )~11 73~ 520–409 př Temple of Apollo ('GT')[5] Selinunte , Sicílie Architrave blok ~11 40~ 520–409 př Temple of Apollo ('GT')[5] Selinunte , Sicílie Římsový blok ~11 12.5~ 515 př Od té doby se předpokládá, že na řeckých staveništích se jeřáby staly běžnými, což vedlo k výraznému zmenšení velikosti bloků.[2] ~ 515 př Olympieion [5] Athény , Řecká pevnina Sloupový buben ~111 9~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Blok počítadla , centrální~11 11.5~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Architrave blok ~111 9.25~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Architrave blok ~11 11~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Architrave blok ~11 14~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Blok metope , nižší (úhel)~11 13.5~ 500–406 př Olympieion [5] Akragas , Sicílie Římsový blok ~11 11.5~ 500 před naším letopočtem Chrám Aphaia [5] Aigina , Řecké ostrovy Hřídel sloupu ~111 6~ 480–460 přTemple ER[5] Selinunte , Sicílie Architrave blok ~11 17~ 468–457 přChrám Dia [5] Olympia , Řecká pevnina Blok Stylobate ~111 8.5~ 468–457 přChrám Dia [5] Olympia , Řecká pevnina Architrave blok ~11 16.5~ 460 před naším letopočtem Chrám Poseidona [5] Paestum , Magna Graecia Architrave blok ~11 11.5~ 448–437 př. N. LParthenon [5] Athény , Řecká pevnina Architrave blok ~111 9.5~ 448–437 př. N. LParthenon [5] Athény , Řecká pevnina Překládací blok , největší~111 9~ 437–432 přPropylaia [5] Athény , Řecká pevnina Architrave blok , centrální~11 12.5~ 437–432 přPropylaia [5] Athény , Řecká pevnina Překládací blok , největší~11 12.25~ 437–432 přPropylaia [5] Athény , Řecká pevnina Překládací blok , ulehčující [A 1] ~111 8.75~ 437–432 přPropylaia [5] Athény , Řecká pevnina Stropní nosník, západní veranda ~11 10~ 421–405 přErechtheion [5] Athény , Řecká pevnina Blokovat Pandroseion ~11 11.5~ 421–405 přErechtheion [5] Athény , Řecká pevnina Překládací blok , severní dveře~111 7.25~ 421–405 přErechtheion [5] Athény , Řecká pevnina Stropní nosník, severní veranda ~11 10~ 420 př Temple of Segesta [5] Segesta , Sicílie Architrave blok ~11 12.5~ 366–326 přApollónův chrám [5] Delphi , Řecká pevnina Architrave blok ~111 9.25~ 340 před naším letopočtem Chrám Dia[5] Nemea , Řecká pevnina Architrave blok ~111 6.75~ 340 před naším letopočtem Chrám Dia[5] Nemea , Řecká pevnina Překládací blok ~111 8.75~ 350 před naším letopočtem Nejprve v Ionia , hmotnost zvednutých bloků se začne znovu shodovat s hmotností zvednutých bloků Archaické období , což naznačuje zvládnutí naviják a složená kladka teď zvedněte.[6] ~ 310 před naším letopočtem Apollónův chrám [5] Didyma , Malá Asie Práh ~11 46.75~ 310 před naším letopočtem Apollónův chrám [5] Didyma , Malá Asie Překládací blok [A 2] ~11 48~ 310 před naším letopočtem Apollónův chrám [5] Didyma , Malá Asie Sloupek [A 3] ~11 71.5~ 170 před naším letopočtem Olympieion [5] Athény , Řecká pevnina Architrave blok , největší~11 23.25
Římské monolity Níže je výběr římských monolitů seřazených podle data; seznam zahrnuje také práci na Řecké chrámy který pokračoval do římské éry.
L
datum [A 4] Budova / objekt Umístění Monolit Hmotnost t ) Komentář 1. st. před naším letopočtem Apollo socha[5] Vitr. 10.2.13[7] Základna ~11 51?10 př Flaminianský obelisk [8] Řím , Italia Obelisk ~1 263Z Římský Egypt podle obelisková loď [8] 10 př Campensis Obelisk [8] Řím , Italia Obelisk ~1 230Z Římský Egypt podle obelisková loď [8] 37–41 n. L Vatikánský obelisk [9] Řím , Italia Obelisk ~1 361Z Římský Egypt podle obelisková loď [8] 1. – 2. Chrám Jupitera [5] Baalbek , Římský Libanon Sloupový buben , dolní~11 48.51. – 2. Chrám Jupitera [5] Baalbek , Římský Libanon Architrave -vlysový blok , centrální~11 63Zvedl jeřáby do výšky 19 m[10] 1. – 2. Chrám Jupitera [5] Baalbek , Římský Libanon Římsový blok , roh~1 108Zvedl jeřáby do výšky 19 m[10] 1. – 3. Žula sloupec[11] Mons Claudianus , Římský Egypt Hřídel sloupu v lomu~1 207113 Trajanův sloup [12] Řím , Italia Podstavec 11 ~77113 Trajanův sloup [13] Řím , Italia Základna ~11 55113 Trajanův sloup [14] Řím , Italia Sloupový buben , typické11 ~32113 Trajanův sloup [13] Řím , Italia Hlavní město ~11 53.3Zvedl jeřáby do výšky 34 m[13] 2. st.? Apollónův chrám [5] Didyma , Malá Asie Architrave blok ~11 20.5297 Pompeyův sloup [15] Alexandrie , Římský Egypt Hřídel sloupu ~1 285306–313 Bazilika Nova [5] Řím , Italia Hřídel sloupu ~1 103357 Lateranský obelisk [16] Řím , Italia Obelisk ~1 455Z Římský Egypt podle obelisková loď [8] 530 Theodorikovo mauzoleum [17] Ravenna , Italia Střešní deska ~1 230Postaveno pod Ostrogóti [A 5]
Galerie Řecké monolity Existence kanálů ve tvaru písmene U na kamenných blocích (zde na Heraklův chrám ) ukazuje na použití jeřáby za jejich zvednutí na místo.[18] Římské monolity Viz také Poznámky ^ Pokud ve dvou blocích. ^ Je-li monolitický. ^ Je-li monolitický. ^ V případě egyptských obelisků datum přepravy lodi do Říma. ^ Ačkoli mauzoleum odráží ostrogótský styl, metoda přesunu monolitické střešní desky a její umístění na vrchol budovy se spoléhala na kontinuitu římských technik do vlády Theoderic. Reference ^ Wirsching 2000 ^ A b Coulton 1974 , s. 7, 16^ Lancaster 1999 , str. 419–439^ Coulton 1974 , str. 14^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj Coulton 1974 , s. 17–19 (příloha); zbývající data převzatá z textu^ Coulton 1974 , str. 16^ Vitruvius: De Architectura, kniha 10 [trvalý mrtvý odkaz ^ A b C d E F Wirsching 2000 , str. 271 (tabulka 1)^ Lancaster 1999 , str. 428^ A b Coulton 1974 , s. 16, 19^ Maxfield 2001 , str. 158^ Lancaster 1999 , str. 430^ A b C Lancaster 1999 , str. 426^ Jones 1993 , str. 32^ Adam 1977 , str. 50f.^ https://www.pbs.org/wgbh/nova/egypt/raising/rome.html ^ Heidenreich & Johannes 1971 , str. 63^ Coulton 1974 , str. 7Zdroje Adam, Jean-Pierre (1977), „À offer du trilithon de Baalbek: Le transport et la mise en oeuvre des mégalithes“, Sýrie , 54 (1/2): 31–63, doi :10,3406 / Sýrie.1977,6623 Coulton, J. J. (1974), „Lifting in Early Greek Architecture“, The Journal of Hellenic Studies 94 : 1–19, doi :10.2307/630416 , JSTOR 630416 Heidenreich, Robert; Johannes, Heinz (1971), Das Grabmal Theoderichs zu Ravenna , Wiesbaden: Franz Steiner Verlag Jones, Mark Wilson (1993), „Sto stop a točité schodiště: problém konstrukce Trajanova sloupu“, Journal of Roman Archaeology , 6 : 23–38, doi :10.1017 / S1047759400011454 Lancaster, Lynne (1999), „Stavba Traianova sloupu“, American Journal of Archaeology 103 (3): 419–439, doi :10.2307/506969 , JSTOR 506969 Maxfield, Valerie A. (2001), „Těžba kamene ve východní poušti se zvláštním odkazem na Mons Claudianus a Mons Porphyrites“, Mattingly, David J .; Salmon, John (eds.), Ekonomiky mimo zemědělství v klasickém světě , Leicester-Nottingham Studies in Ancient Society, 9 , London: Routledge, s. 143–170, ISBN 0-415-21253-7 Ruprechtsberger, Erwin M. (1999), „Vom Steinbruch zum Jupitertempel von Heliopolis / Baalbek (Libanon)“, Linzer Archäologische Forschungen , 30 : 7–56 Další čtení Lewis, M. J. T. (1984–1985), „Římské metody přepravy a montáže obelisků“, Transakce společnosti Newcomen Society 56 : 87–110, doi :10.1179 / tns.1984.005 Wirsching, Armin (2000), „Jak se obelisky dostaly do Říma: důkazy o římských lodích“, International Journal of Nautical Archaeology 29 (2): 273–283, doi :10.1111 / j.1095-9270.2000.tb01456.x Wirsching, Armin (2003), „Doplňující poznámky k římským obeliskovým lodím“, International Journal of Nautical Archaeology 32 (1): 121–123, doi :10.1111 / j.1095-9270.2003.tb01438.x externí odkazy Traianus - Technické zkoumání římských veřejných pracířímská říše Město Řím Ostatní země
