Lidia Zamenhof - Lidia Zamenhof
Lidia Zamenhof | |
---|---|
![]() Lidia Zamenhof dříve nacistický Němec invaze do Polska | |
narozený | |
Zemřel | 1942 (ve věku 37–38) |
Národnost | polština |
Ostatní jména | Lidja |
Známý jako | Aktivita v Pohyb esperanta a Baháʼí Faith |
Rodiče) | L. L. Zamenhof (1859–1917) Klara Zamenhof (1863–1924) |
Lidia Zamenhof (esperanto: Lidja; 29. ledna 1904–1942) byl a polština spisovatelka, vydavatelka, překladatelka a nejmladší dcera Kláry (Silbernik) a L. L. Zamenhof, tvůrce esperanto. Byla aktivní propagátorkou esperanta i Homaranismo, forma náboženský humanismus poprvé definován jejím otcem.
Kolem roku 1925 se stala členkou Baháʼí Faith.[1] Na konci roku 1937 odešla do Spojené státy učit toto náboženství stejně jako esperanto. V prosinci 1938 se vrátila do Polska, kde dále učila a mnoho překládala Baháʼí spisy.[2] ֿ Byla zavražděna u Vyhlazovací tábor Treblinka v době holocaust.[Citace je zapotřebí ]
Život
Lidia Zamenhof se naučila esperanto jako devítiletá dívka. Ve čtrnácti letech překládala z Polská literatura; její první publikace se objevily několik let poté. Po ukončení vysokoškolského studia v Liberci zákon v roce 1925 se plně věnovala práci pro esperanto. Ve stejném roce během 17 Světový kongres esperanta v roce 1925 v Ženeva seznámila se s Baháʼí Faith. Lidia Zamenhofová se stala tajemnicí homaranistický Esperanto-Society Concord v Varšava a často zařizovali reproduktory a kurzy. Počínaje Vídeň Světového kongresu esperanta v roce 1924 se zúčastnila téměř všech světových kongresů (zmeškala se na Universala Kongreso v Anglii v roce 1938). Jako instruktor Csehova metoda výuky esperanta absolvovala řadu propagačních cest a učila mnoho kurzů v různých zemích.
Svou práci aktivně koordinovala se studentským esperantským hnutím - v Mezinárodní studentské lize, v UEA, v Cseh Institute a v bahájské víře. Lidia navíc pro časopis napsala Literatura Mondo (hlavně studie o polské literatuře), a také přispěl k Pola Esperantisto, La Praktiko, Heroldo de Esperanto, a Enciklopedio de Esperanto. Její překlad Kam kráčíš podle Henryk Sienkiewicz vyšlo v roce 1933 a je velmi dobře známé.
V roce 1937 odešla na dlouhodobý pobyt do Spojených států. V prosinci 1938 musela opustit USA, protože tato země měla Imigrační služba odmítla prodloužit vízum svého turistického návštěvníka kvůli její údajně nelegální „placené práci“ výuky esperanta. Odmítla nabídky k sňatku, které by jí mohly umožnit zůstat nebo se nakonec naturalizovat. Po návratu do Polska, své vlasti, cestovala po zemi a učila esperanto a bahájskou víru.
Za německého okupačního režimu v roce 1939 se její domov ve Varšavě stal součástí Varšavské ghetto. Byla zatčena kvůli obvinění z toho, že odešla do Spojených států šířit protinacistickou propagandu,[3] ale po několika měsících byla propuštěna a vrátila se do svého domovského města, kde ona a zbytek její rodiny zůstali uvězněni. Tam se snažila pomáhat ostatním získat léky a jídlo. Polští esperantisté jí několikrát nabídli pomoc a útěk, ale v každém případě odmítla. Do jednoho Pól, známý esperantista Józef Arszennik, který jí několikrát nabídl útočiště, vysvětlila: „Vy a vaše rodina byste mohli přijít o život, protože kdokoli ukrývá Žida, zahyne spolu s objeveným Židem.“ [4][5] Jinému bylo její vysvětlení obsaženo v jejím posledním známém dopise: „Nemysli na to, že bys se dostal do nebezpečí; vím, že musím zemřít, ale cítím, že je mojí povinností zůstat se svými lidmi. může se objevit lepší svět. Věřím v Boha. Jsem Baháʼí a Baháʼí zemřu. Všechno je v Jeho rukou. " [6]
Nakonec byla smetena hromadným transportem směřujícím do vyhlazovacího tábora v Treblinka v průběhu Grossaktion Varšava. Byla tam zabita někdy po létě 1942.[Citace je zapotřebí ]
Pamětní
Na její památku a počest se v roce 1995 uskutečnilo setkání v United States Holocaust Memorial Museum v Washington DC. Setkání upozornilo na úsilí esperantistů o záchranu pronásledovaných Židů během druhá světová válka.
Esperanto funguje
Viz také
Poznámky
- ^ Smith, Peter (2000). „Zamenhof, Lidia“. Stručná encyklopedie bahájské víry. Oxford: Oneworld Publications. str.368. ISBN 1-85168-184-1.
- ^ „Famous Baha'is“. adherents.com. 06.12.2005. Citováno 2008-03-16.
- ^ Heller, Wendy Lidia, Život Lidie Zamenhof Dcera esperanta1985, str. 234-235
- ^ Joanna Iwaszkiewicz, Wtedy Kwitły Forsycje, 1993, s. 113
- ^ http://www.getto.pl/index.php?mod=view_record&rid=07091998002105000001&tid=osoby
- ^ Heller, Wendy Lidia, Život Lidie Zamenhof Dcera esperanta1985, str. 240
Reference
- v Angličtina: Wendy Heller, Lidia: Život Lidie Zamenhofové, dcery esperanta.
- v esperanto: Wendy Heller, Lidia: La vivo de Lidia Zamenhof, filino de Esperanto (ISBN 978-90-77066-36-2)
- v esperanto: Isaj Dratwer, Lidia Zamenhof. Vivo kaj agado
- Rozsáhlá kapitola o Lidia Zamenhof v La familio Zamenhof, autor: Zofia Banet-Fornalowa.
- Informace o Lidia Zamenhof lze najít v publikacích bahájského esperantského hnutí a v dalších článcích.
- Od srpna 2006 je většina tohoto článku překladem příslušného článku o esperantu Vikipedio.
Drama
Dokumentární drama Ni vivos! (Budeme žít!) od Julian Modest líčí osud rodiny Zamenhof v Varšavské ghetto.
externí odkazy
- Díla Lidie Zamenhofové na Vybledlá stránka (Kanada)
- (v angličtině) John Dale - Poznámky o životě Lidie Zamenhof
- (v esperantu) Překlady esperanta Lidia Zamenhof a Roan Orloff Stone Překlady několika důležitých bahájských spisů v esperantu.