Gustav Münzberger - Gustav Münzberger

Gustav Münzberger
Gustav Munzberger (Treblinka II) .jpg
Gustav Münzberger, asistent zástupce velitele u Treblinka II
(svobodný muž, poválečná fotka)
narozený17. srpna 1903
Weißkirchlitz
Zemřel23. března 1977 (1977-03-24) (ve věku 73)
Věrnost nacistické Německo
Servis/větevVlajka Schutzstaffel.svg Schutzstaffel
HodnostSS-Unterscharführer Collar Rank.svg Unterscharführer, SS
JednotkaSS-Totenkopfverbände
Zadržené příkazyVyhlazovací tábor Treblinka

SS-Unterscharführer Gustav Münzberger (17. Srpna 1903 - 23. Března 1977), narozen v Weißkirchlitz (Sudety), byl tesařem a továrním dělníkem před svým zapojením do Holocaust. Po nacistickém Němci invaze do Polska na začátku druhé světové války byl vyslán jako opravář v srpnu 1940 u Centrum euthanasie Sonnenstein na Zámek Sonnenstein v Pirna. Dorazil k Vyhlazovací tábor Treblinka na konci září 1942 a stal se asistentem zástupce velitele SS-Oberscharführer Heinrich Matthes, odpovědný za vedení Židé do plynových komor a jejich plynování.[1]

Treblinka byla postavena jako součást nejsmrtelnější fáze Konečné řešení, známý jako Operace Reinhard. Tábor fungoval mezi 23. července 1942 a 19. října 1943.[2] Během této doby tam bylo zavražděno více než 800 000 lidí - mužů, žen a dětí -[3][4] s dalšími odhady přesahujícími 1 000 000 obětí.[5][6]

Münzberger byl provozovatelem plynových komor v Totenlager, a později šéf Leichentransportkommando mrtvola transportní tým. Dne 21. června 1943 byl povýšen z hodnosti SS-Rottenführer do hodnosti SS-Unterscharführer. Během vzpoury Treblinka byl doma na dovolené. Po uzavření Treblinky byl poslán do Terst v Itálii na konci listopadu nebo začátkem prosince 1943. The Risiera di San Sabba tam bylo zřízeno vražedné centrum. Münzberger byl zatčen o dvacet let později v západním Německu dne 13. července 1963.[1][7]

Byl obviněn z válečných zločinů Treblinské zkoušky trvající od 12. října 1964 do 24. srpna 1965 a odsouzen k 12 letům vězení. Odseděl šest let a za dobré chování byl propuštěn v roce 1971. O šest let později zemřel.[8]

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b ARC (23. září 2006). „MÜNZBERGER, Gustav; SS-Unterscharführer, číslo SS: 321 758“. Pachatelé Treblinky. Přehled německého a rakouského štábu SS a policie. ARC Death Camps.org. Citováno 11. srpna 2014.
  2. ^ Tábor smrti Treblinka ze dne na den Tým pro výzkum a archiv holocaustu, H.E.A.R.T. Citováno 11. srpna 2013.
  3. ^ Spisovatel (4. února 2010). „Počet obětí“. Vyhlazovací tábor. Muzeum Treblinka. Citováno 25. srpna 2013.
  4. ^ Donald L. Niewyk & Francis R. Nicosia (2000). Průvodce holocaustem v Kolumbii. Columbia University Press. p.210. ISBN  0-231-11200-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  5. ^ Donat, Alexander, ed. Tábor smrti Treblinka: Dokumentární film. New York: Holocaust Library, 1979. LOC 79-53471
  6. ^ Franciszek Ząbecki, Wspomnienia dawne i nowe, Sdružení PAX Publishing, Varšava, 1977. (v polštině)
  7. ^ Chris Webb & C.L. (2007). „Pachatelé mluví“. Tábory smrti Belzec, Sobibor a Treblinka. holocaustresearchproject.org. Citováno 11. srpna 2014.
  8. ^ S.J. (2007), První zkouška Treblinka, holocaustresearchproject.org; zpřístupněno 26. dubna 2016.

Zdroje

  • Rückerl, Adalbert, ed. (1977). NS-Vernichtungslager im Spiegel deutscher Strafprozesse (nacistické vyhlazovací tábory zrcadlené německými trestními procesy). Mnichov. str. 81–.