Homaranismo - Homaranismo
Homaranismo (Angličtina: Humanitismus)[1] je filozofie vyvinutý uživatelem L. L. Zamenhof, zakladatel esperanto Jazyk. Z velké části vychází z učení Hillel starší, Původně to nazval Zamenhof Hillelismus. Snažil se reformovat judaismus protože doufal, že bez podivného oblékání a požadavků na čistotu už nebude obětí antisemitské propagandy.[Citace je zapotřebí ] Základem Homaranismo je věta známá jako zlaté pravidlo: Jeden by se měl chovat k ostatním tak, jak by chtěl, aby se ostatní chovali k sobě.
Zamenhof řekl o Homaranismo:[Tento citát vyžaduje citaci ]
S hillelismem nemáme na mysli novou denominaci; máme na mysli nový korporátně-náboženský řád uvnitř starého židovského náboženství, které existuje po dlouhou dobu. Každý, kdo žije eticky, se mohl tohoto náboženství účastnit s čistým svědomím, bez ohledu na to, jak vypadaly jeho náboženské názory.
Na základě této myšlenky dospěl k závěru, že tato filozofie může být mostem mezi náboženstvími, nejen podmnožinou judaismu. Zamenhof následně přejmenoval svou filozofii na Homaranismo.
Zatímco rané esperantisty k tomuto hnutí přitahovalo mnoho různých motivací, pro Zamenhof bylo esperanto vždy prostředkem, jak usnadnit zlepšené mezilidské vztahy, zejména za hranicemi rasy, jazyka a kultury. Zamenhofova dcera Lidia přijal tuto filozofii a učil ji vedle esperanta a jejího adoptivního náboženství, Baháʼí Faith.
Přes jeho esperanto Zamenhof popsal Homaranismo jako „Je to skutečně předmět mého celého života. Vzdal bych se za to všeho.“[2]
Zamenhof rozvinul své myšlenky na Homaranismo ve dvou dílech: Hilelismo (1901) a Homaranismo (1913).
Viz také
externí odkazy
- L.L. Zamenhof and the Shadow People, Esther Schor, 30. prosince 2009, Nová republika.
Reference
- ^ Význam ve věku modernismu: C. K. Ogden a jeho současníci, práce Jamese McElvennyho, 2013
- ^ Edmond Privat, „Život Zamenhofa“, s. 117.
- Welger, Helmut: Kosmopoliti člověk (Homaranismo). Verze 1999. ISBN 3-933417-02-3
- W. A. Macdonald, Humanitism: The Scientific Solution of the Social Problem, Trubner & Co., London, 1890