Kurt Fricke - Kurt Fricke
![]() | tento článek potřebuje další citace pro ověření.Ledna 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Kurt Fricke | |
---|---|
![]() | |
narozený | Berlín | 8. listopadu 1889
Zemřel | 2. května 1945 Berlín | (ve věku 55)
Věrnost | ![]() ![]() ![]() |
Servis/ | ![]() ![]() ![]() |
Roky služby | 1910–45 |
Hodnost | Admirál |
Jednotka | SMSHertha SMSMoltke |
Bitvy / války | první světová válka druhá světová válka |
Ocenění | Rytířský kříž Železného kříže |
Kurt Fricke (8. listopadu 1889 - 2. května 1945) byl Admirál s Kriegsmarine (námořnictvo) z nacistické Německo v době druhá světová válka a příjemce Rytířský kříž Železného kříže.
Životopis
Fricke vstoupil do Kaiserliche Marine jako kadet dne 1. dubna 1910. Sloužil dne SMSHertha během svého kadetství a vystudoval Marineschule Mürwik. Po absolutoriu byl vyslán do bitevního křižníku SMSMoltke. Dne 27. září 1913 byl Fricke povýšen na poručíka. Během první světové války sloužil Fricke u Battle of Dogger Bank. Fricke byl povýšen na Oberleutnant zur See v roce 1916 a převeden na torpédové čluny. Sloužil G103 a G101. Dne 7. března 1918 se stal pobočníkem tábora u velitele torpédových člunů, na kterém místě ukončil válku.
Po válce sloužil ve správě německého námořnictva jako adjudant u vrchního velitele námořnictva. V letech 1922 až 1924 sloužil na I. Flottille, kde velel torpédoborcům T139 a T148. V září 1924 se Fricke stal důstojníkem roty v jednotce pobřežní obrany. Fricke byl povýšen na kapitána korvety v roce 1928. Sloužil tři roky jako námořní adjudant u Reichswehrminister.
V roce 1929 byl Fricke jmenován velitelem poloviny letky torpédových člunů. Dne 16. září 1931 se stal velitelem I. Torpedobootsflottille. V roce 1933 se stal Führer der Torpedoboote (typ velitele torpédových člunů). 1. dubna 1934 byl Fricke povýšen na Fregattenkapitän (kapitán fregaty). Fricke byl poté vyslán jako náčelník štábu na inspektorát torpédoborců a minových bojů v hodnosti Kapitän zur See (kapitán na moři) (1935). Od října 1936 do září 1937 sloužil na Wehrmachtu-Akademie. Po tomto akademickém zveřejnění Fricke sloužil v Oberkommando der Marine jako vedoucí operačního oddělení Seekriegsleitung. Dne 30. Dubna 1939 se Fricke stal styčným důstojníkem Oberbefehlshaber der Luftwaffe.
Po zahájení Druhá světová válka, Fricke byl povýšen na Konteradmirál (kontradmirál) dne 1. listopadu 1939 a Vizeadmirál (viceadmirál) dne 1. června 1941. Od 13. června 1941 do 20. února 1943 byl Fricke náčelníkem štábu Seekriegsleitung. Povýšen na Admirál 1. dubna 1942 byl Fricke jmenován velitelem Marinegruppenkommandos Süd (21. března 1943 - 11. prosince 1944). V prosinci 1944 byl Fricke umístěn do Führerreserve. Fricke byl zabit dne 2. května 1945 během Bitva o Berlín.
Ocenění
- Železný kříž (1914)
- Friedrich August Cross (Oldenburg)
- Hanzovní kříž, Hamburk (14. června 1916)[2]
- Rytířský kříž Řád domu Hohenzollernů s meči (5. března 1918)[2]
- Rytířský kříž, I. třída Řád meče (Švédsko, 12. července 1930)[2]
- Čestný kříž světové války 1914/1918 1914/1918 (1934)[2]
- Medaile Sudet (22 května 1939)
- Cena Wehrmachtu za dlouhou službu, 1. se 4. třídou (2. října 1936)[2]
- Řád námořních zásluh, 3. třída v Bílém (Španělsko, 21. srpna 1939)
- Spona na Železný kříž (1939)
- Memel medaile (26. října 1939)
- Řád jugoslávské koruny, 2. třída s hvězdou (9. listopadu 1939)
- Řád za vojenské zásluhy (Bulharsko), 1. třída s válečnou dekorací (Bulharsko, 1942)
- Řád kříže svobody, 1. třída s dubovými listy a meči (Finsko, 25. března 1942)
- Řád Michaela Braveho, 3. třída (1. září 1942)
- Velký kříž Řád koruny krále Zvonimira s meči (Chorvatsko, 26. září 1942)
- Rytířský kříž Železného kříže dne 1. října 1942 jako Admirál a vedoucí personálu v Námořní operace (Seekriegsleitung) v Námořní vrchní velení (Oberkommando der Marine)[3][4]
- Velký kříž Řád rumunské hvězdy s meči a vojenskou ctností (7. října 1942)
Reference
Citace
Bibliografie
- Dörr, Manfred (1995). Die Ritterkreuzträger der Überwasserstreitkräfte der Kriegsmarine - pásmo 1: A – K [Rytířský kříž Nositelé povrchových sil námořnictva - svazek 1: A – K] (v němčině). Osnabrück, Německo: Biblio Verlag. ISBN 978-3-7648-2453-2.
- Fellgiebel, Walther-Peer (2000) [1986]. Die Träger des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939–1945 - Die Inhaber der höchsten Auszeichnung des Zweiten Weltkrieges aller Wehrmachtteile [Nositelé Rytířského kříže Železného kříže 1939–1945 - vlastníci nejvyšší ceny druhé světové války ze všech poboček Wehrmachtu] (v němčině). Friedberg, Německo: Podzun-Pallas. ISBN 978-3-7909-0284-6.
- Range, Clemens (1974). Die Ritterkreuzträger der Kriegsmarine [Rytířský kříž nositelé námořnictva]. Stuttgart, Německo: Motorbuch Verlag. ISBN 978-3-87943-355-1.
- Scherzer, Veit (2007). Die Ritterkreuzträger 1939–1945 Die Inhaber des Ritterkreuzes des Eisernen Kreuzes 1939 von Heer, Luftwaffe, Kriegsmarine, Waffen-SS, Volkssturm sowie mit Deutschland verbündeter Streitkräfte nach den Unterlagen des Bundesarchives [Nositelé Rytířského kříže 1939–1945 Držitelé Rytířského kříže Železného kříže 1939 armádou, letectvem, námořnictvem, Waffen-SS, Volkssturm a spojeneckými silami s Německem Podle dokumentů Federálního archivu] (v němčině). Jena, Německo: Scherzers Militaer-Verlag. ISBN 978-3-938845-17-2.
Vojenské úřady | ||
---|---|---|
Předcházet Admirál Otto Schniewind | Náčelník štábu Seekriegsleitung 13. června 1941 - 20. února 1943 | Uspěl Admirál Wilhelm Meisel |