Madīd (metr) - Madīd (metre) - Wikipedia

The Madīd (مَدِيد, "vleklý") metr je jeden z metrů používaných v klasické arabské poezii. Teoretický vzorec měřiče je následující, kde u = krátká slabika, - dlouhá slabika a x = anceps (dlouhý nebo krátký):

فَاعِلَاتُنْ فَاعِلُنْ فَاعِلَاتُنْ فَاعِلُنْ
Fāʿilātun Fāʿilun Fāʿilātun Fāʿilun
| x u - x | x u - | x u - - | x u - |

Obvykleji se však měřič nachází ve verzi triméru. Plná verze triméru je následující:

فَاعِلَاتُنْ فَاعِلُنْ فَاعِلَاتُنْ
Fāʿilātun Fāʿilun Fāʿilātun
| x u - x | x u - | x u - - |

Ve dvou níže uvedených příkladech je měřič použit v a kataklektický verze trimetru (tj. zkrácená o jednu slabiku) takto:

فَاعِلَاتُنْ فَاعِلُنْ فَاعِلُنْ
Fāʿilātun Fāʿilun Fāʿilun
| x u - x | x u - | x u - |

Ve výše uvedené verzi kataklektického trimeru, 2. a 3. anceps slabiky (x) jsou obvykle dlouhé (nikdy nejsou obě krátké),[1] a třetí je téměř vždy krátký.[2] Poslední stopa | u u - | se může stát | - - |.

Madidův metr se používá jen zřídka. V tomto metru je pouze 0,43% Vadetova korpusu poezie 1. – 3. Století n. L.[3] Ve Stoetzerově korpusu básní z 8. století se vůbec nevyskytuje[3] nebo v básníkovi 10. století al-Mutanabbi.[4] The tetrametr verze se v praxi zřídka vyskytuje, s výjimkou příkladů prosodistů.[5]

Příklady

Tetrametr

Delší tetrametrická verze tohoto měřiče je vzácná. Následující řádek, nářek matky pro jejího syna, se nachází v Āamāsa, antologie básní, kterou v 9. století sestavil Abu Tammām:[6]

ليت قلبي ساعةً صبرهُ عنكَ مَلَك * ليت نفسي قُدِّمت للمنايا بدلك‎
layta qalb-ī sāʿatan * ṣabra-hū ʿanka malak
layta nafs-ī quddimat * li-l-manāyā badalak
| - u - - | - u - || - u - - | u u - |
„Mohlo by mé srdce na hodinu * ovládnout svůj zármutek pro tebe?
Mohla by být moje duše obětována * Osudu místo tebe. “

V této verzi existuje jasný zlom mezi dvěma polovinami hemistichu.

Trimetr

Trimetr je častější než tetrametr. Následující řádek je od iráckého básníka z 8. století Abu-l-ʿAtahiya:[7]

إنّما أنتَ بوادي ٱلمنايا * إن رماكَ ٱلموت فيه أصابا‎
ʼInnamā ʼanta bi-wadi l-manāyā
Ramin ramāka l-mawtu fīhi ʼaṣābā
| - u - - | u u - | - u - - |
| - u - - | - u - | u u - - |
„Hle, bydlíš ve Fateově údolí;
až tě smrt zasáhne, nezklame. “

Trimetr kataklektický

Častěji se trimetr používá v kataklektické verzi, to znamená, že chybí poslední slabika. Známá báseň v této kataklektické verzi je následující Bagdádí Sufi básník Sumnūn al-Muḥibb (také známý jako Samnūn, zemřel kolem roku 910 nl):[8]

كان لى قلب أعيش به * ضــــــاع منى فى تقلبه‎
رب فاردده عليّ فقد * ضاق صدري في تطلبه‎
وأغث ما دام بي رمقٌ * يا غياثَ المستغيثِ به‎
kāna lī qalbun ‘aʿīšu bihī
ḍāʿa minnī fī taqallubihī
rabín fardudhu ʿalayya fa-qad
ḍāqa ṣadrī fī taṭallubihī
wa-ʼaḡiṯ mā dāma bī ramaqun
yā ḡiyāṯa l-mustaḡīṯi bihī
- u - - | - u - | U u -
- u - - | - u - | U u -
- u - - | u u - | U u -
- u - - | - u - | U u -
- u - - | - u - | U u -
- u - - | - u - | U u -
„Měl jsem srdce, se kterým jsem žil;
Ztratil jsem to při otáčení.
Pane, vrať mi to, protože
moje prsa se při hledání zúžila.
A podpoř mě, dokud život zůstane,
Pomocnice toho, kdo hledá pomoc. “

Další verzi měřiče používá arabský básník Baha 'al-din Zuhair (1186–1258) v milostné ode, která začíná:[9]

کل شیء منک مقبول * وعلی العینین محمول‎
والاذی یرضیک من تلفی * هین عندی ومبذول‎
kullu šayʼin minka maqbūlū
wa ʿala l-ʿaynayni maḥmūlū
wa-l-laḏī yurḍīka min talafī
hayyinun ʿindī wa mabḏūlū
- u - - | - u - | - -
u u - - | - u - | - -
- u - - | - u - | U u -
- u - - | - u - | - -
„Všechno od tebe je přijatelné
a snesitelný v mých očích;
A co těší na mém zničení
je pro mě snadné a (snadno) uděleno. “

V této verzi měřiče je konečný u u - volitelně změněn na - -. Tato variace, ovlivňující poslední tři slabiky řádku, se také nachází v Basīṭ metr, a je také běžné v perské poezii.[10]

Středověká hebrejská poezie

Tento metr se téměř nikdy nepoužívá ve středověké hebrejské poezii. Halper však cituje a piyyut napsal španělský učenec z 12. století Abraham ibn Ezra ve verzi trimeru měřiče, která běží takto:[11]

אֶשְׂמְחָה כִּי אֶפְתְּחָה פִּי לְהוֹדוֹת‎
אֶעֱנֶה טוּב מַעֲנֶה שִׁיר יְדִידוֹת‎
‚Esmĕchah ki‘ eftĕchah pi lĕhodot
„E’ĕneh tuv ma’ăneh shir yĕdidot
| - u - - | - u - | - u - - |

Kvůli vzácnosti krátkých slabik v hebrejštině si Ibn Izra vybrala jejich dlouhou alternativu anceps.

Viz také

Reference

  1. ^ „Madīd“, Encyklopedie islámu, druhé vydání.
  2. ^ Wright, W. (1896), Gramatika arabského jazyka, sv. 2, s. 367.
  3. ^ A b Golston, Chris & Riad, Tomas (1997). "Fonologie klasického arabského metru". Lingvistika 35 (1997), 111-132.
  4. ^ Frolov, Dmitry (1996). „Kruhy al-Khalil a struktura Luzumiyyata z Abu 'l-'Ala' al-Ma'arri“. Studium jazyků a literatur blízkého východu. Pamětní svazek Karla Petračka, Praha, 1996, 223-236.), S. 3.
  5. ^ "Madid", Encyklopedie islámu, druhé vydání.
  6. ^ Citováno Halperem, B. „Skenování středověké hebrejské poezie“. The Jewish Quarterly Review sv. IV, (1913–1914), s. 215.
  7. ^ Citováno Halperem, B. „Skenování středověké hebrejské poezie“. The Jewish Quarterly Review sv. IV, (1913–1914), s. 216.
  8. ^ Sumnūn. Encyklopedie islámu, druhé vydání.
  9. ^ Citováno v A.J. Arberry, Arabská poezie: základ pro studenty Ne. 24.
  10. ^ L.P. Elwell-Sutton (1976), Perské metry, str. 128–135.
  11. ^ Halper, B. „Skenování středověké hebrejské poezie“. The Jewish Quarterly Review sv. IV, (1913–1914), s. 216.

externí odkazy