Joachim Ritter - Joachim Ritter

Joachim Ritter (Němec: [ˈʁɪtɐ]; 3. dubna 1903 - 3. srpna 1974) byl německý filozof a zakladatel tzv Ritter School (Němec: Ritter-Schule) z liberální konzervatismus.

Životopis

Narozen v Geesthacht, Ritter studoval filozofii, teologii, německou literaturu a historii v Heidelberg, Marburg, Freiburg a Hamburg. Žák Martin Heidegger a Ernst Cassirer, doktorát získal na Hamburg s disertační prací dne Nicolas z Cusy v roce 1925, kde byl zároveň Cassirerovým asistentem a lektorem. A marxista na konci 20. a na počátku 30. let se stal členem Nacistická strana v roce 1937 a německý důstojník Wehrmacht v roce 1940. Poté druhá světová válka, Ritter byl jmenován profesorem filozofie na University of Münster.[1]

Ritterova filozofická práce se zaměřuje na teorii modernost. V liberální interpretaci G. W. F. Hegel je Filozofie pravice, rozvinul názor, že „bifurkace“ je konstitutivní strukturou moderního světa a nezbytným předpokladem univerzální realizace svobody jednotlivce.[2] Podle Ritterovy teorie kultury jako kompenzace mají umění a humanitní vědy funkci vyvažování rozčarovaný, ahistorický stav moderní společnosti.[3] Vedle Hans-Georg Gadamer, jeho práce na Aristoteles Etika a politická teorie zahájily v Německu obnovení praktické filozofie.[4]

Zemřel v Münster.

Dědictví

Ritter je považován za jednoho z nejvlivnějších filozofů v poválečném období západní Německo.[5] Mezi jeho učedníky byli učenci a veřejní intelektuálové Ernst-Wolfgang Böckenförde, Max Imdahl, Hermann Lübbe, Odo Marquard, a Robert Spaemann. Spolu s nimi Ritter zahájil „Historisches Wörterbuch der Philosophie“ a přispěl k rozvoji konceptuální historie v oblasti filozofie. V 80. letech Jürgen Habermas postavil se proti Ritter School za to, že byl předním představitelem němčiny neokonzervatismus.[6] Novější stipendium v ​​intelektuálních dějinách poukazuje na Ritterovu klíčovou roli při modernizaci německého politického myšlení a rozvoji moderního liberální republikanismus.[7]

Bibliografie

  • Hegel a francouzská revoluce: Eseje o Filozofie pravice. (Studies in Contemporary German Social Thought), MIT Press 1984.
  • Metaphysik und Politik. Studien zu Aristoteles und Hegel, Suhrkamp 1969.
  • Osoba a majetek v Hegelově filozofii práva (§§ 34–81), in: Robert B. Pippin a Otfried Höffe (eds.), Hegel o etice a politice, Cambridge University Press 2007, s. 101-123.
  • Subjektivität. Sechs Aufsätze. Suhrkamp 1974.

Viz také

Reference

  1. ^ Mark Schweda, Joachim Ritter und die Ritter-Schule zur Einführung, Hamburg: Junius 2015, s. 14-22.
  2. ^ Rebecca Comay, Smutná nemoc: Hegel a francouzská revoluce, Stanford: Stanford University Press 2011, s. 77.
  3. ^ Nicholas E. Di Liberto, Překonání prázdných let: role filozofie a humanitních věd v západním Německu po roce 1945 (2009). Veřejně přístupné disertační práce Penn. Paper 89, str. 307-312.
  4. ^ Kelvin Knight, Aristotelská filozofie: Etika a politika od Aristotela po MacIntyra, Cambridge: Polity 2007, str. 64-101.
  5. ^ Jan Werner Müller, Nebezpečná mysl: Carl Schmitt v poválečném evropském myšlení, Yale University Press 2003, s. 116-132
  6. ^ Jürgen Habermas, Kritika neokonzervativní kultury ve Spojených státech a západním Německu: intelektuální hnutí ve dvou politických kulturách, in: Télos 1983 (56), str. 75-89.
  7. ^ Jens Hacke, Philosophie der Bürgerlichkeit. Die liberalkonservative Begründung der Bundesrepublik, Göttingen: Wallstein 2006/2008. Viz také Jerry Z. Muller, Německý neokonzervatismus ca. 1968–1985. Hermann Lübbe a další, in: Jan-Werner Müller (ed.), German Ideologies since 1945. Studies in the Political Thought and Culture of the Bonn Republic, New York 2003, str. 161-184.

Další čtení

  • Jan Werner Müller, Nebezpečná mysl: Carl Schmitt v poválečném evropském myšlení, Yale University Press 2003.
  • Jerry Z. Muller, Německý neokonzervatismus ca. 1968–1985. Hermann Lübbe a další, in: Jan-Werner Müller (ed.), German Ideologies since 1945. Studies in the Political Thought and Culture of the Bonn Republic, New York 2003, str. 161-184.
  • Stanley Rosen, Recenze „Joachim Ritter, Metaphysik und Politik“, in: Contemporary German Philosophy 1 (1982), str. 211-220
  • Mark Schweda, Joachim Ritter und die Ritter-Schule zur Einführung, Hamburk: červen 2015.
  • Mark Schweda a Ulrich von Bülow (eds.): Entzweite Moderne. Zur Aktualität Joachim Ritters und seiner Schüler. Göttingen: Wallstein 2017.