Zagurovićova rodina - Zagurović family - Wikipedia
| Zagurović | |
|---|---|
| Země | Benátská republika |
| Nemovitosti | Kotor kraj |
The Zagurović (latinský: Zaguri, Caguri)[1] byla šlechtická rodina v Kotor region (nyní v Černé Hoře) Benátská republika aktivní mezi 14. a 16. stoletím.
První zmínka o této rodině byla v roce 1326 v dokumentu, který zaznamenal, že jistá Ilija Nikolin Zagurović z Bar přestěhoval se do Kotoru a koupil dům.[2][3] On a jeho rodina se stali šlechtou, když se oženil s Ružou Nucije Gile z Kotoru. Nikola Zagurović byl zmíněn v jednom dokumentu ze dne 8. srpna 1397. Stefan Zagurović, pradědeček básníka Iliji, byl zmíněn v roce 1420 jako člen Velká rada v Benátkách. V roce 1437 byl Laurencije Zagurović obchodníkem v Kotoru.[4]
Ilija Zagurović, dědeček básníka Iliji Zaguroviće, zemřel v roce 1492. Měl tři syny, Franjo, Laurencije (Lovro) a Bernarda. Franjo, který byl soudcem, zemřel v roce 1516. Měl syna Iliji (zemřel v roce 1557), který byl významným básníkem. Bernard měl dvě dcery, obě vdané za členy rodiny Bona. Laurencije se vyznamenal během obrany benátského drženého Kotora před osmanskými útoky v roce 1503.[4] Jeho syn Trifun byl členem benátského senátu jako zástupce Kotoru v roce 1553.[5] Trifun Zagurović byl také významným obchodníkem v Kotoru, který byl Kotorovým zástupcem v benátském Senátu v letech 1459 a 1463.
Jedním z nejpozoruhodnějších členů rodiny Zagurovićů byl Jerolim Zagurović. Byl katolík.[6] Pozoruhodný básník Ilija Zagurović byl strýcem Jerolima Zaguroviće.[7] Tato větev rodiny Zagurovićů souvisela se Srbem Crnojević sňatkem Jerolima Zaguroviće a Antonije Crnojević, dcery Páně Đurađ Crnojević Zety (r. 1489–96).[8] Měli syna Anđela, který žil v Benátkách.[9] Jerolimovi synové Anđelo a Ivan Zagurovićové objednali a financovali vydání katechismu napsaného Jacquesem Ledesmou a přeloženého pravděpodobně Bartol Sfondrati, vytištěno v Benátkách v roce 1583 v tiskárně Camilo Zanetti.[10]
Rodokmen
- Nikola Zagurović
- Ilija Nikolin Zagurović (fl. 1326)
- Nikola Zagurović (fl. 1397)
- Stefan Zagurović (fl. 1420)
- Laurencije Zagurović (fl. 1437)
- Stefan Zagurović (fl. 1420)
- Nikola Zagurović (fl. 1397)
- Ilija Nikolin Zagurović (fl. 1326)
Reference
- ^ umetnosti 1964, str. 152.
- ^ Spomenik 1953, str. 15.
- ^ Bibliografi 1985, str. 58.
- ^ A b Bibliografi 1985, str. 59.
- ^ Društvo istoričara 1973, str. 220.
- ^ Zadruga 1993, str. 148.
- ^ Institut 1973, str. 220.
- ^ Milović 1986, str. 174.
- ^ Biblioteka 1995, str. 15.
- ^ MISCELLANEA, sv. XXIX (2008), Марица МАЛОВИЋ ЂУКИЋ Историјски инситут Београд „Очеву традицију наставили су и Јеронимови синови Анђело и Иван Загуровић па је по њиховом наређењу Камило Занети штампао у Венецији 1583. уставном ћирилицом први католички катихизам.
- ^ MISCELLANEA, sv. XXIX (2008), Марица МАЛОВИЋ ЂУКИЋ Историјски инситут Београд
Zdroje
- Bibliografi (1985). Susreti bibliografa ... (v srbštině). Narodna biblioteka "Dr Đorđe Natošević".
- Biblioteka, Matica Srpska (Novi Sad) (1995). Godǐsnjak Biblioteke Matice srpske za ... Biblioteka Matice srpske.
- Društvo istoričara (1973). Istorijski zapisi: varhany Istoriskog instituta i Društva istoričara SR Crne Gore (v srbštině). Istorijski institut u Titogradu.
- Institut (1973). Istorijski zapisi: varhany Istoriskog instituta i Društva istoričara SR Crne Gore. Istorijski institut u Titogradu.
- Jakić (1866). Priměri starohèrvatskoga jezika iz glagolskih i cirilskih knjževnih starinah: sastavljeni za sedmi i osmi gomnazijalni razred. Uvod i priměri starohrvatski. Jakić.
- Milović, Jevto M. (1986). Štamparska i književna djelatnost: radovi sa Naučnog skupa Titograd, 19. i 30. septembra 1983. Crnogorska akademija nauka i umjetnosti.
- sekceja, Društvo istoričara Crne Gore. Kotorska (1970). Kotorska sekceja Društva istoričara Crne Gore 1948-1968. Društvo istoričara Crne Gore.
- Spomenik (1953). Spomenik.
- umetnosti, Srpska akademija nauka i (1964). Grada (v srbštině).
- Zadruga (1993). Istorija srpskog naroda: knj. Srbi pod tuđinskom vlašđu, 1537-1699 (2 v.). Srpska književna zadruga.