Józef Święcicki - Józef Święcicki
Józef Święcicki | |
|---|---|
 Domnělá tvář Józefa Świecického, jak je vyřezána Hotel "Pod Orlem" fasáda v Bydhošti | |
| narozený | 9. března 1859 |
| Zemřel | 3. listopadu 1913 (ve věku 54) |
| Národnost | pruský |
| obsazení | architekt |
| Manžel (y) | Maria Henrietta Ehrlich (1865 - asi 1942) |
| Podpis | |
 | |
Józef Święcicki (9. března 1859 - 3. listopadu 1913) byl plodný návrhář a stavitel společnosti Bydgoszcz, pod pruskou vládou. Drtivá většina jeho děl v eklektickém stylu se stále nachází po celém městě. Józef Swiecicki byl součástí architektů a stavitelů, kteří dali městu na přelomu 19. a 20. století charakteristický tvar, kterému dominují eklektické budovy různých stylů, včetně secese nebo Modernismus.[1]
Život
Józef Stanisław Święcicki se narodil 9. března 1859 v Bromberg.[2] Byl synem Franciszek (1810–1863), ševce a Michaliny (1827–1912). Měl čtyři bratry a tři sestry, všichni se narodili a byli pokřtěni Bydgoszcz. Jeho matka opustila Franciszeka, svého otce, který se stal alkoholikem a zemřel v 54 letech[3] z deliria (7. prosince 1863). Michalina si vzala druhého manžela Anton Hoffmann (1823 – c. 1904), městský mistr zedník, který učil mladé Józefovy stavební rudimenty.
Kolem roku 1881 vystudoval střední stavební školu a složil státní zkoušku, aby se stal stavitelem (Němec: Baugewerksmeister). S Antonem Hoffmannem absolvoval profesionální výcvik. Se svým nevlastním otcem začal spolupracovat na velkém designu a konstrukci, Studio Święcicki-Hoffmann, během několika let (od poloviny 80. let do 1887), než se ujal vedení své vlastní firmy do roku 1903. Toto rozhodnutí předsedat jeho osobní společnosti je spojeno s jeho manželstvím v roce 1888 a jeho následným opuštěním rodinného domu , pronajatý byt na 26 Gamm Straße,[4] dnešní 8 ulice Warmińskiego, blízko Focha ulice.
Jeho nejproduktivnějším obdobím designéra v Brombergu bylo v 90. letech 19. století. Navrhl přes 60 činžovních domů v centru města[5] z toho 21 projektů na Gdaňská ulice, hlavní dopravní tepna města. Navrhl také řadu dalších budov na různých místech po celém městě i mimo Bydhošť.[6] Založil v roce 1892 a štuk továrna na ozdoby (Němec: Fabrik von Stuckornamenten sleduje Facaden- und Innendekoration),[4] které výrobky zdobily fasády jejích činžovních domů. Nachází se na ulici Kościuszki 12 a brzy se z ní stala výnosná dílna. Dokonce i po prodeji v 90. letech 19. století fungovala společnost několikrát rebrandovaná až do října 1912.[4]
V roce 1898 ho pověřil Józef Choraszewski, a Bromberg farář pracovat na projektu Kostel Nejsvětější Trojice, ale to si nakonec uvědomil jiný architekt Roger Sławski. Zanechal mnoho obdivovaných děl, která dnes vynikají v architektuře Bydgoszcz. Zejména tři projekty jsou považovány za ikony Neobarokní architektura:
- Jeho vlastní činžovní dům v 63 Gdaňská ulice, kde žil od roku 1896 do roku 1905;
- Hotel "Pod Orlem", také v Gdaňské ulici;
- Činžák na náměstí 1 Wolności.
Hlavní částí jeho prací byla výstavba činžovních domů podle jeho vlastních návrhů na pozemcích, které koupil a které byly poté prodány se ziskem. V roce 1893 se stal členem správní rady Bydgoski Bank Przemysłowy (Průmyslová banka Bydhošť), a poté místopředseda dozorčí rady banky v roce 1909.
V říjnu 1894 koupil Święcicki nemovitost za 63 Gdaňská ulice, stejně jako pravděpodobně několik pozemků Cieszkowskiego Street, postavit svůj vlastní činžák. V září 1896 se přestěhoval do svého nový domov s jeho rodinou. V roce 1899 přidal křídlo na ulici Cieszkowskiego, do kterého umístil své obchodní sídlo, kde pracoval až do své smrti.[4]
V roce 1905 se rodina usadila v nově postaveném domě v 17 letech Ulička Adama Mickiewicze: ve výklenku panství postavil garáž, kde uložil vlastní auto, jedno z mála soukromých vozidel v té době v Brombergu. Financoval několik vzdělávacích institucí ve městě v 1010s[7] pomáhat chudým, ale talentovaným studentům Bydhošť.
Na podzim roku 1913 se vydal na cestu vlakem k odpočinku na západě Německá říše. Na zpáteční cestě spadl při lezení v berlínském podzemním vlaku a utrpěl otřes mozku. Toto zranění způsobilo jeho smrt dne 2. listopadu 1913 v berlínské nemocnici sv. Hedviky. Jeho tělo bylo transportováno zpět do Bydhošť a pohřbeno na hřbitově Nowofarny v Bydhošti.
Osobní život
Józef Święcicki z roku 1888 se oženil s Marií Henrietou Ehrlichovou (nar. 1865 v Chełmno ). Dne 30. dubna 1895, oni přijato Hugo Rudolf Fiedler, opuštěný chlapec z dětského domova, narozen 1892 v Berlíně.
Jeho oblíbenou zábavou byly šachy, které hrál většinu svého volného času. Logicky spoluzaložil v roce 1886 šachovou společnost Bydgoszcz, ke které do roku 1910 patřil jako čestný člen.[4]
Kromě tohoto úspěšného obchodu s nemovitostmi je autorem dvou premiér Bydgoszcz městské divadlo (1901). Publikoval také v roce 1910 Ilustrovaný průvodce v Bydhošti (polština: Ilustrowany Przewodnik w Bydgoszczy), ve kterém představil všechny hlavní budovy ve zkrácené, populární formě doplněné o seznamy adres zařízení (hotely, restaurace ...). Je také spoluautorem knihy o ochraně budov (Berlín, 1910).[4]
Jeho syn Hugo Święcicki vystudoval zemědělskou univerzitu v Bonn a žil v západním Německu. Jeho manželka Maria však až do své smrti (kolem r. 1942) žila v Bydhošti a uchovala si památku Józefa Święcického prostřednictvím svědectví a stipendií.
Styl
Święcicki byl spíše konzervativní tvůrce. Většina z jeho projektů má převážně eklektický styl, většinou prominentní v jeho činžovní domy, kde lze vnímat vzorovaná aranžmá detailů s formami Historismus.
Odvážně využíval prvky renesance, Manýrismus a Barokní architektura. Święcickiho styl se vyznačuje vášní pro symetrii, rytmickými vertikálními děleními, zdůrazněnými uspořádáním oken, pilastry a spousta štuk ozdoby.[8]
V listopadu 2018 si město Bydgoszcz uctilo památku architekta zasvěcením a nástěnná malba Święcicki a jeho díla, na zdi umístěné na rohu Gdaňska a Cieszkowskiego Ulice před jeho bývalý dům[9]
Pracuje v Bydhošti
| Rok | Budova | Poznámky | Obrázek |
| 1882 | Činžovní dům | Nachází se na 46 Śniadecki Street. Nejstarší dochovaný projekt realizovaný ve spolupráci se svým nevlastním otcem Antonem Hoffmannem. |  |
| 1882 | Max Schmidt činžák | Nachází se na 42 Śniadecki Street |  |
| 1883 | Přidání křídla | Nájemní dům se nachází v 15 Ulice Podwale |  |
| 1885 | Činžovní dům | Nachází se na 100 Ulice Dworcowa v Bydhošti |  |
| 1885 | Reinhold Zschiesche Tenement | Nachází se na ulici Chocimska 1, roh s Gdaňská ulice |  |
| 1886 | Rudolf Gehrke činžák | Nachází se na 113 Gdaňská ulice |  |
| 1886 | Činžovní dům | Nachází se na 115 Gdaňská ulice |  |
| 1886 | Činžovní dům | Nachází se na 137 Gdaňská ulice |  |
| 1886 | Vila Hugo Bille | Nachází se na 3 Ulice Piotra Skargi. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[10] |  |
| 1887 | Činžovní dům | Nachází se na 86 Gdaňská ulice |  |
| 1887 | Činžovní dům | Nachází se na 4 Dworcowa Street |  |
| 1888 | Villa Hugo Hecht | Nachází se na 88/30 Gdaňská ulice |  |
| 1889 | Činžovní dům | Nachází se na 64 Gdaňská ulice. První dům postavený pod svým vlastním jménem. |  |
| 1889 | Nájemní dům Hugo Hecht | Nachází se na 92/94 Gdaňská ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[11] |  |
| 1889 | Nájemní dům Adolfa Hoffmanna | Nachází se na 7 Vlněné náměstí |  |
| 1889 | William Wick Tenement | Nachází se na 30 Śniadeckich Street |  |
| 1890 | Aleksander Theil Tenement | Nachází se na 39 Dworcowa Street |  |
| 1891 | Stanisław Rolbieski činžák | Nachází se na 96Gdaňská ulice |  |
| 1891 | Ludwig Schultz Tenement | Nachází se na 54 Dworcowa Street |  |
| 1892 | Carl Peschel činžák | Nachází se na 101 Gdaňská ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[12] |  |
| 1893 | Nájemní domy | Nachází se na 1/3 Stary Port Street. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[13] |  |
| Rok | Budova | Poznámky | Obrázek |
| 1893 | Robert Aron Tenement | Nachází se na 36 Jagiellońska ulice |  |
| 1893 | Činžák Alberta Voigta | Nachází se na 38 Śniadeckich Street |  |
| 1893 | Hotel "Pod Orlem" | Nachází se na 14 Gdaňská ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[14] |  |
| 1894 | Lékárna Pod Lwem (Pod lvem) | Nachází se na 37 Grunwaldzka ulice v Bydhošti |  |
| 1895 | Oskar Ewald Tenement | Nachází se na 30 Gdaňská ulice |  |
| 1895 | Činžák Franze Bauera | Nachází se na 30 Jagiellońska ulice |  |
| 1895 | Činžák Józefa Święcického | Nachází se na 63 Gdaňská ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[15] |  |
| 1895 | Carl Bradtke Tenement | Nachází se na 93 Gdaňská ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[16] |  |
| 1896 | Činžovní dům | Nachází se na 48 Pomorska ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[17] |  |
| 1896 | Nájemní byt Wilhelma Koppa | Nachází se na 2 Vlněné náměstí |  |
| 1896 | Albert Voigt Tenement | Nachází se na 5 Pomorska ulice. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[18] |  |
| 1896 | Činžák na náměstí Svobody 1 | Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[19] |  |
| 1896 | Činžovní dům | Nachází se na 69 Gdaňská ulice |  |
| 1897 | Činžovní dům | Nachází se na 5 Kołłątaja ulice |  |
| 1897 | Dům Theonia Reichhardt | Nachází se na 36 Gdaňská ulice |  |
| 1897 | Dům Gustava Reschkeho | Nachází se v 17 Cieszkowskiego Street |  |
| 1898 | Dům Gustava Reschkeho | Nachází se v 11 Cieszkowskiego Street. Registrováno dne Kujavsko-pomořské vojvodství seznam dědictví[20] |  |
| 1899 | Činžovní dům | Nachází se na 4 Cieszkowskiego Street. Projekt Józefa Święcického, realizovaný Rudolfem Kernem. |  |
| 1899 | Činžovní dům | Nachází se na 8 Cieszkowskiego Street |  |
| 1905 | Vila Józef Święcicki | Nachází se v 17 Ulička Adama Mickiewicze |  |
| 1911 | Tadeusz Browicz Nemocnice pro infekční nemoci v Bydhošti | Nachází se 18/18 Ulice Świętego Floriana, podél Řeka Brda |  |
Viz také
Reference
- ^ Zielazna, Jolanta (29. prosince 2016). „Józef Święcicki i Bydgoszcz, w której zostawił ślad“. plus.pomorska.pl. pomorska.pl. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ Bręczewska-Kulesza Daria, Derkowska-Kostkowska Bogna, Wysocka A (2003). Ulica Gdańska. Przewodnik historyczny. Bydgoszcz: Wojewódzki Ośrodek Kultury w Bydgoszczy. ISBN 9788386970100.
- ^ Lewińska, Aleksandra (13. ledna 2017). ""Żyd i przechrzta ". Zbudował najpiękniejszą część Bydgoszczy". bydgoszcz.wyborcza.pl. bydgoszcz.wyborcza. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ A b C d E F DERKOWSKA-KOSTKOWSKA, BOGNA (2001). Józef Święcicki - szkic do biografii bydgoskiego budowniczego. MATERIAŁY DO DZIEJOW KULTURY I SZTUKI BYDGOSZCZY I REGIONU 6. Bydgoszcz: Pracownia dokumentacji i popularyzacji zabytków wojewódzkiego ośrodka kultury w Bydgoszczy. s. 32–50.
- ^ Lewińska, Aleksandra (2. října 2013). „100 lat temu skończył budować Bydgoszcz. Kim był?“. bydgoszcz.wyborcza.pl. bydgoszcz.wyborcza. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ jpl (12. ledna 2017). "Jest książka o budowniczym Bydgoszczy". expressbydgoski.pl. expressbydgoski. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ memorandum vypracované 10. června 1911 uvádí, že předal bydgoszczským úřadům 5 000 DM
- ^ Tarnowska, Anna; Lewińska, Aleksandra (9. března 2013). „Bez niego trudno sobie wyobrazić Bydgoszcz“. bydgoszcz.wyborcza.pl. bydgoszcz.wyborcza. Citováno 15. dubna 2018.
- ^ Grażyna, Marks (2. října 2018). „Nástěnná malba v salonu Bydgoszczy. Oryginalny. I już go nawet trochę widać“. bydgoszcz.wyborcza.pl. bydgoszcz.wyborcza. Citováno 11. ledna 2019.
- ^ Reg.A / 263/1, 28. května 1991 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° A / 269/1, 21. srpna 1991 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° A / 11, 12. října 1999 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601409-Reg.A / 1141, 6. května 1992 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601295-reg.90 / A, 15. prosince 1974 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601309-Reg. A / 1046, 25. května 1991 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° A / 1126 / 1-4, 5. června 1993 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601398-Reg.A / 1099, 4. května 1994 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601394, reg. A / 996, 4. února 1992 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601429-Reg. A / 1041, 20. října 1990 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
- ^ N ° 601272-Reg.A / 1108, 16. listopadu 1993 - zabytek-kujawsko-pomorskie-28.02.2014
Bibliografie
- DERKOWSKA-KOSTKOWSKA, BOGNA (2001). Józef Święcicki - szkic do biografii bydgoskiego budowniczego. MATERIAŁY DO DZIEJOW KULTURY I SZTUKI BYDGOSZCZY I REGIONU 6 (v polštině). Bydgoszcz: Pracownia dokumentacji i popularyzacji zabytków wojewódzkiego ośrodka kultury w Bydgoszczy. s. 32–50.
- Stanisław Błażejewski, Janusz Kutta, Marek Romaniuk (2000). Bydgoski słownik biograficzny: praca zbiorowa. T.6 (v polštině). Bydgoszcz: Kujawsko-Pomorskie Tow. Kulturní. 109, 110. ISBN 8385327584.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
Kontrolní úřad  |
|---|