Ilocano gramatika - Ilocano grammar

Ilocano gramatika je studium morfologické a syntaktický struktury Ilocano jazyk, jazyk používaný na severu Filipíny podle etnického původu Ilocanos a komunity Ilocano v USA, Saúdské Arábii a dalších zemích po celém světě.

Ilocano je aglutinační jazyk. Tato aglutinační charakteristika se nejvíce projevuje v její slovní morfologii, která má a Hlas filipínského typu Systém.

Determinanty

Ilocano má dvě podmnožiny determinanty. Články jsou v angličtině podobné „the“ a „a“ nebo „an“. Demonstrace poukázat na něco („toto“ nebo „to“), ať už je to, na co se odkazuje, v prostoru, v čase nebo je to něco, co bylo dříve zmíněno.

Ilocano determinanty mají pouze dvě formy (jádro a šikmý ) - na rozdíl od Ilocana zájmena, které mají tři odlišné formy: absolutní, ergativní a šikmé. Základní forma může fungovat buď pro absolutní, nebo pro ergativní případy.

Články

Ilocano má dvě sady článků, společné a osobní. Osobní články se používají pro lidi, jména a osobní tituly. Společné články se používají se všemi ostatními podstatnými jmény (včetně názvů zemí a měst).

Příbuzné výrazy jako „matka“ nebo „strýc“ mohou mít kteroukoli sadu článků. Předcházet společný článek, termín je obecnější nebo koncepční; předchází osobní článek, odkaz je konkrétnější (mluvčí odkazuje na člena své rodiny nebo konkrétního předchůdce).

Napan ti ama idiay eskuelaan ti anakna.Otec šel do školy svého dítěte.Napan ni ama idiay eskuelaan ni kabsat.Otec šel do školy sestry / bratra.

Totéž lze říci o titulech nebo kancelářích.

Nakitak ni maestra idiay padaya.Na večírku jsem viděl učitele.(s odkazem na učitele mluvčího ve škole)Nakakitaak iti maestra idiay padaya.Na večírku jsem viděl učitele.(jakýkoli učitel)

Demonstrace

Podobně jako články, demonstrace má dvě formy (jádro a šikmý ) a dvě čísla (jednotné číslo a množný ). Jako španělština nebo japonský, Ilokano má třícestný rozdíl, pokud jde o prostor. Kromě toho má Ilokano další sadu, která odkazuje na objekty nebo události, které nejsou viditelné ani pro mluvčího ani pro posluchače, a které se vyskytly nebo existovaly před aktuálním časovým rámcem. Proto mají demonstranti Ilokano pětistranný rozdíl ve vztahu k času a prostoru.

Demonstrativa jsou spojena s jejich podstatným jménem (nebo podstatnými frázemi) s ligaturou a / nga.

Daytoy a lalakiTento mužLalaki daytoyTento muž (zde)(s větším důrazem na jeho prostorový vztah k řečníkovi)Daytoy a dakkel a balayTento velký důmDagita nga immay nga ubbingTy děti, které přišly

Formy v závorkách níže nevyžadují ligaturu a fungují jako článek.^[1] nemusí následovat svá podstatná jména jako úplné tvary.

Ta lalakiTen muž("Lalaki 'ta" nedochází, protože „ta“ je kontrakce „dayta“, což znamená „to.“)

Příklady:

Nagtagtagainepak iti daydi apong.Snil jsem o babičce.(Babička zemřela.)Nabirukam 'tay kuartam?Našli jste své peníze?

Prostorový

Ilocano rozlišuje následující úrovně blízkosti:

• Proximální: Blíže k reproduktoru („toto“)
• Mediální: Blíže k posluchači („to“)
• Distální: Odebráno z reproduktoru i posluchače („tamto“)

Temporální

Tato série odkazuje na objekty a události v jiných dobách než v současnosti (na rozdíl od vesmíru, fyzické nebo duševní). Referenti nemusí být v době promluvy viditelní ani pro mluvčího, ani pro posluchače.

• Nedávné: Odkazuje na věci (nebo události), které nemusí být viditelné v okamžiku řeči a které se vyskytly nebo existovaly relativně nedávno.
• Dálkový: Týká se osob, které zemřely, věcí, které již neexistují, událostí, které se staly dávno a jsou poměrně vágní nebo na něž se v budoucnu odkazuje.

Tuto sérii demonstrativ lze použít s budoucí částicí - (n) do zda podstatné jméno vznikne nebo bude použito v budoucnu.

Dagitayto annakmo ket mapanaganan iti 'Maria' ken 'Juan'.Vaše (budoucí) děti se budou jmenovat „Mary“ a „John“.

Příslovkové tvary mohou nastavit časový rámec klauze, kterou zavádí, a obvykle odpovídá „kdy“ nebo „před“ s odkazem na minulost.

Příklady:

Nagawiden ni Juan itay simmangpet ni Maria. Když Maria dorazila, John už šel domů. (Maria právě dnes dorazila dříve.)

Nagawiden ni Juan idi simmangpet ni Maria. Když Maria dorazila, John už šel domů. (Někdo vypráví příběh z dávných dob.)

Budoucnost

Demonstrační inton, intono, tono, ton se používá s odkazem na budoucnost ([2] Nesdílí stejnou morfologii jako ostatní ukázky. Obvykle se vyskytuje ve frázích s pevným časem a působí příslovcově. Funguje na podřízené věty týkající se budoucího času.

Příklady:

intono bigatzítra (rozsvícený budoucí ráno)intono rabiidnes večer (rozsvícený budoucí noc / večer)intono sumaruno a tawenpříští rok (rozsvícený budoucí rok)intono sumaruno a dua a tawenv příštích dvou letech (rozsvícený v příštích dvou letech)Mapan agbakasion intono dumakkel ti sueldona.Až se jeho plat zvýší (v budoucnu), odjede na dovolenou.

Zájmena

Osobní zájmena

Osobní zájmena Ilocana rozlišují tři případy: absolutní, ergativní a šikmý. Rozlišují také tři čísla: jednotné číslo, dvojí a množný.

Zvýrazněné značky v následující tabulce nejsou psány, ale jsou zde uvedeny pro účely výslovnosti:

Poznámky

• První osoba je jediná osoba, která rozlišuje dvojí číslo; zahrnuje reproduktor a jeden posluchač. Pokud je osloveno více lidí (nebo je na ně odkazováno), je vhodnější použít jednu z forem množného čísla z pohledu první osoby. Rodilí mluvčí Ilocana, kteří nejsou obeznámeni s tímto konceptem, budou mít tendenci zaměňovat inkluzivní číslo z pohledu první osoby tayo s ta (dual-first-person). Například v situaci, kdy mluvčí a posluchač odcházejí, by domorodec řekl „Intan ", ale nepůvodní by mohl říct:" Vtayon ".
• Formuláře množného čísla z pohledu první osoby kódují inkluzivitu. Inkluzivní formuláře se vztahují alespoň na mluvčího dva posluchače (nebo posluchače a další). Na druhou stranu exkluzivní formy odkazují na mluvčího a další (posluchač není zahrnut).
• Osobní zájmena v absolutním případě mají dvě podoby: disjunktivní a enclitic. Disjunktivní (nebo nezávislá) zájmena se nepřipojují k žádnému slovu a mohou stát jako predikáty. Na druhou stranu se k předchozímu slovu připojují enklitická zájmena (podstatné jméno nebo sloveso). Když jsou připojeny k podstatnému jménu, mohou naznačovat vlastnictví; na sloveso, označují činidlo slovesa.
• Šikmá zájmena obvykle někoho vyjadřují. Rovněž označují roli pacienta (přímý předmět) sloves obsazení v hlasu agenta. Navíc, když se používají s podstatnými jmény označujícími lidi (například příbuzné nebo osobní titul), odkazují na místo bydliště této osoby.

Příklady nezávislých absolutních osobních zájmen:

1) Siak ti gayyem ni Juan.„Jsem Juanův přítel.“

2) Sikami / Dakami ti napan idiay Laoag.„Byli jsme to my, kdo jsme šli do Laoagu.“

3) Sikayo / Dakayo ngay?„A co ty? (Množné číslo)“

V 1 a 2 výše, siak a dakami jsou jediná slova ve slotu „topic“. Zbytek věty je „komentář“. Tady není žádný spona „to be“ (jako v angličtině). Za 3 sikayostojí sám, jako ngay (částice) pouze přidává k větě.

Příklady enklitických absolutivních osobních zájmen:

Gumatgatangak iti saba.„Kupuji banány.“

Agawidkayonto kadi intono Sabado?„Jdete všichni v sobotu domů?“

Příklady přivlastňovacího používání enklitických osobních zájmen:

Napintas ti balaymo.„Tvůj dům je krásný.“

Ayanna daydiay atdk?„Kde je můj pes?“

Příklady ergativních enklitických osobních zájmen:

Basbasaenda ti diario.„Čtou noviny.“

Intedna kaniak.„Dal mi to.“

Příklady šikmých osobních zájmen:

Imbagam kaniana!„Řekl jsi jí to!“

Ibagam kadakuada."Řekni jim."

Enklitické sekvence osobních zájmen

K enklitickým sekvencím osobních zájmen dochází u cílově orientovaných (přechodných) sloves: slovesa, která k doplnění svého významu berou předmět i předmět. Enklitická osobní zájmena se mohou (nebo nemusí) kombinovat, pokud se vyskytují v pořadí, v pořadí subjektu (v ergativním případě nebo -ko série) a cíl (v absolutním případě, nebo -ak série).

Poznámky

• Třetí osoba je považována za pacienta. Jinými slovy se jeví jako „nula“ morfém (představovaný znakem „Ø“). Pokud je potřeba zdůraznit, Isuna (nezávislé absolutní osobní zájmeno) lze použít (například Nakitak isuna, "Viděl jsem mu.")
• Ida nikdy se nekombinuje se zájmenem. jiný enclitics může dojít mezi agentem a ida (například, Nailutuannan ida, „Už pro ně vařil“.)
• -na Zdá se, že signalizuje singulárního agenta (2. nebo 3. osoba), zatímco -da signalizuje množné číslo agenta.
• Když je agentem přechodného slovesa jmenná fráze a jejím pacientem je zájmeno, nebo když je vlastníkem jmenná fráze a posedlý je zájmeno, kombinace s zájmeny třetí osoby se vyskytují společně s podstatnými frázemi, ke kterým viz. (Vidět Clitic zdvojnásobení.)
• Některé kombinace neexistují (například subjekt z první osoby - singulární předmět a pacient z první osoby - množné číslo. Tyto neexistující formy jsou obvykle ty, kde je agent mezi pacientů.

Reflexivní zájmena

Reflexivní zájmena se skládají ze slova bagi (/ba.'gi/), „tělo“ a příslušný ergativní enclitic. (Všimněte si, že stres padá na ultima slova.)

Nezávislí majetníci

Přivlastňovací zájmena se skládají buď ze slova bagi /'ba:.gi/ („sdílet“) nebo kukua („vlastnictví“) a příslušný ergativní enclitic. Mezi těmito dvěma formami není žádný významový rozdíl.

Všimněte si, že stres v bagi padá na předposlední, místo ultima (jako v bagi, /ba.'gi/ výše). Jelikož se stres obvykle nepíše, kontext objasní, který ze dvou typů zájmen se používá.

Místo majetkové věci se nejčastěji používá přivlastňovací zájmeno. Odpovídá na otázku „Čí je to?“

Bagimi dagidiay.To jsou naše.Ania kadagitoy a lugan ti nadungpar? Bagida.Které z těchto aut bylo zasaženo? Jejich.Husto ti pagtugawam idiay lamesa. Nangato la unay potkal ti kukuak.Vaše židle u stolu je tak akorát. Můj je příliš vysoký.Kinnannan ti sorbetesna. Ngem, dita se setkala s platem kinnan ti bagita.Už snědla zmrzlinu. Ale ještě jsme nejedli naši (nebo náš podíl).

Přestože je používání záporných zájmen častější, mohou se projevit i přivlastňovací zájmena. Předcházejí podstatné jméno (nebo podstatnou frázi), které upravují, a jsou s nimi spojeny a / nga. Použitím této konstrukce se přidává nuance, že podstatné jméno (nebo podstatná fráze) je zejména pro vlastníka.

Nabirokanna ti kukuana nga libro.Našla svou knihu.Našla vlastní knihu.Nabirokanna ti librona.Našla svou knihu. (Mohla to být kniha jiné dívky, kterou našla.)

Neurčitá zájmena

Neurčitá zájmena se tvoří s příslušnou tázací a částice muž.

Alternativní forma je s uray předcházející tázací. Tyto formy však mohou zůstat osamocené.

Příklady:

Ania ti kayatmo? Co chceš?Uray ania. Cokoliv.ALE NE...* Ania muž.

Podstatná jména

Podstatná jména jsou klasifikována jako běžná nebo osobní; osobní podstatná jména jsou uvedena v osobním článku ni. Jména lidí nebo antropomorfizovaná podstatná jména jsou označena ni (ni Juan, Juan). Před příbuznými výrazy a tituly může také předcházet ni (ni tatang, ni kaeskuelam). Mohou být zavedeny ti (běžný článek), pokud reproduktor generalizuje. Všechna ostatní podstatná jména (běžná podstatná jména) zavádí ti; například, ti aso („pes“) a ti balay ("dům").

Množství

Ilokano má dva způsoby, jak označit pluralitu: podstatné jméno doprovázené množným číslem článku, nebo morfologicky. Pluralitu lze označit jednoduše příslušným množným tvarem článku bez jakékoli změny podstatného jména, např. dagiti aso, "psi" nebo kadagiti balay„(mezi) domy“.

Abychom morfologicky označili množné číslo, je první slabika kořene duplikována nebo foném souhlásky je geminated. Tento typ pluralizace se běžně vyskytuje u podstatných jmen označujících lidi. Jiná podstatná jména mají tvar množného čísla, který nenásleduje předchozí metodu a musí se naučit jednotlivě.

Množné tvary vytvořené morfologicky však mají přidanou nuanci distribuce, např. babbalasang („každá / každá mladá žena“). Žádná metoda pluralizace není výlučná. Články v množném čísle se běžně vyskytují u morfologických množných čísel.

• Zdvojení otevřené slabiky

kayong, švagr
kakayong, švagři

• Zdvojení uzavřené slabiky

ima, ruka
im-imaruce

• Geminace

ubingdítě
ubbing, děti

lalaki, mužský
lallaki, muži

Přídavná jména

Kořenová adjektiva

Kořenová adjektiva nemají žádné běžné derivační přípony, jako je A-, ma-, na- nebo jakýkoli jiný derivační připevnit. Mnoho kořenových adjektiv označuje fyzické vlastnosti (zejména fyzické abnormality).

Příkladbasit  malýdakkel  velkýbaro    NovýDaan    starý (aplikovaný na neživé objekty)Baket   starý (aplikovaný na animaci žen)dobře   starý (aplikovaný na animaci mužů)buttiog břichatý (aplikovaný na muže)tuleng  Hluchýpangkis cross-eyed / cock-eyed

Odvozená přídavná jména

• Na-

Nejběžnější předpona pro odvození přídavných jmen. The na- prefix označuje popisnou kvalitu kořene.

• Ma-

Některé kořeny mají odvozenou formu adjektiva, která začíná ma-; řada má v obou odvozená adjektiva ma- a na-. Hlavní rozdíl je v tom ma- předpona označuje stav nebo zkušenost.

• A-

Pevný počet kořenů začíná A-, archaická předpona, která již není produktivní (např. atiddog, "dlouho"; výsledkem je, že předpona již nemá svůj vlastní význam.

Adjektivní stupně a formy

Pozitivní

Pozitivní formou je forma „slovníku“ (nebo prostá forma), ze které lze odvodit další stupně.

Srovnávací

Srovnávací forma přídavných jmen se používá při porovnávání alespoň dvou podstatných jmen, kde jedno má více vlastnosti označené přídavným jménem. Srovnávací forma je odvozena reduplikováním první slabiky kořene; například, 'naud-udi„(později) (jeden v pořadí) < naudi, „poslední“ < udi "zadní".

Mírný

Mírná forma přídavného jména označuje, že to, co je popsáno, má určitý stupeň kvality. V angličtině je to vyjádřeno výrazem „spíše“ nebo „poněkud“. Střední stupeň je tvořen prefixem pánev- a přípona -en do kořene. Finále -N je organický nazál první souhlásky kořene (který se v případě zastávek ztratí).

Srovnávací superlativ

Superlativ je forma, která se používá, když má něco největší stupeň charakteristiky ve srovnání s jinými položkami. Je tvořen prefixem ka- a přípona -an do kořene.

Absolutní superlativ

Intenzivní stupeň označuje, že to, co je popsáno, je ztělesněním významu přídavného jména. Téměř paralelismus je použití -ísimo / a v španělština nebo -issimo / a v italština.

Předpona naka- je přidán s duplikací prvních tří fonetických segmentů kořene (např. nakabakbaknang„velmi bohatý, bohatý“.

Nadměrný

Nadměrné se používá k označení, že kvalita přídavného jména je extrémní. Tento stupeň je utvořen pomocí příslovce rozepnout s kladnou formou přídavného jména (např. nabaknang unay „také, extrémně, příliš bohatý, bohatý“.

Intenzivní

Tato forma odpovídá použití výrazu „how“ nebo „so“ v angličtině ve frázích údivu, obdivu nebo překvapení. Intenzivní je tvořen prefixem kobylka- do kořenového adresáře (například nagbaknang "velmi bohatý" < baknang „bohatství, bohatství“. Běžně je intenzivní doprovázeno enklitem - (e) n, např. Nagbaknangen ni Maria „Maria je velmi bohatá!“

Slovesa

Ačkoli jiné slovní druhy v Ilokano nejsou rozmanité ve formách, slovesa jsou morfologicky složitá, skloňují se pro gramatické rozdíly, jako je čas / aspekt, počet a zaměření.

Ilokano má morfosyntaktické zarovnání který sdílí vlastnosti obou Nominativní – akuzativ a Ergativní – absolutní známý jako Austronesian zarovnání.

Příslovce

Demonstrativní příslovce

Demonstrativní příslovce jsou podobná jako u ukázkových adjektiv a zájmen. Každá řada používá prostorovou referenci a ukazuje stejné stupně blízkosti: proximální, střední a distální.

Lokativy

Lokativy odpovídají „zde“ a „tam“. Mají třícestný rozdíl podobný demonstrativům: proximální, mediální a distální a lze je použít u podstatných jmen k určení polohy. Kromě toho mohou v šikmém případě, který se týká umístění, nahradit podstatnou frázi.

Příklady:

Immay ditoy balay.Přišel do našeho domu (zde).Napan dita a balay.Šel do toho domu (právě tam) a šel do domu.Napan idiay.Šel tam. (S odkazem na vzdálené místo)

Způsob

Ilocano má sadu příslovcí odkazujících na způsob. Jsou kombinací kas („jako / jako“) a zkrácené determinující tvary hračka, ta a diay.

Příklady:

Kinitak a kastoy.Podíval jsem se na něj takhle.

Apay sinuratmo a kasta?Proč jsi to napsal? takhle?

Nagsala a kasdiay.Tančila takhle (tam, jako by tančila).

Stejně jako u mnoha kategorií slov v Ilocanu, předpona ag- (verbalizující předpona) má za následek slovesa vyjadřující obecnost akce (případně doprovázené imitujícím gestem).

Příklady:

Nagkastoy.Šel takhle / Udělal to.

Agkasta kunana.Řekla, že takhle půjde / udělá to.

Nagkasdiayak.Šel jsem takhle / udělejte to (tam) (ukázal na někoho, kdo je uprostřed dané akce).

Přidávání pa- (směrová předpona), směr je implikovaný.

Příklady:

Nagpakastoy.Šel / přišel sem. Prošel / prošel sem.

Agpakasta kunana.Řekla, že tam půjde / přijde. Řekla, že tam projde / projde.

Nagpakasdiayak.Šel jsem / přišel (tam) tam. Prošel jsem / prošel (tam) tam.

Čísla

Ilocano má dva systémy čísel: jeden rodný a druhý odvozený ze španělštiny. Systémy se používají zaměnitelně; situace však může diktovat, který systém je preferován. Ilocanos obvykle používá nativní čísla pro jednu až deset a španělská čísla pro čísla od deseti a vyšší. Čas se říká pomocí španělského systému a čísla na hodiny a minuty; například, bohužel dos (dvě hodiny). Pro data jsou normou hlavní španělská čísla; například, 12 (dávka) ti Julio (dvanáctého července).

Částice

Typologie

Ilocano využívá predikátově-počáteční strukturu: slovesa a adjektiva se vyskytují na první pozici věty, poté následuje zbytek věty.

Slovesové fráze

Téma komentářů

VSO (Verb – Subject – Object)

Existenciály

Dvě existenciální částice, přidat a awan, se v Ilokano používají k vyjádření způsobů držení a existence. Zatímco přidat se používá buď jako absolutní nebo aktuální existenciální, awan se používá jako záporný existenciál.

Přidat

Přidat může znamenat absolutní držení, což znamená, že vlastník vlastní posedlý předmět bez ohledu na to, zda je předmět v danou chvíli s ním.

Adda kadi kotsem?Máte auto?

Adda kadi asawamon?Máte už manžela?

Může také indikovat aktuální vlastnictví, což znamená, že vlastněný předmět je v dosahu jeho vlastníka. To vyžaduje, aby držitel byl v šikmém případě (např. kaniák).

Adda ti tulbek kaniak.Mám klíč (teď na sobě).

Pro zdůraznění mohou vlastníci také předcházet posedlé objekty.

Adda kaniak ti tulbek.Já (jsem ten), kdo má klíč.

Přidat lze kombinovat s prostorovými demonstrativními příslovci doplněk, „je / jsou zde“; addadta, "je / jsou tam" a addadiay„je / existuje (tam)“.

Awan

Awan se používá jako zápor přidat.

Awan ti luganko.Nemám auto.

Awan ti aso ni ni Maria.Maria nemá psa.

Awan kaniak.Nemám to.

Neurčité věty

Neurčité fráze (fráze obsahující slova jako „někdo“, „někdo“ nebo „něco“) zavádí přidat. Pokud je neurčitá fráze aktér, použije se nepřechodná forma slovesa; pokud je neurčitý cíl (nebo pacient) slovesa, použije se forma slovesa zaměřená na cíl.

Adda ti immay. (Herec) Někdo přišel. (rozsvícený: „Je tu (někdo), kdo přišel.“)

Adda ti pinatayda. (Cíl) Někoho zabili. (rozsvícený „Je tu někdo, koho zabili.“)

Adda ti linabaak idi kalman. (Cíl) Včera jsem něco umyl. (rozsvíceno „Je tu (něco), co jsem včera pral.“)

Zatímco přidat se používá pro neurčité fráze, awan se používá pro negativní fráze, např. „nikdo nepřišel“, „nikdo tu není“.

Awan ti ImayNikdo nepřišel.

Awan ti pinatayda.Nikoho nezabili.

Awan ti linabaak idi kalman.Včera jsem nic neumýval.

Dvojitý zápor v angličtině (kde výše uvedené příklady jsou „nikdo nepřišel“, „nikoho nezabil“ a „včera jsem nic neumyl“) je v hovorové řeči běžný. V jiných jazycích je to povinné.^{[poznámka 10]} V Ilocanu je však použití negativu saan nebo di ve spojení s awan má za následek něco absolutního.

Awan ti saan nga immay.Není nikdo, kdo by nepřišel. (tj. „Každý přišel.“)

Awan ti saanda a pinatay.Nebyl nikdo, koho by nezabili. (tj. „Zabili všechny.“)

Awan ti saanko a linabaan idi kalman.Není nic, co bych neumýval. (tj. „Vše jsem umyl.“)

Negace

Saan / Di

Saan (a jeho varianta, sténat) a di (ne, ne) zaujímají predikátový blok frází, ve kterých se vyskytují. Výsledkem je, že se k němu namísto slova nebo fráze budou vážit osobní zájmena a jiné enklity saan nebo di neguje. Kombinace ergativního zájmena první osoby (tj. ko) nekombinuje s di v očekávaném * diko. Namísto, diak se používá. Saan vyžaduje použití ligatury a / nga se slovními predikáty; di ne.

Příklady:

Sloveso predikát+ Napanak idiay tiendaan. (Šel jsem do obchodu.) - Saanak napan idiay tiendaan. (Nešel jsem do obchodu.) - Diaku napan idiay tiendaan.

Podstatné jméno predikát+ Estudianteka. (Jste student.) - Saanka nga estudiante. (Nejste student.)

Přídavné jméno predikát+ Nalaingak.- Saanak nalaing.

Awan

Klauzule

Koordinace

Tazatelé

Tázací slova jsou vždy prvními složkami věty nebo fráze.

Jednoduchý

Následující tabulka obsahuje běžné jednoduché dotazy:

• Asino, siasino, sino, sinno

Mezi nimi nejsou žádné rozdíly; siasinovšak může označovat pluratitu.

• Ayan a sadino

Ayan se používá při dotazování na umístění něčeho; například, Ayan ti tulbekko? "Kde jsou moje klíče?" Sadino, na druhé straně, se používá ve spojení se slovesy, např. Sadino ti papanam? "Kam jdeš?".

• Inton-ano a kaano

Inton-ano se používá při dotazování na čas v budoucnosti, kaano o minulé nebo současné době. Porovnejte následující příklady:

Inton-ano ti misa? (Kdy je mše? Kdy bude mše?)Kaano ti misa? (Kdy je mše?)Kaano daydi misa? (Kdy byla ta mše? Všimněte si, jak se používá daydi dodává důraz na minulost)

Lokativní

Kromě lokálních dotazů Ayan? a Sadino, lokální tvar slovesa lze použít samostatně se změnou intonace.

Příklady:

Sadino ti panganam?Panganam?Kde jíš?Sadino ti nangalaanyo?Nangalaanyo?Kde jste to získali?

Komplex

Charakteristické jsou složité vyšetřovací složky -ano připojeno. Následuje několik, které se vyskytují (nebo jsou možné):

Příklady:

Agpaanoka? (Kam jdeš? Kudy jdeš?)Taga-anoda? (Odkud jsou?)Kapin-ano isuna? (Jak je příbuzný?)

Viz také

• Ilocano jazyk
• Jazyky na Filipínách

Poznámky

Citace

Reference

• Espiritu, Percy (1984). Mluvme Ilokano. University of Hawaii Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Rubino, Carl (1997). Referenční gramatika Ilokano (Disertační práce). University of California, Santa Barbara.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Rubino, Carl (1998). Angličtina-Ilocano Dictionary & Phrasebook. New York: Hippocrene Books.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Rubino, Carl (2000). Ilocano Dictionary and Grammar: Ilocano-English, English-Ilocano. University of Hawaii Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)