Gaude Mater Polonia - Gaude Mater Polonia
Graude Mater Polonia (Středověká latina pro „Radujte se, matko Polsko“; Církevní latina: [ˈꞬau̯.dɛ ˈmaː.tɛr pɔˈlɔː.ni.a], polština: Raduj się, matko Polsko) byl jedním z nejoblíbenějších středověkých Polské hymny, napsaný ve 13. nebo 14. století na památku sv Stanisław Szczepanowski, Krakovský biskup. polština rytíři to zpívali po vítězství v bitvě, pravděpodobně jednomu z gregoriánský melodie spojené s Eucharistická hymnus O Salutaris Hostia na kterém je založen. Je to široce považováno za historické, národní hymna z First Rzeczpospolita Polska (polsko-litevské společenství).[1]
Dějiny
The hymna vznikla v roce 1253 spolu s kanonizace z Stanisław Szczepanowski dne 8. září v Assisi; Stanisław zemřel a mučedník smrt 11. dubna 1079.[2] Autor hymny je první polština skladatel v hudební historii známý podle jména, básník Vincent z Kielcze, OP Cracovian kánon a kaplan biskupa Iwo Odrowąż. Po dlouhou dobu se mu mylně říkalo Vincent z Kielce,[3] a napsal hymnu na památku svatořečení St Stanisław. Předpokládá se, že první představení díla se uskutečnilo 8. května 1254, během kanonizačních obřadů v roce Krakov.[4]
Napsal Vincent Historie St. Stanislas v latinský (Dies adest celebris). Básník se rozhodl popsat život a úspěchy biskupa Stanislava a zázraky, ke kterým došlo po jeho smrti, o nichž lidé mluvili téměř dvě století. Legenda říká, že poté, co bylo tělo svatého Stanislava rozřezáno na kousky, se části zázračně přeskupily a znovu vytvořily celé tělo, zatímco orli kroužili po obloze. To byla alegorie současného stavu Polska v těchto letech: rozděleno na kousky, ale doufají, že znovu narostou a znovu vytvoří zemi. Ke sjednocení Polska došlo několik let po svatořečení sv. Stanislava za vlády krále Władysław I vysoký po loket.[5]
V rámci Dějiny, který obsahoval zpívané prvky, část Gaude, Mater Polonia byl po čase uznán jako samostatný kus. V průběhu let se nakonec stala královskou hymnou pod Piastova dynastie.[5] The hymna stala součástí polské tradice a Dějiny, zpívané během korunovace polského monarchy, královská manželství, jakož i při oslavách vítězství 1683 z roku 1683 John III Sobieski v Vídeň. Králové a vojenští velitelé děkovali za jejich úspěchy zpíváním hymny po bitvě. Melodie je populární téměř 750 let, od té doby se stala klíčovým prvkem Polská kultura. Dnes se zpívá nanejvýš vysoké školy pro zahájení akademického roku i během důležitých státních svátků.
Hudba
Z hudebního hlediska Gaude, Mater Polonia má jedinečnou melodickou linii, která se nepodobá žádné jiné latinský hymny. Své melodie má symetrickou strukturu typu oblouku nebo luku, což z ní dělá charakteristickou melodii příběhu lidové písně. Má přešťastnou, ale hrdou povahu. Některé zdroje říkají, že inspirací pro melodii byla hymna Svatý Dominik, Gaude Mater Ecclesia („Radujte se, ach Matka církev“), která má kořeny v italštině Dominikáni.[6]
Nejčastěji se zpívá v dohoda Teofila Tomasze Klonowského (1805–1876). Je psán pro čtyř-hlas smíšené pěvecký sbor, přičemž melodie je zachycena v a čtyři opatření fráze. Ačkoli to již není Státní hymna Polska, často doprovází obřady národního a náboženského významu.
Text
Gaude Mater Polonia
O ciesz się, Matko-Polsko
| latinský | polština | Angličtina |
| Gaude, mater Polonia, | O ciesz się, Matko-Polsko, w sławne | Raduj se, matko Polsko |
| prole fæcunda nobili. | Potomstwo płodna! Króla królów | Bohatý na ušlechtilé potomky, |
| Summi Regis magnalia | I najwyższego Pana wielkość | K vykreslení Nejvyššího krále |
| laude Frequenta Vigili. | Uwielbiaj chwałą przynależną. | Uctívání s neustálou chválou. |
| Cuius benigna gratia | Albowiem z Jego łaskawości | Neboť díky jeho benigní milosti |
| Stanislai Pontificis | Biskupa Stanisława męki | Muka biskupa Stanislawa, |
| passionis insignia | Niezmierne, jakie na wycierpiał, | tak velký, který utrpěl |
| signis fulgent mirificis. | Jaśnieją cudownymi znakyi. | Zářte nádhernými znameními. |
| Hic certans pro iustitia, | Potykał się za sprawiedliwość, | Tady bojující za spravedlnost, |
| Regis non-cedit furiæ: | Przed gniewem króla nie ustąpił: | Nevzdal se před hněvem krále: |
| Stat pro plebis iniuria | I staje żołnierz Chrystusowy | A stojí Kristův voják, |
| Christi mil v acie. | Za krzywdę ludu sam do walki. | Sám bojovat za zranění lidí. |
| Tyranni truculentiam, | Ponieważ stale wypominał | Protože neustále připomínal |
| Qui dum constanter argument, | Na okrucieństwo tyranowi, | Tyran jeho brutality, |
| Martyrii victoriam | Koronę zdobył męczennika, | Získal korunu mučedníka, |
| Membratim caesus meruit. | Padł posiekany na kawałki. | A padl na čtvrtky na kousky. |
| Novum Pandit Miraculum | Niebiosa nowy cud zdziałały, | Nebesa způsobila nový zázrak, |
| Nádhera v Sancto Ceritus, | Bo mocą swą Niebieski Lekarz | Pro nebeského lékaře svou mocí |
| Redintegrat corpusculum | Poćwiartowane jego ciało | Mučedníkovo rozčtvrcené tělo |
| Sparsum cælestis medicus. | Przedziwne znowu w jedno złączył. | Ještě jednou se zázračně spojilo do celku. |
| Sic Stanislaus pontifex | Take to Stanisław biskup przeszedł | Tak vstoupil biskup Stanislaus |
| Transit ad caeli curiam, | W przybytki Króla niebieskiego, | Do dvora nebeského krále, |
| Ut apud Deum opifex | Aby u Boga Stworzyciela | Aby mohl stát na straně Boha, Stvořitele |
| Nobis imploret veniam. | Nam wyjednać przebaczenie. | Pros o odpuštění za nás. |
| Poscentes eius merita, | Gdy kto dla zaslug jego prosi, | Když kdokoli ze svých zásluh prosí, |
| Salutis dona referunt: | Wnet otrzymuje zbawcze dary: | Brzy obdrží spořicí dárky: |
| Morte præventi subita | Ci, co pomarli nagłą śmiercią, | Ti, kteří zemřeli náhlou smrtí, |
| Ad vitae potum redeunt. | Do życia znowu powracają. | Vrátit se do života ještě jednou. |
| Cuius ad tactum anuli | Choroby wszelkie pod dotknięciem | Všechny nemoci na dotek |
| Morbi fugantur turgidi: | Pierścienia jego uciekają: | Z jeho prstenu uprchnout: |
| Ad locum sancti tumuli | Przy jego świętym grobie zdrowie | Zdravím jeho svaté milosti |
| Multi curantur languidi. | Niemocnych wielu odzyskuje. | Získává slabý. |
| Surdis auditus redditur, | Słuch głuchym bywa przywrócony, | Sluch se vrací k němému, |
| Claudis gressus officum, | Chromy kroki stawia raźno, | Zatímco chromý směle podniká kroky, |
| Mutorum lingua solvitur | Niemowom język się rozwiązał, | Jazyky tlumených jsou odvázané, |
| Et fugatur daemonium. | W popłochu szatan precz ucieka. | Satan ve spěchu prchá daleko. |
| Ergo, felix Cracovia, | A przeto szczęsny ty, Krakowie, | Takže ty, šťastný Krakove, |
| Sacro dotata corpore | Uposażony świętym ciałem, | Vyzbrojeni svatým tělem, |
| Deum, qui fecit omnia, | Błogosław po wsze czasy Boga, | Požehnaný na věčnost, Bože, |
| Benedic omni tempore. | Który z niczego wszystko stworzył. | Který dělal všechno od nuly. |
| Sit Trinitati gloria, | Niech Trójcy Przenajświętszej zabrzmi | Zvuk Nejsvětější Trojice |
| Laus, čest, iubilatio: | Cześć, chwała, sława, uwielbienie, | Chvála, sláva, oslava, adorace, |
| De Martyris victoria | Nam tryumfy męczennika | A nechť triumfy mučedníka |
| Sit nobis exsultatio. | Niech wyjednają radość wieczną. | Získejte pro nás věčnou blaženost. |
| Amen | Amen | Amen |
Viz také
Reference
- ^ ""Gaude Mater Polonia ", czyli średniowieczna propaganda w praktyce". PolskieRadio.pl. Citováno 3. října 2020.
- ^ „Celý článek o Gaude Mater Polonia a její historii“. Archivovány od originál dne 30. dubna 2011. Citováno 22. srpna 2010.
- ^ „O Vincentovi z Kielcze“. Archivovány od originál dne 30. dubna 2011. Citováno 22. srpna 2010.
- ^ Článek University of Southern Carolina o polských hymnách Archivováno 2. května 2011 na Wayback Machine
- ^ A b „Historie vzniku hymny“. Archivovány od originál dne 30. dubna 2011. Citováno 22. srpna 2010.
- ^ „Gaude Mater Polonia - hudba“. Archivovány od originál dne 30. dubna 2011. Citováno 22. srpna 2010.
- ^ „Překlady Gaude Mater Polonia“. Archivovány od originál dne 30. dubna 2011. Citováno 22. srpna 2010.
