Bogurodzica - Bogurodzica

Rukopis Bogurodzica (1407)

Bogurodzica (Polská výslovnost:[bɔɡurɔˈd͡ʑit͡sa]; "Matka Boží/Theotokos „) je nejstarší na světě polština hymna. Byl složen někde mezi 10. a 13. stoletím. I když původ písně není zcela jasný, několik vědců souhlasí s tím, že sv Vojtěch z Prahy je pravděpodobný autor.[1]

Polští rytíři to před hymnou zpívali jako hymnu Bitva u Grunwaldu. Bogurodzica také doprovázel korunovační obřady prvního Jagelovští králové.

Dějiny

Polsko-litevské společenství síly (pravděpodobně šestnácté - sedmnácté století) zpívající Bogurodzica hymnus před bitvou. Malování Józef Brandt.

To bylo písemně zaznamenáno na počátku 15. století. Do té doby pocházejí dva dodnes zachované záznamy:

  1. záznam Kcynia obsahující dvě počáteční sloky spolu s hudební notací;
  2. the Krakov záznam pokrývající třináct slok bez poznámek.

Další záznamy pocházejí z druhé poloviny patnáctého století, na přelomu patnáctého a šestnáctého století a na počátku 16. století. V roce 1509 byla píseň vytištěna v Krakově v Jan Łaski Statut.[Citace je zapotřebí ]

Původ písně však není jasný Sv. Vojtěch je pravděpodobný autor.[2][1] Souviselo to buď s latinskou liturgií, tradicí církevních hymnů, řeckými nebo staroslověnskými vlivy, západní nebo východní kulturou. Dvě počáteční sloky byly vytvořeny jako první - pravděpodobně v polovině nebo na konci třináctého století, případně na samém počátku čtrnáctého století.

Bogurodzica je modlitební hymna, jejíž první sloka obsahuje vzývání ke Kristu na přímluvu Marie. Začíná to apostrofem k ní - k Matce Kristově, Panně, chválené Bohem, vyvolenou. Po apostrofu existuje výzva k Marii, aby získala přízeň lidí od svého Syna.

Druhá sloka začíná přímými adresami ke Kristu (nazývanému Boží Syn) - vzýváním Jana Křtitele, který může podporovat lidské prosby. Modlitba uzavírající tuto sloku obsahuje požadavek, aby Kristus dal lidem blažený pobyt na zemi a po smrti věčnou existenci v nebi. Následující sloky rozvíjejí různé motivy: Velikonoce, Umučení, litánie - s výzvami ke svatým.

Bogurodzica byla původně spojena s masou a průvodem, ale již v patnáctém století se stala rytířskou bitevní hymnou. Díky Jan Długosz (historik, autor Annales seu Cronicae incliti Regni Poloniae), víme, že to bylo zpíváno v Grunwaldu v roce 1410, stejně jako před dalšími bitvami v následujících letech. Doprovázelo také korunovační obřady Władysław III z Polska. Proto Długosz nazval Bogurodzicu „carmen patrium“ (hymna vlasti). V příštích stoletích hymna ztratila svůj význam. V devatenáctém století znovu získala svou pozici „carmen patrium“ a drží si jej až do současnosti.

Text

Bogurodzica (1506)

Citace v moderní hudbě

Viz také

Reference

  1. ^ A b A. P. Vlasto (1970). Vstup Slovanů do křesťanstva: Úvod do středověkých dějin Slovanů. Cambridge University Press. str. 123.
  2. ^ Paula Jean Miller; Richard Fossey (2004). Mapování katolické kulturní krajiny. Rowman & Littlefield. str. 84.
  3. ^ A b Zawadzki, Jarek (2007). Vybraná mistrovská díla polské poezie. Jarek Zawadzki. ISBN  1-4196-7999-6.

Bibliografie

  • Bogurodzica. Oprac. J. Woronczak, wstęp językoznawczy E. Ostrowska, oprac. muzykologiczne H. Feicht, Wrocław 1962. Biblioteka Pisarzów Polskich.
  • J. Birkenmajer, Bogurodzica Dziewica. Analiza tekstu, treści i formy, Lwów 1937.
  • S.Urbańczyk, „Bogurodzica“. Problemy czasu powstania i tła kulturalnego, w: Prace z dziejów języka polskiego, Wrocław 1979.
  • A. Czyż, Bogurodzica - między Wschodem i Zachodem. Kilka myśli o duchowej jedności Europy, w: Światło i słowo. Egzystencjalne czytanie tekstów dawnych, Warszawa 1995

externí odkazy