Euridice (Peri) - Euridice (Peri) - Wikipedia
| Euridice | |
|---|---|
| Opera podle | |
 Prolog, z partitury publikované ve Florencii v roce 1600 | |
| Libretista | Ottavio Rinuccini |
| Jazyk | italština |
| Na základě | Ovid je Proměny |
| Premiéra | 6. října 1600 Palazzo Pitti, Florencie |
Euridice (taky Erudice nebo Eurydice) je opera podle Jacopo Peri, s další hudbou od Giulio Caccini. Je to nejdříve přežívající opera, Periho dříve Dafne být ztracen. (Caccini napsal svůj vlastní "Euridice „i když dodával hudbu do Periho opery, vydal tuto verzi před uvedením Periho, v roce 1600, a představil ji o dva roky později.) libreto podle Ottavio Rinuccini je založen na knihách X a XI z Ovid je Proměny[1]které vyprávějí příběh legendárního hudebníka Orfeus a jeho manželka Euridice.
Opera byla poprvé uvedena v Florencie dne 6. října 1600 v Palazzo Pitti sám Peri zpíval roli Orfea.[2]
Historie složení
 | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření. (Říjen 2012) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
Euridice byl vytvořen pro manželství Král Jindřich IV a Maria de Medici. Skladba je obvykle považována za druhé dílo moderní opery a první takové hudební drama, které přežilo až do současnosti. (První, Dafne, byl napsán stejnými autory v roce 1597.)
Vzhledem k tomu, že libreto i partitura byly věnovány nové francouzské královně Marii Medicejské, poznali někteří vědci možnou paralelu mezi Euridice a Orfeo a francouzskou královnou a králem. I když je srovnání snadno proveditelné, někteří učenci tvrdí, že rysy krále Jindřicha IV. Se od Orfea liší, zejména pokud jde o nejslavnější Orfeův čin. Orfeo natolik miloval Euridice, že cestoval do pekla a zpět, doslova, aby se znovu spojil se svou milovanou manželkou, zatímco král Jindřich IV. By nešel až do Florencie, aby získal Mediciho.[1]
Na premiéře mnoho dalších rolí obsadili členové Cacciniho doprovodu, včetně jeho dcery Francesca Caccini. Peri složil veškerou hudbu pro první produkci, ale vzhledem k integrálnímu zapojení Cacciniho a jeho umělců byla část Periho hudby nakonec nahrazena hudbou Cacciniho. Když Caccini zjistil, že Peri má v úmyslu publikovat operu s přidanými Cacciniho díly, spěchal dokončit svou vlastní verzi Euridice pomocí stejného libreta a podařilo se mu zveřejnit jeho před Periho. Ve své předmluvě Peri poznamenává, že veškerá hudba byla dokončena do data prvního představení, které jeho úsilí vyneslo označení Prima Euridice.
Při vytváření hudby pro Euridice, Peri si představoval vokální styl, který je napůl zpívaný a napůl mluvený. Pro méně dramatické partie vytvořil vokální linie blízké stylu mluveného jazyka nastavenému na trvalý doprovod. Pro vášnivé scény zkoumal silnější a rychlejší melodie s neustále se měnícími harmoniemi. Periho kritici to zaznamenali ve skóre Euridice, ani on nevytvořil žádné hudebně pozoruhodné příklady. K rozlišení různých postav a dramatických nálad však použil rozsahy a šířky rejstříku, stejně jako frekvenci a sílu kadencí.[1] Hlas a doprovod jsou pečlivě stimulovány, aby se zdůraznilo napětí a uvolnění v textu. Rytmické a melodické skloňování vokálních linií těsně, téměř vědecky, napodobuje dramatickou řeč. Kromě toho jsou vášnivé výkřiky nastaveny s nepřipravenými disonancemi a neočekávanými pohyby v basech.
Všechny kvalitativní úsudky stranou, dokonce i jeho větší kritici to připouštějí Euridice Perimu se podařilo stanovit zdravé principy pro operní kompozici.[3] Práce vytváří v opeře dvojí zdroj árie a recitativ a zkoumá využití sólového, souborového a sborového zpěvu.
Role
| Role | Typ hlasu | Premiérové obsazení 6. října 1600 |
|---|---|---|
| La Tragedia | soprán kastrát | |
| Euridice | soprán | Vittoria archilei |
| Orfeo | tenor | Jacopo Peri |
| Arcetro, pastýř | kontraalt kastrát | Antonio Brandi |
| Aminta, pastýř | tenor | Francesco Rasi |
| Tirsi, pastýř | tenor | Francesco Rasi |
| Caronte | bas | |
| Dafne, posel | chlapec soprán | Jacopo Giusti |
| Pluton | bas | Melchior Palantrotti |
| Proserpina | soprán castrato (en travesti ) | Stejná osoba jako Venere |
| Radamanto | tenor | Piero Mon |
| Venere | soprán castrato (en travesti) | Stejná osoba jako Proserpina |
| Nymfy a pastýři, stíny a božstva pekla | ||
Synopse
Peri Euridice [4][stránka potřebná ]vypráví příběh hudebníka Orfeus a Euridice z Řecká mytologie. Podle mýtu byl Orpheus skvělý hudebník, který cestoval do podsvětí prosit bohy, aby oživili jeho manželku Euridice poté, co byla smrtelně zraněna.
1. dějství
Začíná jednoduchou melodií zpěváka představujícího Tragic Muse, La Tragedia a krátkou ritornello. Pastýři poblíž a Tragická múza zpívají konverzaci recitativové a sbory, Daphne vstoupí a informuje všechny, že Euridice byla smrtelně kousnuta hadem.
Scéna 1
Všechny víly a pastýři se shromažďují, aby oslavili svatbu Orfeo a Euridice.
Scéna 2
Orfeo je po své svatbě spokojený, ale brzy ho vyruší Dafne. Přináší strašlivou zprávu, že Euridice byl kousnut jedovatým hadem a zemřel. Orfeo pak slibuje, že ji zachrání z podsvětí.
Scéna 3
Arcetro líčí, že zatímco Orfeo ležel s pláčem, Venuše, bohyně lásky, ho odnáší ve svém voze.
Zákon 2
Začíná to tím, že Orpheus prosil Venere, Plutone, Prosperinu, Caronte a Radamanto v podsvětí o návrat své milované manželky Euridice. Téměř celá scéna se nese recitativně. Když se akt uzavře, Orpheus je zpět s Tirsi a dalšími pastýři.
Scéna 4
Venuše a Orfeo dorazí k branám podsvětí. Venuše naznačuje, že by svým legendárním hlasem mohl přesvědčit Pluta, aby vrátil Euridice do života. Orfeo uspěje a může odejít se svou nevěstou.
Scéna 5
Orfeo a Euridice se vracejí z podsvětí a radují se.
Hudební čísla
| Díly[5] | Scény | Jednotlivé práce | Postavy |
|---|---|---|---|
| Prolog | Scéna 1 | Prologo - Io, che d'alti sospir vaga e di pianti | La Tragedia |
| 1. dějství | Scéna 1 | ||
| Ninfe, ch'i bei crin d'oro | Pastore del coro, Ninfa del coro | ||
| Vaghe ninfe amorose | Arcetro, Pastore del coro, Ninfa del coro | ||
| Donne, ch'a 'miei diletti | Euridice, Ninfa del coro | ||
| Credi, ninfa neživec | Aminta, Pastore del coro | ||
| V podobě mille e mille | Euridice, Coro | ||
| Al canto, al ballo, all'ombra, al prato adorno | Coro, Pastore del coro, Ninfa del coro, Altre Ninfe del coro | ||
| Scéna 2 | |||
| Antri, ch'a 'miei lamenti | Orfeo | ||
| Sia pur lodato il ciel, lodato Amore | Arcetro, Orfeo | ||
| Tirsi viene ve scéně sonando la presente Zinfonia | Orfeo, Tirsi | ||
| Deh come ogni bifolco, ogni pastore | Arcetro, Orfeo | ||
| Lasso! Che di spavento e di pietate | Dafne, Arcetro, Orfeo | ||
| Per quel vago boschetto | Dafne, Arcetro | ||
| Non piango e non sospiro | Orfeo | ||
| Ahi! Mort 'invid' e ria | Arcetro, Dafne, Ninfa del coro | ||
| Sconsolati desir, gioie fugaci | Aminta, Ninfa del coro | ||
| Cruda morte, ahi pur potesti | Coro, Ninfa del coro, kvůli Ninfa e un Pastore del coro | ||
| Scéna 3 | |||
| Se fato invido e rio | Arcetro, Coro | ||
| Con frettoloso passo | Arcetro, Dafne, Coro | ||
| Io che pensato havea di starmi ascoso | Arcetro, Pastore del coro | ||
| Se de 'boschi i verdi onori | Coro | ||
| Poi che dal bel sereno | Pastore del coro, Coro | ||
| Zákon 2 | |||
| Scéna 4 | Scorto da nesmrtelná guida | Venere, Orfeo | |
| L'oscuro varc'onde siam giunti a queste | Venere | ||
| Funeste piagge, ombrosi orridi campi | Orfeo | ||
| Ond'e cotanto ardire | Pluton | ||
| Deh, se la bella Diva | Orfeo | ||
| Dentro l'infernal porte | Plutone, Orfeo | ||
| Ó Re, nel cui sembiante | Prosperpina | ||
| Si soavi preghi | Orfeo, Plutone | ||
| Sovra l'eccelse stelle | Caronte, Plutone, Orfeo | ||
| Trionfi oggi pietà ne 'campi inferni | Plutone, Orfeo, | ||
| Poi che gl'eterni imperi | Deita D'Inferno primo coro, Secondo coro, Radamanto | ||
| Scéna 5 | Già del bel carro ardente | Arcetro, Coro | |
| Voi, che sì ratt'il volo | Aminta, Coro, Arcetro | ||
| Quand'al tempio n'andaste, io mi pensai | Aminta, Pastore del coro | ||
| Chi può del cielo annoverar le stelle | Aminta, Arcetro | ||
| Gioite al canto mio selve frondose | Orfeo, Ninfa del coro | ||
| Quella, quella son io, per cui piangeste | Euridice, Ninfa del coro, Dafne, Arcetro, Orfeo, Aminta | ||
| Modi nebo soavi nebo mesti | Orfeo | ||
| Felice semideo, ben degna prole | Aminta | ||
| Ritornello strumentale | Tutto il coro | ||
| Biond 'arcier, che d'alto monte | (ritornello instrumentale) |
Různé názvy sborů jsou takové, jaké se objevují v původní italské partituře. Pastore, Ninfa / Ninfe a Deita D'Inferno odkazují na sbory pastýřů, nymf a božstev pekla.
Viz také
Reference
- Poznámky
- ^ A b C „Le tre Euridici: Charakterizace a alegorie v Euridici Peri a Caccini“. Žurnál hudby sedmnáctého století. Archivovány od originál dne 19. 7. 2011. Citováno 2011-06-23.
- ^ Pietropaolo, Domenico and Parker, Mary Ann (2011). Barokní libreto: italské opery a oratoria v knihovně Thomase Fishera na univerzitě v Torontu, str. 60. University of Toronto Press
- ^ Oldmeadow, str. 121
- ^ Kopec
- ^ Zdroje libreta dělí dílo na prolog (jedna scéna) a jedno dějství se šesti scénami. Moderní nahrávky mají tendenci dělit operu na prolog, první dějství se scénami 1–3 a druhé dějství se scénami 4–5. Není jasné, proč se tyto různé popisy objevily, ale zmatek je do značné míry kosmetický: nakonec zde uvedená partitura, libreto a nahrávka obsahují stejná jednotlivá hudební čísla.
- Zdroje
- Hill, John Walter (2005). Barokní hudba: Hudba v západní Evropě, 1580–1750. Norton. ISBN 0-393-97800-1.
- Oldmeadow, Earnest (1909). Skvělí hudebníci. Zapomenuté knihy. ISBN 9781440071225.
- Jiné zdroje
- Brown, Howard Mayer. "Euridice (i)", Grove Music Online, vyd. L. Macy (přístup k 7. února 2006), grovemusic.com (přístup k předplatnému).
- Burkholder, Peter J., Donald Jay Grout a Claude V. Palisca (1960/2010). Historie západní hudby, 8. vydání. New York: Norton. 986 stránek
- Porter, William V .. "Jacopo Peri", Grove Music Online, vyd. L. Macy (přístup 7. února 2006), grovemusic.com (přístup k předplatnému).
- Weiss, Piero a Richard Taruskin (1984). Hudba v západním světě: Historie v dokumentech. Belmont: Scrimer. 556 stránek.
externí odkazy
- Skóre
- Euridice (Peri): Originální skóre a moderní vydání na Projekt mezinárodní hudební skóre
- Libreto
- Záznam
- Peri, Jacopo (1995). Euridice / Jacopo Peri. Autentické CD .P441 A.1–5 Umělecká hudba
Kontrolní úřad  |
|
|---|