Edwin Sandys (zemřel 1629) - Edwin Sandys (died 1629)

Sir Edwin Sandys, 1776 mezzotinta od Valentine zelená.

Sir Edwin Sandys (/ˈs…ndz/ SANDZ; 9. prosince 1561 - říjen 1629) byl anglický politik, který seděl v sněmovna v různých dobách mezi lety 1589 a 1626. Byl také jedním ze zakladatelů majetkového vlastnictví Virginia Company of London, který v roce 1606 založil první trvalou anglickou osadu v dnešních Spojených státech v kolonii Virginie, se sídlem v Jamestown. Farnost Sandys, v Bermudy (druhá kolonie Virginské společnosti) je pojmenována po něm.

Časný život a kariéra

Sandys (vyslovováno Sands) byl narozen v Worcestershire, druhý syn Edwin Sandys, Arcibiskup z Yorku a jeho manželky Cecily Wilfordové. Vzdělání získal na Škola obchodníka Taylora, kterou zadal v roce 1571, a v Corpus Christi College v Oxfordu, (z roku 1577). Promoval B.A. v roce 1579 a byl přijat ve stejném roce a B.C.L. v roce 1589.^[1][2][3] Na Oxford jeho tutor byl Richard Hooker, autor Církevní řád, jehož celoživotním přítelem a vykonavatelem se stala Sandys. Sandys údajně měla velký podíl na zajištění Mastership of Temple Church v Londýně pro Hookera. V roce 1582 mu Sandysův otec daroval prebend z Wetwang v York Minster, ale nikdy nevzal objednávky,^[2] později rezignoval na své společenství i prebendry.^[4] V roce 1589 byl zvolen Člen parlamentu pro Plympton Erle. Vstoupil do Střední chrám v roce 1589. V roce 1593 byl znovu zvolen poslancem za Plympton Erle.^[5]

V letech 1593 až 1599 Sandys cestovala do zahraničí. Když v Benátky byl úzce spojen s Fra Paolo Sarpi, který mu pomohl sestavit pojednání o náboženském stavu Evropy, známé jako Europae speculum. V roce 1605 bylo toto pojednání vytištěno z ukradené kopie pod názvem Vztah stavu náboženství v Evropě. Sandys pořídila potlačení tohoto vydání, ale kniha byla přetištěna Haag v roce 1629.^[2]

Po roce 1599, vzhledem k blížící se smrti královny Elizabeth I., Sandys zaplatil svůj dvůr králi James VI Skotska, a při Jamesově nástupu na anglický trůn v roce 1603 získala Sandys a rytířství.^[2]

Kariéra jako MP

V roce 1604 seděl v prvním Jamesově parlamentu jako poslanec za Stockbridge, a vyznamenal se jako jeden z útočníků velkých monopolů. Snažil se zajistit všem vězňům právo zaměstnávat právník, což je návrh, kterému se někteří právníci bránili jako podvratný vůči správě zákona.^[2]

V roce 1614 byl zvolen poslancem za Rochester. Byl jmenován Vysoký šerif z Kenta pro rok 1615^[5]-1616^[4] - bylo tam jeho venkovské sídlo Northborne.

Sandys seděla v pozdějších parlamentech Jamese I. jako poslanec za Sendvič v roce 1621 a pro Kent v roce 1624.^[2]

Dne 16. června 1621 on a John Selden byli vzati do vazby usnesením poslanecké sněmovny a propuštěni až 18. července.^[4]

Jeho tendence směřovala k opozici a byl podezřelý z nepřátelství vůči soudu; ale odzbrojil hněv krále povoláním poslušnosti. Byl členem pro Penryn v prvním parlamentu v Karel I. v roce 1625^[6] a znovu v roce 1626.^[5]

Role ve společnosti Virginie

Sandys byla spojena s Východoindická společnost před rokem 1614 a aktivně se podílel na jeho záležitostech až do roku 1629. Jeho nejpamátnější služby však byly poskytovány Virginia Company of London, kterému se v roce 1619 stal pokladníkem^[2] (uspět Thomas Smythe. Zavedl program, jehož cílem je motivovat investory a osadníky k emigraci do Nového světa. Jeho program poskytl část virginské půdy lidem, kteří se tam rozhodli žít, a poskytl pěstitelům, kteří přišli před rokem 1616, po sto akrech a osadníci po roce 1616 dostali padesát akrů. Poslal také několik stovek nájemců, aby pracovali na půdě vyčleněné pro společnost, a naléhal na výrobu více než jen tabáku pro export.

Aby se zvýšil počet pracujících ve Virginii, jeho program se také prosadil indentured otroctví pro chudé Anglie, kteří si mohli v kolonii zkusit udělat lepší život. Tyto politiky vytvořily pro Virginii období boomu růstu. Velké množství dostupné pracovní síly a podmínky, za kterých se vydali na cestu, vedly k vykořisťování zaměstnanců a nájemců a zároveň umožňovaly velkým majitelům farmářů využívat také společnost Virginie.^[7]

Sandys také silně podporoval systém opěrky hlavy, protože jeho cílem byla stálá kolonie, která by rozšířila anglické území, zmírnila přelidnění národa a rozšířila trh s anglickým zbožím. Sandys je také akreditován nárůst počtu žen vyslaných do kolonií za účelem povzbuzení mužů k sňatku a založení rodiny, což by je údajně motivovalo k větší práci. Edwin Sandys byl také jedním z mužů, kteří se podíleli na založení prvního zastupitelského shromáždění. v novém světě v Jamestownu vydáním nové charty vyzývající k jejímu založení. Kromě toho pomáhal Poutníci při zakládání jejich kolonie v Plymouth, Massachusetts půjčením 300 liber bez úroků. To vedlo k tomu, že Sandys byl v roce 1624 obviněn sirem Nathaniel Rich mít republikánské sympatie a pokusit se založit „Brownistickou republiku“ ve Virginii.^[8][9] Toto obvinění nebylo zcela neopodstatněné, protože koloniální projekt měl od samého počátku kvazi-republikánský podtext.

Ačkoli Sandys nikdy necestoval do Virginie, neúnavně pracoval v Anglii, aby toto úsilí podpořil.^{[Citace je zapotřebí ]} Propagoval a podporoval politiku, která umožňovala kolonie aby přežil katastrofy svých počátků, a nadále měl vedoucí vliv ve společnosti^[2] dokud nebyl rozpuštěn v roce 1624.^[10]

Ačkoli Virginská společnost nakonec finančně selhala do roku 1624, kolonie nakonec rostla a prosperovala, dokud nedosáhla nezávislosti koncem 18. století po Americká revoluční válka.

Sandysův bratr Thomas Sands (Sandys) byl jedním z prvních kolonistů v Jamestownu, přežil „hladové časy“ a později se vrátil do Anglie.^[11]

Teologické pozice

Edwin Sandys se podělil se svým bratrem Georgem o sklon Angličtina Arminian teologie a odmítnutí kalvinistického predestinarismu.^[12] Prostřednictvím svých spisů se také umístil teologicky a je popsán jako protokolArminian.^[13] Díky svým antikalvinistickým názorům si získal pozornost předního nizozemského arminiana Hugo Grotius.^[14]

Později život a dědictví

Sandys zemřel v říjnu 1629,^[6] ponechání dotace 1 500 liber na Oxfordská univerzita financovat přednášku v metafyzika.

Sandys je pohřben v Northbourne Church v Kentu se svou poslední manželkou Catherine.

Rodina

Sandys byla čtyřikrát vdaná:^[15]

1. Margaret Eveleigh, dcera Johna Eveleigh z Devonshiru, s nímž měl jednu dceru.
   • Elizabeth, která se provdala za sira Thomase Wilsforda z Heddingu v Kentu
2. Anne Southcott, dcera Thomase Southcott, s nímž neměl problém.
3. Elizabeth Nevinson, dcera Thomase Nevinsona z Eastrey, s nímž měl jednu dceru.
   • Anne
4. Catherine Bulkeley, dcera Sir Richard Bulkeley z Anglesey, se kterou měl sedm synů a pět dcer.^[16]
   • Jindřich (C. 1607–1640), z Wadham College v Oxfordu 1621 a Gray's Inn 1627,^[1] MP pro Mitchell
   • Edwin (zemřel 1642), z Wadham College v Oxfordu 1621,^[1] Plukovník v parlamentní armádě, zemřel na zranění utrpěná u Battle of Powick Bridge
   • Mary (1607–1675), vdaná Sir Richard Spencer
   • Richard (1608–1665), plukovník parlamentní armády, guvernér Bermudská společnost
   • Elizabeth
   • Francis
   • Robert, z Corpus Christi College v Oxfordu 1631 a Gray's Inn 1637^[1]
   • Penelope (1617–1690), vdaná za sira Nicholas Lechmere
   • Thomas, z Corpus Christi College v Oxfordu 1635 a Gray's Inn 1639^[1]
   • Kateřina
   • Frances
   • syn (zemřel mladý)

Sandysův pravnuk Richard Sandys se stal baronetem v roce 1684.^[4] Jeho bratr Sir Miles Sandys, 1. baronet byl také jmenován baronetem a seděl jako poslanec a byl Vysoký šerif z Cambridgeshire a Huntingdonshire.^[17]Sandys Parish, Bermudy, který zahrnuje Somerset Village a Královská námořní loděnice, je pojmenován po něm.

Viz také

• George Sandys
• Richard Lovelace

Poznámky a odkazy

• Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Sandys, pane Edwine ". Encyklopedie Britannica. 24 (11. vydání). Cambridge University Press. 143–144.
• Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Pollard, Albert Frederick (1897). "Sandys, Edwin (1561-1629) ". V Lee, Sidney (vyd.). Slovník národní biografie. 50. London: Smith, Elder & Co.

Citace

Zdroje

• Brown, Alexander (1890). The Genesis of the United States: A Narrative of the Movement in England, 1605-1616, which Resulted in the Plantation of North America by Angličané, Zveřejnění soutěže mezi Anglií a Španělskem o držení půdy nyní obsazené Spojenými státy americkými Amerika, vydejte se skrz sérii historických rukopisů, které jsou nyní nejprve vytištěny společně s reedicí vzácných současných cest, doprovázené bibliografickými memorandy, poznámkami a krátkými biografiemi. Boston: Houghton, Mifflin a společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Ellison, James (2002). George Sandys: Cestování, kolonialismus a tolerance v sedmnáctém století. Cambridge, Velká Británie: D.S. Brewer.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Fitzmaurice, Andrew (2003). Humanismus a Amerika: Intelektuální dějiny anglické kolonizace, 1500-1625. Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-82225-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Harding, Alan (1981). „Sandys, Edwin II (1561-1629), Middle Temple, London and Northbourne, Kent“. V Hasler, P. W. (ed.). Historie parlamentu: Dolní sněmovna, 1558-1603. Boydell a Brewer. ISBN  978-0-11-887501-1. Citováno 17. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• McMullan, Gordon (1994). Politika neklidu ve hrách Johna Fletchera. Univ of Massachusetts Press. str.199. ISBN  0-87023-892-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Morgan, Edmund Sears (1975). American Slavery, American Freedom: The Ordeal of Colonial Virginia. Norton. ISBN  978-0-393-05554-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Nichols, John (1828). Pokroky, procesí a velkolepé slavnosti krále Jakuba prvního, jeho královské manželky, rodiny a soudu: shromážděné z originálních rukopisů ..., skládající se ze čtyřiceti masek a zábav, deseti občanských průvodů, četných originálních dopisů a komentovaných seznamů Vrstevníci, ... kteří obdrželi tyto pocty za vlády krále Jakuba: ilustrované poznámkami. Sv. 1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
• Norbrook, David (2002). Poezie a politika v anglické renesanci. Oxford: Oxford University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Rabb, Theodore K. (2017). Jacobean Gentleman: Sir Edwin Sandys, 1561-1629. New Jersey: Princeton University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

• Wilson, Woodrow (1918). Historie amerického lidu. Vol 1. New York: Harper & Bros. ISBN  978-1-62376-148-6.
• Bancroft, Georgi (1879). „Sandys, Edwin“. Americká Cyclopædia.

externí odkazy