Edwin Sandys (zemřel 1629) - Edwin Sandys (died 1629)

Sir Edwin Sandys (/ˈs…ndz/ SANDZ; 9. prosince 1561 - říjen 1629) byl anglický politik, který seděl v sněmovna v různých dobách mezi lety 1589 a 1626. Byl také jedním ze zakladatelů majetkového vlastnictví Virginia Company of London, který v roce 1606 založil první trvalou anglickou osadu v dnešních Spojených státech v kolonii Virginie, se sídlem v Jamestown. Farnost Sandys, v Bermudy (druhá kolonie Virginské společnosti) je pojmenována po něm.
Časný život a kariéra
Sandys (vyslovováno Sands) byl narozen v Worcestershire, druhý syn Edwin Sandys, Arcibiskup z Yorku a jeho manželky Cecily Wilfordové. Vzdělání získal na Škola obchodníka Taylora, kterou zadal v roce 1571, a v Corpus Christi College v Oxfordu, (z roku 1577). Promoval B.A. v roce 1579 a byl přijat ve stejném roce a B.C.L. v roce 1589.[1][2][3] Na Oxford jeho tutor byl Richard Hooker, autor Církevní řád, jehož celoživotním přítelem a vykonavatelem se stala Sandys. Sandys údajně měla velký podíl na zajištění Mastership of Temple Church v Londýně pro Hookera. V roce 1582 mu Sandysův otec daroval prebend z Wetwang v York Minster, ale nikdy nevzal objednávky,[2] později rezignoval na své společenství i prebendry.[4] V roce 1589 byl zvolen Člen parlamentu pro Plympton Erle. Vstoupil do Střední chrám v roce 1589. V roce 1593 byl znovu zvolen poslancem za Plympton Erle.[5]
V letech 1593 až 1599 Sandys cestovala do zahraničí. Když v Benátky byl úzce spojen s Fra Paolo Sarpi, který mu pomohl sestavit pojednání o náboženském stavu Evropy, známé jako Europae speculum. V roce 1605 bylo toto pojednání vytištěno z ukradené kopie pod názvem Vztah stavu náboženství v Evropě. Sandys pořídila potlačení tohoto vydání, ale kniha byla přetištěna Haag v roce 1629.[2]
Po roce 1599, vzhledem k blížící se smrti královny Elizabeth I., Sandys zaplatil svůj dvůr králi James VI Skotska, a při Jamesově nástupu na anglický trůn v roce 1603 získala Sandys a rytířství.[2]
Kariéra jako MP
V roce 1604 seděl v prvním Jamesově parlamentu jako poslanec za Stockbridge, a vyznamenal se jako jeden z útočníků velkých monopolů. Snažil se zajistit všem vězňům právo zaměstnávat právník, což je návrh, kterému se někteří právníci bránili jako podvratný vůči správě zákona.[2]
V roce 1614 byl zvolen poslancem za Rochester. Byl jmenován Vysoký šerif z Kenta pro rok 1615[5]-1616[4] - bylo tam jeho venkovské sídlo Northborne.
Sandys seděla v pozdějších parlamentech Jamese I. jako poslanec za Sendvič v roce 1621 a pro Kent v roce 1624.[2]
Dne 16. června 1621 on a John Selden byli vzati do vazby usnesením poslanecké sněmovny a propuštěni až 18. července.[4]
Jeho tendence směřovala k opozici a byl podezřelý z nepřátelství vůči soudu; ale odzbrojil hněv krále povoláním poslušnosti. Byl členem pro Penryn v prvním parlamentu v Karel I. v roce 1625[6] a znovu v roce 1626.[5]
Role ve společnosti Virginie
Sandys byla spojena s Východoindická společnost před rokem 1614 a aktivně se podílel na jeho záležitostech až do roku 1629. Jeho nejpamátnější služby však byly poskytovány Virginia Company of London, kterému se v roce 1619 stal pokladníkem[2] (uspět Thomas Smythe. Zavedl program, jehož cílem je motivovat investory a osadníky k emigraci do Nového světa. Jeho program poskytl část virginské půdy lidem, kteří se tam rozhodli žít, a poskytl pěstitelům, kteří přišli před rokem 1616, po sto akrech a osadníci po roce 1616 dostali padesát akrů. Poslal také několik stovek nájemců, aby pracovali na půdě vyčleněné pro společnost, a naléhal na výrobu více než jen tabáku pro export.
Aby se zvýšil počet pracujících ve Virginii, jeho program se také prosadil indentured otroctví pro chudé Anglie, kteří si mohli v kolonii zkusit udělat lepší život. Tyto politiky vytvořily pro Virginii období boomu růstu. Velké množství dostupné pracovní síly a podmínky, za kterých se vydali na cestu, vedly k vykořisťování zaměstnanců a nájemců a zároveň umožňovaly velkým majitelům farmářů využívat také společnost Virginie.[7]
Sandys také silně podporoval systém opěrky hlavy, protože jeho cílem byla stálá kolonie, která by rozšířila anglické území, zmírnila přelidnění národa a rozšířila trh s anglickým zbožím. Sandys je také akreditován nárůst počtu žen vyslaných do kolonií za účelem povzbuzení mužů k sňatku a založení rodiny, což by je údajně motivovalo k větší práci. Edwin Sandys byl také jedním z mužů, kteří se podíleli na založení prvního zastupitelského shromáždění. v novém světě v Jamestownu vydáním nové charty vyzývající k jejímu založení. Kromě toho pomáhal Poutníci při zakládání jejich kolonie v Plymouth, Massachusetts půjčením 300 liber bez úroků. To vedlo k tomu, že Sandys byl v roce 1624 obviněn sirem Nathaniel Rich mít republikánské sympatie a pokusit se založit „Brownistickou republiku“ ve Virginii.[8][9] Toto obvinění nebylo zcela neopodstatněné, protože koloniální projekt měl od samého počátku kvazi-republikánský podtext.
Ačkoli Sandys nikdy necestoval do Virginie, neúnavně pracoval v Anglii, aby toto úsilí podpořil.[Citace je zapotřebí ] Propagoval a podporoval politiku, která umožňovala kolonie aby přežil katastrofy svých počátků, a nadále měl vedoucí vliv ve společnosti[2] dokud nebyl rozpuštěn v roce 1624.[10]
Ačkoli Virginská společnost nakonec finančně selhala do roku 1624, kolonie nakonec rostla a prosperovala, dokud nedosáhla nezávislosti koncem 18. století po Americká revoluční válka.
Sandysův bratr Thomas Sands (Sandys) byl jedním z prvních kolonistů v Jamestownu, přežil „hladové časy“ a později se vrátil do Anglie.[11]
Teologické pozice
Edwin Sandys se podělil se svým bratrem Georgem o sklon Angličtina Arminian teologie a odmítnutí kalvinistického predestinarismu.[12] Prostřednictvím svých spisů se také umístil teologicky a je popsán jako protokolArminian.[13] Díky svým antikalvinistickým názorům si získal pozornost předního nizozemského arminiana Hugo Grotius.[14]
Později život a dědictví
Sandys zemřel v říjnu 1629,[6] ponechání dotace 1 500 liber na Oxfordská univerzita financovat přednášku v metafyzika.
Sandys je pohřben v Northbourne Church v Kentu se svou poslední manželkou Catherine.
Rodina
Sandys byla čtyřikrát vdaná:[15]
- Margaret Eveleigh, dcera Johna Eveleigh z Devonshiru, s nímž měl jednu dceru.
- Elizabeth, která se provdala za sira Thomase Wilsforda z Heddingu v Kentu
- Anne Southcott, dcera Thomase Southcott, s nímž neměl problém.
- Elizabeth Nevinson, dcera Thomase Nevinsona z Eastrey, s nímž měl jednu dceru.
- Anne
- Catherine Bulkeley, dcera Sir Richard Bulkeley z Anglesey, se kterou měl sedm synů a pět dcer.[16]
- Jindřich (C. 1607–1640), z Wadham College v Oxfordu 1621 a Gray's Inn 1627,[1] MP pro Mitchell
- Edwin (zemřel 1642), z Wadham College v Oxfordu 1621,[1] Plukovník v parlamentní armádě, zemřel na zranění utrpěná u Battle of Powick Bridge
- Mary (1607–1675), vdaná Sir Richard Spencer
- Richard (1608–1665), plukovník parlamentní armády, guvernér Bermudská společnost
- Elizabeth
- Francis
- Robert, z Corpus Christi College v Oxfordu 1631 a Gray's Inn 1637[1]
- Penelope (1617–1690), vdaná za sira Nicholas Lechmere
- Thomas, z Corpus Christi College v Oxfordu 1635 a Gray's Inn 1639[1]
- Kateřina
- Frances
- syn (zemřel mladý)
Sandysův pravnuk Richard Sandys se stal baronetem v roce 1684.[4] Jeho bratr Sir Miles Sandys, 1. baronet byl také jmenován baronetem a seděl jako poslanec a byl Vysoký šerif z Cambridgeshire a Huntingdonshire.[17]Sandys Parish, Bermudy, který zahrnuje Somerset Village a Královská námořní loděnice, je pojmenován po něm.
Rodokmen Edwina Sandyse, arcibiskupa z Yorku | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stránky disambiguation: Edwin Sandys · Henry Sandys · Miles Sandys · Samuel Sandys |
Viz také
Poznámky a odkazy
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Sandys, pane Edwine ". Encyklopedie Britannica. 24 (11. vydání). Cambridge University Press. 143–144.
Tento článek včlení text z publikace nyní v veřejná doména: Pollard, Albert Frederick (1897). "Sandys, Edwin (1561-1629) ". V Lee, Sidney (vyd.). Slovník národní biografie. 50. London: Smith, Elder & Co.
Citace
- ^ A b C d E Fostere, Josephe (1891). Alumni Oxonienses. str.1309 –1310. Citováno 3. října 2019.
- ^ A b C d E F G h Chisholm 1911, str. 143.
- ^ Nichols 1828, s. 115, poznámka pod čarou 10.
- ^ A b C d Nichols 1828.
- ^ A b C Harding 1981.
- ^ A b Chisholm 1911, str. 144.
- ^ Morgan 1975, str. 93-95, 114-116.
- ^ McMullan 1994, str. 199.
- ^ Fitzmaurice 2003, str. 89.
- ^ „Virginská společnost v Londýně“. pbs.org. Citováno 17. listopadu 2017.
- ^ Hnědá 1890, str. 996.
- ^ Ellison 2002, str. 247. Brutální, chamtivý starý kalvinista [otec Edwina Sandyse] se stěží mohl zdát přitažlivým vzorem a není žádným překvapením, že George i Sir Edwin Sandys považovali názory Richarda Hookera za přívětivější. Arminianská teologie, skepticismus a tolerance byly pro ně přitažlivější než genevanský predestinarianismus.
- ^ Rabb 2017, str. 307. Historik anglického arminianismu Nicholas Tyacke navrhl, že sir Edwin mohl také utrpět nemilost, která byla na počátku sedmnáctého století namířena proti antipredestinářským názorům, které měly být spojeny s touto doktrínou. Určitě existují náznaky proto-arminiánské pozice v Vztah, zejména při vyčleňování z nauky o bezpodmínečném předurčení jako hlavní překážky znovusjednocení křesťanů; jeho umírněné poznámky o papežství; a její přijetí potenciální hodnoty takových „děl“ jako vyznání.
- ^ Norbrook 2002, str. 215. Několik Whitherových politických spojenců z roku 1614 bylo v teologii antikalvinistických. Sir Edwin Sandys si pro své názory získal pozornost předního nizozemského arminiana a republikána Huga Grotia; jeho bratr George později přeložil Grotiovu tragédii.
- ^ Pollard, Albert Frederick (1897). Lee, Sidney (vyd.). Slovník národní biografie. 50. London: Smith, Elder & Co. . v
- ^ „Edwin (sir) Sandys“. Douglas Archives Genealogické stránky. Citováno 3. října 2019.
- ^ Nichols 1828, str. 116 poznámka pod čarou 2.
Zdroje
- Brown, Alexander (1890). The Genesis of the United States: A Narrative of the Movement in England, 1605-1616, which Resulted in the Plantation of North America by Angličané, Zveřejnění soutěže mezi Anglií a Španělskem o držení půdy nyní obsazené Spojenými státy americkými Amerika, vydejte se skrz sérii historických rukopisů, které jsou nyní nejprve vytištěny společně s reedicí vzácných současných cest, doprovázené bibliografickými memorandy, poznámkami a krátkými biografiemi. Boston: Houghton, Mifflin a společnost.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Ellison, James (2002). George Sandys: Cestování, kolonialismus a tolerance v sedmnáctém století. Cambridge, Velká Británie: D.S. Brewer.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Fitzmaurice, Andrew (2003). Humanismus a Amerika: Intelektuální dějiny anglické kolonizace, 1500-1625. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-82225-1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Harding, Alan (1981). „Sandys, Edwin II (1561-1629), Middle Temple, London and Northbourne, Kent“. V Hasler, P. W. (ed.). Historie parlamentu: Dolní sněmovna, 1558-1603. Boydell a Brewer. ISBN 978-0-11-887501-1. Citováno 17. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- McMullan, Gordon (1994). Politika neklidu ve hrách Johna Fletchera. Univ of Massachusetts Press. str.199. ISBN 0-87023-892-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Morgan, Edmund Sears (1975). American Slavery, American Freedom: The Ordeal of Colonial Virginia. Norton. ISBN 978-0-393-05554-2.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Nichols, John (1828). Pokroky, procesí a velkolepé slavnosti krále Jakuba prvního, jeho královské manželky, rodiny a soudu: shromážděné z originálních rukopisů ..., skládající se ze čtyřiceti masek a zábav, deseti občanských průvodů, četných originálních dopisů a komentovaných seznamů Vrstevníci, ... kteří obdrželi tyto pocty za vlády krále Jakuba: ilustrované poznámkami. Sv. 1.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Norbrook, David (2002). Poezie a politika v anglické renesanci. Oxford: Oxford University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Rabb, Theodore K. (2017). Jacobean Gentleman: Sir Edwin Sandys, 1561-1629. New Jersey: Princeton University Press.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
Další čtení
- Wilson, Woodrow (1918). Historie amerického lidu. Vol 1. New York: Harper & Bros. ISBN 978-1-62376-148-6.
- Bancroft, Georgi (1879). . Americká Cyclopædia.
externí odkazy
Parlament Anglie | ||
---|---|---|
Předcházet Richard More Jasper Cholmley | Člen parlamentu pro Plympton Erle 1589–1593 S: Richard Grafton 1589 Richard Southcote 1593 | Uspěl George Southcote Edward Hancock |
Předcházet Edward Savage Thomas Grymes | Člen parlamentu pro Stockbridge 1604–1611 S: Sir William Fortescue | Uspěl Sir Henry Wallop Sir Walter Cope |
Předcházet Sir Edward Hoby Sir Thomas Walsingham | Člen parlamentu pro Rochester 1614 S: Sir Thomas Walsingham | Uspěl Sir Thomas Walsingham (mladší) Henry Clerke |
Předcházet Sir Thomas Smythe Sir Samuel Peyton, 1. Baronet | Člen parlamentu pro Sendvič 1621–1622 S: Sir Robert Hatton 1621 John Burroughes 1621–1622 | Uspěl Sir Robert Hatton Francis Drake |
Předcházet Vikomt Lisle Sir George Fane | Člen parlamentu pro Kent 1624 S: Nicholas Tufton | Uspěl Mildmay Fane Sir Albert Moreton |
Předcházet Edward Roberts Sir Robert Killigrew | Člen parlamentu pro Penryn 1625–1626 S: Edward Roberts | Uspěl William Killigrew Sir Thomas Edmunds |