Pokyny OECD pro nadnárodní podniky - OECD Guidelines for Multinational Enterprises
The Pokyny OECD pro nadnárodní podniky jsou přílohou OECD Prohlášení o mezinárodních investicích a nadnárodních podnicích. Jsou to doporučení poskytující zásady a standardy pro odpovědné obchodní chování společnosti mezinárodní korporace působící v zemích nebo ze zemí, které dodržují prohlášení. Pokyny jsou právně nezávazné, ale investiční výbor OECD a jeho pracovní skupina pro chování v odpovědném podnikání podporují provádění mezi přívrženci. Deklarace a Pokyny byly původně přijaty NP v roce 1976. Pokyny byly následně revidovány v letech 1979, 1982, 1984, 1991, 2000 a 2011.[1]
Základní prvky
Pokyny pokrývají obchodní etika k řadě otázek, včetně:
- zaměstnanost a pracovněprávní vztahy
- lidská práva
- životní prostředí
- zpřístupnění informací
- boj podplácení
- spotřebitel zájmy
- věda a technika
- soutěž
- zdanění
Kromě toho OECD vypracovalo v řadě odvětví specifické pokyny, které mají podnikům pomoci tyto pokyny implementovat a proaktivně identifikovat rizika nepříznivých dopadů. Mezi tato odvětví patří těžební látky, minerální dodavatelské řetězce, zemědělské dodavatelské řetězce, dodavatelské řetězce oděvů a finanční sektor.[2] Práce národních kontaktních míst na podporu této činnosti se nazývá „proaktivní agenda“.[3]
Instituce
Národní kontaktní místa
Podle rozhodnutí Rady OECD musí každá přistupující země zřídit národní kontaktní místo (NCP), subjekt odpovědný za prosazování pokynů na národní úrovni. Zabývá se veškerými dotazy a záležitostmi souvisejícími s pokyny v dané konkrétní zemi, včetně vyšetřování stížností (dále jen „konkrétní případy“)[4]) o společnosti působící v této zemi nebo se sídlem v této zemi. Některé mají sídlo v příslušném vládním oddělení; některé jsou nezávislé struktury zahrnující vládní úředníky, odbory, odbory zaměstnavatelů a někdy nevládní organizace. Za účelem zlepšení jejich fungování a soudržnosti napříč přistupujícími zeměmi vytvořily národní kontaktní místa v roce 2016 plán vzájemného hodnocení, který plánuje 4–6 přezkumů ročně.
Investiční výbor OECD
Investiční výbor OECD je primárním orgánem odpovědným za dohled nad fungováním hlavních směrů a implementací všech investičních nástrojů OECD. Výbor se skládá z vysokých úředníků členských států z ministerstev financí, hospodářství, obchodu a průmyslu, zahraničních věcí a centrálních bank. Všechny členské státy OECD jsou členy investičního výboru. Argentina a Brazílie jsou pozorovateli a 13 nečlenů, kteří se přihlásili k této deklaraci, se účastní práce výboru v otázkách souvisejících s těmito pokyny. V roce 2013 byla jako pomocný orgán investičního výboru zřízena Pracovní skupina pro odpovědné obchodní chování, která má pomáhat při provádění pokynů a posilovat systém národních kontaktních míst.[5]
Poradní výbory
BIAC
TUAC
Přistoupené země
Argentina
Austrálie
Rakousko
Belgie
Brazílie
Kanada
Chile
Kolumbie
Kostarika
Česká republika
Dánsko
Egypt
Estonsko
Finsko
Francie
Německo
Řecko
Maďarsko
Island
Irsko
Izrael
Itálie
Japonsko
Jordán
Kazachstán
Lotyšsko
Litva
Lucembursko
Mexiko
Maroko
Holandsko
Nový Zéland
Norsko
Peru
Polsko
Portugalsko
Rumunsko
Slovensko
Slovinsko
Jižní Korea
Španělsko
Švédsko
Švýcarsko
krocan
Tunisko
Ukrajina
Spojené království
Spojené státy
Viz také
Reference
- ^ „Aktualizace pokynů OECD pro nadnárodní podniky z roku 2011 - OECD“.
- ^ „Sektory - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“. mneguidelines.oecd.org. Citováno 2017-09-30.
- ^ „Pokyny pro nadnárodní podniky - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“. mneguidelines.oecd.org. Citováno 2017-09-30.
- ^ „Pokyny pro nadnárodní podniky - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“. mneguidelines.oecd.org. Citováno 2017-09-30.
- ^ „Online průvodce mezivládní činností OECD“. webnet.oecd.org. Citováno 2017-09-30.