Drexel 4041 - Drexel 4041
Drexel 4041 | |
---|---|
New York Public Library for the Performing Arts | |
![]() | |
Typ | Běžná kniha |
datum | Pozdní 1640s |
Místo původu | Anglie |
Jazyk (y) | Angličtina |
Velikost | 144 listů |
Drexel 4041 je Brit ze 17. století hudební rukopis běžná kniha.[1] Jak popisuje muzikolog John P. Cutts, Drexel 4041 „je pokladnicí písní z počátku sedmnáctého století a dramatických textů, které si zaslouží pozornost každého studenta literatury a dramatu ze sedmnáctého století.“[2] Je také hlavním zdrojem pro práci anglického skladatele William Lawes.[3] Příslušník k Veřejná knihovna v New Yorku, je součástí Kolekce Drexel, sídlící v hudební divizi New York Public Library for the Performing Arts. Po tradiční knihovnické praxi je její název odvozen od jejího telefonní číslo.[4]
Chodit s někým
Drexel 4041 pochází z let 1640 až 1650. Monarchista písně těsně před koncem rukopisu poukazují na jeho dokončení na konci 40. let 16. století[1] Z tohoto důvodu Cutts navrhuje datum 1649 na základě obsahu písní.[5]
Fyzický popis


Drexel 4041 má rozměry 29,5 × 19 cm a skládá se ze 144 folia, včetně dvou listů pro obsah. Postrádá úvodní a závěrečné listy, které se obvykle nacházejí v podobných rukopisech, na nichž by bylo uvedeno vlastnictví prostřednictvím podpisů nebo podobných nápisů.[6]
Jedním z idiosynkratických rysů rukopisu je jeho dva obsahy, oba neúplné. První obsah začíná na foliu 1 naopak a má číslo 1-79, přičemž zbývající část stránky je prázdná. Pro dalších 20 skladeb není vytvořen žádný stůl. Druhý obsah začíná na foliu 2 přímý s písní „Fly boy, fly boy to the sellers“ (číslováno 100 níže) a pokračuje číslem 38. Kvůli tomuto zvláštnímu číslování ve dvou obsahech se domnívala Willa McClung Evansová, vědkyně, která dříve studovala rukopis. mohla být konglomerací několika rukopisů „představujících snad vkus tří majitelů svazku nebo tří životních období jediného vlastníka“. Zvažovala rukopis z několika neznámých rukou.[7] Cutts věřil, že rukopis je dílem jediného vlastníka.[6]
Cutts se ptá, proč jsou některé písně nečíslované. Předpokládá, že písař pravděpodobně přidal písničky po sestavení obsahu, aniž by do tabulky přidával další. Poznamenal, že stejně jako British Library Add. 29481, Egerton Ms. 2013 a New York Public Library Drexel 4175, několik rukopisů tohoto období má alespoň dvě řady obsahu.[8]
V roce 1973 byl rukopis konzervován Carolyn Horton a Associates, který zahrnoval číslování folií.
Rukopis
Rukopis se zdá být dílem jediného písaře.[8] Není to práce profesionálního textáře, ale a sekretářská ruka, konzistentní v používání kurzívy.[1] Na základě idiosynkratické povahy písmen, jako jsou „e“, „r“ a „c“, připisuje Cutts italskému vlivu písaře.[6] Neobvyklým atributem tohoto písaře je, že má sklon psát v pro u, což má za následek slova jako „thov“ (ty). Kaligrafie je obtížná kvůli mnoha přeškrtnutím a zakrytí písmen kvůli neostrému brku a rozmazání.[6]

Obsah byl zadán po určitou dobu, což naznačuje běžnou knihu. Cutts rozlišuje, že písař musel mít přístup k dalším rukopisům obíhajícím mezi dvorními a divadelními hudebníky na základě různých skladatelských jmen spojených s oběma sférami.[8]
Většinu marginalií přidal její bývalý majitel Edward F. Rimbault.[8][1]
Původ
Rimbault napsal, že nejdříve známý vlastník Drexelu 4041 byl Robert Shirley, 1. hrabě Ferrers. Rukopis zůstal v jeho rodině na jejich panství v Staunton Harold. Rimbault ji získal od potomků pro svou vlastní sbírku.[9][10][1]
Varhaník a muzikolog, Rimbault se velmi zajímal o anglickou hudbu a živě sbíral vzácné knihy, partitury a cenné rukopisy. Po jeho smrti byla jeho rozsáhlá a cenná knihovna vydražena Sotheby's v průběhu pěti dnů. Položka katalogu Sotheby pro tento rukopis zní:
Songs (A Collection of), autor Dr. John Wilson, Jindřich a William Lawes, Dr. Charles Colman, Robert Johnson, Thomas Brewer, John Taylor, John Atkins a další skladatelé 17. století, tele, folio.[11]
Rukopis spolu s asi 300 partiemi koupil Philadelphie -rozený finančník Joseph W. Drexel, který už nashromáždil velkou hudební knihovnu. Po smrti Drexela odkázal svou hudební knihovnu knihovně Lenox. Když se knihovna Lenox spojila s Knihovna Astor stát se Veřejná knihovna v New Yorku, Kolekce Drexel se stala základem pro jednu ze zakládajících jednotek, hudební divizi. Dnes je Drexel 4041 součástí Drexel Collection v hudební divizi, která se nyní nachází na New York Public Library for the Performing Arts na Lincoln Center.
Atribuce
Ačkoli vysoký podíl skladeb má autorské zdroje (nebo zkratky naznačující zdroje), jsou nekonzistentní a ne vždy spolehlivé. Již v roce 1856 označil Rimbault (v té době rukopis) herce „Jacka Wilsona“ jako skladatele několika písní “, jak dokazuje kniha rukopisné hudby, v některých částech stejně stará jako doba Anglická občanská válka, i když v jiných se zdá, že byl napsán za vlády Charles II Anglie. Ta píseň je tam nalezena s Wilsonovým jménem na konci toho, jako autor hudby: bohužel rukopis neříká nic o autorství slov ... “[12]
Cutts bere na vědomí přičítání „pana Eynesa“ písni „Collin říká, proč sedíš ty.“ Uznává však, že nastavení je to Nicholas Lanier, jak potvrzují další tři současné rukopisy, a zajímá se, jak mohl písař odvodit „Eynes“ od „Lanier“.[5]
Jako příklad typicky záhadné situace si Jorgens bere píseň „O tell mee damon canst thou proude.“ Iniciály písně jsou W.L., což naznačuje, že skladatelem je William Lawes, což je hypotéza, která přibírá na váze, když vezmeme v úvahu počet jeho písní ve sbírce. Cituje Cuttsa, který prohlašuje, že toto prostředí je „jedinou existující verzí prostředí Williama Lawese,“ a dále zdůrazňuje, že „Drexel 4257, 161 obsahuje prostředí Williama Webba a právě Webb byl publikován v Vyberte Musicall Ayres and Dialogues, 1652, 1I.32 a 1653. Bohužel Cutts se mýlí; nastavení v Drexelu 4257 je stejné jako v Drexelu 4041; tak je skladatel Lawes nebo Webb? “Jorgens dochází k závěru, že pouze s dostupností mnoha rukopisných faksimilií a raných tištěných vydání lze napravit autorské atribuce.[13]
Podle Lefkowitze je to jen skrz kompletace Drexel 4041 s dalšími spojeneckými rukopisy (jako je Drexel 4257, Britská knihovna Přidat. 31432, stejně jako rukopisy v Bodleian knihovna ), že lze určit přiřazení a správné hudební texty.[14]
Obsah

Obsah rukopisu naznačuje, že se majiteli divadlo líbilo, protože existují texty k nejméně 30 hrám. Sbírka je neobvyklá v tom, že lze identifikovat většinu textů.[1] Cutts předpokládá, že tyto kompilace hudebních rukopisů, přestože působí dojmem běžných knih, také naznačují, že hudba a poezie divadelních hudebníků mezi sebou kolovaly a ovlivňovaly tak jejich skladatelský vývoj.[15]

Evans poznamenává k písni „Why soe pall and wan fond louer“ a konstatuje, že byla pravděpodobně napsána a známá před jejím vystoupením v John Suckling hra Aglaura, na základě komentářů postavy Orsames k ní: „Já jsem malá pošetilá rada, madam, dala jsem / svého přítele před čtyřmi nebo pěti lety / když upadal do konzumace.“ Evans poznamenává, že píseň byla snadno proveditelná, takže ji mohli zpívat řádní členové herecké společnosti (spíše než profesionální zpěvák). [16] L.A. Beaurline uvádí, že toto prostředí „Why So Pale and Wan“ je nejstarším existujícím hudebním prostředím této lyriky.[17]
Cutts poznamenává, že „je prakticky nemožné mít jistotu, že konkrétní skladby nejsou ve skutečnosti samostatnými písněmi, ale částmi ostatních.“[18] Je zřejmé, že některé písně způsobily Cuttsovi potíže; kde viděl dvě písně začínající na folio 89 verso („Pojď ze žaláře na trůn“ následované „Thou O jasné slunce“), Jorgens je vykresluje jako jednu píseň.[19][20]
Hudebník Vincent J. Duckles bere na vědomí první píseň „Krása, kterou všichni muži obdivují“ musela mít určitou měnu, jak ji najdeme ve dvou dalších současných rukopisech. Říká tomu „tour de force“ práce s harmonickými experimenty, ukazující raně barokní rozsah harmonické svobody v rozsahu, který se v anglické hudbě vyskytuje jen zřídka.[21]
Píseň „Oh, vytí“ z John Webster hra Vévodkyně z Malfi získal pozornost. Nejmenovaný recenzent uvedl, že je to jediný zdroj, který poskytuje uspokojivé výsledky důkladná basa za práci.[22] Duckles to považuje za „obzvláště zajímavé, protože je napsáno pro tenorový hlas, spojený s basy ve dvoudílném refrénu v poslední části.“ Nakonec, když náš dotaz chce dech. . . ", aranžmá, která mohla být použita v původní produkci hry. Kromě toho nese současnou autorskou autoritu Roberta Johnsona jako skladatele. To, co dokázal pan Cutts ze stylistických důvodů vyvodit, je tedy potvrzeno spolehlivé listinné důkazy. “[23]
Cutts považoval okrajovou notu 124v „on / můj / král / také“ za důkaz toho, že kompilátor byl sympatizantem monarchisty, a ztotožnil se s výpovědí písně o protivnících krále Charles já Anglie. Tento důkaz vedl Cuttsa k domněnce, že sbírka byla shromážděna před popravou Karla I. v roce 1649.[5][1]
Evans konstatuje, že text „Loose Sarabande "od Richard Lovelace nabízí textové varianty.[24]
Seznam obsahu
Mnoho textových atributů a dalších poznámek pochází od Cuttsa (1964) a RISM.
Číslo | Folia | Titul | Hudební skladatel | Textař | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|
1 | 3r | Beuty wch všichni muži obdivují | John Wilson | ||
2 | 3v-4r | 0 nejdeme od nás a přineseme | John Wilson | ||
3 | 4r | Neříkej mi, že jsem čas utratil | John Wilson | John Dryden ? Philip King? | přičítán John Eaton,[25] John Dryden nebo Philip King |
4 | 5r-5v | Nejsi faire pro všechny své červené a whight | Nicholas Lanier | Thomas Campion | Nastavení písně XII Thomase Campiona v jeho Booke of Ayres, 1601 |
5 | 6r | Kde jste si naposledy vzdychli? | William Lawes | William Berkeley | z Ztracená dáma (1637) |
6 | 6r-6v | Proč by měl být velkolepý toulavý touha po slávě | William Lawes | William Davenant | |
7 | 6v-7v | Wee noe monsstrous crockadell | William Lawes | Jasper Mayne | z The City Match (1637) |
8 | 7v-8v | Proč soe pall a wan fond louer | William Lawes | John Suckling | z Aglaura (1637) |
9 | 8v-9r | Noe [noe] faire heriticke | Henry Lawes | John Suckling | z Aglaura (1637); pravděpodobně složil William Lawes; publikoval v Vyberte Musicall Ayres and Dialogues (1652); Vyberte Ayres a Dialogy (1659); Musickova pokladnice (1669) |
10 | 9r-9v | 0 nakreslete své opony a vzhled | William Lawes | William Davenant | ze hry Láska a čest (1634) |
11 | 10r | Řekl bych, že moje loue je zadek muž | John Wilson | Richard Brome | Text od Northern Lass (1629) |
12 | 10v-11r | Ani loue, ani osud se neodvažuji obvinit | John Wilson | Richard Brome | Text od Northern Lass (1629) |
13 | 11r-11v | Kostnatého ptáka, kterého mám | John Wilson | Richard Brome | Text od Northern Lass (1629) |
14 | 12r | Zasmušilý péče, proč se držíš | William Lawes | ||
15 | 12v-13r | Vyplňte výplň ye bowele ye chtíč wyne bude barvit | William Lawes | Za dva hlasy | |
16 | 13r-13v | Uděluji to ženě | Henry Lawes | John Suckling[26] | |
17 | 13v-14r | Downe [downe downe] buďte stále moří | John Wilson | Publikováno ve Wilsonově Veselá Ayres (1659-1660), bez uvedení zdroje | |
18 | 14v-15v | 0 nech mě stát a ztichnout louh | William Lawes | ||
19 | 15v-16r | Com shepherds com, Com away with out delay | William Lawes? | Francis Beaumont, John Fletcher | z Věrná pastýřka (1607) |
20 | 16r | V noci | William Lawes | James Shirley | z Triumf míru (1634) |
21 | 16v | Jak jsem sbíral dublové květiny | John Wilson | Richard Brome | Text od Severní Lass (1629) |
22 | 17r | Pojď, sleduj mě, Lassesi | John Fletcher | od Fletchera Služka v mlýně (1623) | |
23 | 17v | Budete mít koruny růží | John Gamble ? | John Fletcher | Text od Služka v mlýně (1623) |
24 | 17v-18r | Když vy jeleni slunce s jeho paprsky horké | John Wilson | Pouze výšky | |
25 | 18v | Cupids wearie soudu | William Lawes | Publikoval v Nové Ayres a dialogy (1678) | |
26 | 19r | Nebyl to jeho farář ani jeho partes | |||
27 | 19v-20r | Somnus, ten vmble Bůh, který se topí v chatkách | William Lawes? | John Denham | z Sophy (1641) |
28 | 20v-21r | Ztratil jsem jelena jindy | John Wilson | ||
29 | 21v-22r | Larke nyní opouští své wattry hnízdo | William Lawes | William Davenant | Dva hlasy; publikováno ve Wilsonově Veselá Ayres (1659-1660) |
30 | 22v-23r | Z tvého milého chlapce se mi líbí červená a whight | Nicholas Lanier | John Suckling | [přidáno později; alternativní nastavení na následující stránce, bez plného textu, připsané Cutts Williamem Webbem; viz Cutts v bibliografii]; Text publikovaný v časopise John Suckling's Fragmenta Aurea (1646) jako Sonet II |
31 | 23v-24r | Řekni mi, Damone, můžeš být pyšný | William Lawes? | ||
32 | 24r-24v | Neexistuje nikdo jiný než já | John Wilson | Robert Aytoun | Nastavení Aytonova „K pohrdavé paní“ |
33 | 24v | Komu budu stěžovat lidem nebo bohům | William Lawes | Publikoval v Nové Ayres a dialogy (1678) | |
34 | 25r-26v | Paže [paže paže paže] vy všichni jste přihlášeni | Robert Johnson | John Fletcher | Text od Fletchera Šílený milenec (1617) |
35 | 26v-27r | Lituji se, ale daire to neukáže | John Wilson | Publikoval v Vyberte Musicall Ayres and Dialogues (1652) a Wilsonova Veselá Ayres (1659-1660) | |
36 | 27r-27v | Ouldovi básníci obdivovatelé hipokrinů | Henry Lawes | Thomas Randolph | Pouze výšky; Text přidělený „N.N.“ podle Lawese v jeho Ayres a dialogy (1655) a Thomas Randolph v Wit a veselí (1684) |
37 | 27v-28r | Podívej se, jak je to nyní ignorováno | John Atkins? | John Suckling | Sonet od Johna Sucklinga |
38 | 28v-29v | Poslouchám, poslouchám a jsem dnes přítomen | Thomas Holmes? | John Fletcher | „T H“ přidáno později a může odkazovat na Thomase Holmese; od Johna Fletchera Humorný poručík (1619) |
39 | 29v-30r | Com heavie sepe [= sleep] thov image of trve deth | Robert Johnson? | John Lyly ? | Text možná od Johna Lylyho[27] |
40 | 30v-31r | Pokud by byla nepřítomná, měla by být včela daleko od tebe | H L [Henry Lawes] | Richard Lovelace | „H L“ přidáno později |
41 | 31r-31v | Cloris, ty jsi teď uprchl | H L [Henry Lawes] | Henry Hughes | Připsán Hughesovi v Lawesově Ayres (1658) a jeho Vyberte Ayres a Dialogy (1669) |
42 | 31v-32v | Proč ji jemně toužíte | John Atkins? | Benjamin Rudyerd | Text připisovaný Rudyerdovi v Pembroke and Rudyard's Poems (1660) |
43 | 33r-33v | Ano, vy malý Tyrante Theife | Henry Lawes | [Richard Lovelace] | "Volné básně Saraband-Lovelace 12ms 1649 str. 26 ”- přidáno Rimbaultovi do ruky |
44 | 34r | Take O, vezmi ty rty pryč | John Wilson | Francis Beaumont a John Fletcher | Z „Tragédie krvavého bratra“ [přidáno později], tj. Rollo Duke of Normandy |
45 | 34v | Proč přísaháš, že jsem ztracený | Thomas Charles | Richard Lovelace | „Básně 12m 1649 str. 15“ přidáno později |
46 | 35r | V loue pryč mi děláš špatně | John Atkins? | Henry Hughes | Pouze výšky |
47 | 35v | Vnfold tvé paže a nech mě jít | Henry Lawes] | ||
48 | 36r-36v | Faire Archibella do tvých očí | John Taylor | Inigo Jones | |
49 | 36v-37r | I coniure the [= thee] I coniure the, by the skin that is so faire | J w [John Wilson?] | William Cavendish z Newcastlu | Text z hry Williama Cavendisha „Varietie“ (1639) |
50 | 37v | Tvoje oči mi připadají jako sonnes | John Wilson | William Cavendish, 1. vévoda z Newcastlu | Text z Cavendishovy hry Odrůda (1639); publikováno v Veselá Ayres |
51 | 38r-38v | Ide [= Chtěl bych] [= thee] veselý smích a úsměv | John Wilson | William Cavendish, 1. vévoda z Newcastlu | Text z Cavendishovy hry Odrůda (1639); publikováno v Veselá Ayres |
52 | 38v-39r | Muscadellem jsem viděl, že laň studnu | [John Wilson] | William Cavendish, 1. vévoda z Newcastlu | Text z Cavendishovy hry Odrůda (1639); publikováno v Veselá Ayres |
53 | 39r-40r | Deare loue, nech mě zemřít | William Davenant | Z Davenantova filmu „The Dying Lover“; pouze výšky; nesprávně očíslováno 54 na pravém okraji | |
54 | 40r | Ačkoli cupit být bůh bohužel, ale chlapec | Henry Lawes | ||
55 | 40v-41r | Pošetilý chlapec, vykašlete se na útěk | Pouze výšky | ||
56 | 41v-42r | Kdybys byl ještě spravedlivější než ty | John Atkins? | Thomas Stanley | |
57 | 42r | Rozloučení s Cloris, musím jít | Henry Lawes | ||
58 | 42v | Rong [= špatně] neodkryje císařovnu mého jelena | Pouze výšky; další kopie na 46r; viz č. 65 | ||
59 | 43r | Shromážděte své růžová pouzdra, jak můžete | William Lawes | Robert Herrick | Text z „Hesperides“ Roberta Herricka (1648); publikováno v New Ayres and Dialogues (1678) |
60 | 43r-43v | Protože euery vyhrálo [= jeden], jsem mezi nimi | Henry Lawes | Benjamin Rudyerd | Pouze výšky |
61 | 44r | Neříkej mi, že barvím nebo ležím u tebe | John Taylor | John Tatham | Text od Ostella (1650) |
62 | 44v-45r | Ach zůstaň u mě, nelétej se mnou | |||
63 | 45r | Už mi neříkej, že její oči jsou jako stoupající slunce | William Lawes | Publikováno v Select Musicall Ayres and Dialogues (1652); Vyberte Ayres and Dialogues (1659); and the Treasury of Musick (1669) | |
64 | 45v | Stále úhledný, stále ještě drest | [William Lawes] | Ben Jonson | Text od Bena Jonsona Epicœne neboli Tichá žena (1609); v další ruce přidán nápis „Ben Jonson“;[28] |
65 | 46r | Špatně ne deere Císařovna mého jelena | Text byl připsán Walterovi Raleighovi, Robertu Aytounovi a hraběte z Pembroke; s basovou linkou; další kopie na 42v; viz č. 58 | ||
66 | 46v-47r | Haue, ty sleduješ poustevníka, když běží | John Gamble | Publikováno v Ayres and Dialogues (1659) | |
67 | 47r-47v | Co když moje Mris jednu zamračila [= na] mě | |||
68 | 48r | Potěšení, očarující mládež, navštěvujte vás | William Lawes | John Ford | z Dámský proces; Špatně přičítáno Henrymu Lawesovi v Select Ayres and Dialogues (1669) |
69 | 48v-49v | Začněte, fatal ohnivý feauer | |||
70 | 49v-50r | Pomyslel jsem si, ale aby mě zahřál na tvé oči | John Taylor? | Inigo Jones | |
71 | 50v-51r | Pokud nezůstaneš v pytli, pij, dokud nevidíš | Henry Lawes? | ||
72 | 51r-51v | Venku jsem se vznášel | Henry Lawes | John Suckling | Pouze výšky; autorská autorita přidaná později: V čele 1. systému, f.51r: „Sir John Suckling ad: 1772“ - str.53 |
73 | 52r | Harke Harke jak v euery groe | William Lawes? | James Shirley | Text od Cupid's Call (1646) |
- | 52v | Stránka je prázdná | |||
74 | 53r-53v | Ne, dříve zrezivím větry | Charles Coleman | Thomas Stanley | |
75 | 53v-54r | Troth ladye Ile není soud | Pouze text; neúplný | ||
- | 54v | Stránka je prázdná | |||
76 | 55r-55v | Ó moje Clorisso, ty fayre z posádky | William Lawes | Publikováno v „Výběr ayres a dialogů“ | |
77 | 56r-56v | Tato dáma je zralá a fayre a svěží jako východní léta | John Atkins | William Davenant | |
78 | 56v-57v | Vezměte heede fayre Chloris, jak se zkrotíte | Henry Hughes | ||
79 | 57v-58r | Předbarvuj barvivo a osvoboď mě | John Denham | Basová linka neúplná | |
80 | 58r-59r | S vírou nejdřív nemohu udržet svůj ovčí smysl, až jsem se zamiloval do včely | Pouze výšky | ||
81 | 59r-59v | Jste loue, pokud se projeví ctnostnost | Henry Lawes | ||
82 | 60v-61r | Když chladný cherocco fouká a zima vypráví úžasný příběh | John Atkins | Thomas Bonham | |
- | 61v-62r | Stránky jsou prázdné | |||
83 | 62v | Noe má oči, hvězdy mají vliv haue noe | Henry Lawes | ||
84 | 63r | Už jsem jednou řekl, že jsi byl fayre | Henry Lawes | Henry Hughes | Publikováno v Ayres and Dialogues (1658) |
85 | 63v-64v | Pojď sem, slavný objekt mého zraku | Henry Lawes | Thomas Killigrew | Text od Thomase Killegrewa Selindro; Publikováno v Ayres and Dialogues (1653) a Select Ayres and Dialogues (1669) |
86 | 65r | Sweete Serena jako květ | John Wilson | Richard Lovelace | „The Rose, Lovelace poems 12m 1649 page 11“ [doplněno později]; 3. verš je na úpatí 64v |
87 | 65v | Com cloris high wee too ye bower | Henry Lawes | Henry Reynolds | |
88 | 66r-66v | Řekni mi, že bloudíš po Ayre | Henry Lawes | Publikováno v Select Musicall Ayres and Dialogues (1652, 1653, 1659, 1669) | |
89 | 67r-67v | Velký Julius byl paroháč | Pouze text | ||
90 | 67v-68r | Plná fadamová láska tvého otce | William Shakespeare | Pouze text | |
91 | 68v-69r | Bewty a loue jednou upadly do šance | Henry Lawes | Publikováno v Select Ayres and Dialogues (1652) | |
92 | 69v | Jak jsem coole a pokušení jsem dospělý | Henry Lawes | ||
- | 70r | Stránka je prázdná | |||
93 | 70v-71v | Thov dreges of lethey O thov matný | Obsaženo v Cleveland ožil (1660) | ||
94 | 71v | Teď už, protože jsem předtím ukojil | John Atkins | John Suckling | Téměř nečitelné připisování textu Sucklingovi, 1772, s. 30 |
95 | 72v-73r | Změnit Platonnicks Změnit za stud | Další kopie na 139r; viz č. 145 | ||
96 | 73v-74v | Rychle se vzdávám, klouzám | Hennery Lawes | Publikováno v Select Ayres and Dialogues (1669) | |
97 | 74v | Bohužel, Cupitt jsi slepý | Pouze text | ||
98 | 75r-76r | Více se mýlit v tvé stížnosti | Pouze text | ||
99 | 76r-77v | Blízko třásněného banku, který jsem našel | John Willson | ||
100 | 78r | Fly boy fly boy k prodejci bottome | Simon Ives? | Publikováno v Select Ayres and Dialogues (1659) | |
101 | 78v-79r | Sleepe O sleepe ty Sacrd prachu | John Taylor? | Dialog; Skladatel identifikován jako John Taylor Cutts (1964) | |
102 | 80r | Gloria tribuatur deo | Thomas Brewer | Latinský text; trio s figurální basou na protilehlé stránce | |
103 | 80v | Hallaluia hallaluia | Richard Dering | Další poznámka přeškrtnuta; pro dva hlasové a dva nástroje | |
104 | 81r-82v | Vyčistěte oči našich hodinek | Martin Llewellyn | Se sborem pro tři hlasy; (pokračování na 82r s „Nyní už nebudeme čekat na kouzla“ | |
105 | 82v-83v | Není škoda poddat se kráse | William Lawes | Se sborem pro tři hlasy | |
106 | 84r-85r | Odhoďte čepice a starejte se | John Wilson | John Fletcher | Text od Žebrácký Bush (1622); Pro dva hlasy bez doprovodu |
107 | 85r-86r | Když každý lynský věrný pijan | William Lawes | Tři hlasy | |
108 | 86v-87v | Zdraví Zdraví Zdraví matice browne lasse | William Lawes | John Suckling | z Skřeti (1636); dialog se sborem pro tři hlasy |
109 | 87v-88r | Je tu veselý pár | William Lawes? | Chybějící basy pro verše | |
110 | 88v-89r | Co má moje paní dělat s Haire | William Lawes | James Shirley | z Vévodova milenka (1638); S refrénem pro dva hlasy |
111 | 89r | Všechny tyto louhy vytí | William Lawes? | [John Fletcher] | Pro dva hlasy bez doprovodu; z Šílený milenec (oživen 1630) |
112 | 89v-92r | Pojďte ze žaláře na trůn | Henry Lawes | William Cartwright | Pro různé kombinace jeden až pět hlasů; v deseti sekcích, které Cutts sleduje Evanse,[29] rozdělí se jako dva samostatné záznamy, druhý začíná na „Ty jasné slunce.“ Každá sloka je zpívána jiným hlasem (první tenorová sloka, druhá výšková sloka a třetí a čtvrtá sloka pro basu), na kterou odpovídá pětidílný sbor. |
113 | 92v-94v | Nyní je sn uprchlý, aby se dostal do postele | Henry Lawes? | William Cartwright | z Královský otrok (1636); dialog v osmi sekcích s refrénem; jinde připsaný Williamovi Lawesovi |
114 | 95r-96r | Bacchus wee to bacchus zpívat s vínem a veselí | „C C“ | Thomas Killigrew | Uvedení zdroje sotva čitelné; Cutts identifikoval Charles Coleman; se sborem pro tři hlasy |
115 | 96v-97r | Posvátná loue, jejíž ctnosti mají moc | William Lawes? | Dialog | |
116 | 97r-98r | Pryč s tímto hotovostním keprem nás všechny naštve | John Atkins | Dialog se sborem | |
117 | 98r-98v | Nějaká loue Marce [= Mars] a nějaká loue Venuše | Henry Lawes? | Dialog se sborem | |
118 | 99r-100r | Předpokládám, že pro mě chovám svou ovci | Nicholas Lanier | Dialog; Publikováno jako skladba Nicholase Laniera v Select Musicall Ayres and Dialogues (1652) | |
119 | 100r-100v | Povstaň Povstaň víla fayre | Dialog; na konci neúplné | ||
120 | 101r-101v | Na Brauely na nepřítele je setkat | Thomas Nabbes | S refrénem pro tři hlasy | |
121 | 102r-103r | Bůh zítra, Bůh zítra jí | William Lawes | James Shirley | Dialog se sborem; |
122 | 103r-105r | Charone, pojď sem, Charone | John Wilson | Připsáno jinde John Hiton;[30] dialog s refrénem | |
123 | 105v | Řekni mi nejdražší, co je loue | Francis Beaumont | z Rytíř hořící paličky (1607)[31] dialog s refrénem | |
124 | 106r-107r | Pojď sem k tobě Jack tis Šálek starého pytle | Henry Lawes? | Pouze výšky | |
125 | 107v-108r | Nech nás vytí som heauie noat | Robert Johnson | Z Vévodkyně z Malfi (1613); se sborem pro dva hlasy bez doprovodu | |
126 | 108r-109r | Nestálý stav u Louerse | Francis Quarles | Pouze text; Hudba připsaná Williamu Lawesovi, i když v některých zdrojích také Henrymu Lawesovi | |
127 | 109r-111r | Vytáhněte ven, abyste mohli číhat | John Wilson | S refrénem pro 3 hlasy | |
128 | 111v | Neštovice na pelfe, proč bychom ji měli trápit | John Taylor | ||
129 | 112r-113r | Pojď, Adonisi, pojď znovu | Henry Lawes? | John Tatham | Připsán Williamu Lawesovi ve Select Ayres and Dialogues (1659); Musickova pokladnice (1669); New Ayres and Dialogues, (1678); se sborem pro dva hlasy; |
130 | 113r-114r | Hark hark jak billona hrom je | Henry Lawes | Pro dva nebo tři hlasy bez doprovodu | |
- | 114v | Stránka je prázdná | |||
131 | 115r-115v | Asi s tímto leskem moji tyrani | Dialog se sborem | ||
- | 116r | Stránka je prázdná | |||
132 | 116v-117r | Polož ty zasmušilý věnec od tebe | John Taylor | S doprovodem sboru pro dva hlasy | |
- | 117v | Stránka je prázdná | |||
133 | 118r-119r | Kočky jako ostatní vytváří laň | William Lawes | S refrénem pro dva hlasy | |
134 | 119v-120r | Heere je boule, v jejíž širokém pobřeží | John Atkins | Se sborem pro tři hlasy | |
- | 120v | Stránka je prázdná | |||
135 | 121r-122v | Řekněme, že puritán jistě přijde kolem, nevím kdo | Bass neúplný; sbor pro dva hlasy | ||
136 | 122v-124r | Péče o krev žízeň goe packe | S refrénem pro dva hlasy | ||
137 | 124v-125r | Přijďte si dát víno nebo si vytáhněte signe | Zahrnuto v dokumentech Thomase Weavera „Láska a Drolery“ (1654), „Rump“ (1662) a „Loajální věnec“ (1686); pro dva hlasy bez doprovodu | ||
138 | 125v-126r | Pospěšte si své víly | John Willson | Dialog se sborem pro dva hlasy | |
139 | 126v-127v | Těšíte se na shodu listonů | Pro tři hlasy; neúplný | ||
- | 128r-130r | Stránky jsou prázdné | |||
140 | 130v-131r | Collin říká, proč sedí takhle soe | „Pan Eyves“ (Simon Ives?) | Přičítání této písně panu Eyvesovi bylo zpochybňováno, protože je přičítáno Nicholasi Lanierovi v nejméně třech dalších zdrojích | |
141 | 131v-133v | Dostanu vás proto, protože musím jít tam, kam se nehodí, abyste to věděli | Dialog; neúplné nastavení: po opatření 19 chybí hudba | ||
142 | 133v | Ve srovnání s tím šíleným může být člověk rád včelí | Neúplný; další kopie č. 144 na f. 137v; Text publikovaný v „Wit and Mirth“ (1701) | ||
- | 134r | Stránka je prázdná | |||
143 | 134v-137r | VP vp a buď připraven uzdravit | Henry Lawes | Dialog se sborem pro dva hlasy | |
144 | 137v-138v | Může tam být včelí rád člověk | Will Lawes | Se sborem pro tři hlasy; viz č. 142, folio 133v | |
145 | 139r-139v | Změnit platonikts změnit za fingovanou | Pro dva hlasy bez doprovodu; viz č. 95 na f. 72v; Publikováno v Select Ayres and Dialogues (1653, 1659); Treasury of Musick (1669) | ||
146 | 139v-140v | Do sálu pro Justca [= Spravedlnost] voláme | Jo. Yorkney | Alexander Brome | Pro dva hlasy bez doprovodu; Nápis „Yo. Yorkney“ může odkazovat na Johna Yowckneyho; Cutts identifikoval skladatele jako Alexander Brome |
147 | 141r-141v | Neštovice těch kamarádů | John Atkinson [tj. Atkins?] | Henry Bold | S refrénem pro dva hlasy |
148 | 142r-143v | Joyne your inameld Zkontrolovat myne | John Pamball [John Gamble?] | Thomas Jordan | S refrénem pro dva hlasy |
149 | 144r | Buď rychlý, moji chlapci: Coras [= sbor] | John Atkins | Sbor pro dva hlasy | |
- | 144v | Stránka je prázdná |
Viz také
Poznámky
- ^ A b C d E F G Jorgens 1987, str. proti.
- ^ Cutts 1964, str. 151.
- ^ Lefkowitz 1960, str. 149-150.
- ^ Popis zdrojů a přístup, pravidlo 6.2.2.7, možnost c (přístup předplatným).
- ^ A b C Cutts 1964, str. 154.
- ^ A b C d Cutts 1964, str. 152.
- ^ Evans 1946, str. 270.
- ^ A b C d Cutts 1964, str. 153.
- ^ Rimbault 1856, str. 5.
- ^ Cutts 1964, str. 154-55.
- ^ Katalog 1877, str. 92.
- ^ Rimbault 1856, str. 3-5.
- ^ Jorgens 1987, str. v-vi.
- ^ Lefkowtiz 1960, str. 149-150.
- ^ Cutts 1955, str. 114.
- ^ Evans 1941, str. 146.
- ^ Beaurline 1963, str. 553.
- ^ Cutts 1964, str. 155.
- ^ Cutts 1964, str. 191-192.
- ^ Jorgens 1987, str. xiii.
- ^ Kachna 1954, str. 97.
- ^ citováno v F.W.S., recenze Robert Johnson, Ayres, Písně a dialogy, vyd. Ian Spink (London: Stainer and Bell, 1961).
- ^ Kachna 1953, str. 99.
- ^ Evans 1939, str. 765-66.
- ^ Cutts 1964, str. 165.
- ^ Cutts 1964, str. 168.
- ^ Cutts 1964, str. 173.
- ^ Přetištěno v Edwardu F. Rimbaultovi, Hudební ilustrace biskupa Percyho Relikty staroanglické poezie (Londýn, 1850).
- ^ Evans 1941, str. 129.
- ^ Podle RISM databáze, kopii této písně na Britská knihovna je přičítán Hilton.
- ^ RISM říká, že zdrojem je hra Kapitán (1612).
Bibliografie
Faksimile
Drexel 4041. Sv. 9 z Anglická píseň, 1600-1675: Facsimiles of Twenty-Six Manuscripts and an Edition of the Texts, vyd. s úvody Elise Bickford Jorgens. New York: Garland, 1987.
Citované práce
- Beaurline, L.A. (zima 1963), ""Why So Pale and Wan ": Esej o kritické metodě", Texas studia literatury a jazyka, 4, č. 4: 553–563
- Katalog cenné knihovny zesnulého Edwarda Francise Rimbaulta, který obsahuje rozsáhlou a vzácnou sbírku staré hudby, tištěné a rukopisné ... kterou v aukci prodají páni Sotheby, Wilkinson & Hodge ... v úterý, 31. července 1877 a pět následujících dnů, London: Sotheby, Wilkinson & Hodge, 1877
- Charteris, Richard (2008), „Korespondence“, Hudba a dopisy, 89, č. 4: 698–700, doi:10,1093 / ml / gcn093
- Cutts, John P. (1964), „Drexel Manuscript 4041“, Musica Disciplina: 151–202
- Cutts, John P. (1955), „Robert Johnson: Kingův hudebník ve veřejné zábavě Jeho Veličenstva“, Hudba a dopisy: 110–25
- Duckles, Vincent (1954), „Zvědavé“ umění Johna Wilsona (1595-1674): Úvod do jeho písní a loutnové hudby “, Journal of the American Musicological Society, 7, č. 2: 93–112, doi:10.1525 / jams.1954.7.2.03a00010
- Duckles, Vincent (1953), „Jacobean Theatre Songs“, Hudba a dopisy, 34, č. 1: 98–99, doi:10,1093 / ml / xxxiv. 1,88
- Evans, Willa McClung (1941), Henry Lawes, hudebník a přítel básníků, New York: Modern Language Association of America
- Evans, Willa McClung (1939), „Lawes and Lovelace's Loose Saraband“, Publikace Modern Language Association: 764–67
- Evans, Willa McClung (1946), „Růže: píseň Wilsona a Lovelace“, Modern Language Quarterly: 269–78
- Henze, Catherine A. (2000), „How Music Matters: Some Songs of Robert Johnson in the Plays of Beaumont and Fletcher“, Srovnávací drama, 34, č. 1: 1–32, doi:10.1353 / cdr.2000.0026
- Jorgens, Elise Bickford (1987), Rukopisy veřejné knihovny v New Yorku„English song, 1600-1675: Facsimiles of Twenty-Six Manuscripts and an Edition of the Texts, 9, New York: Garland, ISBN 9780824082390
- Lefkowitz, Murray (1960), William Lawes, Londýn: Routledge a Kegan Paul
- Rimbault, Edward F. (1856), Kdo byl „Jack Wilson“, zpěvák Shakespearovy scény?, Londýn: John Russell Smith
Další práce
- Collier, John Payne. „John Wilson, zpěvák ...“ Papíry Shakespearovy společnosti (1845), str. 33-36.
- Cutts, John P. „A John Payne Collier Unfabricated 'Fabrication'.“ Poznámky a dotazy (Březen 1959), s. 104-06.
- Cutts, John P. „Nepublikované současné prostředí shakespearovské písně.“ Shakespearův průzkum (1956), str. 86-89.
- Cutts, John P. La Musique de Scene de la Troupe de Shakespeare. Paříž: Éditions du Centre National de la Recherche Scientifique, 1959.
- Cutts, John P. „Hudba a Šílený milenec.“ Studie v renesanci (1961), str. 236-48.
- Cutts, John P. „Písně do loutny a violy“. “ Musica Disciplina (1961), xv.
- Cutts, John P. „Thomas Heywood„ The gentry to the king's head “v„ The Rape of Lucrece and John Wilson's setting. “ Poznámky a dotazy (Říjen 1961), s. 384-87.
- Cutts, John P. „Hannibal a Scipio Thomase Nabbese.“ Angličtina Různé (1963), str. 73-81.
- Cutts, John P. „Dvě Jacobeanské divadelní písně.“ Hudba a dopisy (Říjen 1952), s. 333-34.
- Cutts, John P. „Psaní Williama Lawese pro divadlo a soud.“ Knihovna (Prosinec 1952), s. 225-34.
- Day, Cyrus L. a Eleanor B. Murrie. Anglické písně, 1651-1702. Oxford, 1940.
- Kachňata, Vincent. „Hudba pro texty v dramatu počátku sedmnáctého století: Bibliografie primárních pramenů,“ in Hudba v anglickém renesančním dramatu, vyd. John H. Long. Lexington, 1968. str. 117-60.
- Evans, Willa McClung. „The Rose: A Song by Wilson and Lovelace.“ Modern Language Quarterly (Září 1946), s. 269-78.
- Evans, Willa McClung. „Lovelaceův koncept vězeňského života ve hře Vintage to the Dungeon.“ Filologické čtvrtletní (Leden 1947), s. 62-68.
- Evans, Willa McClung. „Hobson se objevuje v komické písni.“ Filologické čtvrtletní (Říjen 1947), s. 321-27.
- Evans, Willa McClung, Lefkowitz, Murray. William Lawes. Londýn, 1960.