Zákon o obraně z roku 1925 (Švédsko) - Defence Act of 1925 (Sweden)

The Zákon o obraně z roku 1925 byl obranný zákon prošel kolem švédský Riksdag dne 26. května 1925 a vstoupila v platnost 1. ledna 1928. Zákon upřesnil, jak Švédské ozbrojené síly bude fungovat v následujících letech. Zákon vyústil v politiku odzbrojení. Zákon by zůstal v platnosti až do Zákon o obraně z roku 1936.

Nové pořadí bitev znamenalo, že počet armádních divizí byl snížen na 4. 17 vojenských jednotek bylo rozpuštěno a doba branné povinnosti byla u většiny branců snížena na 140 dní. Mnoho branců bylo převedeno do rezervy armády. Armáda a námořní vzdušné síly byly sloučeny do švédského letectva.

Pozadí

The Edénův kabinet zahájil v roce 1919 vyšetřování švédských ozbrojených sil za účelem snížení vysokých výdajů na obranu Zákon o obraně z roku 1914 mělo za následek. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 1923 a pravicová většina rozhodla o stropu výdajů ve výši 120 milionů Švédské koruny ročně, o 62 milionů méně, než stanovil zákon o obraně z roku 1914.

Všechny politické strany učinily rozdílné úsudky o tom, jak velká válečná síla Švédsko potřebuje. Tvrdila to politická pravice Rusko představovalo pro Švédsko dlouhodobou hrozbu a že ruské politické a ekonomické problémy ve 20. letech byly jen dočasné. Také věřili - kvůli vstupu Švédska do liga národů - že riziko, že bude Švédsko zataženo do války, vzrostlo.

Liberál Svobodná národní asociace zmínil oslabené mocnosti Německa a Ruska, vytvoření Společnosti národů a válečné vyčerpání, kterým mnoho národů trpělo v důsledku první světové války. Svobodný měl velké naděje na mezinárodní smlouvy týkající se odzbrojení.

The Sociální demokraté předpověděl trvalé a stabilní období míru, které nemotivovalo silnou obranu, aby čelilo překvapivým útokům. Válka v Evropa by předcházely zhoršené mezinárodní vztahy, a tak by se dal čas na nutné vyzbrojení. Sociální demokraté věřili, že Švédsku stačí, aby odvrátila cizí agresi, pouze zachování neutrality.

Návrh na budoucí obranu narazil během diskuse na Riksdagu na několik neúspěchů, ale v roce 1925 byla Sandlerova skříňka souhlasil s návrhem podporovaným především společností Freeminder, který zahrnoval další snížení výdajového stropu o 107 milionů korun ročně, což odpovídá zhruba 1,3% švédského HDP.[1]

Reorganizace[2]

Armáda
  • Počet divizí armády se snížil ze šesti na čtyři.
  • Jízda byla snížena z 50 na 12 společností,
  • pěchota byla snížena z 364 na 122 společností;
  • každý pěší pluk měl rozpuštěn svůj třetí prapor.
  • The Vojenská vojska byly sníženy z 18 na 12 společností.
  • Strojírenská vojska byla snížena z 32 na 22 společností.
  • Počet dodavatelských společností se snížil ze čtyř na tři společnosti.
  • Na adrese byly založeny dvě obrněné společnosti Göta Life Guards (I 2).
Námořnictvo

Konstrukce nových lodí byla přerušena, což mělo za následek, že starší lodě nebyly nahrazeny. V roce 1927 se námořnictvo začalo zaměřovat na lehčí jednotky, aby převyšovalo těžší obrněné křižníky.

Pobřežní dělostřelectvo

Vnitřní linie na Pevnost Vaxholm, Pevnost Älvsborg a Pevnost Hemsö byly vráceny do skladu a Älvsborgský pobřežní dělostřelecký pluk (KA 3), Pevnost Hörningsholm a Pobřežní poloha Luleå byly rozpuštěny.

Armáda a námořní letectvo

Švédské letectvo je vytvořeno jako samostatná vojenská větev sloučením vzdušných sil armády a námořnictva, které se skládá z 57 letadel.

Rozpuštěné vojenské jednotky

Mnoho jednotek, které zůstaly, dostalo nová označení jednotek, tj Regiment Northern Småland stal jsem se 12.

Zřízené vojenské jednotky

Zbývající vojenské jednotky

Zákon znamenal, že švédská armáda měla v době míru sestávat z následujících jednotek od 1. ledna 1928. Jednou z hlavních změn bylo, že pěší pluky měly sestávat pouze ze dvou praporů místo ze tří.[3]

Pěchota

Dělostřelectvo

Zásobovací jednotky

Ženijní vojska

Servisní jednotky

Kavalerie

Reference

Poznámky

  1. ^ „Historisk monetär statistik för Sverige“ [Historická měnová statistika pro Švédsko] (ve švédštině). Sveriges Riksbank. 2018-02-01. Citováno 19. března 2018.
  2. ^ Ericson Wolke, Lars; Svärd, Samuel (2009). Svensk militärmakt: strategi och operationer in svensk militärhistoria under 1500 år (ve švédštině) (Nové, rozšířené a rev. ed.). Stockholm: Försvarshögskolan. p. 183. ISBN  978-91-85789-47-4. SELIBR  11655186.
  3. ^ Riksdagsförvaltningen. „Säkerhets- och försvarspolitiken samt totalförsvarets fortsatta utveckling (prop. 1981/82: 102) Motion 1981/82: 2271 Björn Körlof - Riksdagen“. www.riksdagen.se (ve švédštině). Citováno 2018-02-16.

Tisk

  • Cronenberg, Arvid (1986). "Säkerhetspolitik och krigsplanering". V Hugemark, Bo (ed.). Neutralitet och försvar: perspektiv på svensk säkerhetspolitik 1809-1985 (ve švédštině). Stockholm: Militärhistoriska förl. ISBN  91-85266-37-X. SELIBR  7747345.
  • Böhme, Klaus-Richard (1986). „Huvuddragen i svensk försvarspolitik 1925-1945“. V Hugemark, Bo (ed.). Neutralitet och försvar: perspektiv på svensk säkerhetspolitik 1809-1985 (ve švédštině). Stockholm: Militärhistoriska förl. ISBN  91-85266-37-X. SELIBR  7747345.

Další čtení

  • Skoglund, Claës (2009). Det bästa försvarsbeslut som aldrig kom till stát: ett kontrafaktiskt uppslag. Publikation / Försvaret och det kalla kriget (FOKK), 1652-5388; 17 (ve švédštině). Stockholm: Svenskt militärhistoriskt bibliotek. ISBN  978-91-85789-57-3. SELIBR  11704940.
  • Souhlas, Wilhelme (2010). Fredens Illusioner: Det Svenska nationella försvarets nedgång och podzim 1988-2009 (ve švédštině). Stockholm: Atlantis. ISBN  978-91-7353-417-8. SELIBR  11855650.
  • Björeman, Carl (2009). År av uppgång, År av nedgång: försvarets ödesväg under beredskapsåren och det kalla kriget. Publikation / Försvaret och det kalla kriget (FOKK), 1652-5388; 20 (ve švédštině). Stockholm: Svenskt militärhistoriskt bibliotek. ISBN  978-91-85789-58-0. SELIBR  11647610.