Polní telegrafní sbor - Field Telegraph Corps
Polní telegrafní sbor | |
---|---|
Fälttelegrafkåren | |
Aktivní | 1902–1937 |
Země | Švédsko |
Věrnost | Švédské ozbrojené síly |
Větev | Švédská armáda |
Typ | Inženýrství |
Velikost | Sbor |
Část | Pontonový prapor (1875–1892) Svea ženijní prapor (1893–1901) Svea Engineer Corps (1902–1907) IV. Armádní divize (1908–1927) Východní armádní divize (1928–1936) IV. Armádní divize (1937–1937) |
Garrison / HQ | Stockholm |
Polní telegrafní sbor (švédský: Fälttelegrafkåren), označení Ing 3, byl Švéd inženýrství jednotka v rámci Švédské ozbrojené síly který sloužil v různých formách v letech 1902 až 1937. Hlavní část jednotky byla umístěna ve stockholmské posádce v Stockholm, Uppland.
Dějiny
Field Telegraph Corps byl založen v roce 1902 a byl organizován Fields Telegraph Company of the Svea ženijní prapor, v souvislosti s reorganizací praporu na Svea Engineer Corps, společně s nově založenou společností Field Telegraph Company. Jednotka po několika letech změnila označení na Ing 3. Jednotka od Field Telegraph Corps byla v letech 1912-1916 nasazena na Vřesoviště Axevalla a Malmen a tvořil páteř vojenského letectva. Oddělení bylo reorganizováno v roce 1916 na 5. společnost polního telegrafního sboru, leteckou společnost, která byla nasazena v Malmenu v letech 1916 až 1926, kdy Švédské letectvo byl založen.[1]
V dílně signálu v Sundbybergu (Signalverkstaden i Sundbyberg, SIS) byl zařazen do polního telegrafního sboru, který v roce 1940 doplnil nově zřízený ženijní výbor ministerstva obrany (Försvarsväsendets verkstadsnämnd).
Polní telegrafní sbor byl rozpuštěn v roce 1937 a tvořil páteř Signální pluk (S 1).[1]
1914 organizace
V souladu s rezolucí obrany z roku 1914 sestával Field Telegraph Corps z:[2]
- Zaměstnanci se sídlem v Marieberg na Kungsholmen ve Stockholmu
- 2 Field Telegraph Companies
- 1 Park Company
- 1 Ordnance Company
- 1 Radio Company se sídlem v Järvafältet
- 1 balónová společnost se sídlem v Järvafältet
- 1 Letecká společnost se sídlem v Malmslätt
Velící důstojníci
Velitelé polního telegrafního sboru:[3]
- 1902–1904: Nils Gustaf Stedt
- 1904–1910: Georg Frans Herman Julius Juhlin-Dannfelt
- 1907–1912: Broder Sten A: syn Leijonhufvud
- 1912–1915: Adolf Murray
- 1915–1920: Karl Amundson
- 1920–1924: Conrad Erikson
- 1924–1925: Karl Amundson
- 1925–1928: Eggert Nauclér
- 1928–1932: Torsten Friis
- 1932–1937: Gottfried Hain
Jména, označení a umístění
název | Překlad | Z | Na | |
---|---|---|---|---|
Fältsignalkompaniet | Field Signal Company | 1871-11-01 | – | 1893-02-27 |
Fälttelegrafkompaniet | Field Telegraph Company | 1893-02-28 | – | 1901-12-31 |
Kungl. Fälttelegrafkåren | Royal Field Telegraph Corps | 1902-01-01 | – | 1937-06-30 |
Označení | Z | Na | ||
Ing 3 | 1914-10-01 | – | 1937-06-30 | |
Umístění | Z | Na | ||
Stockholm Posádka | 1902-01-01 | – | 1937-06-30 |
Reference
- ^ A b Holmberg, Björn (1993). Arméns regementen, skolor och staber: [en uppslagsbok]: en sammanställning. Vydavatel: Svenskt militärhistoriskt bibliotek (SMB). 37–38. ISBN 91-972209-0-6. SELIBR 7796532.
- ^ Westrin, Theodor; Söderberg, Verner; Fahlstedt, Eugène, eds. (1924), Nordisk familjebok: konversationslexikon och realencyklopedi. Bd 36 (ve švédštině) (New, rev. and richly ill. ed.), Stockholm: Nordisk familjeboks förl., str. 623
- ^ Vem var det ?: biografier över bortgångna svenska man och kvinnor samt kronologisk förteckning över skilda ämbetens och tjänsters innehavare [Kdo to byl?: Biografie zemřelých švédských mužů a žen a chronologický seznam různých držitelů úřadů a služeb] (ve švédštině). Stockholm: Norstedt. 1944. str. 268.