Bohuslän Regiment - Bohuslän Regiment - Wikipedia

Bohuslän Regiment
Bohusläns regemente
BohusDalgruppen vapen.svg
Aktivní1720–1992
Země Švédsko
VěrnostŠvédské ozbrojené síly
VětevŠvédská armáda
TypPěchota
Velikostpluk
Část3. vojenský okruh (1833–1893)
3. armádní divize (1893–1901)
III. Armádní divize (1902–1927)
Divize západní armády (1928–1936)
III. Armádní divize (1937–1943)
III Vojenský prostor (1943–1966)
Západní vojenský prostor (1966-1992)
Garrison / HQUddevalla
Přezdívky)Zelení dragouni (Gröna dragonerna)
MottoGärningar - Inte ord[poznámka 1]
("Skutky ne slova")
Mod, tapperhet och uthållighet - en krigsmans förnämsta dygder
(„Odvaha, statečnost a vytrvalost - největší ctnosti válečníka“)
BarvyZelená
březen"Bohusläns regementes marsch"(Bagge / Speich)
"Deutschland auf der Wacht„(Franke)[poznámka 2]
Vyznamenání bitvyLund (1676)
Landskrona (1677)
Hälsingborg (1710)
Gadebusch (1712)
Svensksund (1790)
Insignie
Odznak pobočky m / 60Truppslagstecken Infanteri m60 (guld) .png
Odznak jednotky m / 60AM.090978b 1 17.jpg
Odznaky ramenního rukávuTilläggstecken för Bohusläns regemente.jpg

The Bohuslän Regiment (švédský: Bohusläns regemente), označení I 17, byl Švédská armáda pěchota pluk který sahá až do roku 1661. Byl rozpuštěn v roce 1992. Vojáci pluku byli původně rekrutováni z provincií Bohuslän, a to bylo později obsazeno tam ve městě Uddevalla.

Heraldika a tradice

Barvy, standardy a vodítka

Barvu král předal bývalému královskému pluku Bohuslän (I 17) v Uddevalle Gustaf VI Adolf dne 27. srpna 1961. Barvu nakreslila Brita Grep a ručně ji vyšívala technikou vkládání společnost Libraria. To bylo používáno jako plukovní barva I 17 do 1. července 1992 a jako Národní domobrana barva (Uddevalla Northern Home Guard District) 1992–1997. Erb: "Na bílé látce je provinční odznak Bohuslän; rudá věž bojovala se dvěma žlutými padacími mřížemi s černými závěsy a zámky, mezi dexterem vztyčeným modrým mečem a zlověstným žlutým lvem. Na červeném okraji v horní části barvy jsou vyznamenání bitvy v bílé barvě. “Vyznamenání bitvy: Lund (1676), Landskrona (1677), Hälsingborg (1710), Gadebusch (1712) a Svensksund (1790).[3]

Erb

Erb Bohuslän Regiment (I 17) 1977–1992 a Bohus-Dal Group (Bohus-Dalsgruppen) od roku 1997. Erb: "Argent, provinční odznak Bohuslän, hrad s věží, oba zasazené gules; zděná sobole, dvě padací mříže nebo naplněné závěsy a zámky sobolí mezi vztyčeným azurovým mečem a levem nekontrolovatelným posledním, ozbrojeným a trpělivým nebo. štít převyšoval dvě muškety v saltire nebo ".[4]

Pamětní kameny

V roce 1901 pluk zvedl pamětní kámen Bitva o Svensksund v bývalém vojenském táboře Backamo v souvislosti s návštěvou německého pluku Graf Roon. Tento německý pluk pochází z bývalého pluku Psilanderhielmska se sídlem v Pomořansko, který se v roce 1796 stal pojmenován po nově příchozím veliteli von Engelbrechtenovi.[5] Když se pluk přestěhoval do Uddevally, byl pomník přesunut do sousedního parku pluku v dnešním Bohuslän Defence Museum.[6][7]

Dědictví

V souvislosti s vyřazením Bohuslän Regiment z provozu od 1. července 1992 pokračovala jeho tradice, kterou měla zachovat skupina Bohus (Bohusgruppen).[8]

Velící důstojníci

Plukovní velitelé:[9]

  • 1720–1728: Ture Gabriel Bielke
  • 1720–1721: Jean Louis Bousquet (úřadující)
  • 1722–1724: Johan Fredrik Didron (úřadující)
  • 1728–1740: Axel Erik Roos
  • 1740–1746: Anders Tungelfeldt
  • 1746–1758: Georg Reinhold von Köhler
  • 1759–1763: Lars Åkerhielm
  • 1763–1769: Georg Gustaf Wrangel
  • 1769–1775: Mauritz Casimir Lewenhaupt
  • 1775–1781: Axel Didrik Meijendorff von Yxkull
  • 1781–1790: Jan Verner Tranefelt
  • 1789–1792: Hans Henric von Essen (úřadující)
  • 1790–1792: Gustav Wachtmeister
  • 1792–1793: Fredrik Adolf von Numers
  • 1793–1796: Adolf Fredrik Påhlman
  • 1796–1810: Johan Leonard Belfrage
  • 1810–1821: Erik Wilhelm Haij
  • 1818–1821: Philip von Mecklenburg (úřadující)
  • 1821–1838: Philip von Mecklenburg
  • 1838–1856: Georg Gillis von Heideman
  • 1856–1868: Henrik Nauckhoff
  • 1868–1881: Georg Fleetwood
  • 1881–1882: Otto Taube
  • 1881–1882: Axel Rappe (herectví)
  • 1882–1885: Axel Rappe
  • 1885–1890: Axel Rudenschöld
  • 1890–1892: Christer Oxehufvud
  • 1890–1892: Mathias Fjellman (úřadující)
  • 1892–1898: Mathias Fjellman
  • 1898–1907: Olof Malm
  • 1907–1915: Charles Tottie
  • 1914–1915: Olof Werling Melin (herectví)
  • 1915–1921: Olof Werling Melin
  • 1921–1923: Bengt Ribbing
  • 1923–1930: Victor Landegren
  • 1930–1936: Harald Malmberg
  • 1936–1937: Thorsten Rudenschiöld (úřadující)
  • 1937–1942: Thorsten Rudenschiöld
  • 1942–1948: Sven Öberg
  • 1948–1957: Erik Sellin
  • 1957–1963: Gunnar Smedmark
  • 1963–1966: Claës Skoglund
  • 1966–1971: Bertil Kamph
  • 1971–1977: Gunnar Åberg
  • 1977–1980: Åke von Schéele
  • 1980–1982: Lars Löfberg
  • 1982–1983: Arne Rolff (úřadující)
  • 1983–1985: Arne Rolff
  • 1985–1987: Jan-Olof Borgén
  • 1987–1990: Kaj Sjösten
  • 1990–1990: Lennart Bergqvist
  • 1991–1992: Lars Andréasson

Jména, označení a umístění

názevPřekladZNa
Kungl Bohusläns kavalleri- och dragonregementeRoyal Bohuslän kavalérie a dragounský pluk1720-12-21–1727-??-??
Kungl Bohusläns dragonregementeRoyal Bohuslän Dragoon Regiment1727-??-??–1776-??-??
Kungl Bohusläns lätta dragonregementeRoyal Bohuslän Light Dragoon Regiment1776-??-??–1791-??-??
Kungl Bohusläns regementeRoyal Bohuslän Regiment1791-??-??–1974-12-31
Bohusläns regementeBohuslän Regiment1975-01-01–1992-06-30
OznačeníZNa
Č. 171816-10-01–1914-09-30
I 171914-10-01–1992-06-30
UmístěníZNa
Backamo1770-??-??–1913-09-27
Uddevalla1913-10-14–1992-06-30

Viz také

Poznámky pod čarou

  1. ^ Později používán 14. praporem domácí stráže.[1]
  2. ^ Pochod nahradil "Bohusläns regementes marsch„(Bagge / Speich) v roce 1889 a byl zřízen armádním nařízením 33/1953.[2]

Reference

Poznámky

  1. ^ Handbok: parad 6: traditionvård 2017, str. 49
  2. ^ Sandberg 2007, str. 31
  3. ^ Braunstein 2004, str. 79–80
  4. ^ Braunstein 2006, str. 25
  5. ^ Gabrielsson 2004, str. 166
  6. ^ „Registerkort Nr O07“ (ve švédštině). Svenska militära minnesmärken. Archivovány od originál dne 13. ledna 2017. Citováno 13. ledna 2017.
  7. ^ Gabrielsson 2004, str. 98
  8. ^ Braunstein 2003, str. 77–80
  9. ^ Kjellander 2003, str. 251

Tisk

  • Braunstein, Christian (2003). Sveriges arméförband pod 1900 taletem. Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 5 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-4-5. SELIBR  8902928.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Braunstein, Christian (2004). Svenska försvarsmaktens fälttecken efter millennieskiftet [Vlajky a standardy švédských ozbrojených sil po přelomu tisíciletí] (PDF). Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 7 [dvs 8] (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-7-X. SELIBR  9815350. Archivovány od originál (PDF) dne 22.05.2018. Citováno 2018-05-22.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Braunstein, Christian (2006). Heraldiska vapen in det detensens försvaret [Heraldika švédských ozbrojených sil] (PDF). Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 9 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-9-6. SELIBR  10099224.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Gabrielsson, Lennart, ed. (2004). Konglig Bohus läns regemente. I fält och till sjöss 1676-1814 (ve švédštině). Kungälv: Backamo vänners förlag. ISBN  91-972930-4-0. SELIBR  9818473.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kjellander, Rune (2003). Sveriges regementschefer 1700-2000: chefsbiografier och förbandsöversikter (ve švédštině). Stockholm: Probus. ISBN  91-87184-74-5. SELIBR  8981272.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sandberg, Bo (2007). Försvarets marscher och signaler förr och nu: marscher antagna av svenska militära förband, skolor och staber samt igenkännings-, tjänstgörings- och exercissignaler (ve švédštině) (nové vydání). Stockholm: Militärmusiksamfundet med Svenskt marscharkiv. ISBN  978-91-631-8699-8. SELIBR  10413065.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Handbok: parad 6: traditionvård: H PARAD 6 2016 (PDF) (ve švédštině). Stockholm: Försvarsmakten. 2017. SELIBR  22459606.

Další čtení

  • Bergstrand, Carl-Martin; Áberg, Alf; Uddgren, Hugo Edvard, eds. (1953). Kungl. Bohusläns regemente och dess hembygd: inför ett trehundraårsminne. D. 1 (ve švédštině). Uddevalla: Kungl. Bohusläns regementes historiekomm. SELIBR  1245675.
  • Alm, Josef; Berglund, Carl-Axel, eds. (1956). Kungl. Bohusläns regemente och dess hembygd: inför ett trehundraårsminne. D. 2 (ve švédštině). Uddevalla: Kungl. Bohusläns regementes historiekomm. SELIBR  1245674.
  • Berglund, Carl-Axel, ed. (1961). Kungl. Bohusläns regemente och dess hembygd: inför ett trehundraårsminne. D. 3 (ve švédštině). Uddevalla: Kungl. Bohusläns regementes historiekomm. SELIBR  1245672.
  • Bernstone, Kristian; Ekberg, Lennart; Klasson, Gunnar, eds. (1992). Kungl. Bohusläns regemente och dess hembygd: inför ett trehundraårsminne. D. 4, [Tiden 1946-1992] (ve švédštině). Uddevalla: Bohusläns regementes historiekomm. SELIBR  1245676.
  • Mankell, Julius (1866). Anteckningar rörande svenska regementernas historia (ve švédštině) (2. vyd.). Örebro: Lindh. 325–330. SELIBR  1549756.

Souřadnice: 58 ° 20'52 ″ severní šířky 11 ° 57'26 ″ východní délky / 58,34778 ° N 11,95722 ° E / 58.34778; 11.95722