Norrbotten Artillery Corps - Norrbotten Artillery Corps

Norrbotten Artillery Corps
Norrbottens artillerikår
Aktivní1928–1951
Země Švédsko
VěrnostŠvédské ozbrojené síly
VětevŠvédská armáda
TypDělostřelectvo
VelikostSbor
ČástVojska Horního Norrlandu (1928–1942)
VI vojenský okruh (1942–1951)
Garrison / HQBoden
PatronSvatá Barbara
BarvyTmavě červená
březen"Artilleri V" (Ström)[poznámka 1]
Výročí4. prosince[poznámka 2]
Insignie
Pamětní deskaAM.085236.jpg

Norrbotten Artillery Corps (švédský: Norrbottens artillerikår), označení A 5, byl Švédská armáda dělostřelectvo jednotka, která operovala v letech 1928 až 1951. Jednotka sídlila v Boden Garrison v Boden, Švédsko.

Dějiny

Dne 1. dubna 1910 byl zvýšen oddíl Norrbotten Artillery Regiment v Boden (A 4 B) a dne 6. června 1910 byl oddíl umístěn na Boden. Oddělení sestávalo z III (dělostřelecké) divize Norrlandského dělostřeleckého pluku (A 4).[2] Skrz Zákon o obraně z roku 1925, bylo rozhodnuto oddělit divizi od Norrlandského dělostřeleckého pluku (A 4) a vytvořit samostatnou jednotku. Dne 31. prosince 1927 byl oddíl rozpuštěn a 1. ledna 1928 byl Norrbotten Artillery Corps (A 5) zvýšen jako koňské polní dělostřelectvo sbor.[2]

Strážnice Norrbotten Artillery Corps, v roce 1928.

Po druhá světová válka, myšlenka byla, že švédská obrana bude odzbrojena. Před zákonem o obraně z roku 1948 se ve zprávě Výboru pro obranu z roku 1945 objevilo, že mimo jiné navrhuje, aby byl Norrbotten Artillery Corps (A 5) sloučen s Boden Artillery Regiment (A 8).[3] Místo ochlazení situace bezpečnostní politiky v Evropě po válce byla prostřednictvím EU zahájena nová bezpečnostní politika Studená válka, o kterém lze říci, že jej inicioval 1948 československý státní převrat. Tato výzva Ministr obrany místo toho prosazovat posílení obrany. V prosinci 1947 padl návrh Výboru obrany a místo toho bylo rozhodnuto o posílení. Nicméně Riksdag přijal návrh Výboru obrany, což v praxi znamenalo, že Norrbotten Artillery Corps byl sloučen do Boden Artillery Regiment.

V roce 1951 navrhla švédská vláda Riksdagu omezení mírové organizace švédské armády, což znamenalo, že Norrbotten Artillery Corps (A 5), Scanian Cavalry Regiment (Skånska kavalleriregementet, K 5), vlakový pluk Göta v Norea (Göta trängregementes kompani i Nora, T 2 N) a námořní čtvrť Öresund (Öresunds marindistrikt, MDÖ) by byla rozpuštěna. Vládní návrh přijal Riksdag, a tak by Norrbotten Artillery Corps byl během finančního roku 1951/1952 rozpuštěn jako samostatná mírová jednotka, takže během stejného finančního roku bude sloučen do Boden Artillery Regiment.[4] Dne 28. dubna 1951 se konal ceremoniál rozpuštění sboru, který byl oficiálně rozpuštěn 30. června 1951.[2] Dělostřelecká divize však zůstala ve východních kasárnách na Sveavägenu až do roku 1954, kdy byla také geograficky převedena do Bodenova dělostřeleckého pluku v Åbergsledenu.[5]

Kasárna a cvičiště

Kasárna Norrbotten Artillery Corps. Obrázek z 10. let 20. století.

Oddělení dělostřeleckého pluku Norrland bylo umístěno v prostoru kasáren podél Sveavägen, který byl původně plánován pro jízdní sbor Norrbotten (Norrbottens kavallerikår, K 9). V letech 1928–1940 byla oblast kasáren sdílena s 3. eskadrou z Norrlandský dragounský pluk (K 4), které se nacházely v západních kasárnách. Dne 19. července 1940 byla kasárna převzata Signální společnost Boden (S 1 B), které tam byly umístěny do 31. října 1945.[2][6] Po rozpuštění sboru a když dělostřelecká divize opustila oblast, byla oblast kasáren zcela převzata Signální prapor v Boden (S 3). Od 31. Srpna 2005 Dělostřelecký pluk (A 9) se nachází v oblasti kasáren.

Heraldika a tradice

Barvy, standardy a vodítka

Dne 16. června 1938 Jeho Veličenstvo král Gustaf V představil standardní Norrbotten Artillery Corps. Od 1. července 1951 byly tradice a standardy sboru prováděny dál a Boden Artillery Regiment (A 8). Od 1. července 2000 byly standardy a tradice předány Norrlandskému dělostřeleckému praporu (Artbat / I 19).[7] Od 1. ledna 2006 neexistuje jednotka specificky pro její standard nebo tradice.[8]

  • Standard Norrbotten Artillery Corps (A 5)

  • Strážní standard Norrbotten Artillery Corps (A 5)

jiný

Když byl sbor zvýšen 1. ledna 1928, převzal označení od rozpuštěného Upplandský dělostřelecký pluk (A 5). Sbor také převzal plukovní pochod „Artillery V“, známý také jako „Artillerimarsch“ (G. Ström) a barva pluku, tmavě červená. Když byl sbor rozpuštěn a sloučen do dělostřeleckého pluku Boden (A 8), dělostřelecký pluk Bergslagen (A 9) převzal pochod dělostřeleckého sboru Norrbotten.[7] Bylo přijato dne 1. Července 2000 Dělostřelecký pluk (A 9).

Velící důstojníci

Velící důstojníci v letech 1928 až 1951.[9]

  • 1928–1931: Per Falk
  • 1931–1937: Samuel Åkerhielm
  • 1937–1940: srpen O. L. Rehnberg
  • 1940–1942: Sven Salander
  • 1942–1943: Fernando Odenrick
  • 1943–1946: Stig Tarras-Wahlberg
  • 1946–1951: Gösta Jörlin

Jména, označení a umístění

názevPřekladZNa
Kungl. Oddělení Norrlands artilleriregementes v BodenOddělení královského Norrbottenského dělostřeleckého pluku v Boden1910-04-10–1927-12-31
Kungl. Norrbottens artillerikårRoyal Norrbotten Artillery Corps1928-01-01–1951-06-30
OznačeníZNa
A 4 B1910-04-01–1927-12-31
A 51928-01-01–1951-06-30
UmístěníZNa
Boden Garrison1910-06-06–1951-06-30

Viz také

Poznámky pod čarou

  1. ^ Pochod byl zděděn od Upplandský dělostřelecký pluk. V roce 1952 pochod převzala Bergslagenský dělostřelecký pluk a v roce 2000 Dělostřelecký pluk.[1]
  2. ^ 4. prosinec je svatým dnem Svatá Barbara.

Reference

Poznámky

  1. ^ Sandberg 2007, str. 75
  2. ^ A b C d Holmberg 1993, s. 27–28
  3. ^ Holmberg 1948, str. 79
  4. ^ „Kungl. Maj: ts proposition nr 110 år 1951“ (ve švédštině). Riksdag. 1951. Citováno 14. února 2019.
  5. ^ Holmberg 1993, str. 29
  6. ^ Holmberg 1993, str. 39
  7. ^ A b Braunstein 2003, str. 199–200
  8. ^ Försvarets trader i framtiden med översiktlig historik od 1500 taletů (PDF) (ve švédštině). Statens försvarshistoriska museer TradN. 2015. ISBN  9789197859554. SELIBR  17552963.
  9. ^ Kjellander 2003, str. 290

Tisk

  • Braunstein, Christian (2003). Sveriges arméförband pod 1900 taletem. Skrift / Statens försvarshistoriska museer, 1101-7023; 5 (ve švédštině). Stockholm: Statens försvarshistoriska museer. ISBN  91-971584-4-5. SELIBR  8902928.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Holmberg, Björn (1993). Arméns regementen, skolor och staber: [en uppslagsbok]: en sammanställning (ve švédštině). Arvidsjaur: Svenskt militärhistoriskt bibliotek (SMB). ISBN  91-972209-0-6. SELIBR  7796532.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Holmberg, Sven E, ed. (1948). „Försvarskommitténs förslag“. Teknisk Tidskrift (ve švédštině). Norrköping: Svenska teknologföreningen (78). SELIBR  3429013.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Kjellander, Rune (2003). Sveriges regementschefer 1700-2000: chefsbiografier och förbandsöversikter (ve švédštině). Stockholm: Probus. ISBN  91-87184-74-5. SELIBR  8981272.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Sandberg, Bo (2007). Försvarets marscher och signaler förr och nu: marscher antagna av svenska militära förband, skolor och staber samt igenkännings-, tjänstgörings- och cvičení (ve švédštině) (nové vydání). Stockholm: Militärmusiksamfundet med Svenskt marscharkiv. ISBN  978-91-631-8699-8. SELIBR  10413065.CS1 maint: ref = harv (odkaz)

Další čtení

  • Kungl. Norrbottens artillerikår: Minnesbok för åldersklass 1944 (ve švédštině). Boden: Norrländska Soc. Dem. 1945. SELIBR  1402608.