Dánští stavitelé lodí - Danish Shipbuilders

Dánští stavitelé lodí ve věku plachty
Tento seznam, seřazený podle roku, představuje stavitele dánských válečných lodí od konce 17. století do poloviny 19. století.[1] Jmenuje vedoucí stavby lodí (Fabrikmester) a zahrnuje menší stavitele lodí do dánského královského námořnictva. Nezahrnuje čistě komerční stavitele lodí.

Seznam stavitelů lodí

Před 1673

Rubbens (senior a junior) postaven HDMS Sophia Amalia zahájena v roce 1650 v Christianě (Oslo).[2]

1673–1739
  • Thies Hermansen v.d. Borgh: připsána pouze jedna loď viz Christianus Quintus (1673), loď lodi[1]
  • Schøits připočítán s budovou fregaty Ørnen, někdy nazývané Sorte Ørn (černý orel), zahájená v roce 1694[3]
  • Francis Sheldon Tree Löver (1689) a Nordstiernen (1703) obě lodě řady
  • Henrik Span [4] např. Dannebroge (1692) a Dronning Lovisa (1695): obě lodě řady
  • Ole Judichær 1692–1727[5][6] např. Fridericus Quartus (1699): ship-of-the-line. Byl vyhozen po vojenském soudu v roce 1727.
  • Rasmus Krag 1726–1730.[5] Printz Friderich (1727)
  • Knud Benstrup 1729–1738 Fabrikmester před vojenským soudem a uvězněn[5] Taky da: Knud Nielsen Benstrup
  • Lauritz Bragenæs (1729) jmenoval Fabrikmester s Benstrup, ale zemřel ve stejném roce.
  • Diderich de Thurah 1738–1758 (viz da: Diderich de Thurah ) studoval a pracoval pod Knudem Benstrupem. Spikl se proti Benstrupovi, ale ukázal se jako nedůstojný nástupce Fabrikmester. Byl také umělcem[7] a překladatel náboženských textů.[8]
1739–1810
  • Vznik stavebního výboru v roce 1739 (viz níže)
  • C. F. Petersen 1740
  • M. Thomas Snellgrove 1740 dva čluny (možné anglické spojení)
  • Laurent Barbé 1740–1747 efektivně Fabrikmester zatímco Thurah zastával tento úřad.
  • Andreas Gerner[Poznámka 1] např. Fyen (1746) lodní loď
  • Povel Brock 1742–1753 deset dělových člunů, jeden člun a jedna obchodní loď.
  • P. Kiønig 1743–1759 šest obchodních lodí, pět dělových člunů, jeden člun a (případně) dvě fregaty.
  • A. Eskildsen např. Fortuna (1743) dvě nebo tři stěžnicová loď
  • A. Turesen např. Christiansborg (1746) fregata; Ebenetzer (1757): line-ship
  • Frederik Michael Krabbe [9] Fabrikmester
  • Gad jedna briga Postillionen (1770) a jedna obchodní loď.
  • Henrik Gerner 1772–1787 Fabrikmester
  • Erich Eskildsen - nejmenovaný (1776) vyzbrojený obchodní lodě
  • C. Høyer např.Cron Prindcesse Lovisa Augusta (1782) obchodní loď
  • I. Halkier 1781–1793 Friderichsdahl (1781) obchodní loď, Friderichsort (1793) dělový člun
  • Ernst Wilhelm Stibolt 1788–1796[10] Fabrikmester
  • Frantz Hohlenberg 1796–1803 Fabrikmester
1804 a novější
  • Pozice Fabrikmester nevyplněno 1804–1810
  • P. Eskildsen - Č. 5 dělový člun (1805) a Č.1 (1810) škuner
  • Larsen - pět dělových člunů Frederikssund, Helsingør, Næstved, Roeskilde a Saltholmen postaveno v letech 1805 a 1806. Pouze Næstved přežil Bitva v Kodani (1807)
  • Dahlman např. Corsøer (1805) a Dragøe (1806) a šest dalších dělových člunů
  • S. Halkier 1808 dva čluny
  • Chapman 1808–1810 jedenáct dělových člunů pro Dánsko.
  • Sørensen 1808 (možná dva stejného jména)
  • Jens Jørgen Pihl 1810–1814 Fabrikmester (Nebyly nalezeny žádné osobní údaje) např. Atalante (1811) obchodní loď; Frederiksværn (1814) brig
  • Andreas Schifter [11] 1814–1843 Fabrikmester a viceadmirál
  • Grove 1838–1844
  • Madsen (nedatováno) Pouze malá loď připisována
Parní

Od roku 1824 do roku 1830 vstoupilo do služby deset válečných lodí poháněných parou.[12]
Vidět Orlogsværftet pro historii po roce 1830.

Stavební výbor

V dánštině Konstruktionskommissionen[13]

Před rokem 1739 vyžadoval veškerý design válečných lodí v loděnicích dánského námořnictva v Holmenu v Kodani královský souhlas. Stavba lodí byla považována spíše za umění než za vědu.

Součástí působnosti výboru bylo zajistit řádné vzdělávání nadějných mladých námořních důstojníků ve všech aspektech stavby lodí a za tímto účelem by komise vyslala důstojníky na delší studijní cesty do ostatních námořních mocností Evropy, aby se dozvěděli nejen o nedávných pokroky v stavbě lodí, ale také návrh a údržba přístavů, obranné práce, hráze a protipovodňová ochrana. Byly také zaznamenány další vědecké pokroky, mechanické a technické vynálezy, které přímo nesouvisejí s námořními záležitostmi[13] - příležitostně byla nutná malá špionáž.[14]
V roce 1742 Královská dánská akademie věd byla založena v Kodani, k níž přispěl mnoho užitečných debat vzdělaný důstojnický sbor dánského námořnictva.

Stavitelé učeňových lodí se ze svých zahraničních cest často vraceli, aby se stali členy výboru pro stavbu, a aby přednášeli na stavbě lodí Sea Cadet Academy.[13] Někteří by se nakonec stali hlavou stavby lodí, Fabrikmester, pozice, která vyžadovala nejen odborné znalosti, ale také politické a osobní kvality vedení. Kritika z důvodu způsobilosti k plavbě nebo nákladů na designy nebo ztráty politické podpory učinila pozici Fabrikmester velmi stresující pro některé zavedené subjekty.

Poznámky

  1. ^ V databázi Královského dánského námořního muzea je „lodi Gerner“ připisováno několik lodí. Mnoho dalších se připisuje jeho synovi „Henrikovi Gernerovi“. Některé lodě jsou přičítány pouze „Gernerovi“ - většina z nich je Henrikova, ale jakékoli vypuštěné před rokem 1772 by pravděpodobně byly Andreasovy.

Reference

  1. ^ A b Královské dánské námořní muzeum - Seznam dánských válečných lodí
  2. ^ Skibregister - záznamová karta pro Sophia Amalia (1650)
  3. ^ Skibregister - záznamová karta pro Ørnen
  4. ^ Topsøe-Jensen, sv. 2, str. 535–536 - rozpětí.
  5. ^ A b C Gyldendal - Knud Benstrup
  6. ^ Salmonsen Svazek XIII, s. 222–223.
  7. ^ Kunstindex Danmark webová stránka
  8. ^ Topsøe-Jensen, sv. 2, s. 611–613 - Thurah.
  9. ^ Topsøe-Jensen, sv. 2, s. 25–27 - Krabbe.
  10. ^ Topsøe-Jensen, sv. 2, str. 554–557 - Stibolt.
  11. ^ Topsøe-Jensen, sv. 2, str. 445–447 - Schifter.
  12. ^ Královská dánština Námořní muzeum - databáze
  13. ^ A b C Královská dánština Námořní muzeum - věda
  14. ^ Královská dánština Námořní muzeum - technologie

Citace

  • Gyldendal - Čt. Topsøe-Jensen: Knud Benstrup v dánském životopisném Leksikonu, 3. vydání, Gyldendal 1979-84. zpřístupněno 27. srpna 2019
  • Královské dánské námořní muzeum webová stránka pro všechny válečné lodě připisované jmenovanému staviteli lodí. Na webu postupujte podle Databáze> Avancerede> Nastavit Konstructør na (chtěl název)> Søg (Funguje to pouze v případě, že je jazyk nastaven na dánštinu) U konkrétních typů lodí postupujte stejnou cestou, ale podle toho nastavte filtr.
  • Královské dánské námořní muzeum - Seznam dánských válečných lodí
  • Královské dánské námořní muzeum - Skibregister
  • Salmonsens konversationsleksikon / Anden Udgave / Bind XIII: Jernbaneret — Kirkeskat /
  • (v dánštině)T. A. Topsøe-Jensen og Emil Marquard (1935) „Officerer in den dansk-norske Søetat 1660-1814 og den danske Søetat 1814-1932“. Dva svazky. Stažení tady.

Další čtení