Karel Kalaš - Karel Kalaš
Karel Kalaš | |
|---|---|
 | |
| narozený | 9. října 1910 |
| Zemřel | 3. května 2001 (ve věku 90) |
| obsazení | Operní zpěvák (bas ) |
| Aktivní roky | 1934–1972 |
| Podpis | |
 | |
Karel Kalaš (9. října 1910 - 3. května 2001) byl a čeština operní bas a film a televize herec. Nejprve se dostal do popředí u Slovenské národní divadlo, kde byl členem od roku 1934 do roku 1939. Odešel tam, aby se připojil k seznamu hlavních zpěváků v Národní divadlo v Praha, kde působil až do svého odchodu z operní scény v roce 1972.[1] Během své kariéry se objevil v několika filmech a příležitostně v České televizi, zejména když získal uznání za ztvárnění operního zpěváka ve výslužbě ve filmu z roku 1978. Kulový blesk.
Kalašův hlas je zachován na velkém počtu nahrávek pořízených na etiketách Ultraphon, Esta, Bruno, Multisonic a Urania. Objevil se také na řadě kompletních operních nahrávek s pražským Národním divadlem na Supraphon označení.[1]
Životopis
Narozen v Vídeň, Rakousko pro rodiče českého původu pracoval Kalaš zpočátku pro tiskárnu v rodném městě. Během této doby začal soukromě studovat zpěv u Ferdinand Pagin. Svou kariéru zahájil zpěvem ve sborech ve Vídni, ale nebyl schopen přistát jako sólista v žádném z divadel ve městě. Sklíčený se rozhodl, že se pokusí najít zaměstnání ve vlasti svých rodičů, a přestěhoval se do Československo v roce 1932, kde se nakonec stal občanem.[1]
V roce 1934 se Kalašovi podařilo uzavřít smlouvu se Slovenským národním divadlem v Praze Bratislava, kde začal získávat hlavně role ze standardního českého repertoáru, jako je Kecal Bedřich Smetana je Prodaná nevěsta a velekněz v Antonín Dvořák je Vanda. Renomovaný dirigent Václav Talich navštívil několik jeho představení v divadle a ohromen mladým basem ho polapil do Národního divadla v Praze.[1]
Kalaš debutoval v pražském Národním divadle (PNT) jako hostinec Kecal 1939 a stal se spolu s Eduard Haken, jeden z nejdůležitějších basů domu během 40. a 50. let. Prvním velkým úspěchem v divadle pro něj byla role hraběte Viléma z Harasova ve Dvořákově Jakobín. Mezi jeho podpisové role v Praze patřil Beneš Dalibor, Dosifey u Musorgského Khovanshchina Král dovnitř Láska ke třem pomerančům, Mumlal v Dvě vdovy, Paloucký v Polibek, Paloucký v Polibek Král Filip II Giuseppe Verdi je Don Carlos Princ Gremin dovnitř Eugene Onegin a Vodník v Rusalka.[1]
V roce 1942 zpíval Kalaš ve světové premiéře František Škroup je Columbus (složeno 1855) na PNT. Zejména cestoval s PNT do Ruska, Německa a Belgie a objevil se v takových domech jako Velké divadlo (1955) Berlínská státní opera (1956) a La Monnaie (1958). V roce 1965 byl poctěn titulem Lidový umělec SSSR a byl oceněn a Cena Thálie v roce 1995.[1]
