Braniborci v Čechách - The Brandenburgers in Bohemia
Braniborci v Čechách | |
---|---|
Opera od Bedřich Smetana | |
Noty | |
Nativní název | Braniboři v Čechách |
Libretista | Karel Sabina |
Jazyk | čeština |
Premiéra | 5. ledna 1866 Prozatímní divadlo, Praha |
Braniborci v Čechách (čeština: Braniboři v Čechách) je tři dějství opera, první od Bedřich Smetana. Český libreto napsal autor Karel Sabina, a vychází z událostí z české historie. Práce byla složena v letech 1862–1863. Smetana a Sabina psali operu v době velkého českého vlastenectví, čeká se na otevření nového divadla na výrobu českých oper v Praze.
Opera obdržela své první představení na Prozatímní divadlo (nebo „Prozatímní divadlo“)[1]), Praha, 5. ledna 1866, a první představení bylo úspěšné.[2] První představení ve Velké Británii byla v dubnu 1978 Hammersmith Městská opera.[3] První profesionální produkce pod taktovkou Vilém Tauský, nebylo až do roku 1994.[4]
Role
Role | Typ hlasu | Premiéra, 5. ledna 1866[5] Dirigent: Bedřich Smetana |
---|---|---|
Volfram Olbramovič, Primátor hlavního města Prahy | bas | František Hynek |
Oldřich Rokycanský, rytíř | baryton | Petr Doubravský |
Junoš, mladý obyvatel Prahy | tenor | Jindřich Polák |
Jan Tausendmark, mladý obyvatel Prahy | baryton | Josef Lev |
Varneman, kapitán Braniborců | tenor | Jan Ludvík Lukes |
Jíra, uprchlý nevolník | tenor | Arnošt Grand |
Ludiše, Volframova dcera | soprán | Isabella Ferenczyová |
Vlčenka, Volframova dcera | soprán | Josefína-Marie Schmidtová-Procházková |
Děčana, Volframova dcera | kontraalt | Marie Pisařovicová |
Starý vesničan | bas | Josef Paleček |
Městský vyvolávač | baryton | Josef Čapek |
Rytíři a vojáci, Olbramovičovi muži, vesničané, braniborští vojáci, tuláci a žebráci, soudci |
Synopse
- Místo: Praha
- Čas: 13. století, během okupace Čechy silami Markrabství Brandenburg.
Po smrti krále Ottokar II v roce 1278 Bitva na Marchfeldu, jeho vdova Kunigunda povolal braniborské jednotky, aby poskytly pomoc proti vítězné armádě Rudolf Habsburský. Rudolf odešel do Rakousko, nicméně Brandenburčané se brzy chovali jako obyvatelé: zatkli Kunigundu a jejího sedmiletého syna Václav na Zámek Bezděz a dohodli se s Rudolfem, že si udrží českou vládu na dalších pět let.
Pražané pod vedením starosty Volframa Olbramoviča trpí braniborskou okupací. Občan Junoš informuje o drancování a rabování braniborských vojsk. Ludiše, dcera starosty, odmítá přístupy německého měšťana Jana Tausendmarka, který se k nim připojí. Nevolník Jíra je označen za vůdce povstaleckého hnutí. Otevřeně obviňuje Tausendmark z únosu tří dcer starosty Ludiše, Vlčenky a Děčany. Aby se předešlo střetům zbraní, nechal Olbramovič Jíra zatknout. Starostovy dcery jsou drženy braniborskými jednotkami a Olbramovič žádá Tausendmark, aby zajistil jejich osvobození. Braniborský kapitán Varnemann však požaduje vysoké výkupné. Mezitím je Jíra souzena a odsouzena k smrti. Je to však Junoš, zamilovaný do Ludiše, který dokáže zachránit Jíra. Tausendmark, který má v úmyslu unést Ludiše, nedosáhne dohody s Varnemannem. On a Brandenburčané jsou vyhnáni z Prahy a město je osvobozeno.
Politické pozadí
Opera, která se odehrává ve vzdálené historické době, představuje hrdinské Čechy, kteří se snaží setřást despotickou vládu německy mluvících okupantů - téma, které je pro české nacionalistické publikum zjevně atraktivní. Avšak darebáci opery nejsou Habsburg Rakušané, kteří v době, kdy byla opera psána a uváděna, skutečně vládli Čechám. Spíše pocházejí z Brandenburgu - přímého předka Prusko, Hlavní rakouský soupeř; v lednu 1866, kdy byla opera uvedena, vrcholilo napětí mezi Rakouskem a Pruskem a o několik měsíců později vyvrcholilo Rakousko-pruská válka. Rakouskí cenzoři tedy neměli pádný důvod vznést námitku proti opeře představující Brandenburgers jako darebáky[6]
Nahrávky
- 1963, Jan Hus Tichý (dirigent), Sbor a orchestr Národního divadla v Praze; Karel Kalaš, Jiří Joran, Ivo Žídek, Zdeněk Otava, Antonín Votava, Bohumil Vich, Milada Šubrtová, Miroslava Fidlerová, Věra Soukupová, Eduard Haken, Jindřich Jindrák
Reference
- ^ W. W. Cobbett, „Česká národní opera“. Hudební doba, 45(732), str. 92–95 (1. února 1904).
- ^ Brian Large „Smetanova Tajemství". Hudební doba, 113(1551), str. 452–454 (květen 1972).
- ^ Brian Large „Smetanova Braniborci". Hudební doba, 119(1622), s. 329–330 (duben 1978).
- ^ MusicWeb International
- ^ Casaglia, Gherardo (2005). "Branibori v Cechách, 5. ledna 1866 ". L'Almanacco di Gherardo Casaglia (v italštině).
- ^ Ursula V. Weintraub, Opery z devatenáctého století jako politické manifesty, str. 35, 39 {{vyžaduje se plná citace | datum = listopad 2020 | důvod = autora / název nelze najít.
Další čtení
- Warrack, Johne a West, Ewan, Oxfordský slovník opery. New York: Oxford University Press, 1992 ISBN 0-19-869164-5
externí odkazy
- Braniborci v Čechách: Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre
- Braniboři v Čechách, zpěvohra o třech jednáních. Slova napsal: Karel Sabina; hudba složil: Bedřich Smetana; klavírní výtah s textem. Upravil: Jindřich Kaàn z Albestů (piano – vokální partitura ). Prage (1900): Péči Družstva Ctitelů Smetanových OCLC OL25523480M