Zeď ďáblů - The Devils Wall - Wikipedia

Ďáblova zeď
Opera od Bedřich Smetana
Skladatel kolem roku 1883
Nativní název	Čertova stěna
Libretista	Eliška Krásnohorská
Jazyk	čeština
Premiéra	29. října 1882 (1882-10-29) Nové České Divadlo, Praha

Ďáblova zeď (čeština: Čertova stěna) je komiksově romantická opera ve třech dějstvích s hudbou Bedřich Smetana a libreto podle Eliška Krásnohorská ve své třetí operní spolupráci. Podtextem zápletky je česká legenda o strmém skalním povrchu, který přehlíží Vltava řeky, poblíž starého kláštera ve Vyšším Brodě, kde údajně ďábel zastavil stavbu kláštera přehradou Vltava, který pak povstal a zaplavil místo.

Krásnohorská původně zamýšlela, aby její scénář měl vážný charakter, symbolické znázornění konfliktu mezi církví a ďáblem. Naproti tomu Smetana chtěl méně závažné zacházení. Přistoupila na jeho požadavky a poskytla takový scénář, ale pak Smetana změnil myšlení na příběh. Přepracoval zápletku tak, že z mladé dívky Hedviky udělal náhradu za zesnulou první manželku lorda Voka a příběh se v tomto ohledu stal vážnějším. V důsledku těchto změn neměly Krásnohorská a Smetana rok a půl kontakt a Smetana bez jejího zásahu provedla zásadní změny v předloženém libreto Krásnohorské a vymazala až 500 jejích původních veršů.

Smetana dokončil 1. dějství v březnu 1881 a 3. dějství v dubnu 1882. Opera byla poprvé uvedena 29. října 1882 v Novém českém divadle v Praha. Premiéra nebyla úspěšná, s obtížemi včetně inscenace a divoce protichůdného vzhledu dvou zpěváků, jejichž postavy se měly navzájem podobat. Přes napětí mezi libretistkou a skladatelkou se Krásnohorská premiéry zúčastnila a Smetanu hájila až do té míry, že o kritice směřující k libretu mlčela, před změnami, které sama nesankcionovala.^[1]

Historie výkonu

První produkci ve Velké Británii uskutečnila University College Opera v Londýně v únoru 1987.^[2]

Role

Synopse

1. dějství

(Skalnatá zalesněná krajina u hradu Rožmberk, 13. století) Je ráno a správce hradu Rožmberk Michálek, který je ve službách Pána jižních Čech Voka Vítkoviče z Ruže, potkává rytíře Jarka. Jarek se vrátil z neúspěšného placeného soudu k vdově po Mandaleně jménem svého pána. Oba muži se stydí, že jejich slavný a jemný pán, tak významný v českém království, nemůže najít nevěstu (Duet). V zápalu věrnosti Jarek přísahá Bohu, že on sám se neožení, dokud tak neučiní Vok (Aria). Jeho přísahu zaslechl Rarach, zlý duch, maskovaný jako poustevník. Michálek a Jarek odcházejí a Rarach se setká s poustevníkem Benešem, jeho dvojníkem. Svatý muž ho poznává jako démona, který ho stále doprovází (Duet).

Po jejich odchodu vstoupila Michálkova dcera Katuška a těšila se na Jarkův návrat (Aria). Dívky s kosami přicházejí ze sklizně, aby ji pozdravily (Chorus) a objeví se Jarek, ale Katuška se drží zpátky a myslí si, že když je z jednoduché rodiny, není hodná rytíře. Jarek odmítá její pochybnosti a ujišťuje ji o jeho lásce (Aria). Objímají se a navzájem si slibují (Duet), ale objeví se Rarach, vysmívá se jim a připomíná Jarkovi jeho přísahu bakalářství.

Vok přijíždí se svou královskou družinou, včetně svého mladého synovce Záviša. Vítání hradního lidu (Chorus). Vok se ptá Jarka na výsledek jeho pátrání, ale nepřekvapuje ho, když Jarek říká, že Vok byl odmítnut: Vok rezignuje, aby zestárl a zemřel sám. Hrad Michálek ho přesvědčí, aby přemýšlel o pokračování své rodiny a nepřestával hledat nevěstu. Jarek a Rarach se připojují ke stejné prosbě a démon říká Vokovi, že správce hradu má podmanivou dceru. Michálek je potěšen myšlenkou sňatku s Katuškou, ale Katuška a Jarek jsou touto myšlenkou (Sextet) zděšeni. Záviš má ale podezření, že dívka miluje jiného a ona přiznává svou lásku k Jarkovi. Michálek je rozhořčený, ale Vok se přidá k rukou Katušky a Jarka a slibuje svatbu v novém vyšebrodském klášteře (Arioso). Jarek si pamatuje svou přísahu a musí odmítnout; Michálek vysvětluje Vokovi, na co Jarek přísahal (Aria). Naléhá na svého pána, aby se oženil, a v tom se k němu přidají další. Rarach, zaměněný za Beneše, donutí Voka slíbit jmenování opatem. Vok souhlasí, ale v tu chvíli dorazí na hrad posel, který Vokovi sdělí, že paní ze Šauenburku zemřela, a svěřil svou ochranu své osiřelé dceři Hedvice. Na Rarachovu radu Vok pošle pro sirotka, ale před odjezdem vysvětlí, že kdysi miloval milenku Šauenburku, ale ona ho odhodila a vzala si jiného. Od té doby nebyl Vok schopen milovat žádnou jinou ženu. Závis jde pro Hedviku, zatímco Vok odjíždí s Rarachem do kláštera. Beneš přivolá odvahu démona vypovědět, ale Rarach se mu vysmívá.

Zákon 2

(Pastýřská chata) Jarek v poutním oděvu spočívá ve staré pastýřské chatrči - ale je to v přestrojení Rarach. Jarek doufá, že se pomodlí, postí a podnikne pouť, aby naplnil svou náklonnost, ale jeho vášeň pro Katušku ho kousne (Aria). Ve spánku ho Rarach sní o Katušce (Aria). Ve velkém sále na hradě Rožmberk se Michálek stále nedokáže vyrovnat s tím, že promarnil šanci stát se Vokovým tchánem (Aria). Katuška požádá Beneše (v přestrojení Raracha), aby zajistil Vokovu svatbu, aby mohla vzít Jarka. Michálek žádá falešného Beneše o zasnoubení Voka, ale s jeho dcerou. Rarach nechá vystoupit Jarka, který padne Katušce do náruče, ale vzpomínka na nešťastnou přísahu se vrátí. Vok se zjeví Jarkovi, aby ho přivítal zpět na svůj hrad, ale Záviš přichází s nadšením oznámit příchod Hedviky (Aria). Vok zpívá o své touze po mládí a snech o návratu (Aria & Quintet).

Hedvika vstoupí, na sobě medailon opustil svou matku, na kterém Vok okamžitě rozpozná jeho neopětovanou lásku (Aria). Vok ji přijímá jako svou dceru a vidí v Hedvikině tváři matčinu (Duet). Vok cítí, že se jeho stará láska vrátila (Aria). Rarach a Beneš k němu však přicházejí a připomínají mu jeho příslib vstoupit do kláštera, kde bude Beneš opatem, a ne se oženit. Takže nemůže Jarka osvobodit od přísahy (Trio).

Vok svolá svůj dvůr a oznámí svůj záměr vstoupit do kláštera ten večer. Všichni jsou naštvaní na poustevníka, který tuto myšlenku podnítil, a přesvědčí Voka, aby se nevzdal požehnání lásky a služby své vlasti. Vok ochabne a oznámí, že tu noc přijde do kláštera dívka, která mu za upřímnou lásku vezme manželku (Finale).

Zákon 3

(Skalní pramen Vltavy pod Vyšším Brodem) Vok, Záviš a Michálek směřují ke klášteru; Vok nejprve posílá přes most Michálka. Záviš nechápe, proč chce jeho strýc být mezi mnichy, ale Vok vidí úlevu od jeho přerušovaných nadějí. Myslí si, že Závis a Hedvika se navzájem milují a přeje si, aby se vzali. Záviš je tím ale překvapen, protože mu je Hedvika lhostejná, a připomíná Vokovi, že Hedviku přivítal ve svém domě. Nyní dorazili Jarek a Katuška a přivedli nic netušící Hedviku. Když uvidí klášter, uvědomí si, že byla přivedena tam, kde Vok očekává potenciální nevěstu. Vok ji osloví, ale ztratí odvahu a nebude následovat jeho srdce; a všichni jdou do kláštera. Hedvika cítí při jeho výbuchu zvláštní emoce. Záviš, Jarek a Katuška ji chodí přesvědčit, že ji Vok opravdu miluje, ale musí jednat rychle (Kvarteto).

Záviš je přesvědčen, že Vok miluje Hedviku a spěchá přes most do kláštera, aby přesvědčil svého strýce, ale Michálek mu blokuje průchod, protože mu bylo nařízeno, aby nikoho nenechal mluvit s modlícím se Vokem, a téměř mezi nimi následuje souboj Beneš zasahuje. Beneš drží Michálka, aby se mu přiznal, že démon pracoval na tom, aby přesvědčil Voka, aby zadržel lásku a zabránil sňatku Katušky a Jarka. Ten, Beneš, zastavil Vokovo manželství, aby si vydělal peníze na nový klášter. Michálek odpustí jeho namyšlení a Beneš ho požádá, aby rychle přivedl Hedviku k Vokovi jako nevěstu - ale Michálek je odhodlán dát Vokovi místo toho jeho Katušku.

Beneš, který hlídá lávku, je konfrontován Rarachem, stále v přestrojení za pastýře se stádem ovcí. Beneš však do této doby silnější používá znamení kříže, aby zastavil démona z lávky a přiblížil se ke klášteru.

Dvě skupiny dívek v údolí jsou na cestě do kláštera a doufají, že se stanou Vokovou nevěstou (ženský sbor). Vesničtí kluci s vrbovými pokrmy je dohánějí a tvrdí, že by byli nevěrní za hrnec zlata (Pánský sbor). Dívky žádají o odpuštění a páry jsou smířeny, ale jak odcházejí hromy a bouře. Rarach svolává své příšery a démony, kteří skákají ze skal a provádějí ďábelské tance. Rarach je zastaví a přiměje je, aby postavili zeď přes údolí, aby vody Vltavy zaplavily klášter a utopily Voka a Beneše (Aria).

Objeví se Hedvika, která uniká ze Záviša a vidí klášter, ale také nebezpečí katastrofy, o které Vok neví a chce ho varovat. Tváří v tvář nebezpečí, které Vokovi hrozí, si uvědomí svou lásku k němu (Arioso). Jarek se jí snaží zabránit v nebezpečné cestě a varovat samotného Voka, ale Hedvika přetrvává a společně vylezou na ďáblovou zeď, zatímco se z banky Katuška modlí za jejich ochranu. Hedviku a Jarka potká Beneš. Zatímco Vok vnímá pouze to, že k němu přišla Hedvika, Beneš proklíná ďáblovu práci a zeď se zhroutí, Rarachova síla uteče, bouře utichne.

Závis a lidé ohlašují královskou zprávu pro Voka (Chorus). Katuška a Jarek se radují, protože o Vokově svatbě už vědí, a tedy i vlastní (Kvintet). Vyslanci říkají, že Přemysl Otakar II. Jmenoval Voka guvernérem Rakouska, Štýrska a Korutan (Chorus). Vok velení přijímá, ale Hedvika váhá s tím, aby ho následovala do zahraničí jako dceru. Beneš ji vyzve, aby se stala manželkou. Všichni si přejí dlouhý život pánovi Vokovi.

Nahrávky

• 1960, Zdeněk Chalabala (dirigent), Sbor a orchestr Národního divadla v Praze; Václav Bednář (Vok Vítkovic), Ivana Mixová (Záviš Vítkovic), Ivo Žídek (Jarek), Milada Šubrtová (Hedvika), Antonín Votava (Michálek), Libuše Domanínská (Katuška), Karel Berman (Beneš), Ladislav Mráz (Rarach)

Reference

Poznámky

Zdroje

• Holden, Amanda (ed.), Průvodce New Penguin Opera, New York: Penguin Putnam, 2001. ISBN  0-14-029312-4
• Warrack, John and West, Ewan, Oxfordský slovník opery New York: OUP: 1992 ISBN  0-19-869164-5