Dálnice D1 (Česká republika) - D1 motorway (Czech Republic)
| |
|---|---|
| Dálnice D1 | |
 | |
 | |
| Informace o trase | |
Část      | |
| Délka | 366 km (227 mi) Plánované: 376,5 km (233,9 mil) |
| Hlavní křižovatky | |
| Z | MO v Praze |
 D0 (Pražský kruh) blízko Dobřejovice  D52 u Brno
 D56 v Ostrava | |
| Na |  A1 hranice s Polsko |
| Umístění | |
| Regiony | Praha, Středočeský, Vysočina, Jihomoravský, Zlín, Olomouc, Moravskoslezský |
| Velká města | Praha, Jihlava, Brno, Přerov, Ostrava |
| Dálniční systém | |
Dálnice D1 (čeština: Dálnice D1) je hlavní dálnicí v Česká republika. V současné době spojuje dvě největší česká města, Praha a Brno, v budoucnu to bude odkazovat Ostrava a k česko-polské hranici v Věřňovice (Okres Karviná ) / Gorzyczki (Wodzisław County ). Je dlouhý 366 km (227,4 mil), ale plánovaná délka je 376,5 km (233,9 mil). Je to nejrušnější dálnice v České republice,[1] s maximem AADT 99 000 vozidel denně poblíž Prahy.[2]
Dějiny
První pokus
The Mnichovská dohoda v roce 1938 připravil zemi o některé základní silniční a železniční trasy. Vláda uspíšila práce na přípravě tří velkých infrastrukturních projektů k novým hranicím, k Německý Brod - brněnská železnice, Plzeň – Ostrava silnice a čtyřproudová dálnice z Prahy do Velký Bočkov (na česko-rumunské hranici). Dne 23. prosince 1938 vláda vydala nařízení č. 372/1938 Sb. o výstavbě dálnic vznik generálního ředitelství dálnic. Vyhláška předpokládala výstavbu dálnice východ - západ za čtyři roky.[3][4]
K lednu 1939 má Generální ředitelství pro dálnice 108 zaměstnanců. Dne 13. ledna 1939 byl zahájen projekt pro Prahu - Jihlava - Byla schválena hranice mezi Brnem a Slovenskem a zahájení výstavby segmentů Chodov (nyní část Prahy) - Humpolec a Zástřizly – Lužná. Jako výsledek Podkarpatská Rus premiér Avgustyn Voloshyn požadovaná slovenská hranice - Chust přidat také segment. Stavba byla zahájena 24. Ledna v Zástřizlech v Chřiby hory na úseku Zástřizly - Lužná.[4]
The Německá okupace Československa přinesla do projektu jen malé technické změny a výstavbu dalšího segmentu Chodov - Humpolec začalo v květnu 1939. Rostoucí požadavky druhá světová válka zpomalil stavbu a práce byly zcela zastaveny v roce 1942. Po válce byly práce obnoveny hlavně na hlavních mostech v roce 1946, ale pouze s malou pracovní silou.[4]
Po roce 1948 práce pokračovaly. V lednu 1949 byl ale segment v Chřibech opuštěn v roce 1949 a segment Praha - Humpolec o rok později. Všech 77 km dálnice ve výstavbě včetně 60 mostů zůstává nevyužíváno.[4]
Druhý pokus
V 60. letech velmi rychle rostl provoz a nový plán dálnice D1 Praha - Sovětský svaz hranice byla formulována. Práce na úseku Praha - Brno byly zahájeny v roce 1967, hlavně po staré trase z prvního pokusu. 21 km dlouhá Praha - Mirošovice úsek byl dokončen v roce 1971 a 205 km dlouhá trasa do Brna v roce 1980.
Ve slovenské části byla zahájena výstavba v roce 1973 s délkou 14 km Ivachnová – Liptovský Mikuláš sekce, spolu s výstavbou Liptovská Mara přehrada. Těch 19 km Prešov – Košice dálnice byla přidána v roce 1980. Na konci 80. a na počátku 90. let byla 19 km dlouhá Brno - Vyškov byl postaven segment a dalších 20 km od Liptovského Mikuláša do Hybe na Slovensku.
Po rozpuštění Československa změny trasy, výstavba již nebyla plánována na Slovensko, ale do Lipníku nad Bečvou (náhrada plánované trasy je Rychlostní silnice R49 ). Vzhledem k rostoucí dopravě poblíž Prahy došlo k rozšíření prvního úseku do Mirošovic ze 4 pruhů na 6 pruhů a podobné plány existují i v okolí Brna. Po rozpuštění nebyly stavěny žádné nové úseky. V roce 2002 byla postavena 18 km dlouhá přístavba z Vyškov východ začal a byl otevřen v roce 2005. Další rozšíření na východ byla otevřena v letech 2008, 2009 a 2010; v roce 2011 dosáhla dálnice křižovatky s Rychlostní silnice R55 a Rychlostní silnice R49 u Hulín se trasa stočila na sever do Přerov (a Lipník nad Bečvou ).
Současně úsek z Lipníku nad Bečvou do Ostrava byla postavena v letech 2004 - 2009 z historických důvodů jako Dálnice D47, nicméně byla otevřena jako součást dálnice D1. Segment od Ostravy po polské hranice (a Autostrada A1 ) byl otevřen koncem roku 2012, ale pouze pro automobily do 3,5 tuny,[5] protože polská strana měla problémy s mostem v Mszana vesnice. Od roku 2014 je most otevřený a každý může jezdit z Ostravy na polské hranice a dále do Katovic. Segment Přerov - Lipník nad Bečvou byl otevřen v prosinci 2019.
Jediná část, která ještě není dokončena, je Říkovice – Přerov segment. Stavba ještě není zahájena (plánováno na listopad 2021) s předpokládaným termínem dokončení v roce 2024.[6]
Výška dálnice
Galerie
dálnice D1 v Praze
D1 u Brna
Dálnice D1 v Praze-Chodov
Viz také
Reference
- ^ "České dálnice> Objem dopravy". motorway.cz. Citováno 18. února 2018.
- ^ „Celostátní sčítání dopravy 2016, Středočeský kraj“. Ředitelství silnic a dálnic. Citováno 18. února 2018.
- ^ "VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ ZE DNE 23.12.1938 O STAVBĚ DÁLNIC, O ZŘÍZENÍ GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ STAVBY DÁLNIC A O JEHO ORGANISACI". epravo.cz. Citováno 18. února 2018.
- ^ A b C d Lídl, Václav; Janda, Tomáš (2006). Stavby, kterou doba nepřímá (druhé vydání). Praha: Ředitelství silnic a dálnic.
- ^ "Ředitelství silnic a dálnic ČR - Česko a Polsko spojila nová dálnice". Archivovány od originál dne 10. února 2013. Citováno 13. prosince 2012.
- ^ Dálnice D1 Říkovice - Přerov, stavba 0136 (PDF). Ředitelství silnic a dálnic. 2018.
- ^ A b České dálnice> Dálniční síť v České republice> Dálnice> Dálnice D1
externí odkazy
- Seznam sjezdů z dálnice D1
- Informace na ceskedalnice.cz (v češtině)
- Informace na dalnice-silnice.cz (v češtině)
- Informace o předválečných mostech na dalnice.com
Geografická data týkající se Dálnice D1 (Česká republika) na OpenStreetMap
