Přerov - Přerov
Přerov | |
---|---|
![]() Horní náměstí v Přerově | |
![]() Vlajka ![]() Erb | |
![]() ![]() Přerov Umístění v České republice | |
Souřadnice: 49 ° 27'20 ″ severní šířky 17 ° 27'4 "E / 49,45556 ° N 17,45111 ° ESouřadnice: 49 ° 27'20 ″ severní šířky 17 ° 27'4 "E / 49,45556 ° N 17,45111 ° E | |
Země | ![]() |
Kraj | Olomouc |
Okres | Přerov |
První zmínka | 1141 |
Vláda | |
• Starosta | Petr Měřínský (ANO ) |
Plocha | |
• Celkem | 58,50 km2 (22,59 čtverečních mil) |
Nadmořská výška | 210 m (690 stop) |
Populace (2020-01-01[1]) | |
• Celkem | 42,871 |
• Hustota | 730 / km2 (1900 / sq mi) |
Časové pásmo | UTC + 1 (SEČ ) |
• Léto (DST ) | UTC + 2 (SELČ ) |
Poštovní směrovací číslo | 750 02 |
webová stránka | www |
Přerov (Česká výslovnost: [ˈPr̝̊ɛrof]; Němec: Prerau) je město na Řeka Bečva v Olomoucký kraj z Česká republika. Má asi 43 000 obyvatel. Přerov je asi 22 kilometrů jihovýchodně od Olomouc. V minulosti to byla hlavní křižovatka v srdci Morava v České republice. Centrum města (Horní Město) je historicky významné a je chráněno zákonem č městská památková zóna.
Administrativní části
Správními částmi Přerova jsou vesnice Čekyně, Dluhonice, Henčlov, Kozlovice, Lověšice, Lýsky, Penčice, Popovice, Předmostí, Újezdec, Vinary a Žeravice.
Dějiny
Osídlení v lokalitě sahá až do pravěku. Na mohyle zvané Hradisko v Přerově Předmostí se nachází světoznámé prehistorické místo z doby kamenné. Nejstarší písemná zmínka o Přerově pochází z roku 1141, kdy byl biskupem Jindřich Zdík zmínil přerovský kostel sv. Jiří jako jeden z nejvýznamnějších na Moravě. Král Ottokar II dal Přerovu privilegium stát se královským městem v roce 1256. Přerovský zámek, postavený na místě bývalého hradu, byl sídlem vlivného domu, domu Pernštejna a Žerotína, od kterého Karel starší ze Žerotína významně ovlivňoval město.[Citace je zapotřebí ] Přerov hraje také důležitou roli v historii české protestantské církve známé jako Jednota bratrská.
Město se nejvíce rozrostlo v 19. století poté, co přes něj byla postavena železniční trať nejprve z Vídně do Olomouce, později prodloužená do Prahy.
V červnu 1945, během vyhnání Němců z Československa Při nelegálním masakru německé populace bylo zabito 71 mužů, 120 žen a 74 dětí.[2]
Německý teror v Čechy a Morava vyvrcholila na jaře 1945, což vyvolalo české povstání, které začalo v Přerově 1. května a poté se rozšířilo po celé zemi po vraždě 78 154 českých Židů a 340 000 českých občanů během německé okupace.[3]
Současnost, dárek
Dnes hlavní obchodní srdce města leží kolem T.G. Masaryka Náměstí, které má omezený architektonický význam. Většího zájmu je dlážděné Horní náměstí obklopené historickými budovami, kde Komenský Muzeum najdete. V současné době je Přerov společenským, správním a kulturním centrem okresu s rozvíjející se ekonomikou.
Doprava
Město je hlavním železničním uzlem s hlavní tratí do Praha přes Olomouc, Varšava přes Ostrava, a Vídeň přes Břeclav a regionální linka do Brno. Letectvo vrtulníku sídlí v Přerově.
Vzdělávání
V Přerově je vysoká škola logistiky, pobočka Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Sport
- HC Zubr Přerov - hokejový klub
- Sokol HC Přerov - házenkářský klub
- Zubr Cup - tenisový turnaj [4]
- Autoklub Přerov - motoristický sportovní klub [5]
Pozoruhodné osoby
- Jan Blahoslav (1523–1571), vývojář české gramatiky
- John Komenský (1592–1670), pedagog a teolog, otec moderního vzdělávání, učil na přerovské latinské škole v letech 1614–18, kde dříve studoval
- Franz Petrasch (1744–1820) rakouský generál v habsburské armádě během Francouzské revoluční války
- Abraham Placzek (1799–1884), vrchní rabín Moravy v letech 1847–1851
- Rudolf Weigl (1883–1957), biolog
- Liane Zimbler (1892–1987), architekt
- Karel Janoušek (1893–1971), senior Československé letectvo důstojník
- Ida Ehre (1900–1989), herec a divadelní režisér a manažer
- Edouard Borovanský (1902–1959), baletka
- Vilém Tauský (1910–2004), dirigent a skladatel
- Eliška Kleinová (1912–1999), klavírista a hudební pedagog
- Josef Kainar (1917–1971), básník
- Gideon Klein (1919–1945), skladatel a pianista
- Jiřina Hauková (1919–2005), básník a překladatel
- František Šolc (1920–1996), lesní rohář a učitel lesních rohů
- Pavel Novák (1944–2009), zpěvák a hudebník
- Pavel Hobza (narozený 1946), vědec v oboru výpočetní chemie
- Vladimír Hučín (nar. 1952), politický vězeň, agent tajné služby, čestný občan Přerova
- Karel Plíhal (narozený 1958), zpěvák a hudebník
- Ctislav Doseděl (narozený 1970), tenista
- Petr Ruman (narozený 1976), fotbalista
- Tomáš Cigánek (narozený 1978), fotbalista
- Jani Galik (narozený 1984), fotbalista
- Josef Hrabal (narozený 1985), hráč ledního hokeje
- Tomáš Kundrátek (narozený 1989), hráč ledního hokeje
- Kateřina Sokolová (narozený 1989), Miss World soutěžící
Partnerská města - sesterská města
Bardejov, Slovensko
Cuijk, Holandsko
Děčín, Česká republika
Ivano-Frankivsk, Ukrajina
Kedzierzyn-Kozle, Polsko
Kotor, Černá Hora
Ozimek, Polsko
Reference
- ^ „Obyvatelstvo obcí - 1. ledna 2020“. Český statistický úřad. 2020-04-30.
- ^ Prausser, Steffen; Rees, Arfon (prosinec 2004). „Vyhoštění„ německých “komunit na konci druhé světové války, strana 18“ (PDF). Katedra historie a civilizace. Evropský univerzitní institut ve Florencii. Archivovány od originál (PDF) dne 01.10.2009. Citováno 2008-12-08.
- ^ Bažant, Jan; Bažantová, Nina; Starn, Frances (2010-12-13). Český čtenář: historie, kultura, politika. Duke University Press. ISBN 0822347946.
- ^ "Zubr Cup 2014 - Přerov" (v češtině). 21. června 2014. Archivovány od originál dne 09.11.2014. Citováno 9. listopadu 2014.
- ^ [1] (v češtině)
- ^ "Partnerská města - město Přerov" (v češtině). Město Přerov. Citováno 2020-06-22.
externí odkazy
- Oficiální webové stránky (cz)
- Prerovan.cz - Informační portál okresu Přerov (cz)
- Muzeum Komenského v Přerově