Vztahy mezi Českou republikou a Německem - Czech Republic–Germany relations

Česko-německé vztahy
Mapa označující umístění České republiky a Německa

Česká republika
Německo

Česko-německé vztahy sahají asi 1500 let zpět. Dnes tyto dvě země sdílejí 815 km společných hranic. Česká republika má velvyslanectví v Berlíně, 3 generální konzuláty (v Bonnu, Drážďanech a Mnichově) a 6 honorárních konzulátů (v Dortmundu, Frankfurtu, Hamburku, Norimberku, Rostocku a Stuttgartu). Německo má velvyslanectví v Praze. Obě země jsou řádnými členy NATO a Evropská unie.

Pozadí

Čechy a Morava (převážná část moderní České republiky) byly osídleny v 6 Češi, Během post-římské stěhování národů. Později němečtí osadníci začali tvořit menšinu v českých zemích a vztahy mezi oběma komunitami byly během tohoto období obecně přívětivé. Po vymření češtiny Přemyslovci, Království české přišel být ovládán Lucemburský dům, Jagelovci a nakonec Habsburkové. Během Třicetiletá válka se protestantští Češi snažili vzdorovat císaři Svaté říše římské Ferdinand II pokus o znovuzavedení katolicismu. Po porážce Čechů u Bitva na Bílé hoře v roce 1620 byla česká šlechta a vzdělané protestantské obyvatelstvo vyvražděno a vyhoštěno, české země se staly dědičným majetkem Rakouská říše a Němec byl jmenován úředním jazykem. The Český jazyk protože vláda a aristokracie fungovaly v němčině, klesaly na důležitosti a byly ohroženy až do České národní obrození na konci 18. století. Napětí se zhoršovalo mezi Čechy a Němci a během roku první světová válka, Tomáš Garrigue Masaryk přesvědčený Americký prezident Woodrow Wilson založit československý stát ve střední Evropě na principu národního sebeurčení, po třech stech letech rakouské nadvlády. Česká část nově vzniklého státu se skládala z převážné části historického Království české, která v zemi zanechala významnou německou menšinu (30% z celkového počtu obyvatel) pohraničí. Tyto pohraničí, které místně měly většinu německého obyvatelstva, se plánovaly připojit k Republika německo-rakouská, aplikovat také na princip sebeurčení, a nakonec se spojit s Německem.

Po Adolf Hitler po nástupu k moci v Německu se nacistická německá vláda snažila vyvolat nacionalistické napětí v sousedním Československu a Hitler instruoval místního nacistického vůdce Konrad Henlein, vůdce německé menšiny v českém pohraničí, klást nepřiměřené požadavky na českou vládu a pokusit se paralyzovat Československá demokracie. Etničtí němečtí nacionalisté podporovaní Hitlerem požadovali spojení německy mluvících okresů s Německem. Na vrcholu západní Uklidnění nacistického Německa, Britové a Francouzi Mnichovská dohoda udělil německým oblastem, včetně všech zásadních Československé pohraniční opevnění, do Německa. Přes česko-francouzskou alianci nebyli čeští úředníci vyzváni k jednání a byli o dohodě informováni až po jejím uzavření. Bezbranný československý stát byl nucen vzdát se jedné třetiny Slovenska Maďarsku a Těšínsko oblast obsahující jedinou železnici mezi českými zeměmi a Slovenskem do Polska. Československé vedení uprchl do Londýna a o několik měsíců později se Hitler zmocnil zbytku Československa. Během Německá okupace Československa okupanti zničili československý stát, jediný středoevropský parlamentní demokracie, a snažil se „znovu začlenit“ Čechy a Moravu do nacistické říše. Tato nacistická německá politika měla podobu tzv Grundplanung OA (Základní plánování) z léta 1938, které zahrnovalo vyhlazení českého národa, později genocidní Generalplan Ost.

Na konci války jako součást generála poválečný let a spojenecké vyhoštění německých menšin bylo německé obyvatelstvo vyhnáno z Československa. Tato vyhoštění prováděla armáda a válečné síly odporu. Odhaduje se, že bylo deportováno 2,4 milionu etnických Němců Východní a západní Německo, z nichž několik tisíc zahynulo v populačním hnutí. V Německu zazněly výzvy k odškodnění uprchlíků, které Česká vláda odmítl pobavit s odvoláním na německou okupaci, válečné nespravedlnosti, podporu německé menšiny nacistické straně, genocidní plány německé vlády a zvěrstva jako Masakr v Lidicích.

Moderní vztahy

Po skončení studené války se oteplovaly vztahy mezi nově sjednocenými Spolková republika Německo a nově demokratický Česká republika. 27. února 1992 německý kancléř Helmut Kohl a československý prezident Václav Havel podepsal smlouvu o přátelství známou jako Česko-německé prohlášení.[1] V roce 2012 německý prezident Joachim Gauck a český prezident Václav Klaus společně navštívil Lidice, česká vesnice, kterou německé síly srovnaly se zemí v roce 1942, ohlašovala skok v česko-německém sblížení.[2] V důsledku Schengenská dohoda neexistují mezi oběma zeměmi hraniční kontroly a jejich hranice jsou navzájem zcela otevřené. Občané jednoho státu se také mohou svobodně stěhovat do druhého státu a pracovat v něm v důsledku Evropské unie svoboda pohybu pracovníků.

Vztahy se svobodným státem Bavorsko

V prosinci 2010 a listopadu 2011 Horst Seehofer byl první Bavorský ministerský předseda, který navštívil Českou republiku. To bylo považováno za důležitý krok ve sporu o vyhoštění sudetských Němců po druhé světové válce. V únoru 2013 tehdejší český předseda vlády Petr Nečas byl prvním předsedou vlády, který navštívil svobodný stát Bavorsko. V projevu před bavorským parlamentem litoval vyhoštění sudetských Němců.[3]

Dne 4. prosince 2014 zahájil předseda vlády Horst Seehofer Zastoupení svobodného státu Bavorsko v České republice. Mezi hosty zahajovacího ceremoniálu byl český předseda vlády Bohuslav Sobotka a mnoho českých a bavorských ministrů. Seehofer ve svém projevu ocenil založení bavorského zastoupení v České republice jako symbol rostoucího přátelství mezi Bavorskem a Českou republikou a pro společnou Evropu. Bavorské zastoupení by mělo být místem pro dialog, přátelství a spolupráci.[4]

Vzdělání

Deutsche Schule Prag

The Deutsche Schule Prag je německá mezinárodní škola v Praze.

Viz také

Poznámky pod čarou

  1. ^ Německo-české vztahy pozitivní i přes minulost
  2. ^ LN: Gauckovo gesto znamená obrovský skok v česko-německých vztazích Archivováno 06.05.2014 na Wayback Machine
  3. ^ http://www.zeit.de/politik/deutschland/2013-02/necas-rede-muenchen-tschechien
  4. ^ https://www.bayern.de/staatsregierung/bayern-in-prag/

Reference

  • Detlef Brandes a Václav Kural (eds.): Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938–1947. Klartext, Essen 1994, 255 stran.
  • Václav Kural: Konflikt anstatt Gemeinschaft? Tschechen und Deutsche im tschechoslowakischen Staat (1918–1938). Ústav mezinárodních vztahů, Praha 2001, 359 s.
  • Václav Kural: Místo společenství konflikt. Češi a Němci ve Velkoněmecké říši a cesta k odsunu (1938–1945). Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1994, 296 s.

externí odkazy