Konvoj QP 15 - Convoy QP 15
Konvoj QP.15 | |||||
---|---|---|---|---|---|
Část Druhá světová válka | |||||
| |||||
Bojovníci | |||||
![]() | ![]() | ||||
Velitelé a vůdci | |||||
Admirál Karl Dönitz | WC Pokorný (Comm. ) | ||||
Síla | |||||
10 Ponorky | 32 obchodních lodí 30 doprovodů | ||||
Ztráty a ztráty | |||||
žádný | 2 lodě potopeny 1 ztracen v bouři |
Konvoj QP 15 byl Arktický konvoj série PQ / QP, která probíhala během Druhá světová válka. Byl to jeden z řady konvojů, které se vrátily Spojenecké lodě do domovských přístavů v Spojené království ze severních přístavů ostrova Sovětský svaz.Plout v listopadu 1942 a byl posledním konvojem v sérii „QP“. Bylo rozptýleno bouří, která potopila sovět ničitel Sokrushitelny, a byl napaden Ponorky z Německé námořnictvo která potopila dvě ze třiceti obchodních lodí.[1]
Lodě
Konvoj původně sestával z 31 obchodních lodí, z nichž většina dorazila s PQ 18. Commodore konvoje byl Kapitán WC Pokorný RNR v Temple ArchBlízký doprovod zahrnoval čtyři korvety a minolovku ASW. K nim se později přidal oceánský doprovod pěti torpédoborců a pět dalších se připojilo během plavby.[2]Doprovod byl doplněn o Křižník AA Ulster královna a CAM loď Empire Morn. Vzdálené krytí bylo zajištěno silou dvou křižníků a tří torpédoborců a ponorkové hlídky byly namontovány mimo norské přístavy, aby se postavily proti jakémukoli výpadu německých hladinových plavidel.[3][4]
Proti QP 15 byla hlídková linie (s kódovým označením „Boreas“) z deseti ponorek v Norské moře, a německými vzdušnými silami, ačkoli ty byly drženy na uzdě špatným počasím.
Cesta
Konvoj vyrazil z Archanděla dne 17. listopadu 1942,[5] v doprovodu místního doprovodu čtyř minolovek a následující den se k nim přidali dva sovětské torpédoborce. Po vyplutí z přístavu uzemnily dvě lodě, které musely zůstat pozadu. Byli vyzdviženi a vráceni do přístavu. Dne 20. listopadu se k konvoji připojil jeho oceánský doprovod pěti torpédoborců. Také 20. listopadu vyskočila vichřice a rozmetala konvoj[6] a poškodil několik lodí, včetně dvou sovětských torpédoborců. Dva sovětské torpédoborce Baku byl těžce poškozen, ale podařilo se mu kulhat zpět do přístavu. Zasáhla velká vlna Sokrushitelny a odtrhla její záď. Byli vysláni tři sovětské torpédoborce, aby pomohly a podařilo se mu zachránit 187 členů posádky z Sokrushitelny, která se potopila 22. listopadu.[6]
23. listopadu ponorka U-625 zaútočil a potopil britskou nákladní loď Goolistan. Později během dne U-601 vystřelil šíření torpéd na sovětskou nákladní loď Kuznets Lesov, z nichž jeden ji udeřil a potopil; obě lodě byly ztraceny všemi rukama.[5]
Konvoj dorazil Loch Ewe dne 30. listopadu 1942.[3][4]
Zapojené lodě
název | Vlajka | Tonáž (GRT) | Poznámky |
---|---|---|---|
SS Andre Marti | ![]() | 2,352 | |
SS Belomorcanal | ![]() | 2,900 | |
SS Charles R. McCormick | ![]() | 6,027 | |
SS Copeland | ![]() | 1,526 | Záchranná loď |
SS Dan-y-Bryn | ![]() | 5,117 | Vice Commodore |
SSEmpire Baffin | ![]() | 6,978 | |
SSEmpire Morn | ![]() | 7,092 | CAM loď |
SS Empire Snow | ![]() | 6,327 | |
SS Empire Tristram | ![]() | 7,167 | |
SS Esek Hopkins | ![]() | 7,191 | |
SS Goolistan | ![]() | 5,851 | Potopena U-625 dne 23. listopadu |
SS Hollywood | ![]() | 5,498 | |
SS Pevná | ![]() | 5,685 | |
SS Komiles | ![]() | 3,966 | |
SS Kuznetz Lesov | ![]() | 3,974 | Potopena U-601 dne 23. listopadu |
SS Lafayette | ![]() | 5,887 | |
SS Meanticut | ![]() | 6,061 | |
SS Nathanael Greene | ![]() | 7,177 | |
SS Ocean Faith | ![]() | 7,174 | |
SSPatrick Henry | ![]() | 7,191 | |
SS Petrovski | ![]() | 3,771 | |
SS Sahale | ![]() | 5,028 | |
SS Schoharie | ![]() | 4,971 | |
SS St. Olaf | ![]() | 7,191 | |
SS Tbilisi | ![]() | 7,169 | |
SS Temple Arch | ![]() | 5,138 | Konvoj Commodore |
SS Virginia Dare | ![]() | 7,177 | |
SS Jetel bílý | ![]() | 5,462 | |
„SS William Moultrie | ![]() | 7,177 |
Reference
- ^ „Convoy QP.15“. Archivovány od originál dne 7. července 2014. Citováno 11. prosince 2013.
- ^ Murfett, Malcolm (2009). Námořní válka 1919–1945 Operační historie těkavé války na moři. Abingdon, Velká Británie: Routledge. str. 243. ISBN 978-0-203-88998-5.
- ^ A b Ruegg, Haag pp46-47
- ^ A b Kemp p113-114
- ^ A b Walling, Michael G. Zapomenutá oběť: Arktické konvoje druhé světové války. Oxford: Osprey. ISBN 978-1-84908-718-6.
- ^ A b Hümmelchen, Gerhard; Rohwer, Jürgen; Weis, Thomas (2005). Chronologie války na moři: 1939–1945: Námořní historie druhé světové války (3. rev. Vyd.). Annapolis, MD: Naval Institute Press. 213–214. ISBN 978-1-59114-119-8.
- ^ „Convoy QP.15“. Databáze konvojů Arnolda Hague. Citováno 5. prosince 2019.