Bretonská gramatika - Breton grammar
 | Tento článek nebo část by měla být určit jazyk jeho neanglického obsahu pomocí {{jazyk}}, s příslušným Kód ISO 639. (Listopad 2020) |
Breton je Brittonic Keltský jazyk v Indoevropský rodina a její gramatika má s těmito jazyky mnoho společných rysů. Jako většina indoevropských jazyků má gramatický rod, gramatické číslo, články a skloňování. Stejně jako ostatní keltské jazyky má i Bretonština dvě pohlaví: mužský a ženský. Kromě systému jednotného a množného čísla má obdobný i jednotný a kolektivní systém velština. Na rozdíl od ostatních brittonských jazyků má bretonština určitý i neurčitý článek, zatímco velština a cornwallský chybí neurčitý článek. Na rozdíl od ostatních existujících keltských jazyků byl Breton ovlivňován francouzština.
Podstatná jména
Rod
Stejně jako mnoho jiných evropských jazyků, bretonština podstatná jména mít gramatický rod: mužský (labužník) a ženský (gwregel). Kastrovat (nepreizh), který existoval v Bretonově předkovi, Brittonic, přežije několika slovy, jako např tra (věc), ale nyní jsou považovány za mužské, ale chovají se, jako by byly ženské.[Citace je zapotřebí ]
Pohlaví podstatného jména je většinou libovolné a může se často lišit od dialektu k dialektu. Určité skupiny slov však obvykle patří k určitému pohlaví. Například názvy zemí a citací jsou ženská, zatímco většina časových děl je mužská. Některé přípony mají také stejné pohlaví:
- Mužské přípony zahrnují: -ach, -adur, -aj, -eg, -er, -our, -lec'h, -ti, -va.
- Ženské přípony zahrnují: -eg, -ell, -enn (vidět "singulativní" níže), -enti, -er, -ez, -ezh, -ezon, -i.[1]
Číslo
Podstatná jména existují ve dvou čísla, jednotne a množné číslo. Většina tvarů množného čísla je tvořena přidáním přípony, často -ed pro živá podstatná jména a -(dlužní úpisnapříklad pro inanimáty Breton "Breton", Bretoned "Bretons"; levr "rezervovat", levroù „knihy“. Vyskytují se také další přípony, například Saoz "Angličan", Saozaon „Angličané“. Několik podstatných jmen tvoří jejich množné číslo prostřednictvím střídání samohlásek, například kastell "hrad", Kestell „hrady“; Maen "kámen", mein "kameny", zatímco jiné jsou nepravidelné, jako doupě "osoba", tud "lidé"; ki "Pes", chas „psy“.[1][2]
Kromě pravidelného množného čísla určité části těla zobrazují relikvie a dvojí systém, například singulární lagad "oko", množné číslo lagadoù "oči", dvojí daoulagad "(pár) očí". Samotné duální formy mohou mít tvar množného čísla, například daoulagadoù "(páry) očí".[1]
Singulativní
Výrazný a neobvyklý rys Brythonic jazyky je singulativní značka, která je v bretonštině označena ženskou příponou -en. Zatímco podstatné jméno gwez znamená „stromy (souhrnně)“, slovo gwezenn znamená „(jediný) strom“. Z posledně jmenovaného lze dokonce udělat pravidelné množné číslo gwezennoù což znamená „několik stromů (jednotlivě)“.
Zdrobnělina
Bretonské formy zdrobnělina podstatná jména používající příponu -ig s množným číslem vytvořeným zdvojením přípony -où, například, Prad "louka", Pradig "louka", pradouigoù „louky“ (srov. neměnné množné číslo pradoù „louky“).[1]
Články
V Bretonsku článek má definitivní i neurčitý tvar. To je na rozdíl od jiných keltských jazyků, které mají pouze určité články. Určitý článek je an před dentály, samohlásky a nevyslovený h, al před l a ar někde jinde. Mezi příklady patří opálení "oheň", al logodenn "myš", ar gador "židle". Neurčitý článek, odvozený od čísla un "jedna", následuje stejný vzor konečných souhlásek: un tan "požár", ul logodenn "myš", ur gador "židle".[1]
Určitý článek se může uzavřít například s předchozími předložkami E „in“ + an dává en "v".
Přídavná jména
Přídavná jména lze skloňovat pro srovnání s příponami - no (srovnávací), -añ (superlativ) a -na (vykřičník - nyní zastaralý, kromě určitých výrazů). Tyto přípony způsobují, že předchozí souhlásky podstoupí provekce (vidět gleb "mokré" a ruz „červená“ v tabulce).[3] Rohož "dobrý a drouk „špatné“ jsou příklady adjektiv, která mohou mít nepravidelné tvary.[2]
| pozitivní | srovnávací | superlativ | vykřičník |
|---|---|---|---|
| podprsenky "velký" | braso'ch "větší" | brasañ "největší" | brasat "(Jak velký!" |
| gleb "mokrý" | glepo'ch "vlhčí" | glepañ "nejmokřejší" | Glepat „(jak) mokré!“ |
| ruz "Červené" | ruso'ch "červenější" | rusañ "nejčervenější" | rusat „(jak) červená!“ |
| rohož "dobrý" | gwell (o'ch) "lepší" | gwellañ "nejlepší" | gwellat "(jak dobře!" |
| drouk "špatný" | drouko'ch, gwasho'ch "horší" | droukañ, gwashañ "nejhorší" | droukañ, gwashañ "(jak špatné!" |
Kromě výše uvedených tvarů mohou mít některá přídavná jména samostatná ekvivalentní tvary, například kement "jako velký", koulz "jako dobrý", ken gwazh "jako špatný". Pravidelnější ekvivalenty jsou vytvořeny s ken například „jako“ ken gleb "jako mokrý", Ken Drouk "jako špatný".[1]
Příslovce
Příslovce neohýbejte.
Předložky
Stejně jako v jiných keltských jazycích předložky v Bretonu jsou buď jednoduché nebo složité a může nebo nemusí skloňovat pro osobu, počet a pohlaví.[1] Historicky, skloňované předložky pocházejí z kontrakce mezi předložkou a osobním zájmem.
Jednoduché předložky, které se skloňují, obecně berou jednu ze dvou možných skupin přípon. Stonek zaměstnaný pro formy třetí osoby se může lišit od stonku jiných osob.[1][3] Skloněné předložky rozlišují pohlaví ve třetí osobě jednotného čísla.
| i konce | Ó konce | |
|---|---|---|
| neohýbaný | Gant "s" | evit "pro" |
| 1 sg | ganin "se mnou" | evidon "pro mě" |
| 2 sg | ganit "s tebou" | důkaz "pro tebe" |
| 3 sg (m.) | gantañ "s ním" | evitañ "pro něj" |
| 3 sg (před) | ganti "s ní" | eviti "pro ni" |
| 1pl | ganimp "s námi" | evidomp "pro nás" |
| 2pl | ganeoc'h "s tebou" | evidoc'h "pro tebe" |
| 3pl | ganto, gante "s nimi" | evito, povzbudit "pro ně" |
| neosobní | Ganeor "s jedním" | důkaz "pro jednoho" |
Jednoduché předložky, které se neohýbají, zahrnují eus a deus "z", kent "před" a goude "po".[1]
Složité předložky se ohýbají pomocí souřadnic, přičemž nominálnímu druhému prvku předchází pronomiální forma. To je podobné tomu, jak namísto může se stát místo mě archaickou angličtinou. Mutace mohou být spuštěny po různých pronomiálních formách.[1][3]
| neohýbaný | diwar-benn "o" | e-kichen "u" |
| 1 sg | diwar ma fenn "o mně" | em c'hichen "blízko mne" |
| 2 sg | Diwar da Benn "o tobě" | ez kichen "ve vašem okolí" |
| 3 sg (m.) | diwar e benn "o něm" | en e gichen "blízko něj" |
| 3 sg (před) | diwar on fenn "o ní" | en on c'hichen "blízko ní" |
| 1pl | Diwar Hor Penn "o nás" | en hor c'hichen "blízko nás" |
| 2pl | diwar ho penn "o tobě" | evidoc'h "ve vašem okolí" |
| 3pl | diwar o fenn "o nich" | en o c'hichen "v jejich blízkosti" |
| neosobní | diwar ar penn "o jednom" | er c'hichen "blízko jednoho" |
Zájmena
Osobní
Osobní zájmena může být silný, poklitický hlava nebo preklitická hlava. Silná zájmena mají stejné rozdělení jako úplná podstatná fráze a mohou být předměty, předměty nebo předložkové předměty. Post-klitická hlavní zájmena mají tendenci následovat konečná slovesa, podstatná jména nebo skloňované předložky. Pre-klitická hlavní zájmena fungují jako objektová zájmena před slovesnými frázemi a přivlastňovací determinanty předchozí podstatné jméno fráze. Používání „nových“ osobních zájmen je omezenější. Pocházejí ze skloňování partitivní předložky A „of“ a může fungovat jako zájmeno objektu, například E kêr e welas Yannig anezho „Yannig je viděl ve městě“, doslovněji „Ve městě je Yannig viděl“, a příležitostně fungovaly jako předměty (s nepřechodnými slovesy, obvykle negativními).[1]
| silný | post-klitická hlava | pre-klitická hlava | "Nový" | |
|---|---|---|---|---|
| 1 sg | mě | mě | mami | ac'hanon |
| 2 sg | te | te | az, da | ac'hanout |
| 3 sg (m.) | eñ | eñ | E | anezhañ |
| 3 sg (před) | Ahoj | Ahoj | on | anezhi |
| 1pl | ni | ni | on | ac'hanomp |
| 2pl | c'hwi | hu, c'hwi | hon, hol, hor | ac'hanoc'h |
| 3pl | int | i, int | Ó | anezho |
Demonstrativní
Ukazovací zájmena jsou post-head klitici používané ve spojení s určitým článkem.[1][2]
| klitický | příklad | |
|---|---|---|
| poblíž reproduktoru | -muž "tady" | ar stêr-mañ "tato řeka" |
| poblíž posluchače | -se "tam" | ti bihan-se "ten malý dům" |
| daleko od řečníka a posluchače | -hont "támhle, támhle" | al lent-hont „to jezero tamhle“ |
Neurčitý
Neurčitá zájmena mohou být pozitivní, jako např re „některé, jedny“ a holl "vše" a negativní, jako např netra „nic“ a neblec'h „nikde“ a může mu předcházet například determinant znovu „někteří“ („ti“) a da re „vaše“ („vaše“).
Slovesa
Pravidelná konjugace
Breton slovesa může být konjugované ukázat čas, aspekt, nálada, osoba a číslo přidáváním přípony k slovu zastavit, jak je vidět v následující tabulce.
| Orientační | Podmiňovací způsob | Rozkazovací způsob | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současnost, dárek | Nedokonalý | Preterite | Budoucnost | Současnost, dárek | Nedokonalý | ||
| 1 s | -an | -en | -je | -v | -fen | -jen | – |
| 2 s | -ez | -es | -jout | -i | -fes | -jes | žádný konec |
| 3 s | žádný konec | -E | -tak jako | -Ó | -fe | -je | -et |
| 1 str | -omp | -emp | -jomp | -imp | -femp | -jemp | -omp |
| 2 s | -to | - ano | -joc'h | - ne | -fec'h | -jec'h | -to |
| 3p | - ne | -ent | -jont | -int | -fent | -jent | -ent |
| oběžná kola. | -er | -ed | -jod | -nebo | -fed | -jed | – |
Další přípony mohou tvořit slovesné podstatné jméno. Nejběžnější z nich jsou:[2]
- -ven jako v lavarout "říci", galout "moci, být schopen", Klevout "slyšet, cítit"
- -añ jako v evañ "napít se", gwiskañ "šaty", skrivañ "psát si"
- -v jako v debriñ "jíst", deskiñ "Učit se", reiñ "dát"
U jiných sloves je kmen sám také slovesným oznámením, například gortoz "Počkejte", lenn "číst", kompren "rozumět".
Slovesa mají také minulé příčestí tvořené příponou a přítomné příčestí, které obsahuje slovesné podstatné jméno, před nímž je částice Ó, který způsobí a smíšená mutace.
Většina sloves je pravidelná a málo se odchyluje od obvyklých vzorů.[1] Tabulka ukazuje a příklad regulárního slovesa debriñ "jíst" (slovní stopka debr-).
| Orientační | Podmiňovací způsob | Rozkazovací způsob | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současnost, dárek | Nedokonalý | Preterite | Budoucnost | Současnost, dárek | Nedokonalý | ||
| 1 s | debran | úlomky | trosky | úlomek | debrfen | debrjen | – |
| 2 s | debrez | debres | debrjout | debri | trosky | debrjes | debr |
| 3 s | debr | debre | trosky | debro | trosky | debrje | debret |
| 1 str | debromp | debremp | debrjomp | debrimp | debrfemp | debrjemp | debromp |
| 2 s | debrit | debrec'h | debrjoc'h | debrot | debrfec'h | debrjec'h | debrit |
| 3p | debront | úlomek | debrjont | úlomek | zlomyslný | zlomyslný | úlomek |
| oběžná kola. | úlomek | debatoval | debrjod | úlomky | očištěný | debrjed | – |
| Slovesné podstatné jméno | Přítomné příčestí | Příčestí minulé |
|---|---|---|
| debriñ | o tebriñ | úlomek |
Nepravidelná konjugace
Několik sloves je nepravidelných, jedním příkladem je ober "dělat".
| Orientační | Podmiňovací způsob | Rozkazovací způsob | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současnost, dárek | Nedokonalý | Preterite | Budoucnost | Současnost, dárek | Nedokonalý | ||
| 1 s | gran | zrno | gris | úsměv | štěp | grajen | – |
| 2 s | grez | Graes | grejout | gri | štěpy | grajes | gra |
| 3 s | gra | Grae | tuky | šedá, graiová | štěp | graje | graet |
| 1 str | greomp | graemp | grejomp | graimp | grafemp | grajemp | greomp |
| 2 s | štěrk | graec'h | grejoc'h | pozdravit | grafec'h | grajec'h | štěrk |
| 3p | Greont | dobrý | grejont | Graint | grafent | grajent | dobrý |
| 0 | greer | nadšený | grejod | chamtivost | naroubovaný | nadšeně | – |
| Slovesné podstatné jméno | Přítomné příčestí | Příčestí minulé |
|---|---|---|
| ober, střízlivý | oc'h ober | graet |
Bezañ je další nepravidelné sloveso, které je sdruženo pro další rozlišení čas / aspekt.
| Orientační | Podmiňovací způsob | Rozkazovací způsob | |||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současnost, dárek | Přítomný (situační) | Současnost (obvyklá) | Budoucnost | Nedokonalý | Nedokonalý (situační) | Nedokonalý (obvyklý) | Preterite | Současnost, dárek | Nedokonalý | ||
| 1 s | na | emaon | bezan | koš, bezin | oan | edon | bezen | boen | befen, ben | bijen | – |
| 2 s | ven | emaout | bezez | bi, bezi | oas | edos | bezes | boes | befes, bes | bijes | bez |
| 3 s | zo, eo, eus[4] | emañ | bez | bo, bezo | oa | edo | beze | boe | befe, be | bije | bezet |
| 1 str | omp | emaomp | bezomp | bimp, bezimp | oamp | edomp | bezemp | boemp | befemp, bemp | bijemp | bezomp |
| 2 s | ok | emaoc'h | bezit | biot,[5] bioc'h | oac'h | edoc'h | bezec'h | boec'h | befec'h, bec'h | bijec'h | bezit |
| 3p | int | vyblednout | bezont | ohnutý, bezint | oant | edont | bezent | Boent | befent, ohnutý | bijent | bezent |
| 0 | veslo, eur | emur | Bezer | bior | oad | edod | bezed | boed | předstíral | podřízený | – |
| Slovesné podstatné jméno | Přítomné příčestí | Příčestí minulé |
|---|---|---|
| bezañ, starší: zápas, bezout | o vezañ | sázka |
Další běžné nepravidelné sloveso je eus „have“, které kombinuje značku osoby s napjatou formou. Eus je historicky odvozen od bezañ[1] a podobný vývoj je vidět v cornwallský.[6]
| Orientační | Podmiňovací způsob | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současnost, dárek | Současnost (obvyklá) | Budoucnost | Nedokonalý | Nedokonalý (obvyklý) | Preterite | Současnost, dárek | Nedokonalý | |
| 1 s | jsem eus, meus | jsem bez, mez | jsem bo, mo, jsem vezo | jsem boa, moa | jsem boa, moa | jsem boe, moe | jsem bije, mije | jsem befe, mefe |
| 2 s | az peus, no jo[7], teus | az pez, pez | az po, to, az pezo | az poa, toa | az poa, poa | az poe, toe | az pije, tije | az pefe, tefe |
| 3 s | en deus, neus | en devez, nez | en devo, ne, en devezo | en doa, noa | en devoa, noa | en devoe, noe | en devije, nije | en devefe, nefe |
| 1 str | on deus, neus | on devez, dez | on devo, dělat, on devezo | on doa, doa | on devoa, doa | on devoe, doe | on devije, dije | on defefe, defe |
| 2 s | hon neus, oneus | hor bez, obez | hor bo, obo, hor bezo | hor boa, hoboj | hor boa, hoboj | hor boe, boe | hor bije, obije | hor befe, obefe |
| 3p | hoc'h eus, peus | ho pez, pez | ho po, po, ho pezo | ho poa, poa | ho poa, poa | ho poe, poe | ho pije, pije | ho pefe, pefe |
| 0 | o deus, deus | o devez, dez | o devo, do, o devezo | o doa, doa | o devoa, doa | o devoe, laň | o devije, dije | o devefe, defe |
Složené formy
Ober, bezañ a eus lze použít jako pomocná slovesa.[1]
V současnosti Breton (jako Cornish a irština ale na rozdíl od jiného keltského jazyka) rozlišuje mezi jednoduchou a progresivní přítomností. Prostý přítomný je tvořen buď konjugací slovesa, nebo použitím slovesného podstatného jména s přítomností ober. Progresivní přítomnost je na druhé straně tvořena současnou situací bezañ v kombinaci s přítomným příčestím. Kromě těchto dvou aspektových rozdílů má Breton obvyklý dárek, který využívá současný zvyk bezañ a přítomné příčestí.
Kombinace minulého příčestí s oběma eus nebo bezañ je obvyklý způsob formování minulého času, přičemž konjugované formy jsou omezeny na literárnější jazyk. Volba mezi eus nebo bezañ záleží na tom, zda minulé příčestí je a tranzitivní nebo intranzitivní sloveso (podobně jako passé composé z francouzština ).[2]
Negace
Nenapjatá slovesa jsou negována ne ... ket obě strany slovesa.[1]
Čísla
Kardinální čísla
Podobně jako ostatní Keltské jazyky, Breton má základ vigesimální systém počítání. „Jeden“ je un, ul, ur před podstatným jménem (stejné jako neurčitý článek ). Čísla „dva“, „tři“ a „čtyři“ a odvozená čísla mají oddělené mužské a ženské tvary. Zajímavé nesrovnalosti v systému jsou triwec'h „osmnáct“, doslova „tři šestky“, a hanter kant „padesát“, doslova „půl set“ (srovnej velšsky deunaw "dvě devítky" a Hanner převýšení „půl sta“).
| 0 | nula, mann, netra | ||||
| 1 | unan | 11 | unnek | 21 | unan warn-ugent |
| 2 | daou (m.), div (f.) | 12 | daouzek | 22 | daou warn-ungent |
| 3 | tri (m.), teir (f.) | 13 | trizek | 30 | Tregont |
| 4 | pevar (m.), peder (f.) | 14 | pevarzek | 40 | daou-ugent |
| 5 | pemp | 15 | pempzek | 50 | hanter kant |
| 6 | c'hwec'h | 16 | c'hwezek | 60 | tri-ugent |
| 7 | seizh | 17 | seitek | 70 | dek ha tri-ugent |
| 8 | eizh | 18 | triwec'h | 80 | pevar-ugent |
| 9 | nav | 19 | naontek | 90 | dek ha pevar-ugent |
| 10 | dek | 20 | naléhavý | 100 | kant |
Řadové číslovky
U některých lze opět ukázat rozdíl mezi pohlavími řadové číslovky.
| 1. místo | kentañ |
| 2. místo | eil, daouvet (m.), divvet (F.) |
| 3. místo | trede, trivet (m.), teirvet (F.) |
| 4. místo | pevare, pevarvet (m.), pedervet (F.) |
| 5 | pempvet |
| 6. | c'hwec'hvet |
| 7. | seizhvet |
| 8. | eizhvet |
| 9 | navvet |
| 10. | dekvet |
Mutace
Hlavní mutace způsobit následující změny:
| Nezměněno | Měkký | Spiranta | Tvrdý | Smíšený |
|---|---|---|---|---|
| str | b | F | – | – |
| t | d | z | – | – |
| k | G | hm | – | – |
| b | proti | – | str | proti |
| d | z | – | t | t |
| G | hm | – | k | hm |
| gw | w | – | kw | w |
| m | proti | – | – | proti |
Reference
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str Stephens, Janig (2002). „Breton“. In Ball, Martin; Fife, James (eds.). Keltské jazyky. Routledge Language Family Descriptions. London: Routledge. p. 379. ISBN 041528080X.
- ^ A b C d E Bowen, Zonia (1977). Llydaweg jsem Cymro [Breton pro Velšany]. Bala: Llyfrau'r Faner. p. 80.
- ^ A b C Press, Ian; ar Bihan, Herve (2004). Hovorový Breton. Hovorová série. London: Routledge. str.117. ISBN 0415224519.
- ^ Formulář zo se používá, když je předmět umístěn přímo před ním, a vždy mu předchází částice A, např. Den zo podprsenky „Ten muž je velký“. Formulář eo se používá, když je předmět kdekoli, ale ne před ním. Nikdy jí nepředchází žádná částice, např. Podprsenky eo den "Velký je ten muž". Formulář eus obvykle předchází částice ez a znamená tady je, např. Den ez eus „Je tu muž“.
- ^ Literární
- ^ Brown, Wella (2001). Gramatika moderního Cornish. Kesva an Taves Kernewek [The Cornish Language Board]. 162–163. ISBN 1902917006.
- ^ Mluvený
- Jouitteau, M. (2009-dosud) ARBRES Bretonská wiki gramatika online, IKER, CNRS.
- Press, I. (1986) Gramatika moderního bretonštiny (Mouton De Gruyter)
- Denez, P. (1971) Kentelioù brezhoneg: eil derezAl Liamm
- Denez, P. (1977) Étude structurale d'un parler breton: Douarnenez, thèse (3 vol.), Université de Rennes
- Denez, P. (1985) Geriadur brezhoneg Douarnenez, 4 sv., Mouladurioù Hor Yezh
- Denez, P. (1987)Mont war-raok gant ar brezhoneg, MHY