Bolesław Romanowski - Bolesław Romanowski - Wikipedia
Bolesław Romanowski | |
---|---|
![]() kapitán Romanowski na palubě ORPDzik | |
narozený | Varakļāni, Ruská říše | 21. března 1910
Zemřel | 12. srpna 1968 Gdaňsk | (ve věku 58)
Věrnost | Polsko |
Servis/ | ![]() |
Roky služby | 1929–1964 |
Hodnost | ![]() |
Příkazy drženy | ORP Sokół ORPJastrząb ORPDzik ORPBłyskawica ORPZář |
Bitvy / války | druhá světová válka |
Ocenění | Rána dekorace Virtuti Militari (Stříbrný kříž) Kříž srdnatosti Kříž za zásluhy Navy Medal Medaile pro Odru, Nissu a Pobaltí Medaile vítězství a svobody 1945 Distinguished Service Cross Hvězda z let 1939–1945 Atlantická hvězda Africa Star Itálie hvězda Medaile obrany Válečná medaile 1939–1945 |

Bolesław Romanowski (21. března 1910 - 12. srpna 1968) byl a ponorka velitel Polské námořnictvo v době druhá světová válka.
Životopis
Bolesław Szymon Romanowski se narodil v roce Varakļāni v Livonia. V roce 1920 se s rodinou přestěhoval do Grabówno ve Velkopolsku. V roce 1929 promoval a nastoupil na Polskou akademii námořnictva. Absolvoval kurz podmořské navigace a poté výcvik podvodních zbraní. Svou kariéru zahájil na torpédový člun ORP Kujawiak, v roce 1934 se stal výkonný důstojník této lodi. O rok později byl převezen do ponorky ORPŻbik. Také sloužil ORPWilia a ORPWicher. Krátce před začátkem druhé světové války byl převezen do ponorky ORPWilku.
Během Invaze do Polska the Wilku provozováno v Gdaňská zátoka, nasadila své miny, poté opustila polské pobřeží a úspěšně minula Dánské úžiny (Øresund ) ve dnech 14/15 září unikl z Baltské moře a příjezd do Velké Británie 20. září.[1] V roce 1941 se stal výkonným ředitelem ORPSokół, pak převzal velení nad ORPJastrząb[2] např USS S-25 zapůjčen polskému námořnictvu. Romanowski je jediným polským velitelem ponorky, který vedl své plavidlo Atlantickým oceánem.
Během průchodu konvoje PQ-15 na Murmansk, Jastrząb dne 2. května 1942 byl omylem zaměstnán ničitel HNoMSSt. Albans a minolovka HMSRacek. Byla napadena hlubinnými pumami a přivedena na povrch, kde byla bombardována ztrátou pěti členů posádky (včetně Britů) styčný důstojník ) a šest zraněných, včetně velitele.[3] Loď byla těžce poškozena a musela být utíkal, blízko 71 ° 30 'severní šířky 12 ° 32 'východní délky / 71,500 ° N 12,533 ° ESouřadnice: 71 ° 30 'severní šířky 12 ° 32 'východní délky / 71,500 ° N 12,533 ° E. Romanowski byl střelen do obou nohou a hospitalizován Sovětský svaz. Poté se vrátil do Velké Británie. Na konci roku 1942 se stal velitelem ponorky ORPDzik. Potopil pět lodí v Středozemní moře a Egejské moře. Dne 12. prosince 1944 převzal velení nad ORPSokół.
Po skončení války se Romanowski rozhodl vrátit do Polska. V roce 1947 byl jmenován velitelem ničitel ORPBłyskawica a přivezl loď do Gdyně. Po svém návratu byl jmenován velitelem ORPZář pak z podmořské flotily. V roce 1950, během stalinských represí, byl propuštěn a zatčen. Po Polský říjen byl začleněn do polského námořnictva. V letech 1957 až 1961 sloužil v generálním štábu námořnictva, poté se stal zástupcem velitele polské námořní akademie. V roce 1964 byl převeden do rezervy kvůli špatnému zdraví.
Bolesław Romanowski náhle zemřel 12. srpna 1968.
Ocenění a vyznamenání
Wound Decoration (Polsko)
Virtuti Militari, Stříbrný kříž (Polsko)
Cross of Valor (Polsko)
stříbrný Kříž za zásluhy
Námořní medaile čtyřikrát
Medaile pro Odru, Nissu a Pobaltí
Medaile vítězství a svobody 1945
Distinguished Service Cross
Hvězda z let 1939–1945
Atlantická hvězda s Francií a Německem spona
Africa Star
Itálie hvězda
Medaile obrany
Válečná medaile 1939–1945
Vojenské povýšení
![]() | 1932 |
![]() | 1935 |
![]() | 1940 |
![]() | 1944 |
![]() | 1948 |
![]() | 1957 |
Poznámky
Reference
- Marek Twardowski (v polštině): "Podwodne drapieżniki" - stawiacze min typu Wilk („Podmořští predátoři“ - minonosiči třídy Wilk), in: Morza, Statki i Okręty nr. 3/1998, s. 23–26
- Mariusz Borowiak (2010). Malá flota bez mitów. Varšava: Almapress. ISBN 978-83-7020-422-8.
- Julian Czerwiński; Małgorzata Czerwińska; Maria Babnis; Alfons Jankowski; Jan Sawicki (1996). Kadry Morskie Rzeczypospolitej. II: Polska Marynarka Wojenna: Część I: Korpus oficerów 1918–1947. Gdyně: Wyższa Szkoła Morska.
- Ryszard Demczuk; Czesław Dyrcz; Bogusław Iwaniak; Jarosław Keplin; Walter Pater; Aleksandra Perycz-Szczepańska; Jarosław Ziemiański (březen 2001). Komandor Bolesław Romanowski. Przegląd Morski. 3/2001. Gdyně. ISSN 0137-7205.
- Jerzy Pertek (1976). Wielkie dni małej floty. Poznaň: Wydawnictwo Poznańskie.
- Małgorzata Sokołowska; Wiesława Kwiatkowska (2003). Gdyńskie cmentarze: O twórcach miasta, portu i floty. Gdyně: oficyna Verbi Causa. ISBN 83-918526-2-8.