Basilejské prohlášení - Basel Declaration

Logo Basilejské deklarace -x.jpg

The Basilejské prohlášení je výzva k větší transparentnosti a komunikaci o používání zvířata ve výzkumu. Podporuje ji mezinárodní vědecká nezisková společnost, Společnost Basilejské deklarace, fórum vědců založené za účelem podpory co největšího šíření a přijetí Deklarace a dialogu s veřejností a zúčastněnými stranami.

souhrn

Prohlášení vydalo 30. listopadu 2010 více než 60 vědců z Švýcarsko, Německo, Spojené království, Francie a Švédsko. Signatáři se zavazují přijmout větší odpovědnost za pokusy na zvířatech a intenzivní spolupráci s veřejností formou dialogu s předsudky. Zároveň požadují, aby základní experimenty na zvířatech pro získání výsledků výzkumu byly povoleny jak nyní, tak i v budoucnu. Svou Basilejskou deklarací se vědci snaží dosáhnout nestrannějšího přístupu veřejnosti k vědeckým otázkám a důvěryhodnější a spolehlivější spolupráce s národními a mezinárodními rozhodovacími orgány.

Signatáři Basilejské deklarace se aktivně snaží ukázat, že věda a dobré životní podmínky zvířat nejsou diametrálně odlišní a konstruktivně přispívají k dialogu ve společnosti - například začleněním nové směrnice EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely do vnitrostátních právních předpisů. [1] (Revidovaná směrnice EU stanoví používání méně laboratorní zvířata pro vědecké účely v budoucnosti a lépe sladí potřeby výzkumu s ochranou zvířat, aniž by výzkum ztěžoval. Členské státy EU musí směrnici začlenit do vnitrostátního práva do dvou let a tyto vnitrostátní předpisy použít od ledna 2013.)

Alternativy k pokusům na zvířatech

"Pokusy na zvířatech zůstanou v roce nezbytné." biomedicínský výzkum v dohledné budoucnosti, ale neustále pracujeme na zdokonalování metod s ohledem na dobré životní podmínky zvířat. “[2] Signatáři Deklarace se mimo jiné zavazují k používání pokusů na zvířatech, pouze pokud se výzkum týká zásadně důležitých znalostí a nejsou k dispozici žádné alternativní metody. V rámci tohoto závazku jejich dvoudenní konference v listopadu 2010 skončila potvrzením jejich oddanosti principu 3R „Reduction, Refinement, Replacement“:

Princip 3R (nahradit, snížit, vylepšit) má původ v Williamovi MS Russell & Rex L. Burchovi, který publikoval své „Principy humánní experimentální techniky“ v roce 1959. Tyto principy jsou mezinárodně považovány za vodítko pro zamezení nebo omezení experimentů na zvířatech a utrpení laboratorních zvířat:

  • Výměna, nahrazení: nahrazení pokusů na zvířatech metodami, které se netýkají zvířat
  • Snížení: Snížení počtu zvířat v nevyhnutelných pokusech na zvířatech
  • Upřesnění: zlepšení experimentálních postupů tak, aby byly nevyhnutelné pokusy na zvířatech

Potřeba lepší komunikace

Účastníci sympozia, které přijalo Basilejskou deklaraci, se jednomyslně shodli na tom, že věda musí zaujmout nejen jasné stanovisko k odpovědnému zacházení s laboratorními zvířaty, ale musí také ukázat větší průhlednost směrem k veřejnosti. [3] Aby byla jejich motivace a metody srozumitelnější pro veřejnost a osoby s rozhodovací pravomocí, cílem výzkumníků je v budoucnu užší spolupráce s politiky, sdělovacími prostředky a školami a větší důležitost komunikace vědy.

Povinnost vůči veřejnosti

Autoři Basilejské deklarace uznávají potřebu větší diskuse o otázkách experimentů na zvířatech na veřejnosti a také o rizicích výzkumných přístupů a možném zneužití nového technologického vývoje. Kromě toho deklarují svůj záměr sdělovat nejen výsledky a vědecké kontroverze, ale také procesy a schvalovací postupy ve vědeckém procesu, aby tak podpořili hlubší pochopení výzkumu. [4] Pokud jde o zlepšování informací pro veřejnost o výzkumu zahrnujícím experimenty, signatáři Basilejské deklarace se zavazují k následujícímu:

  1. Komunikujeme otevřeně a transparentně - také s ohledem na pokusy na zvířatech. Aktivně řešíme problémy a otevřeně prohlašujeme, že část našeho výzkumu zahrnuje experimenty na zvířatech.
  2. Poskytujeme novinářům přístup do našich laboratoří.
  3. Vyzýváme tvůrce názorů, média a učitele, aby zahájili dialog s výzkumnými pracovníky o problémové oblasti EU základní výzkum.
  4. Snažíme se používat jazyk, který je srozumitelný široké veřejnosti.
  5. Prohlašujeme naši solidaritu se všemi vědci, kteří se musí spoléhat na pokusy na zvířatech. Jsme jednotní v odmítání neoprávněných obvinění proti jednotlivcům. Budeme společně a veřejně odsoudit vandalství, vyhrožování a jiné trestné činy.

Pokusy na zvířatech v základním výzkumu

Moderní medicína je založen na objevech základních biologický výzkum a jejich implementace v aplikovaný výzkum. První signatáři Basilejské deklarace vnímají jako hlavní riziko tendenci omezovat pokusy na zvířatech, zejména v oblasti základního výzkumu. Tvrdí, že žádná fáze výzkumu (ani základního, ani aplikovaného) nesmí být kategoricky vyloučena z těch účelů pokusů na zvířatech, které jsou považovány za přípustné. Kromě obtížnosti rozlišení dvou fází v oblasti lékařského výzkumu je aplikovaný výzkum bez základního výzkumu obecně nemyslitelný. Základní výzkum není samoúčelným cílem, ale slouží jako základ pro další zvážení. Základní a aplikovaný výzkum je v biomedicínském výzkumu součástí stejného kontinua a přiřazení výzkumného projektu k jedné nebo druhé části je často poněkud svévolné. Na druhé straně kategorizace experimentu jako základního výzkumu dosud neospravedlňuje použití zvířat jako takových. Demonstrace, že experiment na zvířatech je nepostradatelný, je stejně nezbytná jako vážení zájmů dobrých životních podmínek zvířat s přínosy podle cíle výzkumu.

Lepší zvířecí modely

Geneticky modifikovaná zvířata představují důležitý nástroj moderního biomedicínského výzkumu. V mnoha případech lze druhy vyšší v evolučním měřítku v pokusech na zvířatech nahradit použitím jednodušších organismů chovaných pomocí genové technologie, jako jsou ovocné mušky, laboratorní červi nebo ryby. To hraje hlavní roli při podpoře principů 3R nahrazování, omezování a zdokonalování experimentů na zvířatech. Modely nemocí u geneticky modifikovaných zvířat jsou hlavně v hlodavci, jako jsou myši a krysy. Nemohou však adekvátně znázornit fyziologie člověka ve všech případech. Výzkum na zvířecích modelech s využitím savci, jako sudokopytníci (zejména pro zdraví zvířat) a ve velmi vzácných případech také opice, podle účastníků sympozia k Basilejské deklaraci zůstává nezbytná. V používání geneticky modifikovaných organismů při pokusech na zvířatech vidí následující výhody:

  • Možnost vývoje testů na terapeutické protilátky, které se stále více používají v moderní lékařské terapii u lidí
  • Výroba rekombinantních produktů, jako je antikoagulancia nebo terapeutické protilátky
  • Výzkum mechanismů nemocí ve složitých organismech (např. cukrovka )
  • Výzkum a pochopení základních mechanismů a metabolických cest u lidských onemocnění
  • Základní zásady účinné a cílené léčby nemocí, jako je leukémie, hypertenze nebo obezita

Pokusy na subhumánních primátech

Účastníci sympozia k Basilejské deklaraci koncem listopadu 2010 shrnuli výsledek svých diskusí na téma experimentů v subhumánní primáti jak následuje:

1. Výzkum u subhumánních primátů je podstatnou součástí biomedicínského pokroku v 21. století. Výzkum subhumánních primátů vedl k vývoji rozhodujících lékařských ošetření, jako jsou vakcíny proti poliomyelitida a hepatitida (žloutenka ), jakož i ke zlepšení bezpečnosti léčiv díky nepostradatelným příspěvkům k základním principům fyziologie, imunologie, infekční choroby, genetika, farmakologie, biologie reprodukce a neurovědy. Předpovídáme v budoucnu zvýšenou potřebu výzkumu využívajícího subhumánní primáty, např. pro personalizovaná medicína a neurodegenerativní onemocnění ve stárnoucí společnosti. Tato přetrvávající potřeba se odráží také ve směrnici EU z roku 2010 (2010/63 / EU) o zvířatech používaných pro vědecké účely, v níž se uznává, že výzkum v oblasti subhumánních primátů zůstane v dohledné budoucnosti nenahraditelný.

2. Biomedicínský výzkum nelze rozdělit na „základní výzkum“ a „aplikovaný výzkum“: jedná se o kontinuum, které zahrnuje jak základní studie o normálních funkcích a jejich selhání u nemocí, tak i vývoj léčby. Tento základní výzkum je pro biomedicínský pokrok nepostradatelný. Jakékoli kategorické omezení výzkumu u subhumánních primátů v základním výzkumu je krátkozraké a není odůvodněno žádnými vědeckými důkazy.

3. Vědci pracující s subhumánními primáty se zavázali k principu 3R o nahrazování, omezování a zdokonalování experimentů na zvířatech. Výzkum na zvířatech musí splňovat nejvyšší etické standardy. Subhumánní primáti se používají pouze v případě, že neexistují žádné alternativy. Neustále a intenzivně pracujeme na zdokonalování experimentálních metod a udržování počtu použitých subhumánních primátů na minimu. Silný závazek vůči 3R zaručuje nejlepší vědu a nejlepší životní podmínky zvířat.

4. Zavazujeme se informovat veřejnost a poskytovat objektivní informace o výzkumu na subhumánních primátech.

externí odkazy