V pět odpoledne - At Five in the Afternoon
| V pět odpoledne | |
|---|---|
 | |
| Režie: | Samira Makhmalbaf |
| Produkovaný | Siamak Alagheband Mohsen Makhmalbaf |
| Napsáno | Mohsen Makhmalbaf Samira Makhmalbaf |
| V hlavních rolích | Agheleh Rezaie Abdolgani Yousefrazi Razi Mohebi Marzieh Amiri |
| Hudba od | Mohammad Reza Darvishi |
| Kinematografie | Ebrahim Ghafori Samira Makhmalbaf |
| Upraveno uživatelem | Mohsen Makhmalbaf |
Datum vydání | 16. května 2003 (Cannes ) 16.dubna 2004 (Spojené království ) |
Provozní doba | 105 minut |
| Země | Írán Francie |
| Jazyk | Dari Peršan |
V pět odpoledne (Peršan: .نج عصر, romanized: Panj é asr) je 2003 film od íránský spisovatel a režisér Samira Makhmalbaf. Vypráví příběh ambiciózního mladíka žena se snaží získat vzdělávání v Afghánistánu po porážce Taliban. Název pochází z Federico García Lorca báseň a je příběhem rozkvětu proti přesile.
Film měl premiéru v soutěži na Filmový festival v Cannes 2003 a byl oceněn Cena poroty a Cena ekumenické poroty.[1]
Spiknutí
Nogreh, pákistánský přistěhovalec Kábul Afghánistán začíná skrytě navštěvovat školu všech dívek proti vůli svého otce. Nogreh je jednou z mála dívek ve škole, která sní o tom, že se jednoho dne stane prezidentkou. Při hledání vody jeden den po škole narazí na několik nákladních vozidel pákistánských uprchlíků a pomáhá jim znovu se usadit v ruinách, které volá domů. Počet uprchlíků však přemáhá útulek, kde žila její rodina, a nakonec je několik dalších rodin vytlačuje. Podaří se jim najít úkryt v opuštěném letadle, ale i to je nakonec přeplněné uprchlíky.
Nogreh potká uprchlíka mezi ruinami, který je básníkem. Ptá se ho, jestli ví, zda je pákistánský prezident muž nebo žena, a on, stejně jako všichni ostatní, neví. Poté, co se spřátelil s Nogreh a dozvěděl se o jejích ambicích být prezidentem, pomáhá s pořizováním politických projevů a jde s ní k fotografovi, aby získal její fotografie, které může použít ke kampani.
Nogrehův otec se od některých pákistánských uprchlíků dozví, že jeho syn zemřel. Nechtěl to oznámit své snache, přesune rodinu dále do pouště, kde jeho vnuk zemře hladem a podvýživou.
V poušti potkají starého muže, který čeká na svého osla, který umírá hladem a žízní. Muž se pokoušel dostat do města, aby promluvil jménem Usámy bin Ládina, aby se pokusil zabránit jeho předání Američanům. Nogrehův otec ho informuje, že je příliš pozdě a že Američané již napadli. Poté, co Nogrehův otec pohřbil svého vnuka, rodina pokračuje do pouště.
Rozvoj
V pět odpoledne byl prvním filmem, který se natáčel Kábul po Invaze NATO. Bylo to mezinárodní koprodukce mezi íránský společnost Makhmalbaf Productions a francouzština společnosti Bac filmy a Wild Bunch.
Makhmalbaf měl potíže s hledáním herečky ochotné hrát hlavní postavu. Její původní volba role nedovolila, aby se její tvář objevila před kamerou.[2]
Samiřina čtrnáctiletá sestra Hana Makhmalbaf natočil dokument o natáčení filmu s názvem Radost šílenství (Lezate divanegi). Dokumentuje Samiřiny zkoušky a trápení, zatímco se snaží přesvědčit lidi v Kábulu, aby se podíleli na jejím filmu. Jako teenagerka dokázala Hana nepozorovaně nashromáždit spoustu digitálních videozáznamů.
Reference
- ^ „Festival de Cannes: V pět odpoledne“. festival-cannes.com. Archivovány od originál dne 21. 9. 2011. Citováno 2009-11-07.
- ^ Macnab, Geoffrey. „Místo ženy“. Citováno 15. května 2016.