Arte da Lingoa de Iapam - Arte da Lingoa de Iapam

Obálka knihy

The Umění japonského jazyka (portugalština: Arte da Lingoa de Iapam a v moderní portugalština: Arte da Língua do Japão; japonský: 日本大文典, Nihon Daibunten) je počátkem 17. století portugalština gramatika z japonština. Bylo sestaveno uživatelem João Rodrigues, a portugalština Jezuitský misionář. Je to nejstarší plně existující japonská gramatika a je cennou referencí pro pozdní střední období japonského jazyka.^[1]

Pozadí

Křesťanská misionářská práce v Japonsku začala ve 40. letech 15. století a vyžadovala osvojení jejího jazyka. Misionáři vytvořeni slovníky a gramatiky. Zdá se, že rané gramatiky byly psány v 80. letech 20. století, ale již neexistují.^[1] João Rodrigues přijel do Japonska jako teenager a stal se tak plynulým, že ho místní obyvatelé většinou nazývali „překladatel“ (Tsuji); sloužil jako překladatel hostujících jezuitských dozorců i pro střelné zbraně Toyotomi Hideyoshi a Tokugawa Ieyasu. Jeho Arte da Lingoa de Iapam je nejstarší dochovanou úplnou japonskou gramatikou. Rodrigues ji vydal ve třech svazcích v Nagasaki během pěti let mezi lety 1604 a 1608. Kromě slovní zásoby a gramatiky obsahuje podrobnosti o dynastie, měna, opatření a další obchodní informace.^[2] Jsou známy pouze dvě kopie: jedna v Bodleian knihovna na University of Oxford a druhý v rodinné sbírce Crawford.^[1][3]

Po a násilné potlačení nájezdů japonských námořníků v Macao v roce 1608 a soudní intriky příští rok se však Tokugawa rozhodl nahradit portugalské obchodníky lodě s červenou pečetí, Nizozemec, a Spanel počátkem roku 1610. Po a úspěšný útok na portugalskou loď pak dovnitř Nagasaki Bay, dovolil většině misionářů zůstat, ale nahradil Rodriguesa Angličan William Adams.^[2]

Rodrigues se poté připojil k Čína mise, kde vydal revidovanou gramatiku zvanou terser Krátké umění japonského jazyka (portugalština: Arte Breue da Lingoa Iapoa; japonský: 日本小文 典,Nihon Shōbunten) na Macao v roce 1620.^[2][1] Přeformuluje zacházení s gramatikou v dřívějším „Velkém umění“ (Arte Grande), kterým se stanoví jasná a stručná pravidla týkající se hlavních rysů japonského jazyka.^[2]

Obsah

Gramatika má tři svazky.

• Svazek 1 je nástin základní japonské gramatiky. Pojednává o skloňování z podstatná jména a zájmena s ohledem na případ částice, časování z slovesa s ohledem na nálada a čas, kategorizuje jazyk do deseti části řeči, diskutuje honorifics, stejně jako romanization pravopis.^[1][3]
• Svazek 2 pojednává syntax, rétorika, dialekty, výslovnost, přízvuk, a poezie.^[1][3]
• Svazek 3 popisuje, jak číst kanji, dokumenty, osobní jména a jak počítat japonštinu let a čas.^[1][3]

Edice

• Arte da lingua de Iapam od otce João Rodrigues Původně publikováno v Nagasaki: Collegio de Iapao da Companhia de Iesv, 1604-1608, první gramatika japonského jazyka, v portugalštině, misionář João Rodrigues
• Arte da lingoa de Iapam (1604)
• Élémens de la grammaire japonaise [zkráceně z Arte da lingoa de Iapam] tr. et collationnés par C. Landresse. [With] (1825)

The Velké umění byl přeložen do japonštiny Tadao Doi (土井 忠 生 ) v roce 1955.^[2]

The Krátké umění byl přeložen do francouzština autor: M.C. Landresse as Prvky japonské gramatiky (Elémens de la Grammaire Japonaise) v roce 1825, s příplatkem přidaným příští rok.^[2]

Reference

Citace

Bibliografie

• Chan, Albert (1976), „João Rodrígues“, Slovník biografie Ming, 1368–1644, Sv. II: M – Z, New York: Columbia University Press, str. 1145–47.
• Doi, Tadao (1955) [1604-1608]. Nihon Daibunten (v japonštině). Sanseido. ISBN  978-4-8301-0297-4.
• Hino, Hiroshi (1993). Nihon Shōbunten (v japonštině). Shin-Jinbutsu-Ōrai-Sha.
• Ikegami, Mineo (1993) [1620]. Nihongo Shōbunten (v japonštině). Iwanami Shoten. ISBN  4-00-336811-8, ISBN  4-00-336812-6.
• Nihon Koten Bungaku Daijiten: Kan'yakuban [Komplexní slovník klasické japonské literatury: stručné vydání]. Tokio: Iwanami Shoten. 1986. ISBN  4-00-080067-1.