Arcivévodkyně Anna Rakouská - Archduchess Anna of Austria

Anna Rakouská
Jakob Seisenegger 002.jpg
Portrét od Jakob Seisenegger (C. 1545)
Vévodkyně choť Bavorska
Držba7. března 1550 - 24. října 1579
PředchůdceMarie Baden-Sponheim
NástupceRenata Lotrinská
narozený7. července 1528
Praha, Čechy, Svatá říše římská
Zemřel16. října 1590(1590-10-16) (ve věku 62)
Mnichov, Bavorsko, Svatá říše římská
ManželkaAlbert V, vévoda Bavorska
Problém
více...		William V, vévoda Bavorska
Ferdinand Bavorský
Maria Anna, rakouská arcivévodkyně
Maximiliana Maria Bavorska
Ernest Bavorska
DůmHabsburg
OtecFerdinand I., císař svaté říše římské
MatkaAnna z Čech a Maďarska

Anna Rakouská (7. července 1528 - 16. října 1590), člen císařského Dům Habsburgů, byl Vévodkyně Bavorska od roku 1550 do roku 1579 sňatkem s vévodou Albert V.

Rodina

Narozen v Český soud v Praha, Anna byla třetí z patnácti dětí krále Ferdinand I. (1503–1564) z manželství s Jagellonský princezna Anna z Čech a Maďarska (1503–1547). Její sourozenci zahrnovali: Elizabeth, polská královna, Maximilian II, svatý římský císař, Ferdinand II., Rakouský arcivévoda, Kateřina, polská královna, Eleanor, vévodkyně z Mantovy, Barbara, vévodkyně z Ferrary, Karel II., Rakouský arcivévoda a Johanna, vévodkyně z Toskánska.

Annini prarodiče z otcovy strany byli králem Filip I. Kastilský a jeho manželka Královna Joanna I.. Její prarodiče z matčiny strany byli králem Vladislava II. Z Čech a Maďarska a jeho třetí manželka Anne de Foix.[1]

Život

Mladá Anna byla několikrát zasnoubena jako dítě, nejprve s bavorským princem Theodorem (1526–1534), nejstarším synem vévody Vilém IV, pak na Charles d'Orléans (1522–1545). Oba však zemřeli v mladém věku.

Anna a její manžel Albert hrající šachy, obraz Hans Muelich (1552)

Anna se nakonec provdala dne 4. července 1546 v roce Regensburg ve věku 17 let princ Albert V, mladší bratr jejího prvního snoubence. Svatební dar byl 50 000 guldenů. Toto manželství bylo součástí sítě spojenectví, v níž byl její strýc císař Karel V. doufal, že zajistí podporu vévody Williama, než se vydá na cestu Schmalkaldic Wars.[2] Vévoda William sice zůstal formálně neutrální, ale povolil průchod císařských vojsk, aby pochodoval proti silám Schmalkaldic League který obléhal Ingolstadt pevnost.

Po sňatku žil mladý pár v Zámek Trausnitz v Landshut, dokud se Albert po smrti svého otce dne 7. března 1550 nestal vévodou Mnichov Residenz, Anna a Albert měli velký vliv na duchovní život v Bavorské vévodství a posílil reputaci uživatele Mnichov jako město umění založením několika muzeí a položením základů Bavorská státní knihovna.

Anna a Albert byli také patrony malíře Hans Muelich a Francouzsko-vlámský hudební skladatel Orlande de Lassus. V roce 1552 vévoda zadal soupis šperků v držení páru. Výsledný rukopis, který stále drží Bavorská státní knihovna, byl Kniha šperků vévodkyně Anny Bavorské („Kleinodienbuch der Herzogin Anna von Bayern“) a obsahuje 110 kreseb Hanse Muelicha.[3]

Anna, věřící žena, věnovala rozsáhlé dary katolík opatství Vadstena v Švédsko a velkoryse podpořil Františkánský řád. Poskytla také přísné vzdělání svého vnuka, pozdějšího kurfiřta Maximilián I. Bavorský.

Když její manžel zemřel 24. října 1579 a byl následován jeho nejstarším žijícím synem, William V. Anna jako vdova vévodkyně udržovala svůj vlastní dvůr v mnichovském Residenzu. 150 let po její smrti v roce 1590 její potomek kurfiřt Karel I. Bavorský použila svou manželskou smlouvu s Albertem jako záminku pro nárok na rakouský a Český korunní země Habsburská monarchie.

Děti

Manželství Anny a Alberta přineslo následující děti:

Předci

Reference

  1. ^ Předkové Anny Habsburské
  2. ^ Sutter Fichtner, Paula (duben 1976). „Dynastické manželství v habsburské diplomacii a státnictví 16. století: interdisciplinární přístup“. The American Historical Review. 81 (2): 243–265 [247]. doi:10.2307/1851170. JSTOR  1851170.
  3. ^ Hans Mielich (1552). „Kniha šperků vévodkyně Anny Bavorské - Kleinodienbuch der Herzogin Anna von Bayern“. Světová digitální knihovna. Citováno 2014-06-21.
  4. ^ Anna von Habsburg
  5. ^ A b C d Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Joanna". Encyklopedie Britannica. 15 (11. vydání). Cambridge University Press.
  6. ^ A b C d Priebatsch, Felix (1908), "Wladislaw II. ", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (v němčině), 54„Leipzig: Duncker & Humblot, s. 688–696
  7. ^ A b Wurzbach, Constantin, von, vyd. (1861). „Habsburg, Philipp I. der Schöne von Oesterreich“. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [Biografická encyklopedie rakouského císařství] (v němčině). 7. str. 112 - prostřednictvím Wikisource.
  8. ^ A b C Boureau, Alain (1995). Pánova první noc: Mýtus o Droit de Cuissage. Přeložila Cochrane, Lydia G. The University of Chicago Press. str. 96.
  9. ^ A b C Noubel, P., ed. (1877). Revue de l'Agenais [Recenze Agenais]. 4. Société académique d'Agen. str. 497.
  10. ^ A b Holland, Arthur William (1911). „Maximilián I. (císař)“. V Chisholm, Hugh (ed.). Encyklopedie Britannica. 17 (11. vydání). Cambridge University Press.
  11. ^ A b Poupardin, René (1911). „Charles, zvaný Bold, vévoda z Burgundska“. V Chisholm, Hugh (ed.). Encyklopedie Britannica. 5 (11. vydání). Cambridge University Press.
  12. ^ A b Chisholm, Hugh, ed. (1911). „Ferdinand V. Kastilský a Leónský a II. Aragonský“. Encyklopedie Britannica. 10 (11. vydání). Cambridge University Press.
  13. ^ A b Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Isabella Kastilie". Encyklopedie Britannica. 14 (11. vydání). Cambridge University Press.
  14. ^ A b Kazimír IV., Polský král na Encyklopedie Britannica
  15. ^ A b Wurzbach, Constantin, von, vyd. (1860). „Habsburg, Elisabeth von Oesterreich (Königin von Polen)“. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich [Biografická encyklopedie rakouského císařství] (v němčině). 6. str. 167 - prostřednictvím Wikisource.
Předcházet
Marie Baden-Sponheim		 Vévodkyně choť Bavorska
1550–1579		Uspěl
Renata Lotrinská